Vlákno názorů k článku
Deset bodů, ve kterých je Linux lepší než Windows
od Miloslav Ponkrác - Zase dalších pár naprosto zbytečných písmenek k ničemu....
-
Zase dalších pár naprosto zbytečných písmenek k ničemu. Když už pominu subjektivitu daných bodů, já bych nikdy nevěřil přednostem prezentovaných od fanatického Linuxáka, píšící takové články. Stejně tak jako bych nevěřil podobnému článku napsaných od velkého fandy Windows o Windows.
Je sice naprosto zbytečné s body polemizovat, protože jsou to řeči k ničemu, ale stejně im nedá:
1) TCO - ano, proto jsem se Linuxu řadu let vyhýbal, protože jeho TCO bylo pro mě nesmírně drahé. Pokud totiž zpoplatním i čas nějakou běžnou částkou, řadu let jsem zjišťoval, že se ni právě díky TCO vyplatí spíše Windows, a podle toho jsem se řídil. Většina výpočtů TCO ála linux nadšenec se zakládá na předpokladech "čas je zadarmo" a "obrovské moře času je zadarmo". Ale on není. Teprve v poslední době se mi zdá, že lze Linux jakž takž z hlediska časové investice srovnávat někdy rozumným způsobem, a proto z občasného používání uvažuji o jeho 100% používání.
2) Desktop - autor zde uvádí pouze subjektivní názory. Prostě je zvyklý na Linux, jiná informace v tom není.
5) Přetiskl bych do nějakého vtipného časopisu, aby se zasmálo více lidí.
6) Package management - ano a hlavně desítky, možná i více naprosto nekompatibilních package managementů, které velmi zhoršují možnost vytvořit univerzální instalační balík pro Linux. Každý pes jiná ves.
Dál už není třeba komentovat. Celý článek lze shrnout do jedné věty: Mám rád Linux, nic jiného neumím, s Windows jsem se setkal jenom na plakátě, a nesnáším ho, tak na něj plivu. Stejně mě za to pochválí, protože si to přečtou zase jenom linuxáci, kterým se odsuzování Windows a priori líbí, poplácáme se po ramenou, pes zaštěká a karavana jede dál. Ničemu to neublíží, ani nepomůže. -
A jakým způsobem upravíte Linux desktop, aby fungoval přesně stejně jako ve Windows? Neuděláte na 100%.
Celé je to jednoduché, bude-li linuxák chtít po Windows, aby byl Linuxem, nepůjde to. Bude-li windowsák chtít po Linuxu, aby byl Windowsem, nepůjde to.
Ale v zásadě tyto články jsou o nenávisti k Windows, a není tam ani zbla konstruktivního. Kdo chce psa bít hůl si vždycky najde. Na Linux i na Windows i na cokoli jiného. A když druhý systém neznáme, argumenty si vycucáme z prstu. Důležité hlavně je neuvádět konkrétní argumenty, jen domněnky.
Mě by třeba zajímal skutečný výpočet výhodnocení toho TCO v Linuxu - ale skutečně objektivně. To jest i se započítáním hodnoty časy průměrnou hodinovou taxou potřebných na zvládnutí Linuxu. Se vším všudy. Konkrétně s konkrétními čísly.
A také by mě zajímalo, proč se nikdo nevyjadřuje k mému komentáři třeba bodu 5) autora, protože podle mého bod 5) se bez pořádné porce fanatismu, zapšklosti a lysohlávek napsat nedá. -
Mordae (neregistrovaný)Ad TCO, GNU/Linux a *BSD se vyrazne vyplati pokud neuvazujete stavajici software.
Pokud mate stovky vyvojaru pisicich pro Windows na Windows stanicich, tak nelze hovorit o uspore ani v horizontu nekolika let. Pokud by ale mensi, nebo zacinajici firma/pobocka pouzivala vyhradne kompletne open-source reseni na vse krome sitove infrastuktury a datovych ulozist, pak verim ze dosahne dokonce i vyssi produktivity.
A take by to pri spravne vnitrofiremni kulture (ano, i ta se musi nutne odlisovat) snizilo potrebny pocet zamestnancu, protoze spoustu dnesnich "programatoru" by se ani nedostala pres prvni pohovor s clovekem, ktery na linuxu pise alespon pul roku. A protoze by nemohli tihle "taky-programatori" pridelavat praci ostatnim, fungovalo by to celkem pekne. Asi.
