Vlákno názorů k článku
CESNET se podílí na budování evropské sítě pro velmi přesné přenosy času a frekvence od K> - Docela mě fascinuje, že CESNET vyplodí takhle hroznou...

Proč teda tisková zpráva organizace vysokých škol používá nepřesný termín?

Třeba protože je to česky více libozvučné?

To je závislé na posluchači. Mně se líp poslouchá i říká sekunda, vteřina příliš drnčí.

Ale i kdyby, pokud pouhá libozvučnost přebije vědecké i právní důvody ve vědecké tiskové zprávě, to je smutné.

Ale i kdyby, pokud pouhá libozvučnost přebije vědecké i právní důvody ve vědecké tiskové zprávě, to je smutné.

Neexistuje žádný vědecký ani právní důvod. Ve vědě je spíš zvykem dodržovat konvenci vteřina = úhel, sekunda = čas. Není to však vůbec absolutním pravidlem a i v odborné literatuře naleznete záměny. Normy, které vznikají, jsou vždy zpětnou kodifikací toho, co se už ujalo. Naopak přejmenovávat zvyklost - to nikdy nevyjde. Nevyšlo to u sekundy/vteřiny, nevyšlo to ani u binárních prefixů jednotek.

Je opravdu ztráta energie se nad tím pozastavovat. Každý si stejně bude používat to, co je mu bližší a bude vždy na autorovi vs. adresátovi, aby se pochopili. Oni i adresáti (čtenáři) se musejí umět vyznat v synonymech - když už ne v dnešní, tak ve starší literatuře na ten druhý pojem stejně narazí.

Ech.
"Neexistuje žádný vědecký ani právní důvod. "
Co je systém SI, který je základem metrologie? Pro zajímavost, nemůžete provozovat etalon času na nejvyšší úrovni (a o takových etalonech ta tisková zpráva pojednává), spolupracovat s jinými instituty (bez spolupráce absolutní čas nemá smysl) a zároveň nepoužívat SI. Protože BIPM uznává jen SI. A BIPM koordinuje. Proč teda podle Vás neexistuje vědecký důvod? Tady jeden máte. Odborně se tomu říká dohoda CIPM MRA. Víte co to je? Rozumíte téhle oblasti? Asi ne.

"Každý si stejně bude používat to, co je mu bližší a bude vždy na autorovi vs. adresátovi, aby se pochopili." - No a takhle metrologie nefunguje. Každý se snaží používat ty dohodnuté věci, aby nedošlo k omylům a nepřesnostem.

Právní důvod: č. 264/2000 Sb. Tohle už jsem tu dával. Proč teda podle Vás neexistuje právní důvod? Tady jeden máte.

Je opravdu ztráta energie lobovat za vteřinu, kromě té libozvučnosti nepadnul jediný argument pro.

Ech.
Mně to nepřipadá tak těžké, pochopit, že tisková zpráva není vědecká studie, zákon ani rozsudek. Ale nebojte, třeba to jednou pochopíte.

Víte co to je? Rozumíte téhle oblasti? Asi ne.
Rozumíte těžbě ropy? Neurochirurgii? Asi ne. Přitom je to pro tuto debatu stejně podstatné, jako SI a metrologie.

Proč teda podle Vás neexistuje právní důvod? Tady jeden máte.
To se ovšem nevztahuje na tiskové zprávy.

Je opravdu ztráta energie lobovat za vteřinu, kromě té libozvučnosti nepadnul jediný argument pro.
Argument pro vteřinu tu dávno padl, dokonce opakovaně: vteřina je výraz, který v obecné češtině označuje jednotku času, šedesátinu minuty. Běžně se používá (po té, co jsem procházel různé odkazy, mám dojem, že dokonce více než sekunda), je všem srozumitelný. To, že existuje v obecné češtině ještě druhý výraz pro totéž, není důvod, proč slovo vteřina nepoužít. Když máte dvě rovnocenná slova, holt si musíte vybrat jedno z nich.

Naopak tady napadl jediný argument, proč slovo „vteřina“ v tiskové zprávě nepoužít. Padlo tu už dost argumentů, proč ho nepoužít ve vědecké studii, ve vyhlášce, v komplexní smlouvě… Ale o tiskové zprávě nic.

To, že jste nepostřehl, že už asi třicet let jsou v obecné češtině výrazy vteřina a sekunda považovány za rovnocenné, se může stát. Ale proč na tom dál dogmaticky trváte, když pro to nemáte žádnou oporu, to nechápu. Přitom jsem vám dal odkaz, kde jste si to mohl najít ve dvou nejuznávanějších českých slovnících a navrch v internetovém slovníku Ústavu pro jazyk český. Zdá se, že patříte k lidem, kteří si nenechají vlastní názor rozbít nějakými fakty.

"Mně to nepřipadá tak těžké, pochopit, že tisková zpráva není vědecká studie, zákon ani rozsudek. Ale nebojte, třeba to jednou pochopíte."
Tisková zpráva není vědecká studie, ale je to tisková zpráva asociace vysokých škol. Takže vědecké hledisko je podstatné. Třeba to jednou pochopíte.

"Argument pro vteřinu tu dávno padl, dokonce opakovaně: vteřina je výraz, který v obecné češtině označuje jednotku času," - to je sekunda také. Jelikož pro sekundu je několik dalších důvodů, není důvod použít vteřinu.

"Když máte dvě rovnocenná slova" - ta slova nejsou rovnocenná ve chvíli kdy řešíme tiskovou zprávu o událostech ve vědě.

Takže vědecké hledisko je podstatné.
Pokud chcete, aby si všichni z tiskové zprávy dělali legraci, jako z tiskových zpráv Policie, kde „příslušníci bezpečnostního sboru zahájili úkony běhu s úmyslem donucovacími prostředky taktické povahy zadržet předpokládaného podezřelého“, pak můžete tiskové zprávy psát žargonem. Pokud jimi chcete informovat veřejnost,je nutné použít obecnou češtinu.

Jelikož pro sekundu je několik dalších důvodů, není důvod použít vteřinu.
Ne, pro sekundu žádné další důvody nejsou – alespoň jste je neuvedl. Pro sekundu jsou důvody v odborném jazyce – ale to, že se stejné slovo náhodou vyskytuje i v obecné češtině neznamená, že jsou to důvody i pro obecnou češtinu. To je jako kdybyste důvody pro anglický neurčitý člen „a“ chtěl aplikovat na českou spojku „a“.

ta slova nejsou rovnocenná ve chvíli kdy řešíme tiskovou zprávu o událostech ve vědě.
Ta slova jsou rovnocenná, protože použitý jazyk je určený už tím, že se jedná o tiskovou zprávu určenou široké veřejnosti. Všimněte si, že žargon používají pouze špatné tiskové zprávy. dobré tiskové zprávy používají vždy obecnou češtinu. Přečtěte si nějaké tiskové zprávy mimo váš obor a uvidíte, jestli vám k něčemu budou ty psané žargonem nebo ty psané obecnou češtinou.

