Vlákno názorů k článku
Družicový navigační systém Galileo měl několikadenní výpadek od Aleš Příhoda - Funkce celého systému tedy závisí na pozemské stanici,...

Záleží na tom, co přesně budeme nazývat testovacím režimem. Služby Galilea jsou už dnes veřejně dostupné, to je pravda, ale nejsou garantované. Přičemž garance služeb je jednou z podstatných vlastností Galilea. Osobně bych tedy produkčním režimem nazýval až právě ty garantované služby. Teď je to (z pohledu uživatele) stále testování – musím počítat s tím, že ta služba může být kdykoli vypnuta. Ve světě IT by se to nazývalo veřejná beta :-)

Že se na ty služby nedá spolehnout usuzuju z toho, že samotná GSA všude píše, že systém bude plně funkční v roce 2020. Nikde nepíšou, že by nějakou část služeb garantovali už dnes. Ty služby jsou už dostupné, ale nejsou garantované. Technická stránka věci (že už dnes se třeba dá s pomocí Galilea zaměřit poloha přesněji než s GPS) je v tomto případě vedlejší – že jste včera polohu změřil přesněji je hezká věc, ale vy potřebujete vědět, že polohu dokážete zaměřit i zítra. Pak se na ten systém můžete spolehnout.

Na satelitní navigace nemůžete zcela spoléhat nikdy a nikde, viz třeba: https://www.timesofisrael.com/flights-at-ben-gurion-airport-suffer-weeks-of-interruption-to-gps-systems/

Právě že až bude Galileo v plném provozu, bude poskytovat i garantované (placené) služby, na které bude možné se spolehnout – např. právě pro letectví, kde bude možné určení polohy přes Galileo použít pro určení polohy letadla při přistávání za špatné viditelnosti. Vysílané údaje tam budou šifrované, takže přijímač nepůjde zmást vysíláním silnějšího falešného signálu. Útočník by se mohl pokusit signál prostě jen zarušit, ale s tím si bude muset umět přijímač poradit (přeci jen do letadla si můžete dovolit pořídit kvalitnější přijímač, než do náramkových hodinek…)

Pristavani za spatneho pocasi je davno vyresene, jmenuje se to ILS. Signal je hodne smerovy, takze zaruseni neni taky tak snadne. Galileo/GPS v tomhle vlastne jen prenese naklady ze spravy letiste (jednorazova investice do ILS) na leteckou spolecnost za rocni feecko.

ILS právě vyžaduje spolupráci letiště. Pokud letadlo dokáže svou polohu určit spolehlivě „samo“, nebude let závislý na tom, zda letiště má ILS a zda je zrovna v provozu.

a to ted pres GPS/GLONAS nejde (presnost na to maji)? Galileo v tomhle neprinasi nic noveho. Je to jen dalsi nezavisla sluzba. Navic v pripade valky, stejne jako ostatni sluzby, prechazi pod spravu armady. Takze prezentace jako civilni GNSS system je taky vedle

Nejde to přes žádný GNSS a troufám si tvrdit, že to nepůjde ani přes Galileo i s HAS nebo CS. Pokud vím, letiště pro přiblížení a přistávání nesmí akceptovat polohu letadla, kterou mu toto sdělí pomocí svého přijímače, ale musí si ji určit samo třeba radarem nebo jiným systémem.

Navic v pripade valky, stejne jako ostatni sluzby, prechazi pod spravu armady. Takze prezentace jako civilni GNSS system je taky vedle

Pardon, ale to je kolosální nesmysl! Galileo vybudovalo Evropské Společenství jako civilní systém právě pro to, aby ho nemohla žádná ze zemí ES využít pro vojenské účely. Pod čí armádu by asi tak přešlo? A co by s ním ta chuděra bez Military Service asi tak dělala? Strašidla by ostatní mocnosti, které mají vojenské systémy včetně vojenských signálů a služeb?

