Ta ohladuplnost a opatrnost v komunikacii nas vsetkych raz zabije. Zivot ma naucil ze priamost aj ked je akokolvek tvrda je vzdy lepsia ako umela korektnost. Ked so mnou niekto zacne komunikovat sposobom ze mozem sa ta nieco opytat a neurazis sa, tak na to mam len jednu odpoved opytaj sa a uvidis...
Jenže je potřeba komunikovat tak, jak to zvládnou ostatní příjemci. Pokud zkušenost ukazuje, že část lidí takhle přímou komunikaci nezvládá, je třeba být opatrný a nesoudit podle toho, jak to zvládnu já.
Kamarád vede jednu ne-IT komunitu a když se otevřeně ptal dalších lidí, jak to mají s budoucím zapojením, dostal dost drsnou reakci: „Když na mě budeš tlačit, vrátím ti klíče a končím!“ Byl velmi překvapen, protože čekal, že ten člověk v tom jede naplno s ním. Práce s lidmi je velmi složitá disciplína.
Ja som rovnako z velkej casti manager a nie programator, vlastne programujem aby som nestratil kontak a mal prehlad. Som si na 100% isty ze clovek ktory nieco podobne povie, nakoniec zradi a to z dovodu ze neunesie ten tlak. Pracujem v extremne narocnom odbore a tu sa ziadne zlyhania neakceptuju a musi sa znasat plna zodpovednost za svoje chyby.
"Pracujem v extremne narocnom odbore a tu sa ziadne zlyhania neakceptuju a musi sa znasat plna zodpovednost za svoje chyby."
jasne, a taky to delate zadarmo ve volnem case? pokud ne, tak tyhle vase moudra nejsou moc relevantni k popisovanemu problemu v clanku
No nechci být kverulant, ale extrémně náročný obor je třeba velín v Temelíně, a tam naopak je systém takový, aby selhání jednotlivce (ke kterému prostě jednou za čas dojde i v ideálních podmínkých a s ideálními lidmi) nevedlo ke katastrofálním důsledkům, za které je nutné snést plnou zodpovědnost...
"ale extrémně náročný obor je třeba velín v Temelíně"
Jako ze soudruzka drabova prohlasi "to je jen takovej psouk" (doslovna citace) ...
Jelikoz sem ve veline bezicich dukovan byl, tak bych nerek ze to je extremne narocny obor. Kazder ridic dela mnhem na stres narocnejsi praci.
Mimochodem, to vis ze ty lidi co tam delaj jsou specielne vybirany, a chytry lidi tam nechtej. Protoze chytri jsou kreativni a to je to posledni co se tam chce. Chteji tam tupce, kteri budou mackat cudliky podle navodu.
6. 2. 2026, 08:44 editováno autorem komentáře
To, že jste vy byl ve velíně běžících Dukovan, neznamená, že tam chtějí tupce. Operátory jaderného reaktoru dělají třeba absolventi FJFI, což rozhodně není škola pro tupce.
(Píšu to vaším stylem, abyste tomu rozuměl).
"Pracujem v extremne narocnom odbore a tu sa ziadne zlyhania neakceptuju"
To se stezujes nebo chlubis?
„Když na mě budeš tlačit, vrátím ti klíče a končím!“
Tady evidentně chyběla komunikace. Mám pocit, že schopnost komunikovat se postupně vytrácí a nahrazuje ji „ghosting“, což není nic jiného než neschopnost komunikace. To přináší závažné problémy, kterým budeme jako lidé čelit bez ohledu na obor.
Jiný příklad.
Pokud mě překvapí známky dítěte na vysvědčení, je to známka toho, že jsem se o jeho prospěch během roku dostatečně nezajímal.
Nová generace se bojí telefonovat, protože nejsou schopni reagovat ihned a potřebují čas a někdy si raději používají právě ghosting
Schopnost komunikovat se učíme od první chvíle života.
Měli by jsme se na to zaměřit, všechny problémy se pak lépe vyřeší.