Sekunda není žargon, to už jsem tu taky psal několikrát. Lidi to běžně používají.

Sekunda není žargon, to už jsem tu taky psal několikrát. Lidi to běžně používají.
Také tu nikdo nepsal, že je sekunda žargon. Vy ale stále tvrdíte, že se pro tiskovou zprávu má používat odborný vědecký žargon – a to není pravda. Je potřeba používat jazyk adresáta sdělení, v případě tiskové zprávy tedy obecnou češtinu. Ale to už jsem psal několikrát.

Ale ne. Nepsal jsem že se v tiskové zprávě má používat vědecký žargon. Psal jsem, že se má použít sekunda, která je všem srozumitelná, neboli je to jazyk adresáta sdělení.

Ale ne. Nepsal jsem že se v tiskové zprávě má používat vědecký žargon. Psal jsem, že se má použít sekunda, která je všem srozumitelná, neboli je to jazyk adresáta sdělení.
Vteřina je také všem srozumitelná a je to jazyk adresáta sdělení. Takže vzhledem k tomu, že je možné si vybrat sekundu i vteřinu, je to jen na volbě toho, kdo text píše. Je tedy mimo vaše tvrzení, že sekunda by v tom textu byla něčím lepší, než vteřina. Ne oba dva termíny jsou stejně dobré.

A proč pořád opomíjíte ty ostatní hlediska, a trváte na jediném hledisku, obecné češtině? To, že je to tisková zpráva o vědeckém výzkumu soustavně opomíjíte. Proč?

Hlediska toho, jak má vypadat odborný text, opomíjím proto, že se nejedná o odborný text. Jak už jsem vám mnohokrát vysvětloval. Že se jedná o tiskovou zprávu o vědeckém výzkumu opomíjím z toho důvodu, že nezáleží na tom, o čem je tisková zpráva. Tisková zpráva určená pro širokou veřejnost je vždy psána obecnou češtinou, bez ohledu na to o čem je a kdo ji vydává. To už jsem vám také mnohokrát psal. Doporučuju, abyste si nějaké tiskové zprávy přečetl. Třeba tiskové zprávy českého Ústavního soudu – tam si můžete krásně porovnat, jak vypadá tisková zpráva (text určený pro širokou veřejnost) a příslušný nález (odborný text) o té samé věci.

Proč vy stále opomíjíte to, že se nejedná o vědecký text ale o tiskovou zprávu?

"nezáleží na tom, o čem je tisková zpráva."
To je nesmysl. Obsah ovlivňuje formu.

Ale pořád to nemá vliv na fakt, že sekunda vyhovuje vědecké terminologii a zároveň tomu lidi rozumí.

To je nesmysl. Obsah ovlivňuje formu.
Forma je tisková zpráva. Tisková zpráva fotbalového klubu nebude napsaná na fotbalovém míči, tisková zpráva nemocnice nebude plná latinských termínů, tisková zpráva astronomické společnosti se nebude vysílat radioteleskopem do vesmíru. Už jsem vám to psal několikrát a vy to stále ignorujete.

Ale pořád to nemá vliv na fakt, že sekunda vyhovuje vědecké terminologii a zároveň tomu lidi rozumí.
Ano, to je pravda. Ale to pořád nemá vliv na fakt, že vteřina je slovo, které patří do obecné češtiny (stejně jako sekunda), lidé mu rozumí, takže není žádný důvod, proč vteřinu nepoužít. A o tom je celý sport od začátku – vy jste tvrdil, že použít slovo vteřina je špatně, ale zatím jste nenapsal jediný relevantní důvod. To, že je možné použít i slovo sekunda takový důvod není – když existují dvě rovnocenná synonyma, prostě si jedno z nich musíte vybrat.

Ne, zpráva astronomické společnosti se možná nebude vysílat raidioteleskopem do vesmíru. Opět poměrně nesmyslná extrapolace, která diskuzi spíš kazí.
Ale obsah předem ovlivňuje použítý slovník. V tiskové zprávě o otevření galerie se nebude psát o kvantových jevech.

Není žádný důvod, proč vteřinu nepoužít. Ten důvod je, že použitím sekundy získáme navíc vědeckou správnost. Použitím vteřiny ji ztrácíme.

Obecná čeština je nespisovná forma českého jazyka. Tak mi vrtá hlavou, jestli by tiskové zprávy neměly být psány spisovnou češtinou.

Máte pravdu, že „obecná čeština“ je termín, který se používá pro něco jiného. Správný termín je (obecná) spisovná čeština.

Použitím sekundy žádnou vědeckou správnost navíc nezískáte. Vteřina a sekunda mají v obecné spisovné češtině totožný význam, což se vylučuje s vaším tvrzením.

Pořád mylně vycházíte z předpokladu, že věděcká správnost je podmíněná použitím vědeckého jazyka (abyste vzápětí tvrdil, že vůbec nepožadujete použití vědeckého jazyka). Jenže vědecký jazyk se nepoužívá kvůli správnosti (té lze dosáhnout a dosahuje se i mnoha jinými způsoby), ale kvůli přesnosti a srozumitelnosti. V obecné spisovné češtině znamenají termíny vteřina i sekunda prakticky to samé, jako ve vědeckém jazyce sekunda. Podobně v obecné spisovné češtině něco „váží“, ale ve vědeckém jazyce to „má hmotnost“, v obecné spisovné češtině měříme teplotu ve stupních Celsia, ve vědecké češtině v Kelvinech. Žádné z těch vyjádření v obecné češtině přitom není nesprávné.

Tak jsem rád, že jste po 4 dnech diskuze začal používat správný termín.
A vidíte, diskuze pod zprávičkou není žádná věda, ale použití správných termínů je potřeba.

"věděcká správnost je podmíněná použitím vědeckého jazyka" - ne, to nepředpokládám. Já předpokládám, že vědecká správnost je podmíněna použitím správných slov ve správném významu.

A je vteřina ve významu jednotky času součástí spisovné češtiny, nebo jen obecné? To ty slovníky neuvádí.

A je vteřina ve významu jednotky času součástí spisovné češtiny, nebo jen obecné? To ty slovníky neuvádí.

Kriste pane, to jsou hovadiny, co se tu snažíte dokázat. Vteřina je spisovná a slovníky českého jazyka neurčují, jakých homonymních významů slovo nabývá. Homonyma (jakožto celý jazyk) si vytvářejí lidé tím, co používají. ÚJČ pouze zpětně kodifikuje nejčastější použití. Pro ajťáky by se se dalo říct: co je v pravidlech, to je správně. Co není v pravidlech, nemusí být špatně.

