Názory k článku
Evropská komise bude regulovat externí zdroje a nabíječky od roku 2028

To je snad jasné, ale vše je USB standard.

Právěže ani omylem není.

Já si nemyslím, že by to mělo být diktováno z EU a pokud něco potřebuje napájet na 12V, tak tomu výrobce určitě nedá USB konektor, protože to bude potřebovat větší proud.

Novější USB-PD už umí docela vysoká napětí a proudy.

Kéž by, ale obávám se že to konverguje do stavu, že "USB PD vládne všem".

Ono je celkem jedno, co bude vládnout všem, pokud to bude dostatečně levné a funkční. USB PD je ale zjevná volba.

No, rovnou ti řeknu, že to levné a funkční nebude.
Protože doslova úplně každé zařízení, kterému doteď stačilo klidně pulzní napájení ze dvou drátů, bude muset mít napájecí zdroj podporující PD (což stojí překvapivě peníze), a z důvodu složitosti to vždycky bude míň spolehlivé, než jeden vyhlazovací kondenzátor.
Takže si všichni budou úplně zbytečně platit dražší napájecí část v doslova úplně každém novém zařízení, které jako bonus bude mít vyšší pravděpodobnost že předčasně skončí v elektroodpadu, protože bude mít vyšší pravděpodobnost selhání právě té napájecí části, která stejně musí být přizpůsobená tomu co je za ní, takže bude o poznání obtížnější a dražší ji opravit. A velmi často se v důsledku toho stane, že bude levnější to prostě vyhodit a koupit nové zařízení.

Aneb jak pravil NIkita Chruščov. Mysleli jsme to dobře (možná), ale dopadlo to jako vždycky.

>>> Po standardu USB-C pro nabíjení se Evropská komise zaměří na externí zdroje.

Netýká se to náhodou jen USB-C exteních zdrojů?

To přece záleží na spotřebiči. Zdroj po připojení koukne na kabel, a pokud má chip, tak ví jestli umí přenést vysoké výkony (jinak se má za to že neumí). Zdroj pak spotřebiči nabídne to co umí a co zároveň snese kabel. Spotřebič pak pošle zdroji požadavek na konkrétní napětí a proud (ať už jakoukoliv verzí protokolu), a pokud to zdroj umí dodat, tak to provede a pošle spotřebiči zprávu. Pokud zdroj neumí dodat co by spotřebi ideálně chtěl, tak spotřebič může fungovat s nižším výkonem. Například notebook s pomalejším nabíjením baterie. Pokud spotřebič nedostane dost šťávy na to aby mohl vůbec nějak fungovat, tak může prostě odmítnout fungovat. To se stane pokud například zkusíte vysoce výkonný notebook (představme si ThinkPak P-series s Xeonem, což je slušné topení) s malým základním zdrojem pro telefon. Ten dodá třeba jen 15W (5V/3A), a notebook řekne "ideál je 100W, ale potřebuju minimálně 60W a jinak ani ťuk, a ty umíš jen 15W, takže dobrou". No a je vyřešeno.

Ty verze USB-PD mi nepřipadají nekompatibilní. Zdroj a zařízení se přece dohodnou na nejvyšší verzi protokolu podporované oběma stranami.

> Ty verze USB-PD mi nepřipadají nekompatibilní.

Není to jako, úplně nekompatibilní, ale je to problematické v tom smyslu, že nedokážu předem říct, jestli to bude fungovat, a tedy například, jak dobrou/velkou nabíječku si musím koupit.

V tom je ten vtip, že si žádnou nabíječku nemusíte kupovat.
Prostě zkusíte první kterou máte po ruce.
Od mobilního telefonu.
A když to nepojede, tak z brašny na notebook vytáhnete silnější.
Když zjistíte že potřebujete další nabíječku, tak si jí koupíte. A když náhodou nebude kompatibilní, tak jí použijete jinde. V tom je ta krása.

Mám bednu plnou starých trafíček od 5V po 24V a marně čekám že nějaké použiju. Protože 5V se už nedělá, 12V mají málo ampér a 24V je dost unikum od inkoustové tiskárny, kterou si už nekoupím.

Kdyby tento dobrý nápad přišel dřív tak bych ušetřit asi tak 10kg nabíječek. A pár spotřebičů jsem vyhodil protože jim odešel zdroj a nový zdroj stál podobně jako nový spotřebič.
V bedně bych měl dvě nabíječky. Jednu malou cestovní a jednu ohromnou, která utáhne všechno. Od mobilu po herní notebook i s monitorem.
A tyto dvě bych používal na rozdíl od té hromady co tam je teď.

18. 10. 2025, 06:24 editováno autorem komentáře

To ale pořád neřeší problém se zařízeními, která chceš trvale napájet - router a k němu připojený externí disk, malá pětivoltová krabička na něco, potom přehrávač médií připojený k televizi na úplně opačném konci domu...