Souhlas - nevim, jestli ty uvedene problemy se tykaji mladych vyvojaru (Generace Z nebo jak se jim vselijak rika), ale i pro me (rocnik 1979) je naprosto normalni komukoliv oznamit - promin, ale uz nemuzu/nebudu pokracovat, protoze <duvody(y)>. Soucasne podekuji za dosavadni spolupraci a hotovo.
Zvlast v dnesni dobe emailu/komunikatoru je to svym zpusobem neeosobni to takto oznamit a s timto snad nemuze mit normalni clovek zadny problem (chapu, ze tlf. nebo osobni oznameni muze byt stresujici).
Já to mám taky tak, považuju za naprostý základ slušnosti dát vědět, že se opozdím klidně o pár minut. Není to problém. Zkušenosti ale ukazují, že spousta lidí s tím má potíže. Jednou na společnou večeři dorazili známí s hodinovým zpožděním, protože „nestíhali“. Samozřejmě vědět nedali, proč taky.
Stejně tak už se stalo, že jsem v restauraci objednával stůl a pak jsme tam nemohli dorazit, tak jsem tam samozřejmě zavolal. Překvapilo mě, že byla číšnice v šoku, že volám, že se jim to nestává. Cože? Mně tohle přijde úplně normální!
Moje máma na to má velmi nevybíravá slova, která se sem nedají zapsat. :-) V zásadě říká, že lidi mají mobil v ruce pořád (na záchodě i v posteli), ale nejsou schopni ho používat k základní komunikaci o důležitých věcech.
Presne, asi je to nasim "starim" a tehdejsim zpusobem vychovy, resp. naucenim, co je spravne/normalni a co ne ;-)
Povedat NIE by sa mali deti ucit uz v zakladnej skole. Samemu mi to trvalo nez som sa naucil priamo hovorit ANO/NIE ale bola to asi najlepsia vec v zivote :-)
Kdyz ono se holt najdou jedinci, co "NE" povazuji za projev slabosti. At uz na toho, kdo ma to "ne" rict, a klidne i na strane toho, kdo se s tim "ne" ma popasovat.
"nevim, jestli ty uvedene problemy se tykaji mladych vyvojaru "
Dneska to funguje tak, ze ti prijde "zajemce" o praci, ale do ty prace bez dalsiho vubec nedorazi, nebo prijde, a za hodinu se zvedne a bezeslova odejde ...
Na druhou stranu, kdyz tak obcas vidim, jak probiha pohovor i ze strany potencielniho zamestnavatele, tak se vlastne nedivim.
I jako letitej zamestnanec se pak sklidem dostanes do pozice, ze chces neco resit, ale neni s kym, tak nejakou dobu trpis, opakujes pokusy o nejakou komunikaci a nakonec udelas presne totez.
Specielne pak kdyz nekde delas neco zadara ... naprosto typickej vyvoj je ten, ze prijdes, resi se technicke veci, bavi te to ... casem se nasackujou frikulini, ktery nic neumej, ale zacnou vymejslej loga, hesla dne, ... a ve finale ti zacnou vysvetlovat, ze v tom kodu mas pouzivat arial misto monotype, ze to pak bude lip vypadat ...
Proc by ses snima mel byt sekundu dohadovat? Proste se na to vykasles.
Ona často příčina nemusí být v tom, že to dotyčný vývojář nedá vědět ostatním. Často to může být tak, že si dotyčný myslí, že je to jen dočasné, že se k tomu ještě vrátí – jenže to trvá moc dlouho, nebo už se k tomu nevrátí nikdy.
Je to klasický problém, jak detekovat nečinnost, který známe i přímo z IT. Pokud má přijít reakce na nějakou událost a nepřijde, dá se to detekovat. Pokud se má něco dít v pravidelném intervalu a přestane se to dít, dá se to detekovat. Ale pokud tam není žádný konkrétní spouštět, je těžké detekovat nečinnost.
To ako ze niekto nedokaze napisat ze teraz ma iny projekt a tomuto nemoze venovat napriklad 6 mesiacom. Naozaj sme male deti...
Ja souhlasim s Filipem. Ty lide kolikrat nechteji odejit. Oni maji v hlave plan co budou delat, koilkrat se na to tesi jen ... jen akurat ted nemuzou. Anebo na tom delaji jenze se zasekli a musi resit jine.