Smiřte se s tím, že v češtině "vteřina" znamená to samé, co "sekunda". I se smiřte s tím, že v anglickém textu "second" znamená druhý, vteřina i sekunda, a to včetně označení intervalu v hudbě (kde čeština naopak slovo "vteřina" neužívá, protože to etymologicky nedává smysl).

Na to, že by si pár autistických odborníků přálo ta dvě slova oddělit, se lidé z vysoka vybodli. Jestli k tomu chcete ještě trochu víc zamotat hlavu, tak pořad o sportu se v ČR/ČSR vysílal pod názvem "Branky, body, vteřiny" a v SR/SSR pod názvem "Branky, body, sekundy". Pak byl pokus i v ČR zavést "správné" označení časové jednotky, ale televize se vrátila k zažitému českému pojmu. Zrovna tisk a televize jsou významným zdrojem pro kodifikaci jazyka.

Tak jsem rád, že jste po 4 dnech diskuze začal používat správný termín.
A vidíte, diskuze pod zprávičkou není žádná věda, ale použití správných termínů je potřeba.
Šlo o odlišení odborného jazyka od všeobecně používaného jazyka. Nevím o tom, že by to druhé mělo nějaký vžitý termín, takže ho těžko můžu v diskusi používat.

Já předpokládám, že vědecká správnost je podmíněna použitím správných slov ve správném významu.
Vy se stále mylně domníváte, že existují nějaká slova, která si jen tak volně poletují vesmírem a mají svůj význam. Jenže to je velký omyl. Slova jsou součást jazyka, a jedině jako součást jazyka mají význam. Už jsem vám tu několikrát dával příkladem slovo „a“, které má úplně jiný význam v češtině a v angličtině. Stejně tak mají různý význam slova „sekunda“ v odborném jazyce (kde je to přesně definovaná základní jednotka soustavy SI), a „sekunda“ v obecné mluvě, kde je slovo synonymem slova „vteřina“ a znamená šedesátinu minuty, ale také krátký časový okamžik.

A je vteřina ve významu jednotky času součástí spisovné češtiny, nebo jen obecné? To ty slovníky neuvádí.
České slovníky mimo specializovaných popisují vždy spisovnou češtinu. Můžete třikrát hádat, proč se jmenují Slovník spisovné češtiny a Slovník spisovného jazyka českého.

Právní důvod: č. 264/2000 Sb. Tohle už jsem tu dával. Proč teda podle Vás neexistuje právní důvod? Tady jeden máte.

Ta vyhláška se vztahuje pouze k vyjasnění metrologických postupů státu. Tedy např. výrobek či úřad nemůže měřit ve starých jednotkách (třeba loktech). Nezabývá se tím, jestli sekunda je synonymum vteřiny, ale především tím, že senkunda (časová vteřina) je doba trvání 9 192 631 770 period záření, které odpovídá přechodu mezi dvěma hladinami velmi jemné struktury základního stavu atomu cesia 133.

Následně se toto promítá i do požadavků na výrobky. Pokud je nějaká vlastnost cejchovaná, nebo určuje vlastnosti výrobku, musí být uvedena základní jednotka (sekunda).

To je pochopitelně nutné, aby stát ve svých zájmech měl vyjasněno - aby se jeden úřad dohodl s druhým, aby na trhu byly výrobky srovnavatelné apod. Nijak to nezasahuje do sfér užití v jiných případech. Dokonce ani stopky nemusí udávat, že se jedná o sekundy, mohou mít nadepsáno "vteřiny"; důležité je, že vlastnost výrobku odpovídá a je měřitelná (ověřitelná) v sekundách. To samé měřidlo rychlosti, může ukazovat rychlost v mph nebo km/h, ale specifikace výrobku musí být ověřitelná v m/s. Nebo také vyžadujete, aby rychloměry v autech měřily v m/s namísto km/h?

Pletete tu prostě předpisy z jedné oblasti, aby platily pro všeobecné používání.

Je opravdu ztráta energie lobovat za vteřinu, kromě té libozvučnosti nepadnul jediný argument pro.

Nelobuji za ni. Je mi to jedno, mám mozek a umím rozlišit podle kontextu. Poznamenal jsem, že je zbytečné se kvůli tomu durdit.

Ano, doma pro své potěšení můžete měřit v čemkoliv, klidně v otočkách kancelářské židle roztočené nezbedným dítětem.

Sice neznám veškeré předpisy pro schvalování provozu automobilů, ale jsem ochoten se o něco vsadit že tam ty km/h budou. Už jen protože dopravní cedule jsou v km/h. Zahraniční auta budou mít (možná) nějakou výjimku.

Mimochodem, ne, m/s nepožaduji, protože km/h jsou součástí SI, zkuste si to prosím nastudovat.

Ale, opět, podotýkám že tisková zpráva se týká etalonů nejvyššího řádu, a tam nikdo v ničem jiném než sekundách neměří, nechce a ani nemůže.

Durdit? Tak se nedurděte, dejte si kafe nebo čaj a buďte v klidu.

" To samé měřidlo rychlosti, může ukazovat rychlost v mph nebo km/h, ale specifikace výrobku musí být ověřitelná v m/s."
Je to jen rychlé googlování, ale vypadá to že homologace vozidla vyžaduje stupnici v km/h nebo duální stupnici:
"Auta dovezená ze zámoří podléhají dodatečné homologaci, neboť nesplňují evropské parametry. Většinou se provádí přestavba zadních světel, které nemají oranžové blinkry. Dále chybí světlo pro couvání či mlhové světlo, přední obrysová světla oranžové barvy bývají sdružena se směrovými. U rychloměru je vyžadována stupnice v km/h. Přípustná je však stupnice duální (mph, km/h). "
https://www.nakupauta.cz/dovoz-aut-z-usa/

Sekunda je na nekterych diskuzich nepouzitelne slovo, neprojde pres automatickou kontrolu, protoze obsahuje hanlivy nazev pro zensky genital.
Vterina timhle problemem netrpi, takze i ja, ac jsem si toho rozdilu dobre vedom, uz v diskuzich automaticky pouzivam vterinu.

Ten termín ale není nepřesný. V obecné češtině jsou vteřina a sekunda synonyma.

Máte štěstí na dnešní inkluzivní dobu. Za tohle by po Vás můj třídní na průmyslovce oprávněně hodil kilový svazek klíčů.

Opravdu? Pak by si asi zasloužil vrátit se do základní školy, pokud neví, co je to obecná čeština.

Máte štěstí na dnešní inkluzivní dobu. Za tohle by po Vás můj třídní na průmyslovce oprávněně hodil kilový svazek klíčů.
To není žádná inkluzivní doba. I pravidla českého pravopisu se v čase vyvíjí. Což samozřejmě nebrání některým do krve se hádat, že správný pravopis je ten, který se oni učili ve škole.