K jedomu usb-pd nepřipojíš dvě zařízení a to neřeším ani to, že každé má jiné napájecí napětí. Takže si koupíš nový router a k němu potřebuješ samostatný napájecí zdroj. Totéž s diskem, malou krabičkou a přehrávačem médií.

Takhle vím, že router potřebuje 9V, disk 12V a krabička 5V. Tak vezmu hloupý 12V zdroj, který dá dostatek výkonu pro všechno, disk napojím přímo, router přes jeden step-down, krabicku přes druhý. A na skříni mám místo 3 USB-PD zdrojů jeden. Multimedialní přehrávač má svůj, je jinde.

A hlavně ten router, disk i krabička prostě fungují, protože nemají potřebu diskutovat se zdrojem.

Nějaká unifikace by se hodila - třeba na ty napájecí napětí - 5V, 12V a 24V například dle kategorií. Pak by ten router a disk jeli oba na 12V. Třeba.

Od toho je strukturovaná kabeláž. Kdejaký switch a router umí přijímat a napájet porty (POE), takže si tam připojíš jeden kabel a je to. A standard je 100m, takže TV na druhé straně domu taky není problém. Tohle mi vlastně na USB vadí taky, omezený dosah kabelů.

"Kdejaký switch a router umí přijímat a napájet porty (POE)"

Ehm ... vis kolik wattu pres to dostanes? Tak ze poinformuj. To je tak na napajeni APcka, a horkotezko maliny. Chtel bych videt, jak pres to napajis TV... vazne jo ...

https://en.wikipedia.org/wiki/Power_over_Ethernet

Mimochodem, chtel bych videt ... at nezeru 16ti portovej switch, kterej da 90W per port ... lol. To je na 3F pripojku. A poinformuj se i na to tema, kolik switchu klidne jen na PoE+ (30W/port) je schopnych tenhle vykon dodavat na vsech portech naraz.

Ale jsou, jenom cenovka se vam moc libit nebude :-)

Tak já nevím, ale 3f přípojka do racku je standard. Některé UPS asi 1f neumí a těch 3f jsem zapojoval několik.

Ono je to vždy o možnostech. Ta TV je na jednom místě, takže připojení do 230V zásuvky mít může. Ale dvacet telefonů v domě už stačí připojit na POE. Tohle je ostatně standard v kancelářských budovách, kde je třeba 200 telefonů na patře.

"K jedomu usb-pd nepřipojíš dvě zařízení a to neřeším ani to, že každé má jiné napájecí napětí" - Přece jsou naprosto běžné USB PD nabíječky s více porty, a na každém portu můžete mít jiné napětí.

To co popisujete je jako mít místo běžné 240V zásuvky objímku na žárovku. Je to praktické protože to není na zdi, je to levnější...

Představme si svět podle vás. Člověk má doma nějaký 12V zdroj. Když si koupí holicí strojek, foťák, notebook, telefon nebo hodinky, tak si prostě udělá kabel od toho 12V zdroje k danému zařízení, se správným typem konektoru a se správnou polaritou. Pokud potřebují jiné napětí, tak prostě použijí step down convertor. A samozřejmě si prostě pohlídají celkovou proudovou zátěž. Jako fajn, ale tohle je funkční jen pro velmi malé procento populace. Naproti tomu "vezmi tenhle kabel a vraž to do USB portu" je poměrně jednoduché, a v naprosté většině případů funkční. Dá se dodat "když to nefunguje, použij větší zdroj", a tím je problematika zcela pokryta.

Ještě jsem zapomněl, že v tom světě podle vás si běžný člověk navíc zkontroluje jestli kabel a konektory zvládnou příslušnou zátěž. Některé 5.5/2.1 mm konektory umí třeba jen 30W, jiné až 100W. A u vodičů je také komplikace. Proudové zátěži totiž musí odpovídat průřez vodiče. Zkuste pak ještě prostému člověku vysvětlit vztah mezi průměrem a průřezem vodiče. Pak můžete pokračovat vztahem mezi napětím, proudem a výkonem, a naučit ho aby pro spotřebič 20V/60W vybral správný vodič a konektory ;)

No a to je přesně důvod, proč je to blbě. Vztah mezi průřezem a proudovou zátěží je jasný. Takže místo adaptéru, který má pevnou přívodní šňůru, která je dimenzovaná pro daný spotřebič přímo výrobcem, který ví nejlépe co zařízení potřebuje, to nahradíš USB-PD zdrojem, ke kterému připojíš cokoliv. Mám tu na stole několik USB-C kabelů, které vypadají stejně, ale ani dva nejsou stejné. Některé jsou dokonce jen čtyřžilové, tedy vnitřně zapojené jako USB 2.0. Navenek všechny vypadají identicky. A vysvětli to BFU co-proč-jak. Ani já se v tom nevyznám.

