Jestli existují jen dvě herní služby na světě, tak by se jim daly pravidla přikázat, minimálně na GOG by EU dosáhla. Jestli je regulace v pořádku nevim, ale kde chybí konkurence, tam je asi nutná.
Otázka jen je, jestli nám autor zprávičky nějakou herní službu nezatajil?
Vzhledem k tomu, ze implikace s nepravdivym zakladem je vzdy pravdiva, pak mate naprostou pravdu.
Autor zpravicky vam nic nezatajil. Zjevne jste si spletl zpravicku se seznamem vsech svetovych platforem, ale to musite jinam. Pak se to zmateni da snadno pochopit. Ale jak k nemu doslo, to by me zajimalo, musi to byt historka k popukani. Protoze takhle se zmylit, to se jen tak nekomu nepovede.
Jenže zprávička mluví v nadpise i v první větě o herních službách obecně. Až níže v článku se z toho vyklube, že autor zná jen dvě.
Autor tak nic nezatajil, ale spoustu toho vynechal. :-)
To je daň za krátkost formátu zpráviček. Jasně, že neobsahují všechny informace z oboru a všechny jemné nuance a souvislosti, protože to už by nebyly zprávičky. Průměrný čtenář jistě ví, že není jen Steam a GoG. V textu tohoto rozsahu by se nehodilo "psát disertačku", protože je to zbytečné. Chybně usuzujete, že "autor zná jen dvě".
Účet neni přenositelný, ale steam či jiná společnost nemá jak zjistit, že uživatel je jinej... Pokud by zjistilo, tak to ale neni legální cestou...
Ale prosim te… u prvniho problemu budes kontaktovat podporu a ta Alese misto Franty posle k sipku. Krome toho s MFA se do tech problemu dostanes daleko drive… ne kazdy si nechava telefonni cislo po zesnulem… a pak jsou tady ty neprolomitelne telefony kdy treba moje zena nezna heslo k memu telefonu ani zadne sluzbe takze si muze tak zahrat neco na svem ucte…
Pevně doufám, že moje žena se nikdy nedozví, jaké hry mám ve svém portfoliu! To by mne asi zabila! Podruhý! ;oD
Vetsina tech hernich sluzeb zna jen mou prezdivku a e-mail. Neni tam zadna presna identifikace me osoby, takze ani moc nedava smysl zadat o ucet s umrtnim listem, na nem nebude, ze zemrel Player885647 :-) Na druhou stranu nebude problem ucet prevzit, pokud necham pozustalym pristupy.
2FA vetsinou resi recovery kody, takze to, ze se mi nedostanou pozustali do telefonu, neni neresitelny problem. Pripadne se daji uschovat seedy OTP a podobne. Nakonec to mam uschovano i pro sve potreby, prijit o telefon mohu i kdyz nejsem mrtev.
Vyznamne? Clovek s 10tis hrami na Steamu patrne nema jiny zivot takze nebude komu zanechat knihovnu. Clovek s 200 hrami v knihovne (treba ja) se na to vyprdne.
Mých 400 her stálo cca 1/3 milionu...
A ano, bylo by minimálně fér, až umřu, aby tuto knihovnu bez keců mohla podědit má žena.
Dle mě je to od Steamu nefér, zrada a v rámci dědického řízení, by se tak či onak, musel podvolit.
v zasade vsetko, co sa kupuje bez fyzickeho nosica pod to spada.
to je casovana bomba, ktora sa pravdpodobne vyzuria pravnici a politici v blizkej buducnosti. :)
momentalna legislativa je na strane Steamu, takze dedicke konanie nepomoze.
Asi někde budu mít hru, která na WinNT neběží a chce Win98. Dejme tomu, že uloupím Win98, ale na čem to poběžím? Každý software má svoji životnost. Dokonce i tuším, že ta hra má škráblé CD, takže ikdyž vlastním kopii, stejně si musím stáhnout crack, protože to bez CD nejde kvůli DRM.
Kedze doverne poznam problem zo spustanim starsich hier, ocenujem Steam, kde Warcraft II bezi bez magickych trikov :). A povazujem, za akceptovatelnu dan, ze to je naviazane na mna osobne.