GPS má nejlepší přesnost cca 10 metrů, Galileo bude mít ve veřejné části jeden metr a v té šifrované komerční, o které se tu bavíme, jeden centimetr. To je dost podstatný rozdíl, podle GPS určovat polohu auta na silnici rozhodně nemůžete, podle Galilea ano. To, že může být kdykoli vypnuto, platí pro GPS. Což je jeden z podstatných důvodů budování Galilea – komerční služby budou garantované.

GPS má nejlepší přesnost cca 10 metrů, Galileo bude mít ve veřejné části jeden metr...

Přesnost GPS, tedy přesněji přesnost vysílaných efemerid dle ICD udává index URA (User Range Accuracy):

User Range Accuracy (URA) is a statistical indicator of the GPS ranging accuracy obtainable with a specific signal and SV. URA provides a conservative RMS estimate of the user range error (URE) in the associated navigation data for the transmitting SV. It includes all errors for which the Space and Control Segments are responsible.

URA je v rozsahu 0 až 15. Tomu odpovídá URE <2,4 m až >6,1 km.

Aktuálně se v LNAV (GPS L1 C/A) vysílá URA = 0, tedy <2,4 m a v CNAV (GPS L2C a L5) URA = 11, tedy 384 až 768 m. IGS udává přesnost vysílaných efemerid GPS LNAV ~1 m.

Podobně u Galilea přesnost udává index SISA (Signal In Space Accuracy). Nejnižší hodnota je 1 cm. Aktuálně družice Galileo vysílají SISA = 107, tj. 3,12 m.

Pokud si můžete dovolit luxus zpracovávat naměřená data ne v reálném čase ale později, lze místo vysílaných efemerid použít jiné produkty - Ultra-Rapid, Rapid nebo Final, kde lze u GPS dosáhnout přesnosti až 2,5 cm.

10 m je opravdu moc, to máte buď hodně špatný přijímač nebo enormně nepříznivé podmínky, jako hodně špatný výhled, slabý signál nebo silné odrazy...

Pamatoval jsem si 10 metrů pro GPS, ale to asi platilo v době, kdy byl veřejný signál záměrně „pokažený“. To už ale od roku 2000 neplatí a novější GPS satelity údajně už ani nemají tu možnost.

„ILS právě vyžaduje spolupráci letiště. Pokud letadlo dokáže svou polohu určit spolehlivě „samo“, nebude let závislý na tom, zda letiště má ILS a zda je zrovna v provozu.“

To je nesmyslný argument, protože ono vůbec přistání vyžaduje spolupráci letiště. To, že se umí letadlo trefit na přistávací plochu, ještě neznamená, že si může přístát kdy chce a jak chce. Takže z tohoto pohledu mi naopak zajištění polohy letištěm přijde koncepčnější a bezpečnější, než že si každé letadlo bude řešit polohu při přistání samo jakýmsi GPS se zjevně nižší spolehlivostí.

Je podstatný rozdíl, jestli „spolupráce letiště“ znamená, že někde sedí jeden člověk, který je schopný vysílačkou potvrdit, že dráha by měla být volná, nebo jestli to znamená, že letiště musí nepřetržitě provozovat a udržovat zařízení, které je náročné na pořízení i údržbu.
Navíc jste si to popletl, nemá se to řešit jakýmsi GPS se zjevně nižší spolehlivostí – celou dobu je tu řeč o tom, že to má řešit Galileo se zjevně vyšší spolehlivostí, než ILS. Nebo jste slyšel o nějakém letišti, které provozuje LLZ a GP nepřetržitě bez jakéhokoli výpadku? Mohl byste popsat, jak konkrétně v takovém případě dělají údržbu a kalibraci?

Ono to s tou odolností proti rušení a podvržení není vůbec jednoduché. V zásadě základní fyzika i tady platí pro každého :-) Galileo může garantovat, že družice budou vysílat zdravý signál, ale rozhodně nemůže garantovat použitelný příjem v podmínkách nějakého místního rušení či snahy o podvrh.