A proudové zatížení konektoru je argument mimo mísu, zvláště u kulatého 5.5/2.1. Tam je to primárně o průřezu přívodního vodiče.

Celé mi to přijde postavené na hlavu. Chápu, že je pohodlné mít všude USB-C, ale zkušenost hovoří jasně - nejlepší řešení je to nejjednodušší. Jakmile někam musíš cpát kabel, který komunikuje se zdrojem a ještě se zařízení musí domluvit s napájecím adaptérem... Výsledek je ten, že tu například mám pár zařízení, co sice mají USB-C konektor, ale s USB-PD adaptérem se nedomluví, ačkoliv by měly.

Problémem jsou reální lidé v reálném světě. Už jen operace ručního nastavení napěti na zdroji je značně riziková, protože tam venku jsou i lidé pologramotní, s IQ 80, opilí nebo na drogách, děti, atd. Pokud byste chtěl alternativu s USB PD, tak za mě OK, ale musela by být realistická. To znamená zajistit jeden konektor, automatické nastavení napětí a proudového omezení, a to i pokud se ke zdroji připojí více zařízení, a automatické udržení se ve výkonových parametrech vodiče a konektorů. To je důvod, proč například zdroje pro notebooky používají digitální signalizaci. Ta jim navíc umožňuje dohodnout se třeba na tom, že by notebook chtěl 60W, ale když to nejde, tak bude fungovat i se 30W a bude pomaleji nabíjet svoji baterku.

Pokud jde o systém jedné nabíječky k jednomu zařízení, tak ten vede k současnému stavu. Mám doma nejspíš desítky kilo zdrojů, u kterých často netuším k čemu jsou. Svůj zdroj má nabíječka baterií do foťáku, nabíječka autobaterií, nabíječka článků AA/AAA, nabíječka baterií pro aku šroubovák, hned dva různé typy nabíječky pro zahradní náčiní, holicí strojek, zastřihovač, dva typy elektrických zubních kartáčků, tiskárna, nevím koliker typů vánočních světélek, čtyři typy stolních lamp, dva typy notebooků, externí case na disk, mlýnek na kávu, HDMI "bezdrátový prodlužovák", receiver/zesilovač, a spousta dalších věcí. Proboha proč?

Ohledně USB kabelů je dobrá otázka, jak je regulátor zákazníkovi vysvětlí. Vodič s konektorem má ale stejný problém, ve ale skutečnosti o mnoho tím že neodmítne přenášet proud na který není stavěný. A konektory jsou problém. Koukal jsem na datasheety pár těch 5.5/2.1 mm kousků, a fakt mají různý power rating.

Nejlepší řešení je to nejjednodušší? Definujte "nejjednodušší". Pro ilustraci: nejjednodušší řešení u vozu pro výrobce je nemít převodovku, nebo ji mít dvojstupňovou a bez synchronů. Pro zákazníka je nejjednodušší automatická převodovka, ačkoliv je pro výrobce daleko složitější. Nejjednodušší pro výrobce je mít indikaci množství paliva jako u Trabantu: přestane jet, otočíte kohoutkem a pojede ještě něco na "rezervu". Pro zákazníka je nejjednodušší mít měřák, a na displeji počet zbývajících kilometrů, ačkoliv je to daleko složitější než jeden manuálně otevíraný ventil.

Mám takový pocit, že koukáme na stejný problém, ale každý z opačné strany.

Co se týče toho „nejjednodušší“... Když jsi u těch převodovek. Vrchol dnešního vývoje je dvouspojková mechatronická převodovka (jak se vlastně jmenují nevím, jde mi o princip fungování) - v podstatě konstrukčně dvě manuální převodovky v sobě, ale ovládané sadou servomotorů a ty jsou ovládané řídící jednotkou. Víš kolik stojí servis takové převodovky? Ten nezaplatíš. A víš proč? Protože jsou prakticky neopravitelné. Proti tomu jsou v opravitelnost převodovky se synchrony a bez nich celkem... stejně primitivní. Ale uživatelský komfort je zcela jinde. Takže ano, máš pravdu, nejjednodušší není vždy nejlepší. Ale pokud to překomplikuješ, stejně jako současné převodovky, tratí na tom všichni. Výsledek je ten, že jen letos několik rodin v mém okolí pořizovalo nové auto, protože tomu starému „jen“ odešla převodovka. A ačkoliv si pochvalovali automat, tak nové auto má už zase manuální převodovku, protože ta je mnohem jednodušší a tedy méně poruchová. Co teď?

Mimochodem, řídil jsi někdy auto s nesynchronizovanou převodovkou? Je to jen chvíle cviku.