To nejsou lide co lzou oni veri ze v tom budou pokracovat.
Lenze casto to nie je o vedomej zmene, ze mam nove hobby, caute.
Napriklad som tiez kedysi balickoval jeden projekt pre jednu distribuciu. Jedneho dna prisli z upstreamu velke zmeny, build zacal pozadovat zavislosti, ktore v distribucii nabalickovane neboli (vlastne nikde, v ziadnej). Takze zrazu nastala velka pauza v mojich releasoch, kym si pripravim nove zavislosti.
V priebehu ich pripravy dosla druha rana, upstream zrusil podporu pre moj hardware, cim dost oslabil motivaciu. Ako balickovat nieco, co uz neviem ani otestovat.
No a potom to upstream zabalil uplne.
Líbí se mi na to taková formulace: Jsi lepší, chytřejší, schopnější jak ostatní? Super, tak se předveď.
Ukazovat na druhé prstem a osočovat je, klidně i právem, z čehokoliv je velmi, velmi zrádné.
Je to tak. Základní lež je ta, co člověk říká sám sobě. "Není zrušeno, pouze odloženo na neurčito" je častá věc.
To ale není lež. Jsou věci, které odložit chcete a už se k nim vědomě nikdy nechcete vracet. Ty jsou zrušeny. A pak jsou věci, ke kterým byste se celkem rád třeba někdy vrátil ale máte "teď" (což může trvat jakkoliv dlouho) jiné priority. Ano, velmi často skončí tak, že už se k nim nevrátíte. Ale to na té definici nic nemění. To prostě není lež. Lež je, když vědomě a cíleně říkáte něco, co není pravda.
Ze stejné ohleduplnosti se také vyhýbáme aktivnímu sdělování, že jsme se stáhli do pozadí.
To není ohleduplnost, nýbrž nezodpovědnost.
Je to Debian takze to jedna nebo spis obe strany delaji dobrovolne ve volnem case. Nezodpovednost je az kdyz pouzivate Debian pro neco kritickeho a neplatite si support nebo pojisteni, pokud by vas zde zminovany problem zastaralych balicku mel nejak ohrozit.
To platí pokud jsem za něco placen. Pokud se něčemu věnuji naprosto dobrovolně, to poslední, co očekávám je, že na mě bude někde někdo tlačit abych něco dělal. V pořádku je maximálně pokud se mě zeptá jaké mám další plány. Jinak by mě jen utvrdilo v tom, že chci být stažený ještě déle. Dynamika dobrovolnických projektů je v tomhle úplně jiná než dynamika komerčních projektů. Standardy komunikace a komunikační nástroje je třeba podle toho vědomě nastavit.
I u dobrovolne prace byva zvykem i slusnosti dodrzovat nejaka pravidla, to ze clovek nejakou pozici i jako dobrovolnik prijme znamena prijeti nejakeho zavazku - a pokud jej nejsem schopen dostat, je na miste toto indikovat. Predstava, ze to muze fungovat stylem "a me se zrovna nechce, tak na to dlabu, budte radi ze tu jsem"... ehm, tohle kdyby si rek takovy vedouci skautskeho oddilu, ze se mu zrovna nechce, neda nikomu vedet a necha decka mrznout pred klubovnou... hadam, ze z pozice rodice byste byl mezi prvnimi, kdo by kricel "jak je toto mozne" :-) A protom ten clovek to taky nedela pro penize, travi tim i svuj volny cas...
Presne takto som to myslel. Ak sa niekto prihlasi do projektu aj ked je neplateny ma zodpovednost za ten projekt. Ale niektory ludia si tym zvysuju svoju "cenu" ze sa nechaju prosit a tym sa citia dolezitejsie...
No vy jste se hledali :-) Jeden hraje na city "decka mrznou pred klubovnou, rodice krici/zlobi se/placou" a druhy si uplne vymysli a obvinuje "nechaju sa prosit a citia sa dolezitejsie", jeden argumentacni faul vedle druheho. A se skutecnou situaci popsanou v clanku (a diskutovanou v nalinkovanem mailu) to ma spolecneho jen velmi malo.