Ohledně odolnosti proti podvržení:

Trochu slušné přijímače umí za provozu odhalit zjevné diskontinuity v datech z družic a buď malý počet "družic s korektní modulací a kontrolními součty ale vadnými údaji" prostě v konstalaci ignorovat (RAIM), nebo prohlásit "něco je blbě, dostávám nekonzistentní signály - tímto nemám jasnou polohu a čas běží z lokálního oscilátoru". A je potřeba přijímači domluvit restartem, aby se chytil nových podvržených souřadnic.

Ohledně tupého rušení příjmu, jako že by se mu dalo ubránit:

Zaslechl jsem zmínky, že některé přijímače se přinejmenším snaží, identifikovat primitivní rušičky, které vysílají prakticky čistou nosnou, nebo nějak jednoduše rozmítanou (frekvenční modulace pilovým signálem) a takový signál jde do jisté míry algoritmicky "zkalibrovat a odečíst" / ignorovat / zohlednit v korelátoru. Prošel mi rukama materiál, kde byly vidět "waterfall" spektrogramy několika údajně běžných typů hloupých rušiček... Pokud dává rušička dostatečně náhodný (šum) a silný signál, tak přijímač nemá šanci nějak se ho "naučit a odečíst".

Třeba už jenom si vemte, že užitečný signál z blízkých družic má nějakých -130 dBmW (výstup běžné pasivní antény) = na poměry rádiového oboru prakticky "pod úrovní šumového pozadí", potažmo modulační schéma používá jenom 1 bit na symbol (pokud se nepletu) = stačí mu nevelký odstup signál/šum. GPS přijímač je postavený na tuto extrémně nízkou hladinu signálu a malý odstup signál/šum. Dá se říct, že nějaký smysl vytáhne z těch šumících halušek až digitální korelátor. No a když do toho něco zahouká o 30 dB víc nahlas (tisíckrát větší výkon), tak se nejspíš přizpůsobí zpětná vazba AGC v rádiové cestě přijímače (sníží se zisk) a užitečné signály definitivně utonou v šumu. Přijímač aspoň trochu odolný vůči rušení by musel mít v demodulátoru namísto 1b limiteru nějaký ADC s 8b rozlišením (lépe ještě hlubším), prostě mnohem větší dynamický rozsah pro simultánně přijímané signály, aby viděl slabé užitečné signály i v situaci, kdy je RF front-end přebuzený nějakým silným periodickým rušivým signálem. Prostě odolnost jednotlivého přijímače proti zarušení vstupu je požadavek přinejmenším dost netriviální a technicky od určité úrovně rušení neřešitelný.

Existuje ještě jedna cesta: vůči tupému rušení a zřejmě i vůči spoofingu existují speciální "antény":
https://www.novatel.com/products/gnss-antennas/gajt-anti-jam-antennas/
http://www.vniir-progress.ru/production/navi/malogabaritnaya-adaptivnaya-antennaya-reshetka-serii-kometa/
Ohledně obou těchto antén mám důvěryhodnou referenci, že skutečně fungují...
Princip je v tom, že se nejedná o jedinou prostou anténu, ale o "fázovanou matici" několika antén s digitálním zpracováním (anténa se syntetickou aperturou). Konkrétně GAJT má těch elementárních zářičů asi sedm (kopretina - jeden element uprostřed, ostatní okolo jako okvětní plátky). Tato "anténa" nějakým způsobem zjistí, že je poblíž rušivý zdroj, určí jeho směr, a přizpůsobí fázování syntetické antény tak, aby tímto konkrétním směrem mířila "nula" v diagramu antény. Údajně to umí potlačit rušivý směr o 30-40 dB, přičemž užitečné signály projdou bez újmy. Konkrétně GAJT má spotřebu asi 25W (*pouhých 25W*, což je malý zázrak, při tom výpočetním výkonu), velké je to asi jako forma na dort a údajně to odolá střelbě z malých ručních zbraní. A stojí to asi tolik jako automobil střední třídy. Tzn. asi o dva řády víc, než kvalitní analogová anténa.

