Jezis marja nestaci ze Cesko je plne rasizmu proti cikanum!
Merkelová svolala krizové zasedání kvůli Romům z Bulharska a Rumunska. Two men and three teenage boys have been found guilty of a series of rapes and sexual assaults on young girls. - takové obohacení československým cikánským gangem s příměsí ručníků. Francouzi už vystěhovali tisíce Romů. Tvrdý postup funguje, libuje si Paříž. Dánku hromadně znásilnili v indické metropoli. Mužů se ptala na cestu. Britové se začali bouřit: Nepouštějte nám sem české a slovenské Romy, nebo vyjdeme do ulic a bude zle! Romové se z Kanady houfně vracejí do Česka, šance na azyl je tam mizivá
Fšude samej rasýýýsta!!!
Kdyz je kazdy tyden nekolikrat pristihnes jak ti kradou na zahrade ovoce, dobyvaji se do dilny nebo se z pristresku pokouseji vytahnout kovovy srot, tak to budes videt trochu jinak. I ti slusni se ke svym spoluobcanum nehlasi a na ulici je obchazeji obloukem. Z tech pripadu za posledni roky to byl pouze ve dvou pripadech obycejny narkoman.
Mně třeba poslední dobou bílí ukradli 8 % úspor nebo vytunelovali tunel (případ už je natolik absurdní, že uvedení Infobaden jako zdroje jistě není na škodu). Jak bych se měl zachovat?
Když krade bílý, tak to jsou klidně desítky miliard. Cikáni většinou ukradnou kolo nebo autorádio. Máš spočítáno, kdo krade víc?
A když už jsme u toho, jsem přesvědčen, že mezi linuxáky nebo třeba absolventy matfyzu je mnohem vyšší podíl crackerů. Měli bychom se jich zbavit.
(nepřijde ti (a hlavně Tigerovi níže) debilní odsuzovat někoho na základě chování jiných jedinců ze skupiny, kteří jsou mu podobní?)
Bílí možná kradou v miliardách, ale takových je menšina. Cikáni provozují drobnou kriminalitu, ale zato skoro všichni. Buďte rád, že jejich průměrná inteligence sahá ke krádeži autorádia. A nikoho do jednoho pytle neházím, tam se hodili sami. To je všechno, co ti k tomu řeknu - jednak jsme offtopic a jednak nemám čas na nekonečné diskuze, které nikam nevedou. Měj se fajn.
OK. (to v původním příspěvku nebylo) Jak se tedy technicky má řešit to zbavování se, tj. jak se identifikuje, kdo je cikán (nějaká spektrometrická měření pigmentu v kůži?), případně tyto další atributy? A pokud se to už vyřeší, proč je potřeba tam mít ten atribut „cikán“ a nestačí se prostě „zbavit“ těch, kdo berou sociální dávky?
Hele, pokud tu budeme pěstovat Havlismus, tak se ze ... nevyhrabeme. Pokud ale odsoudíme každého, který se nějakým podílem podílí na snižování morálky národa, tak můžeme očekávat lepší časy. Faktem je, že na barvě nezáleží, ale v obecné rovině by se dalo napsat, že většina cikánů a většina z horních deseti tisíc tu morálku národa kazí. No a co se týče studentů a cracků ... tak si myslím, že po dobu studia by měli mít veškeré licence zcela zdarma. Jednak se zamezí crackování a pak je to sociálně spravedlivé. S ukončením jakékoliv školy by toto právo mělo automaticky padnout. Ono když si vezmu, co dnešní student musí všechno platit, tak není co závidět ...
„Pokud ale odsoudíme každého, který se nějakým podílem podílí na snižování morálky národa, tak můžeme očekávat lepší časy. Faktem je, že na barvě nezáleží, ale v obecné rovině by se dalo napsat, že většina cikánů a většina z horních deseti tisíc tu morálku národa kazí.“
OK, pozorování dobré, co s tím budeme dělat?
„No a co se týče studentů a cracků“
Myslel jsem crackery ve smyslu moderního chápání slova „hacker“ (tj. ti, co se třeba nabourávají do cizích systémů), nikoli „zloděje SW“.
Pražsky je to "ty děti". Mluví tvrdě, občas dost dlouze. Měkké i všude je výsadou kupříkladu lidí z Brna. Když si děti v autobuse opakují vyjmenovaná slova, mám co dělat, abych se nesmál. Slišet, mlín,... Pražák i a y občas rozpozná dle sluchu, brněnské děti ne, protože vše vyslovují s měkkým i. Neplatí to o nich ale obecně, spíš pro ty z některých okolních vesnic. Ale tam je výslovnost ten menší problém, horší je to skloňování "šel jsem tam s tatem".
Tak to je pro mě velké překvapení, že v Praze rozpoznají i/y podle sluchu. Myslel jsem, že to je výsada Severomoraváků. Byl jsem v Praze příliš krátko na to, abych si toho všiml. Ale horší to už je s délkami, ty jim moc nejdou ("Každej říká Bráník, nééé." Akorát pak nechápu, proč píšou Braník?). Každý máme něco, polský přízvuk asi taky není výhra:).
