Názory k článku
Debian řeší problém s potichu odcházejícími vývojáři

Ta ohladuplnost a opatrnost v komunikacii nas vsetkych raz zabije. Zivot ma naucil ze priamost aj ked je akokolvek tvrda je vzdy lepsia ako umela korektnost. Ked so mnou niekto zacne komunikovat sposobom ze mozem sa ta nieco opytat a neurazis sa, tak na to mam len jednu odpoved opytaj sa a uvidis...

Jenže je potřeba komunikovat tak, jak to zvládnou ostatní příjemci. Pokud zkušenost ukazuje, že část lidí takhle přímou komunikaci nezvládá, je třeba být opatrný a nesoudit podle toho, jak to zvládnu já.

Kamarád vede jednu ne-IT komunitu a když se otevřeně ptal dalších lidí, jak to mají s budoucím zapojením, dostal dost drsnou reakci: „Když na mě budeš tlačit, vrátím ti klíče a končím!“ Byl velmi překvapen, protože čekal, že ten člověk v tom jede naplno s ním. Práce s lidmi je velmi složitá disciplína.

Ja som rovnako z velkej casti manager a nie programator, vlastne programujem aby som nestratil kontak a mal prehlad. Som si na 100% isty ze clovek ktory nieco podobne povie, nakoniec zradi a to z dovodu ze neunesie ten tlak. Pracujem v extremne narocnom odbore a tu sa ziadne zlyhania neakceptuju a musi sa znasat plna zodpovednost za svoje chyby.

Tak to ale není rozhodně všude.

Souhlas - nevim, jestli ty uvedene problemy se tykaji mladych vyvojaru (Generace Z nebo jak se jim vselijak rika), ale i pro me (rocnik 1979) je naprosto normalni komukoliv oznamit - promin, ale uz nemuzu/nebudu pokracovat, protoze <duvody(y)>. Soucasne podekuji za dosavadni spolupraci a hotovo.

Zvlast v dnesni dobe emailu/komunikatoru je to svym zpusobem neeosobni to takto oznamit a s timto snad nemuze mit normalni clovek zadny problem (chapu, ze tlf. nebo osobni oznameni muze byt stresujici).

Já to mám taky tak, považuju za naprostý základ slušnosti dát vědět, že se opozdím klidně o pár minut. Není to problém. Zkušenosti ale ukazují, že spousta lidí s tím má potíže. Jednou na společnou večeři dorazili známí s hodinovým zpožděním, protože „nestíhali“. Samozřejmě vědět nedali, proč taky.

Stejně tak už se stalo, že jsem v restauraci objednával stůl a pak jsme tam nemohli dorazit, tak jsem tam samozřejmě zavolal. Překvapilo mě, že byla číšnice v šoku, že volám, že se jim to nestává. Cože? Mně tohle přijde úplně normální!

Moje máma na to má velmi nevybíravá slova, která se sem nedají zapsat. :-) V zásadě říká, že lidi mají mobil v ruce pořád (na záchodě i v posteli), ale nejsou schopni ho používat k základní komunikaci o důležitých věcech.

Presne, asi je to nasim "starim" a tehdejsim zpusobem vychovy, resp. naucenim, co je spravne/normalni a co ne ;-)

Povedat NIE by sa mali deti ucit uz v zakladnej skole. Samemu mi to trvalo nez som sa naucil priamo hovorit ANO/NIE ale bola to asi najlepsia vec v zivote :-)

Kdyz ono se holt najdou jedinci, co "NE" povazuji za projev slabosti. At uz na toho, kdo ma to "ne" rict, a klidne i na strane toho, kdo se s tim "ne" ma popasovat.

Ona často příčina nemusí být v tom, že to dotyčný vývojář nedá vědět ostatním. Často to může být tak, že si dotyčný myslí, že je to jen dočasné, že se k tomu ještě vrátí – jenže to trvá moc dlouho, nebo už se k tomu nevrátí nikdy.

Je to klasický problém, jak detekovat nečinnost, který známe i přímo z IT. Pokud má přijít reakce na nějakou událost a nepřijde, dá se to detekovat. Pokud se má něco dít v pravidelném intervalu a přestane se to dít, dá se to detekovat. Ale pokud tam není žádný konkrétní spouštět, je těžké detekovat nečinnost.

To ako ze niekto nedokaze napisat ze teraz ma iny projekt a tomuto nemoze venovat napriklad 6 mesiacom. Naozaj sme male deti...

Ja souhlasim s Filipem. Ty lide kolikrat nechteji odejit. Oni maji v hlave plan co budou delat, koilkrat se na to tesi jen ... jen akurat ted nemuzou. Anebo na tom delaji jenze se zasekli a musi resit jine.
To nejsou lide co lzou oni veri ze v tom budou pokracovat.

Lenze casto to nie je o vedomej zmene, ze mam nove hobby, caute.

Napriklad som tiez kedysi balickoval jeden projekt pre jednu distribuciu. Jedneho dna prisli z upstreamu velke zmeny, build zacal pozadovat zavislosti, ktore v distribucii nabalickovane neboli (vlastne nikde, v ziadnej). Takze zrazu nastala velka pauza v mojich releasoch, kym si pripravim nove zavislosti.

V priebehu ich pripravy dosla druha rana, upstream zrusil podporu pre moj hardware, cim dost oslabil motivaciu. Ako balickovat nieco, co uz neviem ani otestovat.

No a potom to upstream zabalil uplne.

Je to tak. Základní lež je ta, co člověk říká sám sobě. "Není zrušeno, pouze odloženo na neurčito" je častá věc.

To ale není lež. Jsou věci, které odložit chcete a už se k nim vědomě nikdy nechcete vracet. Ty jsou zrušeny. A pak jsou věci, ke kterým byste se celkem rád třeba někdy vrátil ale máte "teď" (což může trvat jakkoliv dlouho) jiné priority. Ano, velmi často skončí tak, že už se k nim nevrátíte. Ale to na té definici nic nemění. To prostě není lež. Lež je, když vědomě a cíleně říkáte něco, co není pravda.

Ze stejné ohleduplnosti se také vyhýbáme aktivnímu sdělování, že jsme se stáhli do pozadí.

To není ohleduplnost, nýbrž nezodpovědnost.