Za mě je vrcholem vývoje eCVT. Žádný řetěz nebo hyperboloidní kola, jen planetový reduktor, kterému "zemí pod nohama" různě rychle a různými směry tahá elektromotor, čímž se dosahuje plynule proměnlivého převodového poměru, aniž by to obsahovalo jakoukoli komponentu podléhající opotřebení, nemá to žádnou na kvalitu a čistotu oleje háklivou mechatroniku, a má to dohromady asi 27 dílů včetně ložisek, hřídelí, a skříně. Kromě snímačů otáček na principu Hallových sond se na tom nemá co rozbít.

20. 10. 2025, 08:33 editováno autorem komentáře

https://www.aliexpress.com/item/1005008493272625.html?spm=a2g0o.productlist.main.54.1608eK72eK72CL&algo_pvid=513e574f-0b87-4c85-b236-6f978d876181&algo_exp_id=513e574f-0b87-4c85-b236-6f978d876181-53&pdp_ext_f=%7B%22order%22%3A%229%22%2C%22eval%22%3A%221%22%2C%22fromPage%22%3A%22search%22%7D&pdp_npi=6%40dis%21CZK%21179.69%21136.57%21%21%218.46%216.43%21%40211b81a317608924948017706e3b5c%2112000045392766661%21sea%21CZ%21175188042%21X%211%210%21n_tag%3A-29919%3Bd%3Ae6ef5dad%3Bm03_new_user%3A-29895&curPageLogUid=LuQOFDw3ma8b&utparam-url=scene%3Asearch%7Cquery_from%3A%7Cx_object_id%3A1005008493272625%7C_p_origin_prod%3A

> V tom je ten vtip, že si žádnou nabíječku nemusíte kupovat. Prostě zkusíte první kterou máte po ruce. Od mobilního telefonu. A když to nepojede, tak z brašny na notebook vytáhnete silnější. Když zjistíte že potřebujete další nabíječku, tak si jí koupíte. A když náhodou nebude kompatibilní, tak jí použijete jinde.

No nevím, já teda technické řešení "zkoušet a doufat, že to bude kompatibilní" považuji snad za nejhorší možný případ…

Přijde mi rozpor, že si stěžujete, že se vám hromadí 12V zdroje co mají "málo ampér", a současně to vypadá, že se vám budou hromadit "nabíječky od mobilu", které budou mít "málo ampér".

> A pár spotřebičů jsem vyhodil protože jim odešel zdroj a nový zdroj stál podobně jako nový spotřebič.

Pro zajímavost, dají se koupit "PD trigger cable", které se na jednom konci zapojí do USB-C nabíječky a na druhém je kulatý jack a leze z toho napětí. Nejčastější jsou 20V verze (vyjedná si nejvyšší podporovaný profil) - tím pak lze přes USB-C nabíjet starší notebooky co byly na 19V (v pohodě v toleranci), pájecí pera jako TS100, měřící zařízení… - ale jsou i 12V verze.

> Prostě zkusíte první kterou máte po ruce.
> Od mobilního telefonu.
> A když to nepojede, tak z brašny na notebook vytáhnete silnější.

U zařízení, které chci používat při nabíjení, to nemusí být dobrý nápad. Třeba spoustu notebooků půjde nabít mnohými adaptéry k telefonu. Jenže v zátěži nemusejí stačit, takže občas to bude přepínat na baterku, což jí bude více opotřebovávat.

Notebooky Dell při připojení na slabší leč dostatečný zdroj zobrazí hlášku o zpomalené nabíjení a možném snížení výkonu. Pokud je nabíječka příliš slabá, tak se prostě tváří jako kdyby nebyla připojená.

Nieje to problematicke.
Len to v niektorych hranicnych kombinaciach fungovat nebude. V realnom zivote na nich narazis velmi zriedka. Ja som to osobne nezazil.
Je to vdaka tomu ako sa PD vyvijal. Nastastie vela starsich PD nabijaciek medzi ludmi nekoluje. Vecsina bude mat PD 3.0

EU zaviedla aj povinne stitky/popisy. Tam mas napisane aky nabijaci vykon cez PD zvlada dane zariadenie. Podla toho vyberies nabijacku a ono to bude fungovat. Az na vynimku ak niekto vytiahne staru USB-C nabijacku, ktora nepodporuje PD 3.0 ale tych je malo. Nieco ako si popisal so 45W nabijackou, ktora nema 20V profil a to zariadenie ho bude vyzadovat. 45W PD nabijaciek,ktore nemaju 20V profil, je medzi ludmi velmi malo.
K tomu tvojmu prikladu s 60W zariadenim. Ak to zariadenie vie pracovat len s 20V/3A, tak so 45W nabijackou fungovat nebude. Nedohodnu sa a ta nabijacka mu v tom pripad nepusti viacej ako zakladnych 5V.
Presne na to su tie stitky. Pri takomto zariadeni by si mal napisane PD 60W. To znamena, ze bude spotrebovat minimalne 60W PD 3.0 nabijacku. So slabsou fungovat nebude.
Ale nezazil som aby 60W zariadenie podporovalo len jeden 20V profil(20V/3A) ale netvrdim, ze take neexituje. Co som zazil ja, tak zvladali aj ten 45W profil a potom na tom stitku budes mat PD 45-60W. To ti hovori, ze dane zariadenie bude fungovat s minimalne 45W PD 3.0 nabijackou.