Rozlišování i/y ve výslovnosti je nespisovné (proti ortoepickým zásadám), takže pokud to v Práglu hromadně dělají, je celkem zřejmé, že česky moc nevládnou. Mimochodem, Pražáci se poznají nejen podle nesprávného užívání kvantity samohlásek, ale taky podle měkkého ľ. Za slovo typu "poľecie" v hlavních zprávách už bych snad i dával pokuty.
Aha. A kdeze to dnes vlastne vladnou tou krasnou cestinou? Dnes i spisovatele, hlasatele v TV nebo novinari mluvi, jak kdyby je pred tydnem vytahli odnekud z karavanoveho parku a jejich slovni zasoba obvykle asi neprevysuje 1000 slov, coz je docela uspech ve srovnani s prumernou populaci, ktera tech slov nezna vic, jak 500. Ono staci srovnat moderni pohadky pro deti treba s Capkem nebo Nemcovou a hned je videt, kde ten upadek zacina. Dnes se vse pise s predpokladem, ze deti jsou retardovani jedinci, kterym je nutno pomoci vhodnou volbou obzvlaste jednoducheho jazyka. A pak se to s nimi tahne uz naporad. Je mi zahadou, cim byly deti minulosti tak vyjimecne, ze Nemcove rozumnely a kdy presne se tato schopnost vytratila.
Nikde snad netvrdim, ze deti v dobe Nemcove byly schopne precist si jeji knihy a mely prijmy nutne ke koupi knihy. Nicmene nepochybuji o tom, ze i ty negramotne by typicky te knize rozumnely, kdyby jim ji nekdo precetl a to alespon ve stredostavovskych rodinach. Tez si pamatuji, ze v dobe meho detstvi byla cetba knih psanych jazykem bohatym, jako napriklad v knihach Nemcove, zcela beznou zalezitosti. Schopnost tem kniham porozumnet se urcite neobjevila az s nastupem socialismu, nebyla podminena konstelaci hvezd, prekrocenim planu ve vyrobe ocelovych ingotu nebo dobyvanim frekvencni hranice pomoci tranzistoru OC 170.
Co ty seš za poťapanýho mauzála z glgačky? V Brynclu je měkké "i" v hantecu gde? Jooo a u nás říkáme děti? Pán bude jistě místní obyvatel. U nás žádný děti nemáme. Akorát děcek, šropů, svišťů je plné Štatl.
Skloňování s tatem i tató je v goldně.
Mě cajzlovštinu do štrycle bóchali 12 járů a pak mě dali skloňovat myš a žaba v jednotným i množným čísle. Sem se s tým popral po štatlařsku a začal jim hanykovat:
pád j.č. mn.č.
(kdo, co?) mauzál, mauzále / frošál, frošále
(koho, čeho?) mauzála, mauzále / frošála, frošále
(komu, čemu?) mauzálu, mauzálum / frošálu, frošálum
(koho, co?) mauzála, mauzále / frošála, frošále
(volání, oslovení) mauzále, mauzály / frošálu, frošály
(o kom, o čem?) o mauzálu, o mauzálech / o frošálu, o frošálech
(kým, čím?) mauzálem, mauzálama / frošálem, frošálama
A gde máme hafo teho měkýho "i"?
Brněnské hantec. Aneb jak si moraváci dělali z němců tak dlouho legraci, až dospěli do stavu, že neuměli ani česky, ani německy.
Osobně téhle zkomolenině češtiny a němčiny nerozumím. Asi by pomohlo naučit se německy, protože výslovnost je převzatá dobře (např. štatl x die Stadt). Hantec se učit nechci, nejsem (narozdíl od řady Brňáků) velkým příznivcem Německa. Když začnou jednou v roce vyvěšovat říšské orlice, tak mě to leda tak naštve.
Až tu zamindrákovaní jazykoví puristi, dementní moraváci (taky jsem se narodil na Moravě, mám to tu rád, ale pravověrný moraváky patří vystřílet...pak by to tu už nemělo chybu) a blbě píšící pražáci ukončí svoji "travesty", mohli bychom se vrátit k tématu:
Že se děti mají učit zacházet s počítačem je fakt. Že do Linuxu je líp vidět je taky fakt a že se ten system bude používat čím dál tím víc je jasné. Nicméně. _Proč_ zavádět dětské verze? To je pitomost! Ať se naučí používat normální systém. Hned. Nepotřebujou tříkolky! Podle mýho. Osobně bych byl pro CentOS, do RHELu se asi nikomu chtít nebude.
Nejspíš to ale stejně skončí u Ubuntu, neb je v čechách, coby odpověď na frustraci klikacích uživatelů přecházejících na linux, nejrozšířenější.
Uvažte ale jednu věc. Ubuntu je výhodné pro lidi, kteří _přechází_ z Window$. Ty děti ale budou s linuxem začínat, nikoliv přecházet. Já wokna nikdy nepoznal, nikdy jsem to neměl. Utekl jsem totiž z Amigy k linuxu. A tím pádem mi ubuntu připadá zmatený, neb nemám woknou$í myšlení. A děti ho nebudou mít taky.
Je to věc k zamyšlení.