Co se tyce malych az strednich ne-IT firem, postaci nekolik outsourceovanych administratoru s poradnou kvalifikaci a verte mi, ze nejaky groupware, qmail, vpopmail, courier, apache a asterisk na serveru(-rech), Kontact, Firefox, OOo a Twinkle utvori velice dobry zaklad IT infrastuktury. Pote zbyde jen doresit specificke aplikace ani s temi nemusi byt problem, protoze i ty, ktere bezi na Windows je mozne obsluhovat pomoci RDP i ve vice lidech na jednom stroji podobne jako nema kazde na stole Power5 s AIXem. -
Proč myslíte, že je tak nezbytné si upravovat desktop?
A prosím vyhněte se argumentům, že kdybych to poznal, tak bych to nechtěl jinak. Řekněte, jaké konkrétní výhody přináší upravený desktop.
Abych to konkretizoval - stejně jako většina lidí, po startu systému spustím několik aplikací (a není teď nijak podstatné, jestli jsem grafik, lékař, obchodník, manažer, korektor, redaktor...), které používám prakticky celou pracovní dobu, občas v nich otevřu soubor, na kterém delší dobu dělám, občas hledám další doubory, se kterými potřebuju pracovat. Nejméně 90 % času vidím jen prostředí dané aplikace nebo aplikací. Co by mi tedy přinesl upravený desktop nebo jiný správce oken?
Berte to tak, že pro valnou většinu lidí skutečně naprosto dostačují možnosti windowsovského desktopu (daného správce oken a prostředí). Používají typicky jen několik aplikací (do deseti) a stejně tak i málo oken. Málokdo má natolik specifickou činnost, aby potřeboval několik ploch pro desítky různých oken. Ano, tam má možná jiné prostředí smysl, ale to jsou opravdu jen procenta ze skupiny uživatelů. -
anonymníNie je to nevyhnutne. Ale kazdy chce pracovat v prostredi, ktore sa prisposobi jemu a nie opacne.
Windows takym prostredim nie je, Linux ano, z mojho pohladu. Je to ciste o komforte a ergonomii, ak mozem tento vyraz pouzit. Ale aj to je velmi dolezite, aj ked sa to nemusi na prvy pohlad zdat.
Mne osobne sa paci, ak si viem veci, s ktorymi dennodenne pracujem co najviac prisposobit. A to PRE MNA Linux splnuje do bodky. Ja OSOBNE to beriem ako velke plus.
S windowsami sa mi take veci nepodarili. Nevravim, ze cely ten clanok je 100% objektivny. Jednak to neviem posudit a potom nic nie je 100% objektivne. Ale ja osobne s tym bodom cislo 2 suhlasim do bodky. -
treebeard (neregistrovaný)niekedy mám pocit, že Linux je "prostredie pre prostredie". Dá sa "krásne", a hlavne zložito a komplexne, nastaviť, najmä KDE. A to je aj hlavný cieľ jeho použitia pre takých 80 % ľudí, ktorí sa s Linuxom bavia. Krása desktopu sa skončí, ak potrebujete pracovať. Mnohé z tých screenshotov, ktoré nadšenci zverejňujú, sú len o tom, ako efektne pootvárať čo najviac okien (vivat GIMP) s priehľadným terminálom a priehľadným MC, zbytočne veľkým panelom (alebo radšej hneď s dvoma ... A potom zistíte, že priehľadnosť vám zhoršuje čitateľnosť, že časť aplikácií aj tak ostane škaredá a pri práci máte tú nádheru aj tak zakrytú. A že to nastavovanie zaberie veľa času a opakovať to každého pol roka je blbé. A nehovorte, že si skopírujete či zachováte /home a je to. Nová verzia KDE či Gnome si často so starými konfigurákmi príliš nerozumie.
-
Mordae (neregistrovaný)Tady musim souhlasit. Navic i pro Windows existuji moznosti jak pouzivat napriklad vice ploch a dva monitory nejsou obvykle o nic slozitejsi nez na Linuxu s X.org.
Windows jsou ve skutecnosti take pomerne ohebne, jen je velice obtizna jejich dekompozice (zkuste si vyjmenovat vice nez deset casti systemu, pote opakujte s GNU/Linuxem ci *BSD), proto neni mozne neco jako na jinych systemech napriklad vzit X.org a API z freedesktop.org a napsat v C uplne novy okenni manazer. -
Omlouvam se za nejasnost, chtel jsem byt strucny.