4. 12. 2020, 19:57 editováno autorem komentáře

Máte pocit že se tu někdo do krve hádá? Možná by jste tu diskuzi měl brát víc s nadhledem.

Problém mám s vaším tvrzením, že správně je sekunda. To tvrzení totiž je totiž špatně.

Důvod pro použití slova vteřina v tiskové zpráva vědecké organizace je ten, že je to správně použité slovo. Žádný další důvod není potřeba.

Že je něco vědecky nesprávně by bylo podstatné u vědeckého textu. Text určený široké veřejnosti ale nemusí a nemá používat vědeckou terminologii. Představte si, že by v nějaké zprávě z medicíny určené veřejnosti byly latinské termíny. Považoval byste to za správné? Samozřejmě že ne.

Já také chci, aby se odborníci vyjadřovali přesně. A součástí té přesnosti je používat i jazyk adekvátní tomu, ke komu mluvím. Když mluvím k odborníkům, je potřeba se vyjadřovat odbornou mluvou. Když mluvím k veřejnosti, musím se vyjadřovat obecným jazykem, ne odbornou mluvou.

Zdroj prosím.
Odkazy jsem dával v předchozím komentáři.

" Žádný další důvod není potřeba."
Vy posuzujete pouze to, co podle Vás uznal Ústav pro jazyk český (možná, zdroj jste neuvedl). Naprosto a opakovaně ignorujete vědeckou správnost, a legální správnost.

"Žádný další důvod není potřeba." - takže znova. Máme vědecký pohled: sekunda. Máme právní pohled: sekunda. Máme pohled jazykový: sekunda, a možná (podle Vámi nedokumentovaného zdroje) i vteřina. Z toho vyplývá, že sekunda a vteřina nejsou rovnocenné.

"Text určený široké veřejnosti" - opakuji, široká veřejnost nemá absolutně žádný problém se slovem sekunda, tedy tohle hledisko není potřeba uvažovat.

"jazyk adekvátní tomu, ke komu mluvím" - ano, veřejnost slovu sekunda perfektně rozumí.

"Odkazy jsem dával v předchozím komentáři." - odkazy byly na slovníky. V jednom slovníku je napsáno:
" v neodborných textech se často užívá vteřina"
Ale já se ptal na zdroj tohoto Vašeho tvrzení:
"Používání výhradně slova „sekunda“ pro označení jednotky času je vyžadováno výhradně v odborných vědeckých textech. "
Upozorňuji na rozdíl ve slovu použitému ve slovníku "často" a Vámi použitému slovu "výhradně". To jsou různé významy, a tedy odkaz na slovník nevysvětluje Vaše tvrzení. Takhle to vypadá, že diskutujete jen pro to, abyste oporoval, a nedokážete ani ozdrojovat svá tvrzení.

možná, zdroj jste neuvedl
Uvedl, a v předchozím komentáři jsem vás znovu upozornil, kde je ten zdroj uvedený.

Naprosto a opakovaně ignorujete vědeckou správnost, a legální správnost.
Neignoruju. To naopak vy ignorujete, že se jedná o tiskovou zprávu, ne o vědeckou studii nebo zákon. Tisková zpráva je text určený široké veřejnosti, takže používá obecný jazyk – ne právní nebo vědecký.

opakuji, široká veřejnost nemá absolutně žádný problém se slovem sekunda, tedy tohle hledisko není potřeba uvažovat.
Opakovat to nemusíte. Stačí, když to pochopíte. Tisková zpráva je text určený široké veřejnosti, je tedy psána obecným jazykem. A v obecném jazyce jsou vteřina a sekunda synonyma. Není tedy špatně použít kterékoli z nich.

Upozorňuji na rozdíl ve slovu použitému ve slovníku "často" a Vámi použitému slovu "výhradně". To jsou různé významy, a tedy odkaz na slovník nevysvětluje Vaše tvrzení.
Já upozorňuji, že ta dvě tvrzení jsou vůči sobě navzájem inverzní, tedy je logické, že tam musí být různý kvantifikátor. Pokud se ve slovníku tvrdí, že v neodborných textech se často používá „vteřina“, logicky z toho plyne, že pouze u odborných textů platí, že se tam „vteřina“ používat nemá. Ale pokud chcete vidět přímo to tvrzení, to pochází odsud: https://www.ascestinaru.cz/poradna-asc-vterina-versus-sekunda/ Tenhle odkaz jsem v původním komentáři nedával, protože ze slovníku plyne to samé. Nenapadlo mne, že si ze slovníkového tvrzení o neodborném textu nedovedete odvodit, co platí pro odborný text.

Takhle to vypadá, že diskutujete jen pro to, abyste oporoval, a nedokážete ani ozdrojovat svá tvrzení.
Cha cha. Já jsem svá tvrzení ozdrojoval. Kde je ozdrojované vaše tvrzení, že je možné používat výhradně slovo sekunda?

@Filip Jirsák

Nutno upozornit, že se tam říká, že pojmy vteřina a sekunda by si neměly konkurovat. V zásadě je připuštěno, jakkoliv je to nezvyklé, že i v odbornějším / odborném textu může být užit ten druhý pojem tam, kde nemůže dojít k významové záměně. Bude-li tedy práce pojednávat výhradně o čase a o úhly se ani neotře, je pojem vteřina přijatelný i tam.

Ony jsou za tou vámi citovanou větou ještě další dvě věty. Přečtěte si zejména tu poslední.

Ony jsou za tou vámi citovanou větou ještě další dvě věty. Přečtěte si zejména tu poslední.

Já ji četl, ale nejsem přesvědčený o správnosti Vašeho výkladu a contrario.

Já jsem přesvědčený o tom, že větu „V prvně jmenovaném funkčním stylu [odborném stylu striktně vědeckém] tedy užívejme v souladu s mezinárodně přijatou vědeckou terminologií systému jednotek SI termín sekunda;“ nelze vykládat tak, že v odborném striktně vědeckém stylu je přijatelné používat slovo „vteřina“ ve významu jednotky času.

@Filip Jirsák

Já to vnímám jinak, zejména s ohledem na to, že normu určuje usance. Úzus by se nevytvořil nikdy, pokud by normy měly být nepřekročitelné. Ostatně, proto všechny normy mají status doporučujícího dokumentu a lze se od nich odchýlit, pokud je cíl nezpochybnitelně splněn.

Nicméně tady už diskutujeme asi zbytečně, protože většinou se k takové terminologii vyjádří redakce vědeckého článku.