Jenže velký problém je ve školství. Zrovna teď jsem s jedním středoškolákem řešil, že profesor po nich chtěl udělat pořádnou prezentaci v PowerPointu. Ale jelikož používá LibreOffice, udělal to v něm a poslal jako .odp. Dostal za pět, jelikož nesplnil zadání. Dokud budou tak mizerní kantoři, kteří nebudou hodnotit zadání, ale to v jakém programu se to vytvořilo, tak není šance! Ano, prezentace se mohla vyexportovat pro PowerPoint, což se neudělalo. Nicméně nic to na tom nemění, že postup vyhodnocení zadání měl poměrně vážnou trhlinu!
Ano, prezentace se mohla vyexportovat pro PowerPoint, což se neudělalo.
Tady se nedá mluvit o tom, že by někdo někoho nutil používat nějaký SW, stačilo to na dvě kliknutí uložit ve stanoveném formátu a nedělat vlny za každou cenu - kantor má asi důležitější věci na práci než instalovat všechny kancelářské balíky světa.
Jak už jsem psal. Kantor mu měl říct, že to chce v jiném formátu. Dát rovnou za 5 je velmi špatný přístup.
Pamatuji si na výšce, že jsem poslal "protokol" (ve skutečnosti stačily 2-3 věty) v .txt. Došla mi zpráva, že takhle ne, že to mám poslat ve wordu. Ten člověk se staral o softwarové vybavení dané katedry! Tak jsem si teda otevřel word překopíroval tam ty dvě věty a byl klid. Ale stejně, člověk starající se o počítače požaduje na 3 věty word?
A co kdyby tu prezentaci udělal v jiném prezentačním programu pod Linuxem, který ani export neumožňuje? Neříkám, že ten student to nemohl nějak vyřešit, leč přístup kantora nebyl dvakrát nejlepší. Zažil jsem i kantora, co řekl dětem: "Mne to s Vámi nebaví, vy nic neumíte!" Byl to učitel hudebky, který bokem dostal počítače. Měli jste vidět jeho ego, on hrál v nějaké kapele a myslel si, že každé dítě musí zvládat, to co on! Vůbec nebral v potaz, že jsou děcka, co v tomto směru nebyli nikterak obdarované. No a počítače to byla katastrofa, dělal ze sebe stejného mistra světa, přitom znalosti neměl. Vysvětlit to neuměl, ale děcka ponižoval, jak jen mohl. Prostě školství je velkou slabinou ... učitel potřebuje hodiny, tak mu dají předmět, který se bera za nepodstatný.
To si nemyslím, pan profesor mu měl říct, že je potřeba to poslat v jiném formátu. Mohl mu klidně nechat krátký čas na opravu, nepochybně měl žádat vysvětlení (pokud netuší co je .odt zač). Pokud vzájemná diskuze proběhla a student z neznámého důvodu nechtěl prezentaci poslat ve formátu PowerPointu, pak se profesorovi omlouvám. Jinak je u mě *velmi sprosté slovo*.
Za osm let, co jsem učil, jsem nezřídka narážel na to, že právě ti, kteří byli nejhloupější, nejlínější a vůbec nejcokoliv (ne v dobrém), měli vždy hned jasno v tom, že vše je za každých okolností chyba učitele, a že je jeho omezenost bytostně obtěžuje.
Docela se divím, jak jsou všichni diskutující schopni od stolu z pěti vět vyhodnotit, jestli učitel udělal dobře nebo špatně, když znají jen hrubou výpověď jedné strany (a navíc ještě z druhé ruky).
Ale přileji do ohně - jestli zadání znělo v PowerPointu, měl odevzdat v PowerPointu. Vymlouvat se na učitele není na místě. Pokud byl slušný, snaživý a neodevzdal na poslední chvíli, jistě mohl dostat šanci odevzdaný úkol upravit (opravit). Zpravidla to ale funguje tak, že učitel si stanoví pravidla, která se dodržují. Žák, pokud není trubka, je během dvou až tří měsíců pochopí a (někdy proti své vůli) se s nimi smíří, nebo je aspoň - aby se neřeklo - plní. Když tohle nezvládá, asi není studijní typ a měl by jít do práce.
Snad nezním příliš kategoricky. Zažil jsem stovky dobrých studentů, kteří se snažili pracovat, zlepšit, pracovali na sobě. Ale bohužel taky stovky totálních lemplů, které práskat bičem málo. Těm prvním člověk rád pomohl, podpořil je a sem tam něco přehlédl. ... ovšem na hrubý pytel hrubá záplata. (Jeden by řekl, že jsem sem tam třeba trošinku nadržoval, jiný, že jsem praktikoval žádoucí individuální přístup... který by řekl co?)
ja bich rek, zes byl pekny ucitelsky h**. Studijni typ se pozna - tak ze neodevzda zadani v .ppt jako stado, brbla, kolikrat ani ukol nema, a pak Ti odevzda prezentaci v TeXu, kterou Ty si pak zas neumis otevrit.
Presne takovy pseudo ucitele/vojaci, kteri si mysli, hlavne maj poslouchat, tem gumam, snazivcum budu nadrzovat a drzejm to osolim me serou. Nejsou to profesionalove a kazi detem charaktery.
ano, presne o tom jsem psal. 3 slova a nechas se osalit. Je videt, ze uroven ve spolecnosti klesa (tim nemyslim Tebe, ale vseobecne vzdelanost lidi), kdyz takto zjevnou smec neprohlednes jako nadsazku a prijde Ti, ze by nekdy byl opravdu schopen takove veci vypustit z pusy. Zbytek jen potvrdil, co jsem rikal. Spolecnost a skolstvi je nastaveno na "sedou prumernost". Az na (par) VS se to pak vyrazne zlepsi.