Chtel jsem vyuzivat monitor laptopu a pripojeny LCD monitor tak, aby ten LCD pouze nezobrazoval to same, co laptop (clone?). Proste mit virtualni desktop, ktery je (zhruba) velky jako obe obrazovky dohromady. Samozrejme, na kazdem screenu je ruzne rozliseni. A BYL TO HORROR. Ve vidlich to jelo hned. Ale uz mi to funguje i v tom ubuntu, takze jsem spokojeny. Ja jen napsal svoji zkusenost.
PS: Dve mysi, ruzne ikony a podobne 'featury' k efektivni praci NEPOTREBUJI (a ani nevim, jak bych to vyuzil). -
aha, já jsem ještě navíc špatně pochopil, že horor to byl ve woknech. To, co popisujete, tj. jeden rozšířený desktop, různá rozlišení, je od w2k bez problémů. Ovšem an druhou stranu specialitky typu dva nezávislé desktopy (tj. samostatné ikony, samostatné přepínání více desktopů na každém monitoru zvlášť), případně úplně nezávislé pracoviště (hodí se, když přistupují k jednomu PC dva lidé), už není na Windows moc triviální. Sice to není jednoduché ani na Linuxu, ale vzhledem k větší variabilitě Linuxu, je to snáz řešitelné než na Windows (ale pro BFu to rozhodně není).
-
Lael Ophir (neregistrovaný)K počítači jsem připojil jako druhý zobrazovač projektor. Ve Windows bez problému. Po časem jsem nabootoval i Linux, a hned bug: driver nv nerozchodil připojený kabel do druhého konektoru, a místo obrazu barevná změť. Po různých pokusech instalace closed source nVidia driveru (tehdy to znamenalo stáhnout zdrojáky jádra, gcc, kompilace). Druhý bug: v Sax2 není vidět myš, i když klikat poslepu lze. Důvod? Projektor to považovalo za primární monitor (třetí bug), a na obou monitorech to zobrazovalo totéž. Bohužel kurzor myši byl vidět jen na primárním monitoru (to je ten bug 2). Celé to trvalo cca 3 hodiny. Myslíte, že po tom má ještě člověk náladu zkoušet připojovat a odpojovat monitory za provozu (přepnout na projektor, přepnout na LCD, přepnout na LCD nechat připojený i projektor)? Ne, nemá.
-
No, ke sve praci nastesti takove veci nepotrebuji. Jako programator spise potrebuji vyvojove prostredi, ktere mi ulehcuje praci, podporu systemu a nejaky debuger.
Nedavno jsem byl nucen ladit neco ve Visual Studiu ve windowsech. To byl opravdu horror.
1) Pominu-li temer temer nulove editacni moznosti toho prostredi (jsem zmlsany vimem), jeho pomoc programatorovi mi prisla jako vysmech. Chtel jsem napriklad najit, kde je deklarovan nejaky symbol. Oznacil jsem text, z bohateho menu jsem vybral 'Jit k delklaraci ...' a cekal jsem. VS na mne vybaflo, ze nema dostatek informaci a ze si musi neco vybuildovat. Tak jsem souhlasil. Po chvili buildovani (byl to vetsi projekt) mi builder oznamil, ze deklaraci daneho symbolu nenasel. Hm. Casem jsem pochopil, ze je schopen najit deklarace jen o otevrenych souborech, ale mozna se mylim. Zlaty vim + cscope + ctags.
2) Opravdovou lahudkou bylo ale ladeni. VS se chaoticky, bez nejake zjevne zavislosti zasekavalo (ale ladeny program nejakym zpusobem bezel) a v takove chvili to zaseklo cely pocitac, ktery pak nereagoval ani na povely v rustine. Pres status bar (ci jak se ta vec jmenuje) Task manager spustit nesel, musel jsem pres ten opici trojhmat. A dely se veci: nejdrive se DLOUHO nic nedelo, pak se uprostred obrazovky vykreslil bily ctverec, jako zaklad budouciho Task manageru a p o s t u p n e, p o m a l i n k u se do nej vykresloval obsah okna Task manageru. Jak jsem si vsiml, on sam ma prioritu Vysokou, tak jsem dcela nechapal. Kdyz se vykreslil ten manager, proces VS samozrejme nebyl videt, tak jsem klikl na sloupec s procesy, aby se to setridilo a mohl jsem najit to VS. Opet, hezky pomalinku, reakce na klik, prekleslovani okna. Konecne! Oznacil jsem proces VS a chtel pres pravou mysku proces odstrelit. Opet dlouha pauza, nez se menu nakreslilo, vyber polozky menu, cekani na odstrel. No zalezitost pro nekoho HODNE, HODNE trpeliveho...