Viac ma to vyrusuje pri elektronickej knihe. Tam je to naozaj tak, ze plne funkcna vec, by sa mala po smrti majitela vyhodit.
Tak jste mel takto smyslet predtim nez jste si cd koupil. Kdyby to tak udelal kazdy, vyrobce by bez prodeju zacal aktivne problem resit. Dokud se ale jeho dilo prodava, nebude prece nic resit.
Hry mě osobně vůbec nezajímají, ale děsí mě to u knih.
Dneska si „licencujete“ eknihu, za stejnou nebo dokonce vyšší cenu než papírovou (náhodný příklad), a dostanete něco, co nejspíš nebudete moct půjčit kamarádovi (což jste s papírovou naprosto legálně mohli), možná to přestane fungovat až vyprší někde nějaké DRM, nebudou si to moct přečíst vaši potomci (téma zprávičky) atd.
Jak to vůbec má fungovat, když někomu do práce koupí nějakou učebnici, a pak se s kolegy používá jako referenční příručka, leží na poličce a když někdo potřebuje nějakou informaci, tak ji otevře a koukne do ní? Je tohle vůbec proveditelné (technicky a legálně) se současnými běžnými ebooky? Vyprosit si nějakou „firemní licenci na knihu“, nejspíš s mnohem větším opruzem a za cenu násobně vyšší než stála ta papírová učebnice?
23. 6. 2024, 00:05 editováno autorem komentáře
Alza má v ebooks DRM? Já věděl jen o Amazonu, že tam DRM má. Třeba kosmas.cz nemá DRM, jen "sociální ochranu", napíše na některé stránky kdo a kdy knihu koupil.
Podle stranek Alzy maji krom social DRM i Adobe DRM.
Social DRM je asi z pohledu pujcovani nebo prenechani pozustalym z technickeho pohledu bez problemu (zda je to legalni a v souladu s licenci, netusim a asi bude zalezet na konkretnim obchode, vydavateli nebo konkretni knize).
Adobe DRM, myslim, pujcovani ani prevod na ucet jineho uzivatele neumoznuje (myslim, ze neco lze, pokud jste knihovna, ale nemyslim si, ze lze knihu pujcit kamaradovi).
Kindle temer urcite nejake pujcovani knih ma. NOOK by to mel mit take. Dalsi sluzby dost mozna tez, problem je, ze to muze byt u konkretni knihy omezeno. Udajne je to casto omezeno u bestselleru.
Detailne jsem to nezkoumal, zatim ctu jen papir.
s prvym nakupom v Amazone som natrenoval ako sa odstranuje ich DRM.
vramci moznosti sa mi zda, ze to ich DRM funguje slusne, ale nehodlam si zakladat zbierku zaplatenych knih zalozenu na dobrej voli nejakeho korporatu.
Už to tam vidím, třeba ten zmiňovaný Elon má ochranu sociální. Jinak by to s tim Adobe asi nejelo na Kindle.
Dobře, to je technická stránka věci (že některé ebooky DRM nemají, nebo jde obejít). Ale co legální: může firma koupit papírovou učebnici/příručku normálně v knihkupectví a nechat ji na poličce v kanceláři, aby v ní mohl hledat informace kdo ze zaměstnanců je zrovna ke své práci potřebuje? A může firma koupit takový běžný ebook a nahrát ho na firemní disk, aby si v něm mohli hledat zaměstnanci informace? Řekl bych že to druhé spíš ne.
Můžu takový běžný ebook nějak půjčit kamarádovi, a až mě přestane bavit ho číst, můžu ho prodat na Bazoši stejně jako se tam prodávají papírové knihy? (bylo by to legální kdybych to v ten okamžik u sebe smazal? a jak se prokáže že jsem to udělal a nejsem zlý pirát co prodává nelegální kopie?)
Tak si mate knihy kupovat a nepronajimat. S licenci jste souhlasil pri pronajmu, zeptejty se tedy drzete licence jaky ma na vas dotaz nazor.