Nase skolstvi je inspirovano slovy klasika:
Troufám, že při té myšlence
srdce ti povyskočí -
nuž - buďme tou malou hvězdičkou,
kol níž se velké točí!
Jde to, ach jde! Jen každý hleď
k vlastnímu dobře jádru:
bude-li každý z nás z křemene,
je celý národ z kvádrů!
A o to zde jde. Cilem skolstvi je zaky otesat tak, aby z nich vznikly krasne, uniformne sede kvadriky, ze kterych lze poskladat jeste krasnejsi velky, sedy kvadr.
Studijní typ se obvykle snaží získat nějaké znalosti. Nestudijní typ chápe studium jako exhibici své dokonalosti, příležitost vymezit se vůči stádu, případně jako boj proti učiteli.
Tomu pak odpovídá model našeho školství - učitelé jsou vojáci, které názor studenta nezajímá a neváhají mu dát po držce. Protože ti slušní to poměrně záhy vzdají a jdou dělat něco jiného.
Jenže to co píšeš je plně platné i pro personál. Jsou kantoři, kteří přetrpí hodiny pomocí kafíček a hned potom letí domů. Pak jsou kantoři, kteří se po pracovní době připravují a vzdělávají až do noci. A pokud snaživý student narazí na první kategorii, je to jeho degradace. O poměru těch skupin kantorů bychom mohli diskutovat. Je mnoho aspektů, které to ovlivńují. A to od lokality, přes kvalitu školy až po kvalitu jedince. Nicméně o personálu některých škol si nedělám vůbec iluze.
Děti by se měly učit Linux, protože se autorovi článku líbí Linux. A jelikož se líbí jemu, tak je správně ho nabudit do hlavy i dětem. Jiným důvod nevidím. Vzhledem k prosazování Linuxu na desktopu se k němu totiž naprostá většina dětí jednou "dostane" nejvýš při vytáčení čísla na telefonu, případně když napíšou dotaz do Googlu. K tomu je ovšem potřeba asi tolik znalosti Linuxu, kolik znalosti vysokofrekvenční elektrotechniky potřebuje uživatel mikrovlnky.
A proč by se měly učit Windows?
Proč by se měly učit, kde je v nabídce MS Office jaká volba, když to zanedlouho bude všechno jinak?
Abyste v Microsoftu dostali čtvrtletní prémie, za to, jak vám školy za státní peníze vychovávají nové zákazníky?
Fakt dík, ale takové školy tady nechci.
Děti by se měly učit počítačové dovednosti, a pouze minimum znalostí. A samozřejmě by se měly učit na tom, co v praxi nejspíš uvidí. Když jsme u toho, tak v MS Office asi nebude zanedlouho "všechno jinak". Jejich koncept i interface je mimořádně stabilní.
Linux se sice na desktopu prakticky nepoužívá, ale podle některých by se používat měl, takže by rádi zařídili, aby ho dětem chtě nechtě natloukli do hlavy už na ZŠ, a tím ho víc rozšířili. Možná vám to připadá záslužné; mě to připadá obludné. Podle mě by školy neměly sloužit k těmto účelům.
Samozřejmě to tak má být, protože tenhle SW uvidí žáci v praxi. Podobně se učí například na účetním SW, který se používá v praxi, a ne na něčem exotickém, co žáci v praxi nikdy neuvidí.
Úkolem školy je připravovat žáky na praktické uplatnění, nikoliv prosazovat marginální SW kvůli pár lidem, kterým to přijde jako dobrý nápad.
Stejne tak se muzou zaci prestat ucit scitat a odcitat pod sebe, protoze v praxi stejne budou pouzivat kalkulacku. Vlastne vubec muzeme zrusit vyuku, protoze vsechno se da najit na internetu.
Podle me by skola mela dat diteti hlavne prehled. Ze tady mame zacrovany kruh MS na skolach -> MS v praxi -> MS na skolach je vec, se kterou muze jenom skola neco delat. Rocne by se daly jenom ve statnim sektoru usetrit stovky milionu za licence. Stovky milionu, ktere by nemusely putovat za ocean.
Navic nechapu tu vyuku wordu a powerpointu na zakladnich skolach. Clovek, ktery to nezvladne sam(s internetem) stejne pravdepodobne nikdy takovou vec potrebovat nebude. No a kdyz je lempl i ucitel, tak se zkousi treba z klavesovych zkratek.
Ten "začarovaný kruh" je MS v praxi ==> MS na skolach ==> MS v praxi. Jak jsem psal: není rolí škol prosazovat produkty, které se nejsou schopné uchytit na trhu.
Pořizovací cena SW je ve srovnání s platem úředníka naprosto malicherná položka. Licence MS Office vyjde státní správu na cca 1300 Kč na stanici a rok, licence Windows na cca 1000 Kč na stanici a rok. Průměrný plat úředníka je okolo 25k Kč, ale měsíčně. Za rok se dostanete na 300k na platu, plus přidejte odvody, dovolenou, nemocenskou, místnost kde sedí, cenu HW atd., a jste na 600k Kč za rok. Vy chcete ušetřit na těch cca 2.3k Kč za rok. Mě zajímá, proč potřebujeme tolik úředníků placených 600k Kč za rok.