Ohledně toho rušení různě po světě ze strany Rusů existuje zajímavá veřejná zpráva (na můj vkus trochu moc bulvární / populárně naučná) zde:
https://www.c4reports.org/aboveusonlystars
(Možná líp než ten responzivní web se čte PDFko, odkaz ke stažení je na konci toho webu.)

Zaměřit rušivý zdroj na svém území není nic moc složitého... Myslím že pokud by Izraelci po čtrnácti dnech tvrdili, že nevědí, odkud to svítí, tak se patrně jedná o značně diplomatické vyjádření nebo taktizování (neříkat veřejně, kolik toho o těch rušících pitomcích doopravdy víme.)

Vím o jednom mezinárodním zájmovém sdružení, které výskyty GPS rušení na poměrně slušné úrovni monitoruje a vyhodnocuje - snad nebudu mít průser, když zmíním, že si říkají strike3 . Z pochopitelných důvodů obvykle nejsou výstupy jejich práce veřejné (já k nim taky nemám přístup).

Ohledně odolnosti konkrétních modelů přijímačů je těžké zjistit vůbec něco. Třeba jenom co přesně dělá RAIM. Výrobci takové informace prakticky nesdělují. Jako vždycky a všude: co si sám nezměřím, tím si nemůžu být jistý. Osobně jsem se do pokusů s podvrhováním GPS signálu zatím nepustil...

Odolnost proti podvržení mi připadá jednoduchá – signál bude šifrován, takže jediný problém je, zda šifra může být dostatečně silná. Rušení je tvrdší oříšek, to uznávám, ale sám jste popsal nějaké možnosti – a cena automobilu střední třídy není oproti ceně letadla nijak závratná. Ve prospěch odolnosti satelitní navigace proti rušení hrají i další faktory – například že pro určení polohy jsou důležité satelity, které letadlo „vidí“ nad sebou, a pro případného útočníka bude asi poměrně obtížné dostat své zdroje rušení nad přistávající letadlo. Každopádně pokud je jedním z deklarovaných cílů Galilea poskytovat takové služby určení polohy, že bude v letectví považováno za bezpečné použít je jako jediný zdroj pro navigaci letadla během přistání, nemám důvod nevěřit tomu, že vědí, jak to udělat.

K GPS se takovéhle věci sehnat dají.
A ona si EU dělá výběr šifrovacích standardů nezávisle na NISTu?

Doporučuji třeba mrknout jak se o transparentnosti výběru SHA-3 vyjadřují Klíma a Vondruška
http://crypto-world.info/casop12/crypto12_10.pdf
http://cryptography.hyperlink.cz/2012/crypto78_12.pdf

21. 7. 2019, 17:37 editováno autorem komentáře

...ještě kolem toho trochu čtu a postupně s Vámi čím dál víc souhlasím :-)

Možná bych začal tím, že v případech podvržení signálu by možná bylo vhodné, rozlišovat dva aspekty útoku:

1) podvržení signálu, tzn. vytvoření falešných dat, s cílem podstrčit nepozorovaně nesprávnou polohu a/nebo čas

2) i pokud se podvrh nepovede dokonale, nebo je odhalen apod., útok může zafungovat jakožto prosté rušení, tzn. znemožní příjem skutečných satelitních signálů.

Potažmo obrana je také dvoustupňová: 1) odhalení podvrhu, 2) odstínění podvrhu či obecně rušení natolik, aby byl umožněn příjem užitečného signálu.