"Uvedl, a v předchozím komentáři jsem vás znovu upozornil, kde je ten zdroj uvedený."
O kousek níž:
"Tenhle odkaz jsem v původním komentáři nedával,"
Tolik o Vaší (ne)logice.
Ne, ze slovníku neplyne to samé, co z článku na ascestinaru.cz. Jedna krátká věta slovníku se nemůže informačně vyrovnat 94 slovům v článku na ascestinaru.cz.
Navíc, pan PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D. je z asociace ASČ, to není Ústav pro jazyk český. Žádný odkaz na vyjádření o vteřina vs sekunda od ÚJČ jste tu stále nedal.

Tak znova, již uvedený zdroj pro legální správnost:
https://www.tzb-info.cz/pravni-predpisy/vyhlaska-c-264-2000-sb-o-zakladnich-mericich-jednotkach-a-ostatnich-jednotkach-a-o-jejich-oznacovani
Vědecká správnost:
https://www.bipm.org/en/measurement-units/

A opět opakuji, ve vědě a v právu je jediná možná sekunda. Jak si lidi mluví mezi sebou je jedno. Tisková zpráva o vědeckém tématu má používat vědecké termíny, pokud nejsou na překážku porozumění, což nejsou, jak jste sám uznal, tedy není jediný důvod použít vteřina, naopak je to nevhodné.
(Uznal jsem jinde zvukomalebnost, kteráž je subjektivní.)

Argumenty se už točí kruhem. Zkuste pochopit, že neřešíme jak se jmenují branky body cokoliv, nebo jak si lidi povídají mezi sebou. Řešíme vyjadřování asociace vysokých škol.

Tolik o Vaší (ne)logice.
Dával jsem vám odkaz na slovníky, kde je uvedeno například „v neodborných textech se často užívá vteřina“. To by pro pochopení toho, že se v neodborných textech často používá slovo „vteřina“ mohlo stačit.

Žádný odkaz na vyjádření o vteřina vs sekunda od ÚJČ jste tu stále nedal.
Asi jste ty odkazy přehlédl. Tady jsou odkazy na internetovou jazykovou příručku ÚJČ: vteřina a sekunda. V jazykové příručce máte v obou případech rovnou odkazy na příslušná slova ve dvou nejuznávanějších českých slovnících – Slovníku spisovného jazyka českého a Slovníku spisovné češtiny.

Tisková zpráva o vědeckém tématu má používat vědecké termíny
Nikoli, tisková zpráva musí být psána obecnou češtinou, protože je určena široké veřejnosti. Odborné termíny si může vypůjčit pouze v případě, kdy pro danou věc nemá obecná čeština pojmenování – a pak je nutné termín stejně nejprve vysvětlit.

Argumenty se už točí kruhem. Zkuste pochopit, že neřešíme jak se jmenují branky body cokoliv, nebo jak si lidi povídají mezi sebou. Řešíme vyjadřování asociace vysokých škol.
Vy zkuste pochopit, že jazyk se volí podle adresáta sdělení, ne podle mluvčího. Odborník hodný toho označení mluví na konferenci odborným jazykem, a večer jde do televize a tam o tom samém mluví obecnou češtinou. Protože ví, že musí volit jazyk podle publika.

A když pořád tak trváte na té přesné terminologii, přestaňte si plést CESNET s asociací vysokých škol.

Ze stránek CESNETU:
"CESNET je sdružení vysokých škol a Akademie věd České republiky"
Nojo, není to asociace, ale sdružení. Omlouvám se za tuto chybu, v předchozích příspěvcích jsem to psal správně, ale poté co to píšu poněkolikáté, tak už jsem se spletl. Bohužel, holt musím Vám stále věci opakovat dokola. Pěkně to ukazuje způsob Vaší diskuze. Nesnažíte se to pochopit, jen se chytáte za slovíčka.

Ne, nemusíte věci stále opakovat dokola. Právě naopak, bylo by lepší, kdybyste stále dokola neopakoval věci, které jsem vám vyvrátil.

Bohužel jen vyvracíte věci, které si jen myslíte že tvrdím.

Když máte pocit, že musíte nějaká fakta opakovat pořád dokola, obvykle to znamená, že jste nepochopil předmět diskuse, nebo že fakta jsou jiná, než si myslíte. V tomto případě je to obojí.

Za prvé, před čtyřiceti lety byla snaha sekundu jako jediné správné označení jednotky času kodifikovat i v obecné češtině. Po Listopadu 89 ale Ústav pro jazyk český změnil kurz a prohlásil, že nebude předepisovat, co je správně, ale bude jen popisovat, co se všeobecně považuje za správné. Jedním z důsledků bylo i to, že se jako správné označení jednotky času v obecné češtině přijala obě slova – jak sekunda tak vteřina. Protože to odpovídalo realitě, tomu, jak to lidé používají.

Navíc nejde o hovorový jazyk, ale o obecnou češtinu. Tolik tedy k vašim dvěma faktickým omylům.

Dále tu máme ten problém, že jste stále nepochopil, že jde o tiskovou zprávu, ne o vědecké pojednání. Když vydává tiskovou zprávu nemocnice, také napíše, že pacient zemřel na následky mnohačetných poranění. Nepíše, že u pacienta byl konstatován exitus podmíněný frakturou vertebrae cervicales následovanou kontuzí medulla spinalis.

"Když máte pocit, že musíte nějaká fakta opakovat pořád dokola, obvykle to znamená, že jste nepochopil předmět diskuse, nebo že fakta jsou jiná, než si myslíte" - to samé z mého pohledu. Také soustavně opakujete dokola.

Vy jste to vzal za úplně špatný konec. Tisková zpráva je nějaká reflexe (budoucího) vědeckého výzkumu či výsledku. Tisková zpráva nemůže být psána jen vědeckými termíny, to by tomu nikdo mimo odborníky neporozuměl. Ovšem nemůže být psána příliš bulvárně, tam by už docházelo k velké odchylce od podstaty samotného sdělení. Tedy úkolem každého PR manažera univerzity nebo AV je potřeba najít správný kompromis. Pokud ho nenajde, je tisková zpráva příliš vědecká, anebo naopak příliš bulvární. Míra toho kompromisu je samozřejmě otázkou diskuze a pohledu na věc. Ovšem, pokud máme případ, že je možné ponechat slovo, použité ve vědecké zprávě, a lidé mu budou perfektně rozumět, není jediný důvod se dále odchylovat. A proto tvrdím, že přechod od sekundy ke vteřině, který nastal v této tiskové zprávě, je naprosto zbytečný a nevhodný.

A dále tvrdím, že vteřina je v tomto použití špatně, protože etalon, o kterém se v tiskové zprávě píše, měřil, měří a bude měřit v sekundách.

Také soustavně opakujete dokola.
Vy něco napíšete, já vám to vyvrátím, vy to ignorujete a napíšete znova to, co jste napsal prvně. Co jiného mám psát, než vám to znovu vyvracet? Kdybyste neignoroval, co vám píšu, nemusel bych to psát stále dokola. Já vaše tvrzení neignoruju, což poznáte podle toho, že na ně reaguji.