Ohledně "putování peněz za oceán": samozřejmě v místě prodeje zůstává DPH, daň ze zisku (pokud nemluvíme o Applu nebo Google), a generuje to obrovskou spoustu vysoce kvalifikovaných pracovních míst v oblasti implementace, správy a podpory. Jinak se zkuste kouknout na princip specializace a komparativních výhod. Možná vás pak přejdou řeči o "putování peněz za oceán".
>není rolí škol prosazovat produkty, které se nejsou schopné uchytit na trhu.
A neni roli skoly propagovat urcity produkt a ucit jeho pouzivani, ale ucit obecne principy.
Skola by take mohla po zacich pozadovat, aby se vybavili nikoliv kalkulackami, ale kalkulackami Casio. Take by mohli na telocvik chodit v trenyrkach Adidas.
Tak rozdil mezi kalkulackou a trenyrkami urcite je.
To, ze se na skolach vyucuje ucetni system z praxe, vubec neznamena, ze to je ten, se kterym se zaci po ukonceni studii setkaji. To same plati o OS, i kdyz je znacna pravdepodobnost, ze narazi na Widle. Nicmene clovek, ktery umi klikat v jednom OS, zvladne klikat i v jinem, v nejhorsim se mu predhodi jednostrankova prirucka. Prechod na Widle by akorat mohl byt kulturni sok, zejmena pro lidi, kteri se nevyucili pokladaci dlazeb.
A skutecne si myslis, ze je nutne, aby ve skolnich ucebnach byl na pocitacich MS Office? Ze je MS Office(dle tebe) vychytanejsi prece neznamena, ze ty zakladni veci co se deti uci nejsou uplne stejne i v alternativnich balicich.
Ze je licence zanedbatelna polozka ve srovnani s platem urednika nelze pokladat za argument. Za cely rok jsou to stamiliony a "vynos z DPH za statni zakazku" je opravdu supervtipny argument. Kolik je u nas vyvojovych center MS? Pro Linux jsou u nas vyvojova centra Novellu, RedHatu(mozna i IBM, ale to nevim jiste). Admini budou potreba at uz se bude pouzivat cokoliv.
Nejde ani tak o to, že je MS Office "vychytanější". Spíš e důležité, že se používá v praxi. Koukněte se do inzerátů, co zaměstnavatelé poptávají. Nezajímá je jestli uchazeč umí v OO Write nebo AbiWordu - zajímá je MS Office. A školy jsou tady od toho, aby žáky připravovaly na praktické uplatnění.
Samozřejmě výuka za pomoci OpenOffice je asi lepší než nic, ale žáci by se nejlépe měli učit na tom, co uvidí v praxi a co zaměstnavatelé poptávají.
To že cena licence je zanedbatelna polozka ve srovnani s platem urednika je samozřejmě velmi dobrý argument. Stomiliony jsou i v nákladech na topení ve státní správě, a správným zateplením budov by jistě šly ušetřit obrovské částky. Přitom to na rozdíl od migrace na open source nenese rizika, která byla vidět v německém Freiburgu (cena migrace byla údajně 600k EUR, a pak se vrátili k Windows a MS Office), případně v Mnichově (kde migrace trvala přes deset let, napsali si vlastní distro, spousta aplikací jim i po deseti letech běží na Windows ve virtuálu, podle jejich IT oddělení ušetřili a podle externistů prodělali).
http://www.computerworlduk.com/news/open-source/3412193/openoffice-dumped-as-freiburg-votes-to-switch-back-to-microsoft/
Kolik je u nas vyvojovych center MS? MS vyvíjí v ČR Skype, Lync, mobilní technologie, nějaké webové služby, cloudové technologie atd. Nicméně zákazníkovi je (a má být) jedno, kde se SW vyrábí.
Me na stredni na hodinach informatiky taky ucili s MS office a nemuzu rict, ze bych si z toho neco pamatoval. Dneska office pouzivam a jako uzivatel nevidim prakticky rozdil mezi jednotlivymi kancelarskymi baliky. Kdyz delam neco co nepujde ven, pouziju Libre Office. Kdyz upravuju neco co pujde ven, pouziju MS Office abych nezmrsil vystup.
"Nicméně zákazníkovi je (a má být) jedno, kde se SW vyrábí."
Me to jedno neni. Vyvoj zamestnava dobre placene odborniky a i kdyz je majitelem zahranicni spolecnost, tak to porad znamena tok penez ze zemi kde se nevyviji do zemi, kde ano.
nemuzu rict, ze bych si z toho neco pamatoval - je otázka, jestli za to mohla kvalita výuky, nebo jestli byl problém na vašem přijímači.
Me to jedno není (kde se SW vyrábí) - takže podle této logiky když firma A vyvíjí doma a zaměstná v cílové zemi 100 lidí na implementaci, podporu a administraci, tak si radši vyberete firmu B, protože v cílové zemi zaměstná jednoho vývojáře? Navíc je ten koncept ekonomicky naprosto nesmyslný. Projděte si v nějaké učebnici principy specializace a komparativní výhody. Třeba to pak uvidíte podobně.