Na následujícím odkazu je v debatě hezky popsáno, jak provést nenápadný útok:
https://electronics.stackexchange.com/questions/394667/are-civilian-gps-signals-cryptographically-signed

"...an attacker can still employ a carry-off attack, where he first broadcasts the false signal in sync with the real one, then gradually increases power, then increases noise power to jam the real signal but not the false one, and only then gradually increases delay to give false positioning data. You can't defend against that except by radio direction finding or other plausibility checks"

Další zajímavá poznámka, z následujícího odkazu, ohledně úrovně užitečného signálu GPS:
https://insidegnss.com/signal-authentication/

"Note that the received signals are well below the thermal noise floor and only detectable after correlation processing with a receiver-generated replica [or observation via high-gain steerable antennas]." - závorky jsou moje.

V tom případě se zamyslím, jak má korelátor generovat předpokládaný stream ("lokální repliku") v podmínkách asymetrické kryptografie, když nemá privátní klíč - ale to je spíš akademické rýpnutí a otravná technikálie, korelátor se může chytat na "čistá data" a podpis v korelaci neuvažovat. Ostatně tentýž problém může mít korelátor s některými datovými položkami, které patrně nemůže předpokládat, ani v kryptograficky neošetřeném systému (data efemerid a určitě by se našlo něco dalšího) a ostatně při cold bootu se musí napřed čehosi chytit "téměř naslepo".

Pak jsem našel něco víc k autentikačním mechanismům, o kterých se v souvislosti s GNSS mluví:
https://insidegnss.com/what-is-navigation-message-authentication/

Tomáš Rosa tvrdí, že
"Possibility of position, velocity, and also time spoofing of civil GPS is a well known implication of the
deliberately missing cryptographic protection of the L1 C/A satellite signal"
http://crypto.hyperlink.cz/files/rosa-gnss-hacking-2016.pdf
Bohužel v textu dál nerozvádí, konkrétně proč civilní GPS L1 C/A kód "naschvál" není šifrovaný.
Jiní autoři to popisují tak, že systém GPS je už pár desítek let starý, v dřívějších dobách se spoofing pokládal za technicky velice obtížný, a vlastně to donedávna vcelku platilo - takže nikdo nepokládal za důležité, příjem L1 C/A kryptograficky chránit.
A já dodávám, že možná není jednoduché, přidat do vysílaných zpráv krypto podpis tak, aby systém zůstal zpětně kompatibilní...

Dají se nalézt zmínky, že zatímco u GPS je to zabité, Galileo se zavedením krypto-autentikace později cca počítá (zdroj mluví o konkrétní sadě algoritmů), přestože zatím zavedena nebyla. Tuším jsem nenašel jednoznačnou informaci, zda se autentikace bude týkat i základní civilní služby, nebo jenom nějakých zpoplatněných služeb (které budou zaváděny v budoucnu).

Taky se dají nalézt zmínky, že pro odhalení rušiče se ve vojenských přijímačích často používá detekce, odkud přicházejí signály několika satelitů, a pokud přicházejí všechny z jednoho směru, lze usuzovat, že jsou podvržené... a já dodávám, že k tomu by byla potřeba buď mechanicky otočná a výrazně směrová anténa, nebo nějaká anténa se syntetickou aperturou :-( čili drahá a složitá legrace.
Pomocí normální antény s jediným zářičem (ať už patch nebo třeba RHCP šroubovice) není šance určit směr, odkud konkrétní družice vysílá. A je možné, že relativně jednodušší uspořádání "syntetické apertury" stačí na určení vodorovného azimutu, a vyšší dívčí by byla, určit směr ve třech rozměrech. Hehe nejlíp zároveň s korelační demodulací dat z jednotlivých satelitů... takový třírozměrný korelátor navázaný na "syntetickou" anténu s více zářiči. Ty antény GAJT (a ruský ekvivalent) co jsem zmiňoval posledně, z toho zřejmě leze vyčištěný signál GPS L1, se kterým pak pracuje normální GPS přijímač, bez povědomí o směrech, odkud přišel signál. Aby mohl přijímač vyhodnocovat směr příjmu jednotlivých družic, musel by přímo žonglovat se signály z více aktivních prvků "syntetické" antény...