Za špatný konec jste to vzal vy. Tisková zpráva je text určený veřejnosti, proto se píše obecnou češtinou. teprve když nastane případ, že v obecné češtině není možné něco vyjádřit, opíše se to a zavede se pro to nový termín – často ten samý, jaký se používá v odborném žargonu. Jenže to není tenhle případ – vteřina je v obecné češtině běžně používaný termín, nebylo potřeba hledat, jak ten význam přiblížit běžným čtenářům.

Mylná je vaše představa, že se má hledat nějaký kompromis mezi odborným jazykem a obecnou češtinou. Bylo by to stejně špatné, jako hledat kompromis mezi jakýmikoli jinými dvěma jazyky, třeba češtinou a angličtinou. Dovedete si představit, jak by vypadala tisková zpráva napsaná z poloviny česky a z poloviny anglicky? Ne začátek česky a konec anglicky, ale prostě pomíchané jazyky v jedné větě. Tak se vyjadřují „odborníci“, kteří svému oboru moc nerozumí. Ale nemůže se tak vyjadřovat instituce v tiskové zprávě.

Stejně tak je mylná vaše představa, že vezmu z textu psaného v obecné češtině jedno slovo, a začnu se na něj dívat jako na slovo z odborného žargonu. Je to úplně stejný nesmysl, jako kdybych se na to jedno slovo začal dívat jako na anglické slovo – uváděl jsem příklad s „a“.

Tisková zpráva určená pro širokou veřejnost má být psána obecnou češtinou (neuvedl jste jediný důvod proti). V obecné češtině se termín „vteřina“ běžně vyskytuje a používá. Takže není důvod to nějak řešit a zkoumat, že v obecné češtině také existuje slovo sekunda, které má stejný význam.

Co pořád máte s tím žargonem? Opakuji, sekunda je mezi lidmi běžně používané slovo, takže v té tiskové zprávě mohla (měla) zůstat sekunda. Žádný problém se sekundou, lidi tomu rozumí. Není potřeba tam dávat vteřinu, kterou vědci nepoužívají. Sekunda je slovo co používají vědci, je to slovo co používají ostatní lidi, hurá, shodli se, použijme to i ve zprávě. Zpráva pak bude přesná, a lidi tomu budou rozumět.

Každý text je psán nějakým jazykem. Českým vědeckým žargonem, obecnou češtinou, oxfordskou angličtinou… Tato tisková zpráva je logicky psána obecnou češtinou. V obecné češtině jsou sekunda a vteřina synonyma. Není tedy důvod, proč upřednostňovat jedno slovo před druhým, použití vteřiny je stejně správné, jako kdyby byla použita sekunda. Žádný problém s vteřinou, patří do obecné češtiny, lidé jí rozumí.

Aby platilo vaše tvrzení, musela by se tisková zpráva na to jedno slovo přepnout z obecné češtiny do vědeckého žargonu. Pak by najednou platilo to, co píšete – že to vědci nepoužívají. A po použití toho slova byste se zase přepnul zpět do obecné češtiny. Jenže k takovémuto přepínání jazyka není žádný důvod. Prostě se celou dobu pohybujeme na území obecné češtiny. A tam je úplně jedno, co používají vědci. Slovo vteřina je v obecné češtině úplně stejně přesné, jako sekunda.

To s tím přepínáním žargonů je poněkud šílený konstrukt, to jste si mohl odpustit.

Aplikujete pouze hledisko obecné češtiny, a ignorujete jiné. Není úplně jedno, co používají vědci, protože to je tisková zpráva o vědeckém výzkumu. Není potřeba žádné přepínání, prostě stačí použít sekunda, a je to správně a zároveň pochopitelné pro lidi. Proto je sekunda lepší než vteřina.

To s tím přepínáním žargonů je poněkud šílený konstrukt, to jste si mohl odpustit.
Je to šílený konstrukt. Tak proč s něčím takovým pořád operujete? Pořád dokola píšete o textu psaném obecnou češtinou, pak se najednou přepnete do jiného jazyka, ve kterém není místo pro slovo „vteřina“, a po jednom slově se zase přepnete zpět do obecné češtiny. Jenom proto, abyste obhájil, že v textu nemá být slovo vteřina.

Aplikujete pouze hledisko obecné češtiny, a ignorujete jiné.
Jasně, na text psaný obecnou češtinou by se ideálně hodilo uplatnit hlediska oxfordské angličtiny a starobylé latiny. Normální je, že je text napsaný jedním jazykem a uplatňují se kritéria toho jazyka, ne žádného jiného.

Není úplně jedno, co používají vědci, protože to je tisková zpráva o vědeckém výzkumu.
nejpozději v okamžiku, když jste četl smyšlenou „tiskovou zprávu“ nemocnice psanou odborným lékařským jazykem (resp. pokusem o něj) vám mělo dojít, že jazyk tiskové zprávy nezávisí na tom, o čem tisková zpráva je. Už jsem vám vysvětloval, že jazyk textu se řídí tím, kdo je adresátem. Adresátem tiskové zprávy je zpravidla široká veřejnost, proto se používá obecná čeština. Proč to stále ignorujete?

Není potřeba žádné přepínání, prostě stačí použít sekunda, a je to správně a zároveň pochopitelné pro lidi. Proto je sekunda lepší než vteřina.
Fajn, takže žádné přepínání, pohybujeme se na poli obecné češtiny. Pak ale není sekunda lepší než vteřina – jak jste se mohl dozvědět s odkazovaných slovníků, oba výrazy jsou v obecné češtině rovnocenné.

"Tak proč s něčím takovým pořád operujete?"
Co? S tímhle konstruktem jste začal Vy. Já pořád tvrdím, že tisková zpráva má být psána srozumitelným jazykem, ale zároveň se snažit o co největší přesnost, což sekunda naprosto splňuje a vteřina ne.

"na text psaný obecnou češtinou by se ideálně hodilo uplatnit hlediska oxfordské angličtiny a starobylé latiny."
To je zbytečná extrapolace. Sekunda je srozumitelná všem.

" jazyk tiskové zprávy nezávisí na tom, o čem tisková zpráva je."
Závisí. Ale pořád to nijak neovlivňuje fakt, že sekunda vyhovuje vědecké správnosti a zároveň běžné srozumitelnosti, ale vteřina ne.

"Pak ale není sekunda lepší než vteřina"
Sekunda je lepší v tom, že vyhovuje i odborné správnosti, narozdíl od vteřiny. Sekunda má více pro, než vteřina.