Ne, neuvidim to podobne. Mame komparativni vyhodu nizsi ceny prace a presto pomerne vysoke odbornosti. Meli bysme se tedy snazit prave o to, aby u nas bylo hodne prace s vysokou pridanou hodnotou. Jak bude cena prace rust, montovny se presunou na vychod, u vyvoje ale ten vliv tak velky nebude. Ceska MS podpora je z tohohle pohledu jen neco na zpusob prodavacky v lidlu - jen nam umoznuje konzumovat zbozi co koupime od jinych a zije z nasich penez.
Mluvíte o absolutní výhodě, nikoliv relativní. Nastudujte si znovu ekonomickou teorii. Nejjednodušší vysvětlení jsem našel tady (BTW zajímavé je celé video):
https://www.youtube.com/watch?v=OLHh9E5ilZ4#t=05m05s
Navíc vývoj OS není jedinou prací s vysokou přidanou hodnotou; vývoj nad tím OS má také vysokou přidanou hodnotu. Navíc jak jsem psal, MS vyvíjí v ČR Skype, Lync, mobilní technologie, nějaké webové služby, cloudové technologie atd.
BTW vývojáři žijí z našich peněz stejně jako ta prodavačka v Lidlu :D
BTW vývojáři žijí z našich peněz stejně jako ta prodavačka v Lidlu :D
Tohle prave neni vubec pravda. Predstav si firmu, ktera v CR jenom vyviji a vsichni zakaznici jsou zahranicni. To je snad to nejlepsi pro ekonomiku co muze byt. Jako rozprodavat nerostne bohatstvi, akorat ho neubyva.
Opět vás odkážu na ekonomickou teorii. Platební bilance zahraničního obchodu funguje tak, že pokud trvale importujete víc než exportujete (deficitní obchodní bilance), dojde k oslabení měny. Tím dojde ke zdražení importovaného zboží, a ke zlevnění exportů, což vede k vyrovnání bilance, většinou s překmitem do přebytku. Pokud víc exportujete než importujete (přebytková obchodní bilance), dojde k posílení měny, tím ke zlevnění importu a zdražení exportu. Opět tak nastává návrat k vyrovnané bilanci. Krásné na tom je to, že když do toho vlády nehrabou svými pro-exportními a protekcionistickými zásahy, tak to funguje víceméně samo.
Navíc je to celé trochu komplikované tím, že se do bilance nezapočítává jen export/import zboží a služeb, ale také přesuny kapitálu. K tomu hrají podstatnou roli i devizové rezervy (ty slouží jako polštář pro změkčení přirozené reakce trhu), a měnová politika.
Když to shrnu, tak je váš názor na věc hrubě zjednodušený. Spotřebitel by měl prostě kupovat statky, které vidí jako vhodné, bez ohledu na zemi původu. Agregované preference spotřebitelů potom vedou k nastavení takového kurzu měny, který obchodní bilanci optimalizuje.
Norsko je skvělý příklad země, která exportuje s vysokou přidanou hodnotou: 33% exportu tvoří ropa, 24% zemní plyn, a na dalším místě jsou tuším chlazené ryby :D
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Norwar_Exports_Tree_Map_(2009).pdf
Pro zacatek by stacilo, kdyby licence za Widle byly placeny pouze z dani Laela Ophira a dalsich widlackych entusiastu. A to nikoliv z dani normalnich, ale z extra dani kvuli tomu zavedenych, aby se nakupem licenci za Widle a Oppice neukrajovalo z verejneho rozpoctu.
Jinak pokud se ma ucit minimum znalosti, tedy asi nejspise formou obecnych principu fungovani pocitace a GUI, tak to je ve Widlich stejne, jako v Linuxu. Lze to tedy vyucovat levneji na Linuxu s tim, ze se zakum na konci rekne, ze ve Widlich to je podobne, akorat aspon desetkrat pomalejsi a na pouzitych pocitacich z doby krale Klacka by to nejspis bootovalo aspon tri dny, pokud vubec.
Pocitam, ze naklady by bylo mozne uhradit z uspor za licenci. Jestlize maji na skole ucitele, ktery umi ucit IT, mel by umet nainstalovat Linux. Workstejsny si zaci pod jeho vedenim nainstaluji v ramci prvni hodiny vyuky. Neni nad to si to poradne osahat. Na zacatku noveho roku lze proces zopakovat.
Jako dítě jsem často trpěl tím, že "se učím něco, co nikdy nebudu potřebovat, protože se s tím nikdy nepotkám".
Pohledem na zastoupení OS na desktopu a na stagnující výskyt desktopu obecně, bych jako dítě asi velmi těžce nesl, že se mě snaží naučit něco těžkého, co opravdu v životě neuvidím. V případě MS Windows by frustrace byla podobná, ale argument "když si sedneš k počítači, tak tam na 80 procent bude právě tohle" zní prostě lépe než to 1 procento.
Osobně nevidím důvod učit děti libovolný z těch OS. Mají umět používat programy a ne formátovat disk nebo nastavovat IP tables. Pokud snad článek pod pojmem "Linux" neviděl OS jako takový, ale spíše uživatelské rozhraní, tak se navíc dostáváme k zásadní otázce "a měly by se děti učit KDE nebo Gnome?"
Vetsinu toho, co se ve skole naucite, nikdy na nic nepouzijete.