Patenty, autorska prava, znacky, recepty ale i ruzne povinnosti atd. To vse nema fyzickou podstatu a dedi se. Proc by to u prava na uziti sw melo byt jine?
Nosic v tom nehraje zadnou roli. Nosic mit muzete a presto nemusite byt opravnen software uzit. Vlastne za soucasne upravy muze bohuzel dojit k tomu ze po zdedeni hw pouzivate sw nelegalne :-/
Pravo na digitalni dedictvi je to oc tu bezi. A firmy by nemely mit moznost ho v licencnich ujednanich znemoznit.
Osobne vnimam dost citelny rozdiel medzi vecami ktore ste vymenovali a tym co je predmetom diskusie.
To co je predmetom diskusie je "nic", ktore sa retailovo duplikuje a predava. Z podstaty veci je limitna cena niecoho takeho nula. Co je pricina vsetkeho zmatku. Viem si lahko predstavit, ze zakony vobec nepojdu smerom k uznaniu dedicstva v takomto pripade. (Napokon patenty maju tiez rozne limity, preco by kupena licencia na pocuvanie mp3 mala mat zo zakona nekonecnu platnost?)
Jaky je tedy podle vas citelny rozdil ktery vnimate?
Pochopil jste ze resime inovaci pravniho ramce aby reflektoval technologicky pokrok?
Prava na uzivani se normalne dedi. A to jak pro veci hmotne tak nehmotne. Proc by to melo byt u sw jinak?
"Prava na uzivani se normalne dedi. A to jak pro veci hmotne tak nehmotne. Proc by to melo byt u sw jinak?"
Právo na užívání SW by se mělo dědit, ale je to tento případ? Zde jde spíše o právo připojovat se k nějakému serveru a užívat jeho služby. Vnímám to jako právo chodit do herny hrát tam deskovky.
steam ma samozrejme tyhle veci osetrene v EULA ale klidne to muze tva zena po smrti zkusit… ;) patrne ti nesedi cisla nebot 8k za hru je jaksi moc…
Uz jste druhy s 8K, ale ja tam vidim 1/3 milionu za 400 her, tedy 333 tisic za 400 her, cca 800 za hru, coz neni nic nepredstavitelneho. Delam nekde chybu?
Nebudu rozporovat, jen upozorním že existují synovci a neteře.
Kdyby dnes žil Charles Dickens, určitě by napsal román o chudém mladíkovi, který se musí protloukat skrz FTP přestože mu bohatý strýček odkázal bohatý Steam účet.
Jsou případy, kdy cena hry je v porovnání s atributy/vybavením herní postavy naprosto zanedbatelná.
A nejde jen o finance.
Zapomínáte například na emoční oblast.
Možnost dostat se k uloženým virtuálním světům, které společně se zemřelým vytvářeli může být významnou útěchou.
Prostě virtuální svět je prorostlý do toho "reálného" a je třeba řešit taková opatření a postupy, které budou vyhovující nejen pro prodejce.
Viděl jsem za kolik se prodávají věci ve hrách. Tohle muze být velmi zajímavá položka v dědickém řízení.
Mám na Steamu jednu hru a to jen proto, že jsem si koupil DVD, ale hra nebyla použitelná kompletně offline...
Než, kdo to zdědí, by mě víc zajímalo, jestli mi Steam účet nezruší, když se do něj pár let nepřihlásím.
Digitální hry prostě umřou. Nebo půjdou do křemíkového nebe za své věrné služby?
Kdyby nebyly digitální, tak by je pozůstalí stejně naházeli do kontejneru. Takhle to mají aspoň bez práce. Z toho je vidět, že člověk si má užít okamžiku a děti zabezpečit jinak.
Všechny ty naše zasazené stromy a postavené domy jsou jen prach a v prach se jednou obrátí. Stejně jako bajty digitálních her a virtuálních světů.
To je gerontokraticky nazor boomera.
Jak ale pravi digitalni bible:
Jsi jen informace a informaci vzdy zustanes.
-- Databurst cloudovych archonu, vers 53:53