Co? S tímhle konstruktem jste začal Vy. Já pořád tvrdím, že tisková zpráva má být psána srozumitelným jazykem, ale zároveň se snažit o co největší přesnost, což sekunda naprosto splňuje a vteřina ne.
Asi si nejprve budete muset rozmyslet, co vlastně chcete. Buď chcete v jednom textu míchat dva jazyky – pak můžete tvrdit, že ve vědeckém jazyce je sekunda nepřesná. Nebo jako každý normální člověk budete chtít, aby text byl psaný jedním jazykem. Pak ovšem není pravdivé vaše tvrzení o nepřesnosti, protože v obecné češtině je slovo vteřina synonymem slova sekunda – obě mají naprosto stejný význam.

Ale pořád to nijak neovlivňuje fakt, že sekunda vyhovuje vědecké správnosti a zároveň běžné srozumitelnosti, ale vteřina ne.
Což pořád neovlivňuje fakt, že tohle platí pro odborný jazyk, ne pro obecnou češtinu.

Sekunda je lepší v tom, že vyhovuje i odborné správnosti, narozdíl od vteřiny. Sekunda má více pro, než vteřina.
To ovšem platí jen pro odborný jazyk. Na začátku komentáře to vypadalo, že jste spíš proti míchání dvou jazyků v jednom textu.

Tisková zpráva je jen kompromis mezi přesností/správ­ností a srozumitelností. Absolutní rozdělování na odborný jazyk a obecnou češtinu je Váš nějaký podivný konstrukt. Hranice nejsou nikdy jasné a ostré. Bohužel nelze podat libovolně složitý vědecký problém obecnou češtinou, které porozumí každý. Vždy budete muset zvolit nějaký mezistav, kompromis. A sekunda je právě to slovo, které má výhodu přesnosti a správnosti.

Přesnost je něco úplně jiného, než správnost. Tisková zpráva ani žádný jiný text by nikdy neměl být kompromisem správnosti. Libovolně složitý vědecký problém samozřejmě lze podat obecnou češtinou – akorát je to určité umění, které neovládá zdaleka každý.

Ve spisovné češtině nemá sekunda oproti vteřině žádnou výhodu, jsou to synonyma – obě stejně nepřesná (ve spisovné češtině nikdo neočekává přesnost) a obě stejně správná. Stále se dopouštíte té chyby, že z textu psaného spisovnou češtinou vyjmete jedno slovo a chcete na něj uplatňovat kritéria vědeckého jazyka. Jenže jste stále nenapsal, proč jste si vybral zrovna tohle jedno slovo. Jak se má někdo jiný dozvědět, že zrovna tohle jedno slovo má v textu určeném široké veřejnosti speciální vědecký význam? Proč ho nemají také třeba slova „čas“, „stáří“, „národní“? Mohl byste si takhle postupně vybrat všechna slova z textu a postupně to celé přepsat do vědeckého jazyka. Akorát že pak už to nebude tisková zpráva určená široké veřejnosti, ale vědecký článek.

Absolutní rozdělování na odborný jazyk a obecnou češtinu je Váš nějaký podivný konstrukt. Hranice nejsou nikdy jasné a ostré.
Není to žádný podivný konstrukt. Míchání několika jazyků do sebe samozřejmě existuje – dělají to lidé, kteří neumí pořádně ani jeden jazyk, vypomáhají si tímhle způsobem. Výsledek je ale paskvil, něco, co je od přesnosti a srozumitelnosti na hony vzdálené.

Pořád tady operujete dělením vědecký jazyk, obecná čeština - ale vlastně by mě zajímalo, jak definujete třeba vědecký jazyk? Abych věděl o čem se vlastně bavíme a jestli si představujeme to samé? A jak určujete které slovo patří do jakého jazyka? Já jen že obecná čeština není kodifikována, z definice.

(Český) vědecký jazyk vychází ze spisovné češtiny, ale používá termíny a slovní obraty, které mají v příslušném oboru svůj speciální a přesně daný význam. Někdy jsou to slova, která ve spisovné češtině vůbec neexistují (třeba latinské termíny v lékařském jazyce, „zcizit“ v právnickém jazyce), někdy jsou to slova, která zná i obecný jazyk, která mají ale ve vědeckém jazyce speciální význam. Třeba slovo „zcizit“ v právnické hantýrce znamená „získat vlastnictví“ (a je jedno, zda legálně nebo nelegálně), v obecné řeči se ale obvykle používá jen ve významu „ukrást“. Nebo třeba slovo „hack“ které v odborné terminologii znamená něco jako „vychytávka“, v obecné mluvě se používá pro napadení počítačového systému (v odborné mluvě se v takovém případě někdy používá slovo „crack“).

Není potřeba žádné přepínání, prostě stačí použít sekunda, a je to správně a zároveň pochopitelné pro lidi. Proto je sekunda lepší než vteřina.

Vidíte, třeba existuje dostatek lidí, pro které je jazykově zajímavější vteřina.

Vzpomenete si, jak vypadala v rozhlase předpověď počasí před rokem '89? Ono Cimrmany parodované "...teplota, tlak, rosný bod?" Stupeň nebyl jen stupeň, ale vždy "stupeň Celsia". I to bylo přesnější, bylo to k užitku spoustě organizacím, zemědělcům při práškování polí Čmeláky, Svazarmu, ... Přitom ty samé informace byly poskytovány i telefonicky (na speciálním čísle byla nahraná smyčka s předpovědí počasí). ... a jak vypadá "meteorologická" předpověď dnes? Podle Vaší teze to bylo dřív lepší, ehm, no... https://www.youtube.com/watch?v=pvpFZBAKLfY

"třeba existuje dostatek lidí, pro které je jazykově zajímavější vteřina"
To jste už naznačil tou zvukomalebností, a to jsem uznal. Ale zvukomalebnost je subjektivní, a nemáme pro to podklady. Navíc sekunda vyhovuje odbornému hledisku a zároveň srozumitelnosti.

"předpověď počasí před rokem '89?"
Ale to je úplně jiný problém. Sekunda je přece srozumitelná všem, takže žádný problém se srozumitelností nenastává. Zbytečně extrapolujete mimo.

Sekunda je přece srozumitelná všem, takže žádný problém se srozumitelností nenastává.

Vtip je v tom, že i ta "vteřina" je srozumitelná všem. Včetně vědecké veřejnosti. Jediný zmatek může vzniknout u textů, kde by se pracovalo jak s úhly, tak s časem. Taková vteřina za vteřinu, to už by oříšek být mohl. Naštěstí ve vědecké práci to nastane málokdy, kdo by se s radiány přepočítával na vteřiny, že?

"Vtip je v tom, že i ta "vteřina" je srozumitelná všem. Včetně vědecké veřejnosti."
Ale ano, každý pochopí z kontextu, co je tou vteřinou myšleno. To nepopírám. Ale vteřina nebude vědecky správně, ale sekunda ano, takže má smysl použít právě tu sekundu. A tahle věda je o přesnosti.