Osobne si predstavuji vyuku Linuxu tak, ze se deti nauci pracovat v grafickem prostredi a v jeho ramci resit zadane ulohy, ktere jinde resi na Widlich. Tezko se asi budou ucit iptables. Ve skolach, kde se uci na Widlich, take nikdo urcite nevyucuje pouzivani utilit z Resource Kitu. Opravdu nechapu, proc si tolik lidi mysli, ze kdyz se nekde bude ucit Linux, tak to budou iptables a programovani v Bashi. Probudte se, Linux jiz dlouho ma graficke prostredi. Ma jich dokonce celou radu a muzete si vybrat. Ne, jiz opravdu nemusite pouzivat konzoli, vi a Latex.
Předpokládám, že se tam ty děcka učí i programovat (základy, my jsme se to aspoň učili, i když úroveň otřesná, druhá skupina na tom byla mnohem lépe). Zrovna LaTeX by se taky učit mohli (samozřejmě je to otázka, ano/ne, ale aspoň u těch pokročilejších...).
A učit je na Linuxu a vůbec jim neukázat konzoli (jen ty úplné základy, pohyb v adresářích, práva a tak) se mi zdá divné. Já bych tomu tu jednu dvě hodiny obětoval.
Vyuce programovani neni Linux na prekazku. Kupodivu se da programovat i v Linuxu!
Pohyb v adresarich je nutno ucit v kazdem OS, tedy i v tom jedinem spravnem. Vyuka konzole a Bashe ci jineho shellu by asi byla dosti omezena. Jaksi se nam zde ztraci ze zretele fakt, ze mluvime o detech a ne studentech stredni skoly a vyse. Nic nebrani tomu, aby to bylo extra vyucovano pro ty, ktere to zajima, ale jako soucast hlavni vyuky bych to moc nevidel. A kdyz si predstavim, jakym zpusobem by se to asi vyucovalo na skolach v CR, tak bych se tomu radsi uplne vyhnul, protoze by to skoncilo biflovanim man bash.
Myslel jsem to tak, že když se učí programovat, tak by obsahově zvládli i základy LaTeXu. Samozřejmě záleží, zda by na to zbyl nějaký čas, nebo ne. Nijak jsem na programování v Linuxu nenarážel.
Myslel jsem pohyb v adresáři v rámci CLI. My jsme se na základní škole taky učili pohyb v DOSu, takže zváldnout by to zvládli. A to se polovina z nás počítačů bála, neměla to doma, co když to vybouchne, když zmáčknu špatný čudlík, atd. Dneska by to mělo být jednodušší.
Ja bych si to spis predstavoval tak, ze by deti aspon ziskaly povedomi o tom, ze Linux existuje. Ze se typicky pouziva na serverech, superpocitacich, ze je casto uvnitr smartphonu, ruznych malych udelatek, ale da se pouzit i na desktopu, proste ze je flexibilni.
Aby si jako dnes neodnasely predstavu "pocitac = stroj s Windows", ale "pocitac = stroj, kde muzou bezet ruzne OS".
Nedavno se jedna znama ptala brachy, co dela za diplomku, a z "komponenty instalatoru Linuxu" (samozrejme si to vyslechla lidsky podane) si odnesla a dal vypravela, ze "dela neco s Excelem".
Cilem by melo byt ziskat prehled o moznostech a nejakou sadu univerzalne pouzitelnych dovednosti. Ne selektivne vyucovat pouzivani Windows, ale ani selektivne Linux.
Neukazat jim widle vubec je taky blbost. Samozrejme by treba byly nainstalovany jen nekde (uspory), ale je potreba brat ohled na to, ze ze spousty decek budou kancelarsti pracovnici, kde MS Office bude pravdepodobne jeste dlouho hrat prim. I kdyz pokud bude MS pokracovat v usilovnym kopani svyho hrobecku, treba bude casem nucen je vydat i pro Linux :-D
Vyucovat jen a pouze na Linuxu mi prijde podobne zcestny, jako jen a pouze na Widlich. Beru rozvojovy zeme a podobne, kde je minimalni potreba umet konktretne widle a prachy sou jednoznacnej argument. Ale u nas si bohuzel nemuzeme dovolit ignorovat realitu...
Jak sem uz psal, hlavni duraz by mel byt kladen na to, aby se decka dokazaly orientovat v cemkoli, co se jim dostane pod ruku, ne aby umely nazpamet nabidky konkretniho systemu/softwaru. V dnesni generaci starsich BFU je hluboce zakoreneny strach z neznameho a to je vec, proti ktere bych se snazil bojovat. Pak uz by bylo i mnohem castejsi, ze by prave lidi mimo technicky zamereni pesli k Linuxu samovolne, nebo na nem rovnou zacali.
Pokud cilem skoly neni vyuka MS Oppice, ale obecnych principu, lze na to pouzit i Linux + Openoffice/Libreoffice. Budou-li pouzivat Widle + MSO a ucit se jen obecne principy, tak se MSO stejne nauci leda tak povrchne a na MSCE to nebude, takze je uplne jedno, v cem se to uci. Co ale jedno neni je to, kolik to stoji a kam jsou prachy.
>Jak sem uz psal, hlavni duraz by mel byt kladen na to, aby se decka dokazaly orientovat v cemkoli, co se jim dostane pod ruku, ne aby umely nazpamet nabidky konkretniho systemu/softwaru.