Ma cenu vysvetovat, ze jsem byl rad, kdyz jsem se mohl vratit zpatky do linuxu? Ne, nema. -
Lael Ophir (neregistrovaný)VS má velmi podobné editační možnosti, jako vi/vim. Navíc má například IntelliSense, integrovaný debugger, tooltips pi najetí myší na symbol, a další věci, které vim nemá, a mít ani nemůže. U symbolů napovím, že pokud není projekt v konzistentním stavu, tak symbol nemusíte najít. Navíc VS obecně neignoruje scope, narozdíl od ctags.
Pokud se vám VS "chaoticky zasekávalo", tak se zkuste podívat na definici multithreadingu, a také na typické problémy při psaní v C/C++. Navíc těžko hledat důvd, proč dnes psát SW v něčem jiném, než .NETu (tedy typicky C#). -
Lojza (neregistrovaný)Úplně jednoduše - cena za licence. A mejde ani tak za licence pro vývoj, ale pro zákazníka. Linux + Apache + Java + PostgreSQL/MySQL vám nabídnou nulovou cenu za licence v okamžiku nasazení u zákazníka. A to v okamžiku, kdy .Net řešení vyžaduje za licence stovky tisíc/miliony korun!!!
Zkuste si spočítat, na kolik vás vyjde jednoduché řešení v podobě farmy 3 databázových strojů, další farmy 10 webových strojů + 2 (softwarové) loadbalancery a jeden firewall.
(Tohle je elementární řešení pro německý internet - je "krapítko" větší než ten český, takže zátěž je taky masivnější). -
Java je .NETu velmi podobná. Ostatně .NET vznikl poté, co se MS se Sunem neshodlo na dalším směřování Javy. Bez C++ si u řídících procesorů (OPC) ani neprdnete. Máte-li nějaké ActiveX komponenty, lépe se vám s nimi bude pracovat v C++, než v C#. Time critical záležitosti se stále lépe píší v C++, než C#, kde se vám může v nevhodnou chvíli pustit garbage collector a příliš zatížit CPU. Ano, UI se mnohem lépe píše v C#, mluvíme-li o MS Windows, ale např. WinCE 4 (poměrně rozšířený) stále ještě příliš nepodporuje .NET a navíc díky způsobu memory-managementu není .NET pro WinCE zrovna nejvhodnější. Ve verzi 5 to prý není o moc lepší (nemám vlastní zkušenost). Stále si myslíte, že se špatně hledají důvody, proč psát (některé věci) v C++? Jinak na Linuxu dám přednost pohodlí NetBeans IDE (umí i C++) před vimem. Nicméně vaše opojení .NETem je zjevně nezdolné. Absolutně ignorujete fakt, že na některé úkoly jsou lepší jiné jazyky, než C#. -
Tomas (neregistrovaný)1) asi jsi lama. go to definition funguje nejen v otevrenych souborech, ale v celem projektu, a dokonce v cele solution (kde je vice projektu)
2) no jestli jsi matlak, tak se nediv. jinak ladeni funguje velmi pohodlne, a to nejen u klasickych aplikaci, ale i serverovych zalezitosi (webove sluzby, remoting), ruzne embeded zalezitosti (aplikace pustene v mobilnim telefonu, pda, apod), webove aplikace - vc. sql kodu na sql serveru. vse v jednom prostredi
... a o tom si myslim ten tvuj vim muze nechat jen zdat. -
Lael Ophir (neregistrovaný)1) Možnosti VS jsou celkem rozsáhlé. Jen musíte umět zacházet s GUI. Například kontextové menu lze vyvolat na klávesnici (context menu key, vedle mezery vpravo), a pak můžete volit akci opět z klávesnice. Tohle umí každá lepší sekretářka, která dělá s Wordem. Jako vývojář byste se to mohl naučit také.
Deklaraci symbolu zřejmě VS nenašlo, protože projekt nebylo možné buildnout. Ctags jsou proti možnostem VS naprostou příšernotí.
2) Jak už jsem psal jinde, zřejmě jste v aplikaci měl masivní resource leaks. To svědčí spíše o vašem stylu vývoje, než o kvalitách systému.