To iste plati aj s 12V nabijackou v aute. Ako ze nikto netusi? Da ti ta nabijacka 60W cez PD? Neda, tak to fungovat nebude.

Nic nieje totalne blbovzdorne a dokonale ale PD bol velky krok dopredu k zjednoteniu. Teraz mi staci jedna 65W nabijacka a nabijem s nou vsetko, co mam doma.

Já mám několik PD 2.0 a jenom jednu PD 3.0. Největší sranda je s PPS protože to se těžko pozná zda to nabíječka umí nebo ne a Pixel to vyžaduje.

Pixel to urcite nevyzaduje.
PPS je volitelna sucast PD takze Pixel musi fungovat aj s PD 3.0 bez PPS.

> Len to v niektorych hranicnych kombinaciach fungovat nebude. V realnom zivote na nich narazis velmi zriedka. Ja som to osobne nezazil.

Souhlasím, že u "velkých" síťových nabíječek problémy nebývají, protože už všechny podporují 20V profil. Problém může být u nabíječky s více výstupy a omezeným celkovým výkonem, kde nelze určit, zda skončím s funkční kombinací, ale to je opravdu extrém.

Problémy jsou ale u nabíječek do auta, powerbank a případně pokusu o nákup malé nabíječky na cesty - tam pak různá vyšší napětí a proudy podporované (ne)jsou a tyto požadavky se hodně projeví na velikosti a ceně.

Štítky nefungují. Šel jsem na Alzu a klikl jsem na prvních pár rozumně značkových notebooků co se tam objevily. V podstatě jsem se dozvěděl, že s 65W nabíječkou je nabiju. Ale z praxe vím, že to nejspíš bude fungovat i s nižšími profily. Jakými (abych si podle toho mohl koupit powerbanku nebo cestovní nabíječku viz výše), to nikdo netuší.

To s tymi notebookmi mas pravdu ale to nieje problem PD a toho nariadenia.
Na obale daneho zariadenia to musi byt uvedene. Bohuzial nikto to neponuka v specifikacii alebo v popisoch v e-shopoch.
Ma to byt v nizsie uvednom formate, kde XX je minimalny vykon, s ktorym zariadenie vie fungovat a YY je vykon, ktory potrebuje pre maximalny vykon pri nabijani.
XX-YY
W
PD

Pozrel som si par speciek od notebookov a v jednej som nasiel toto -
1x USB-C 3.2 Gen 1 (support data transfer, Power Delivery (20V only) and DisplayPort 1.2)

> Ma to byt v nizsie uvednom formate, kde XX je minimalny vykon, s ktorym zariadenie vie fungovat a YY je vykon, ktory potrebuje pre maximalny vykon pri nabijani.

A to právě už nefunguje, protože od PD "2.1" nejsou výkonové profily svázané s napětím. Takže si můžeš koupit 30W = 20V 1.5A ale jindy to znamená spíš jenom profily do 12V.

Každopádně musím říct, že minimálně na poli nabíječek se situace extrémně zlepšila - třeba na té Alze mají skoro všechny vyjmenované, jaké profily podporují, a u těch, co nemají, to lze snadno vygooglit na webu výrobce.

A také se zlepšila univerzálnost - i ty malé/méně výkonné typicky podporují všechna napětí až do 20V, byť samozřejmě s nižším proudem. Dokonce nabíječky do autozapalovače zdá se začaly podporovat konverzi napětí nahoru i dolu - když jsem si kdysi kupoval, tak bylo časté upozornění "profily nad 12V podporujeme jen u vozidel s 24V palubní sítí".

Horší mi ale přijde situace na straně notebooků, tam jsem se ve specifikacích ani v manuálech snad nikdy nic nedočetl.

Slusny odvlhcovac ktory aj funguje zere aspon 250W@230V - kompresor, ventilator, elektronika... fyziku neosalis. Je to proste chladnicka a ta na externy zdroj nikdy nebude fungovat. Co sa predava ako odvlhcovac a mava externy zdroj su male kramy ktore funguju na principe peltiera a tie neodvlhcia nic. Mam tu pusteny jeden 450W odvhlcovac a ten pri 60% RH stiahne za 24 hodin 6 litrov vody. Proste 4 PETky.

Panebože. Velký ovlhčovač asi nebudu dávat do skříně. Kam se ovšem výborně hodí malý s Peltierovými články protože je to malý prostor a bohužel má tendence být z určitých důvodů vlhčí, než by bylo záhodno (i když ne mokrý). Jenomže vy jste evidentně se vším hned hotový a všechno víte. Tak určitě.