@K>

I vteřina je vědecky správně. Je to možná nedoporučované označení, ale stále je to tatáž jednotka, se stejným rozměrem i stejnou hodnotou. Bavíte se o synonymu označení, ne o zastaralé jednotce jako takové.

Tohle bazírování bylo typické pro nejpitomější učitele přírodních věd; ti dokázali vždy spolehlivě zadupat studenta, který rozuměl podstatě věci (a popisoval z patra) proti žákovi, který uměl prd, ale nabifloval tabulky.

Jak už jsem psal, pojmy nejsou navždy neměnné, vyvíjejí se. Přestanou se vyvíjet ve chvíli, kdy chce někdo místo doporučení trvat na doktríně (kterou ovšem vymysleli také lidé, jen v jiné době). Taky si prosím uvědomte, že i ve vědeckém textu se slovo "vteřina" vyskytne zřídka kdy. Ve vzorcích, tabulkách a jednotkách bude vždy označena jako [s]. Možná Vám to přijde kuriozní, ale v cizích jazycích také zaměnitelně s úhlovou vteřinou. Úhly se označují jako °, ', " nebo d, m, s (degree, minute, second), stejně jako čas se označuje jako ' = minuta, " = sekunda. Tato zaměnitelnost není česká specialita, ale obecná. Naopak české doporučení se snaží být papežštější než papež a pokouší se z homonyma/synonyma udělat oddělené termíny.

Miroslav Šilhavý:
"I vteřina je vědecky správně."
Vteřina jako jednotka je definována jako část oblouku. Tedy vteřina jako jednotka času není vědecky správně. Kde jste na to přišel, že vteřina jako čas je vědecky správně?

"bazírování" - Vašich špatných zkušeností se špatnými učiteli je mi líto, ale jsou v téhle diskuzi naprosto irelevantní.

Věci se vyvíjejí, souhlasím. Ale vývoj je potřeba nějakým způsobem sjednocovat, aby si rozuměli vědci přes celou planetu. A ten vývoj SI taky odráží, a máme tu už 9. verzi.

Vteřina jako jednotka je definována jako část oblouku. Tedy vteřina jako jednotka času není vědecky správně. Kde jste na to přišel, že vteřina jako čas je vědecky správně?

Protože si pletete text a označování jednotek. Jednotka je "sekunda" [s] a o tom nikdo nepochybuje. Svoje místo má ve výpočtech, vzorcích, tabulkách - tam, kde je nutná jak exaktnost, tak forma. V textu lze užít slova podle toho, jak je patřičné - protože forma je provázaná s kontextem.

Jsou-li dvě slova synonymní, mohou být mezi sebou nahrazována bez újmy. Definice na tom nic nemění - definice říká jen potřebné minimum. Např. v občanském zákoně se hovoří o "příkazní smlouvě", ale synonymem je "mandátní smlouva". To, že nový OZ použil český výraz nepřikazuje lidem přestat používat synonymum - a tak podepisujeme mandátní smlouvy dál. Podobného vývoje v OZ doznaly např. pojmy zápůjčka vs. výpůjčka (rozdílné), přesto s bankou podepisujete smlouvu o půjčce (bez rozlišení - rozlišuje se z povahy věci), nebo o úvěru (synonymum pro zápůjčku).

Zde máte mezery v humanitním směru, někdo do Vás vtloukl, že exaktnost se totéž, jako formalismus. Ne, není.

Ale vývoj je potřeba nějakým způsobem sjednocovat, aby si rozuměli vědci přes celou planetu. A ten vývoj SI taky odráží, a máme tu už 9. verzi.

Co s tím má společného ryze česká "vteřina", která se vždy přeloží jako "second"? Dokonce ani soustava SI nerozlišuje mezi časovou a úhlovou "sekundou". No jo, pitomci frantíci ještě nepřišli na to, že by měli ty dva pojmy odtrhnout. ... Tady si "mírně" protiřečíte ohledně smyslu odlišení pojmů.

Každá věda je o přesnosti. Akorát že tisková zpráva není věda.

Každá věda je o přesnosti.

Vteřina vs. sekunda, Celsius vs. Kelvin přesnost nenarušují obecně. Pokud budete psát článek o globálním oteplování, je Kelvin ke škodě, byť je vědečtější. Tam bohatě stačí stupně Celsia a rozdíl hodnot je stále čitelný, neb každý ví, že rozdíl jednoho stupně Celisia je stejný, jako jeden Kelvin. Pokud budete psát pojednání výhradně o času a nebude existovat zaměnitelnost s úhly, je v české verzi akceptovatelná i ta vteřina (a do angličtiny se stejně přeloží jako "second", stejně jako úhlová vteřina).

Doporučení pro české jednotky není tak děsivě závazné, spíš záleží na autorovi a redakci, co jim přijde pro český text lepší (a nepochybuji, že i z důvodů nastavení mysli vědců bude víc "při ruce" ta sekunda).

Bylo by dost krkolomné psát pojednání o hodinových strojích a řešit paradoxy, že vteřinová ručička (což je jistě hodinářský oborový pojem) měří sekundy, případně se vteřinovku snažit překřtít na sekundovku nebo sekundovou ručku. Nehledě na to, že spojitost termínů vznikla právě tím, že 360° ciferníku bylo rozděleno na šedesát dílků minutových, a druhotně (sekundárně) na šedesát dílků vteřinových.

Nesouhlasím s Vámi v tom, že do vědeckých pojednání tyto jednotky (Celsius, časová vteřina) nepatří. Patří. Jen se snažíme, kvůli přehlednosti, je odlišovat tam, kde je to vhodné. Do označení jednotek jednoznačně patří sekunda [s] jako čas, do úhlů vteřina ["] jako úhel. V doprovodném textu už to tak pevné není. Tam můžete 1 m/s klidně popsat jako "jeden metr za vteřinu", pokud to z nějakého důvodu považujete za výstižnější.

7. 12. 2020, 09:40 editováno autorem komentáře

Jenže já nikde o stupni celsia nic nepsal. Proč to sem motáte? Stupeň celsia je naprosto v pohodě.

Stupeň celsia je naprosto v pohodě.

Vážně? Soustava SI ho taky nezná. 0 °C a 100 °C jsou hodnoty vycucané z prstu a zpětně definované jako body mrznutí a varu vody při 1013,25 (sic!) hPa. Pro američana je to stejně úchylná stupnice, jako pro nás ta Fahrenheitova (přesto o vědeckých úspěších USA nepochybujeme).

Mimochodem, když už jste to načal, to příšerné hlášení bylo předávání informací zájemcům. Nemělo primárně sloužit jako předpověď počasí pro širokou veřejnost, ale jako informační kanál pro např. plachtaře, jak vzpomíná meteorolog Tolasz:
http://blog.aktualne.cz/blogy/radim-tolasz.php?itemid=16197

To jen abyste věděl o čem vlastně píšete.