Na závěr a na okraj ještě další zpráva k tomu ruskému rušení v Černém moři:
https://insidegnss.com/reports-of-mass-gps-spoofing-attack-in-the-black-sea-strengthen-calls-for-pnt-backup/

V tom případě se zamyslím, jak má korelátor generovat předpokládaný stream ("lokální repliku") v podmínkách asymetrické kryptografie, když nemá privátní klíč...

Máš na mysli signály GPS L1P a L2P? Detaily neznám, ale využívá se toho, že se stejný kód P(Y) vysílá na dvou různých frekvencích. Některé přijímače (Ashtech, Javad, Septentrio, Novatel) toto za pomoci pokročilého zpracování signálu umí zpracovat (ne dešifrovat), aniž by měly potřebnou autorizaci. CNR pak ale bývá totožné jak na L1P tak i L2P a obvykle výrazně nižší než na L1 C/A.

Ostatně tentýž problém může mít korelátor s některými datovými položkami, které patrně nemůže předpokládat, ani v kryptograficky neošetřeném systému (data efemerid a určitě by se našlo něco dalšího) a ostatně při cold bootu se musí napřed čehosi chytit "téměř naslepo".

To něco by mohla být preambule v TLM (Telemetry) nebo HOW (Handover Word) v prvním nebo druhém slově každého "subframe" navigační zprávy - mrkni na IS-GPS-200K.

Tuším jsem nenašel jednoznačnou informaci, zda se autentikace bude týkat i základní civilní služby, nebo jenom nějakých zpoplatněných služeb (které budou zaváděny v budoucnu).

OS kryptovaná nebude. Ta má zůstat otevřená, tzn. volně dostupná všem i s "primitivními" přijímači. Kryptografie bude na CS (zpoplatněná) a nejspíš i na HAS a PRS, které jsou určené pro vybrané uživatele (záchranné složky atp.).

Pane kolego, děkuji za odkaz na prázdninové čtení (včetně doporučených klíčových slov) - koukám povinná základní literatura. Popravdě už bylo na čase, abych tenhle materiál aspoň prolistoval :-)

OS kryptovaná nebude. Ta má zůstat otevřená, tzn. volně dostupná všem i s "primitivními" přijímači.

Děkuji za informaci od pramene. Tohle mě ponouká k poznámce "co je to kryptovaná".

A) Můj naivní pohled: stačil by "pouhý podpis". Tzn. data otevřená, a kdo zvládne veřejným klíčem ověřit krypto-podpis, bude mít data i autentikovaná. Kdo na crypto nemá v přijímači chroupací výkon nebo napájení a chlazení (ono ušifrovat řádově pár Mbps není zadarmo), může data na vlastní riziko použít bez krypto-ochrany.

B) Trochu větší kanón by byl kompletně šifrovaný datový payload - opět klidně asymetrickou šifrou, kde by byl volně k dispozici veřejný klíč. Nedokážu z hlavy říct, jestli by to bylo výpočetně náročnější na straně přijímače, případně nějaké další výhody/nevýhody, oproti var.A.

C) Pokud budou užitečná data v autentikované variantě neprodyšně šifrovaná tak, aby se k nim dostal jenom platící zákazník Galilea, tak se podle mého jedná v prvé řadě o kryptografickou ochranu proti "jízdě načerno" :-) ale možná to vidím moc jednoduše.

U toho podvržení signálu vidím jako největší problém opakování přijatého signálu – pak to bude správně podepsané, ale bude to falešný signál. Předpokládám, že by ale bylo obtížné poskládat různé starší signály tak, aby to dávalo jinou správnou polohu.

U těch letadel si drahé antény představit dokážu, v ceně letadla to nebude zas taková pálka a pokud to umožní rozšířit provoz letadla, vyplatí se to. Ale o použití Galilea se psalo i v souvislosti se samořiditelnými auty, tam už o to pochybuju, zda to nejsou spíš nápady novinářů – jednak už samotné zachycení satelitního signálu ve městě s vysokými domy je složitější, za druhé by tam nepomohly žádné pomůcky snažící se určit zdroj signálu, a za třetí by takové auto bylo neprodejné, kdy by navigační systém pro navádění auta jeho cenu ztrojnásobil.