Vy kráme.

Co pisete je demonstrace elementarniho nepochopeni toho, jak funguje demokracie :-)

tak demokraticky lze odhlasovat i to, jakou rukou si musíme povinně utírat zadek a i ten komunismus tady byl v podstatě demokratický režim, protože jsme si ho tady dokolečka volili.

Mylite se. Komunismus (potazmo i fasismus) se k moci demokratickou cestou pouze dostal. A jakmile moc ziskal, zacal utakovat srouby a demokraticke mechanismy potirat. A dnesnim ekvivalentem jsou ruzni nahnedli populiste - jen ty dopady jsou zatim mensiho razu - viz treba Slovensko... kde soucasna vladni garnitura mimo jine usiluje o odklad voleb. Procpak asi...

Krásně to rozebrali Urza s Janečkem. Demokracie a totalita jsou dokonale kompatibilní. Opakem demokracie je diktatura, opakem totality (absolutní) svoboda. V důsledku toho jsou kecy o tom, že něco jsme "my", vyvráceny klasickým příkladem hlasování tří vlků a jehněte o tom, co bude k večeři.

18. 10. 2025, 11:59 editováno autorem komentáře

V čem přesně?

Vasimi kecy o "propagande". Doporucil bych nepouzivat cizich slov, jejichz vyznam nechapete :-) Holinky nejsou hodinky, i kdyz se oboji natahuje.

Tohle je všechno? Proč to není propaganda? Děláš chytrýho a jsi jenom hlásná trouba.

Nikoliv, to jen vy prezentujete, ze jste trouba :-)

Nemáš argumenty, troubo.

Tak samozrejme, hlupakum tezko vysvetlite co je to propaganda. Nemaji dost bunek na to, aby to dokazali pochopit ;-) Ale to hlupakum nebrani uzivat slov, kterym nerozumi... zeano.

To by dávalo možná smysl, kdybys něco aspoň zkusil vysvětlovat. Tzn. použil argumenty. Nebo se zeptal, jak to druhý myslí a pak si udělal názor. Ale ani jedno z toho se nestalo.

EÚ nie je demokracia.

A co to tedy podle vas je?

Propaganda a trestuhodné zjednodušení? To je výrok s mizivou informační hodnotou. Myslíte že byste to mohl nějak argumentačně rozvést?

Rozváděl jsem to jinde. Existují dvě základní osy, na nichž lze sledovat a hodnotit, jak moc je které vynucování pravidel ze strany státu (nebo jiného správního celku) v pořádku. Na jedné je KDO rozhoduje a na druhé JAK MOC zasahuje občanům do života. Ta druhá osa mi přijde důležitější, než ta první; týká se autonomie každého jednotlivce nebo nižšího správního celku - státu, kraje, obce.

Dobrý příklad byl, když nám v EU zakázali používat zavedený pojem Pomazánkové máslo. Nemyslím si, že je Evropské unii co do toho, jestli si v nějaké podobě někdo vytváří složeninám dvou slov pojem, který znamená trochu něco jiného, než jedno z těch slov. Navíc jsem přesvědčen, že v Německu ani Polsku a ani v Británii občané nijak nepožadovali, abychom přestali používat Pomazánkové máslo, natož abychom o tom spolurozhodovali my. Přesto nám to "oni" zakázali. Nebyli jsme to "my" a nebyl to ani prostý volič z jiného členského státu.

Dobrý příklad byl, když nám v EU zakázali používat zavedený pojem Pomazánkové máslo.

To nám nikdo nezakázal. Když přijdu do klubu, kde se požaduje smoking, tak tam taky nejdu v montérkách. A opět, nikdo mi to nepřikazuje, do EU jsme šli dobrovolně. Ono dostat se do civilizace znamená, že je potřeba se naučit nějakou světovou řeč a pochopit, jak to vnímají ostatní. Takže jestli se u nás pije tuzemák, tak to s rumem nemá vůbec nic společného. Stejně tak pomazánkové máslo se dá pojmenovat úplně jinak.

Proč se stále může prodávat krabička s nápisem ovocný čaj, když uvnitř není ani smítko čaje?

Copak ovocný čaj, ale arašídové máslo, bambucké máslo, kakaové máslo, kešu máslo...

> Proč se stále může prodávat krabička s nápisem ovocný čaj, když uvnitř není ani smítko čaje?

Dobrý příklad. Ale jsou tu ještě těsnější příklady: arašídové a kakaové máslo. To má dokonce ten stejný kontroverzní překlad obsahující slovo butter (či podobné v dalších germánských jazycích).

Ne druhou stranu je tu protiargument, že je rozumné, že nejde prodávat Frantovo máslo říznuté rostlinným tukem, kde Franta říká "haha tohle není máslo ale Frantovo máslo, takže se na mě nevztahuje, že tam musí být 82% mléčného tuku".