Rozhodnete se. Maji se ucit Widle s MSO nebo obecne principy? Na to druhe lze pouzit cokoliv.
Ono to chce trochu držet se reality. Co si pamatuju, tak na základce byla informatika taková další volná hodina a na střední byli učitelé rádi, když dokázali zmatlat nějakou tu tabulku v Excelu a neztratit se v tom. Učitelka byla například šokovaná, když jsem si na nějaký výpočet napsal makro, o tom v životě neslyšela a to byla "škola s rozšířenou výukou IT" - nechci vědět, jak to vypadá na těch ostatních. Informatika se nejspíš bere jako něco, co dokáže odučit i školník, tady těžko čekat zázraky.
To je ale jiny problem. Pokud se informatika bere jako neco, co muze ucit telocvikar, kdyz rustinarka muze ucit anglictinu, i kdyz anglicky neumi, nelze kvalitni vyuku ocekavat ani pri pouziti Widli + MSO. Stare psy novym kouskum nenaucis a kdyz z mladych ucitelu, kteri by na to meli, protoze s pocitaci jiz aspon trochu vyrostli, radsi delame nezamestnane, tak to podle toho vypada.
Ve školství jsou nízké platy, má velmi nízkou prestiž (nutno říci že zaslouženě), a je to velmi náročná práce. Pokud se někdo v práci s počítačem orientuje natolik, aby mohl něco školit, asi půjde radši do soukromého sektoru. Když bude školit firemní zákazníky, nebude mu totiž ve třídě řvát hromada děcek, které výuka nebaví, a dostane daleko lepší peníze.
>Rozhodnete se. Maji se ucit Widle s MSO nebo obecne principy? Na to druhe lze pouzit cokoliv.
Ano, lze. Ale tento primarni cil se prece nevylucuje s tim, ze jim ukazete i MSO.
Kdyz nekoho chci naucit obecne schopnosti orientace v SW a prace s nim, neznamena to nutne prece, ze mu prakticky zamlcim existenci nejake dalsi varianty.
(Nerad bych se stavel do pozice obhajce MS, ale ignorovat ho taky nemuzeme)
>Kdyz nekoho chci naucit obecne schopnosti orientace v SW a prace s nim, neznamena to nutne prece, ze mu prakticky zamlcim existenci nejake dalsi varianty.
Ne, ale ve skolstvi, ktere ma prdel holou, jako to nase, mu ukazete fotku a budete mu o tom poutave vypravet (predlohu textu vypracuje Lael Ophir, kritickou poznamky pak Richard Stalmann). Nebudete utracet za licence, na ktere nemate.
No, když to vezmu podle sebe, tak největší problém, který jsem ohledně počítačů a základky měl, bylo psaní na klávesnici. A nejenom já. Čas výuky byl omezený a je rozdíl, jestli za dvouhodinovku člověk vyzkouší pět pčíkladů, nebo rozepíše desetiřádkový prográmek s tím, že půlku dodatluje doma. To samý muselo být jinde, třeba u zpracování textu... A na opisování pár vět není podstatný, jestli je to v notepadu, geditu, wordu nebo write nebo do webovýho formuláře nějaké stránky, která rovnou vyhodnotí chybovost. Rozdíl je, kolik se za to zaplatí, jak často se musí kvůli rostoucím požadavkům měnit železo a kolik peněz zůstane v lokální ekonomice.
Druhý level je hledání informací na síti a jejich používání. To by taky nemělo záviset na platformě, prostě domácí úkol "vyhledejte ... ze třech zdrojů". Hotovo.
Třetí level je teprve o souborech, adresářích, formátování textu... Tam je ale potřeba jim vysvětlit file systém (a jeho závislost na systému, nejenom "disky značíme písmenem s dvojtečkou", protože to už není, až na jednu výjimku, všeobecný pravidlo. Dogma obrácenýho lomítka je taky matoucí, například v URL... Takže jenom s widlema si nevystačí. Dál je potřeba do nich natlouct styly formánování, ne "ikonu s tučným B" a nějaký ty základy práce s dokumentem. No a vzhledem k ceně, když už mají ve škole ty M$ opice, není problém přidat ještě LO s tím, že teorie se probere na dvou balících, aby viděli, že může existovat několik možností, jak to udělat. A při dalším vzdělávání v rámci ZŠ už nechat na nich, v čem budou pracovat.
Na SŠ a dál už pak stačí dohodout neutrální formát odevzdávaných prací (PDF, plain text, zazipovaný zdrojáky,...) a tuhle dohodu respektovat jak ze strany školy, tak ze strany žáků. Hotovo, vyřešeno.
Přesně jste popsal celou problematiku. Tento půlrok jsem vedl PC kroužek pro sedmáky ZŠ, kteří si to sami vyžádali, protože ve škole v informatice "trubkovali", hráli hry atd.. Prošli jsme obecné principy ovládání PC, tři hlavní větve OS a SW v nich pro různé obory (grafika, text, video...). Většinu jsem jim říkal, co jsem nevěděl zpaměti, našli na netu (strýček Google a teta Wikipedia). Zkusili jsme i HTML+SVG a napsat velmi jednoduché makro v Calcu.