A já dodávám, že možná není jednoduché, přidat do vysílaných zpráv krypto podpis tak, aby systém zůstal zpětně kompatibilní...

Dnes jsem našel článek o testování krypto podpisu a "vodoznaku" v novém civilním signálu GPS L1C (neplést s L1 C/A). Ten je zatím dostupný pouze na jedné družici G04. Druhá se má vynášet příští měsíc. Tato funkce by měla být dostupná v roce 2022.

https://www.gpsworld.com/afrl-tests-chimera-to-battle-spoofers-and-hackers

Zas tak tajna skupina STRIKE3 nebude, takze se neboj ;) . Po po kratkem hledani (cti zadat "strike3 gps") vypadlo PDF i s nejakymi statistikami a typy utoku, ktere je, mimo jine, ke stazeni i z oficialnich stranek GPS

Ano, to zveřejněné PDF jsem našel. Řekněme, že jsem někomu na jednom setkání nahlédl přes rameno do interních materiálů, které byly ještě znatelně podrobnější/roz­sáhlejší. Násobně víc stran textu. A dotyčný insider byl trochu tajemnej. Takže se vyjadřuju opatrně. Oni jsou zřejmě tajemní proto, aby zbytečně nepoňoukali výrobce rušiček k dalšímu vylepšování - a možná z dalších dobrých důvodů.

23. 7. 2019, 23:57 editováno autorem komentáře

"s tím si bude muset umět přijímač poradit"
Zkus přijímat morseovku vyblikanou svítící diodou letící přímo od Slunce.

This type of blocking requires great technical knowledge and high mechanical capability, which is not possessed by individuals or organizations.

Na to stačí RPi a SDR - žádná raketová věda...

Tak ještě jednou - GSC (European GNSS Service Center) v roce 2016 deklarovalo, že byla ukončena testovací fáze a spuštěním IS potvrdilo produkční fázi. Odkaz i citaci jsem Vám poskytl. Jestli Vám současný stav připadá jako testovací nebo veřejná beta, já osobně bych byl optimističtější a klonil se spíš k RC1, ale to jsou jen naše dojmy a měli bychom je tak prezentovat, ne jako fakta.

Můžu se zeptat, co myslíte tou garancí? Nerozumím, jak mají být a nejsou garantované služby Galileo (a které?) a jak naopak jsou garantované služby GPS, GLONASS nebo BeiDou (a opět které?).

Plně funkční v roce 2020 znamená, že má být dokončena konstelace družic k zajištění rovnoměrného globálního pokrytí Země. Spuštěny by měly být i zbývající služby, tedy Commercial Service (CS), High Accuracy Service (HAS) a (?) Public Regulated Service (PRS).

Proč je tedy podle Vás dnes Galileo tak nespolehlivý proti GPS, GLONASS nebo třeba BeiDou? Protože chybí 6-8 družic? Pro srovnání - GPS konstelace je kompletní, přesto ne všechny družice vysílají všechny civilní signály. Protože Galileo ještě neposkytuje komerční a regulované služby, které, troufám si tvrdit, Vy ani já nevyužijeme a ostatní GNSS je nemají vůbec? Kvůli poslednímu incidentu? Souhlasím, ten byl naprosto tragikomický. Selhání hlavní i záložní klíčové části pozemního segmentu ve stejný okamžik je neakceptovatelné. Už se těším, co ustanovená komise vyšetří a co se zamete pod koberec. Pamatujete se ale na problém s uploadem GPS efemerid a skokem systémového času GPS o 10 us? Ten byl tragikomický úplně stejně. Čert vem v důsledku výpadek DVB-T v Německu, víte ale např. kolik letišť po celém světě to vyřadilo z provozu? Vážně se můžeme na GPS spolehnout i zítra a na Galileo ne?