Protože slovo "čaj" má v češtině (minimálně) dva různé významy. Což je v běžném jazyce poměrně běžný jev.

Jsi úplně mimo argument. A nemyslím jen to vytahování. Máslo znám v několika jazycích, několika cizími se plynně domluvím. A když někam přijedu, snažím se pochopit místní zvyky a něco si nastudovat, abych věděl, co kde píšou a co to znamená.

Jaké vytahování?

První český eurokomisař ani neuměl anglicky, takže Pomazánkové máslo se ztratilo v překladu. Pokud máme jako Češi tradici na různé pozice lidi spíše uklízet, tak se nelze ničemu divit. Kdyby se tam poslal expert, který se umí domluvit, tak by to dopadlo jinak.

EU ma oficialne 24 urednich jazyku, i kdyz samozrejme je praktictejsi tuto mnozinu dokazat v ramci jednani snizit - takze obvykle se to zcvrkava na anglictinu, francoustinu a nemcinu. Anglictina to mela po brexitu chvili i docela nahnute...

A jen teda mimochodem, prvnim euro-komisarem byl Pavel Telicka... Spidla byl az druhej :-)

Já jsem nikoho nejmenoval, jen si pamatuju, jak za ním přijeli novináři a on vůbec nevěděl, jak se má s nima bavit. Asi jak dneska Schillerová.

A rozlisujete u toho treba i to, ze ono sice EU neco zreguluje, ale pak nastoupi cesky urednik, ktery k tomu prihodi neco navic? :-) Ono takove obohacovani legislativy, kdy se to pro hloupejsi snadno svede na EU se deje pomerne casto.

Co obcane pozadovali ci nikoliv je vase nicim nepodlozena spekulace. Ale na obecnem zajmu nazyvat veci pravym jmenem nic spatneho nevidim. Asi byste take prskal, kdyby vam do hrnku misto kavy nalil cikorku a rikal tomu kava... :-) Nahrazky by nemely nest jmeno, ktere uvadi spotrebitele v omyl.

Pokud jde o pomazánkové "máslo", tak to vezmu zeširoka. EU stojí na volném pohybu zboží. To vyžaduje harmonizaci norem. Například máslo musí obsahovat minimálně 82% mléčného tuku. Kdyby to nebylo stejné po celé EU, tak by sem mohli řekněme Poláci vozit "máslo" s obsahem 60% palmového tuku, škrobem, glutamátem sodným a barvivy, protože u nich se tomu přece říká máslo. Také by u nás mohli prodávat "polskou šunku", což by byly řekněme plátky měkkého salámu. Na tom by byl škodný jak zákazník který by kupoval šmejd, tak místní výrobci kteří by měli předepsanou přísnější normu a nemohli by konkurovat. Z tohoto hlediska je "pomazánkové máslo" prostě špatně, protože to není máslo, stejně jako v příkladu výše polské "máslo" nebo "šunka" nejsou máslo nebo šunka. A že nám to nezakázal "prostý volič z jiného členského státu"? No to už je taková vlastnost zastupitelské demokracie.

Mimochodem při vstupu do EU jsme si dost možná mohli na to pomazánkové máslo vyjednat výjimku. Ta existuje i na arašídové, kokosové a kakaové máslo. Jenže to naši vyjednavači neudělali. No, svět asi nezboří kvůli tomu, že v ČR nemůže říkat "máslo" výrobku ze zakysané smetany, sušeného mléka, syrovátky, škrobu a soli. Podobně "oběti" musely přinést při vstupu do EU i další státy.

Můj point je přece v tom, že EU do toho kecá všem zemím a neměla by. Nejde jen o pomazánkové máslo, ale o nezvladatelnou touhu byrokrata regulovat úplně všechno. V dokonalé podobě se tomu říká totalita. Pokud by "polská šunka" byla označená tímto názvem a "šunka" by byla to, co jí chápeme i dnes, zákazník by věděl, jaký je rozdíl a vybral by si. Problémy jsou dva: Evropská unie dělá ze zákazníka nesvéprávnou osobu, která si vybrat neumí a řeší to, co by si přece mohly země v případě zásadní potřeby regulovat samy (u nás se řešily normy pro salám Vysočina apod.).

A opet pouzivate cizich slov, jejichz vyznamu nerozumite. Podle teto vasi pseudologiky by byl tim totalitnim organem i cesky normalizacni institut, ktery urcuje nejake normy. Nesmyslnou by pak dle vaseho vykladu musela byt i pojistka... ktera je zbytecna, vsak proc tam nenarvat hrebik, co?

No, jak si zakaznik u nas umi vybrat ukazala treba methanolova afera, zeano :-) Co na tom, ze namisto ethanolu tam byl methanol, jedno pismenko navic vlastne nicemu nevadi, hlavne ze ten chlast byl levnej, zeano... toliko k "zbytecnosti" norem.

Opět mi podsouváte něco, co jsem neřekl. Ale nevadí, hlavně že si dšláte dobře.

> Pokud by "polská šunka" byla označená tímto názvem a "šunka" by byla to, co jí chápeme i dnes, zákazník by věděl, jaký je rozdíl a vybral by si.

To je otázka, protože dnes máme "vepřová šunka", "dětská šunka", "šunka zvonařka", "pražská šunka", "Amálka šunka", "královská šunka", "poctivá šunka" (opsáno z letáku Tesca) a teď babo raď když některé náhodné z nich budou mít výrazně odlišnou kvalitu a bude to v podstatě odlišný výrobek.

Jako já to nevnímám jako tak zásadní, protože jsem jednak na jídlo poměrně nenáročný a jednak chodím většinou do několika málo obchodů a kupuju pořád to stejné kde jsem si často i kdysi přečetl "malá písmenka", takže už je mi celkem fuk jak se to jmenuje, ale chápu že jiní to mohou mít jinak.

19. 10. 2025, 17:27 editováno autorem komentáře

> co by si přece mohly země v případě zásadní potřeby regulovat samy (u nás se řešily normy pro salám Vysočina apod.)

IMHO jde o to, aby se v jedné zemi mohlo vyrobit "máslo", exportovat jinam, a výrobce nemusel studovat 10 různých norem jiných zemí, co má jak splňovat. To je ten volný pohyb zboží, o který jde - a snížení byrokracie pro výrobce.

Kdyby se váš příklad dotáhl do extrému na druhou stranu - představte si, že by různé normy na "máslo" měl každý kraj.

19. 10. 2025, 17:29 editováno autorem komentáře

Sice je mi to celkem jedno ale dovedu si to představit velmi dobře.

> IMHO jde o to, aby se v jedné zemi mohlo vyrobit "máslo", exportovat jinam, a výrobce nemusel studovat 10 různých norem jiných zemí, co má jak splňovat.

Podle mě by zrovna v případě pomazánkového másla ten problém vůbec nenastal. Prostě by EU respektoval, že to je tradiční místně používaný výraz, který by nikdo do Portugalska nebo Belgie neexportoval. Zrovna tak, jako máme holandský řízek a Italové insalata russa a k převodu těch názvů mezi různými kulturními tradicemi nějak moc nedochází.

Ale to pomazánkové máslo jsem zvolil jen jako příklad - nevím jestli nejlepší, ale poměrně známý a srozumitelný. A jasně, čekal jsem, že se o něj pohádáme, ale já holt nejsem zastáncem přeregulovanosti a někdo je. A někdo jiný zase využil příležitosti, aby všem ukázal, že je borec a tak nesnídá gothaj, nýbrž tyrolskou šunku, to se stane. Ale to už k tématu samozřejmě nebylo vůbec.

No a na tomhle prikladu je nejlepe videt, z to nebyl problem s EU ale s CR. (Cimz nerikam, ze nejsou i problemy s EU, napriklad mala integrace ve spouste oblasti)

No a na tomhle prikladu je nejlepe videt, z to nebyl problem s EU ale s CR. (Cimz nerikam, ze nejsou i problemy s EU, napriklad mala integrace ve spouste oblasti)

Neblábol.

Blaboli predevsim nacionaliste, co se tvari jaky by byl v Cesku blahobyt, kdyby zadna EU nebyla. Akorat u toho zapominaji, ze mnohe z toho co stoji (vc. treba dalnic ci novych zeleznic) stoji diky penezum z EU... sami bysme se na to nezmohli.

Neviem cim to je ale velmi mi pripominas komunistov ktory vzdy tvrdili ze keby nebol socializmus tak by sme nic nemali a skakali po stromoch... Zabudas ze aj bez EU europa normalne fungovala.

"Zabudas ze aj bez EU europa normalne fungovala."

A normálně mezi sebou válčila...

Kdyby nebylo komunistického režimu, tak jsme nebyli zaostalí až skoro ke skákání na stromech. Jedinou útěchou je fakt, že třeba v Rumunsku nebo Kambodži se komunisté vyřádili ještě hůř.

EU je jednoznačně obrovský ekonomický přínos. Podívejte se na dnešní dodavatelské řetězce, které jsou typicky po celé EU. A má velký přínos i mezinárodně, protože jde o druhou největší ekonomiku světa. Jak myslíte že vyjednává třeba o tarifech sama o sobě zemička typu ČR, Lucemburska, Dánska nebo Německa? Každý z členských států je sám o sobě na světovém poli maličký a relativně bezvýznamný, ale dohromady jsme těžká váha.

Za mě potřebujeme více EU, a být součástí eurozóny, abychom neplatili konverzní poplatky při každé transakci a nebyli vystaveni neustálému kurzovému riziku.

Ja jen tvrdim, ze samostatne Cesko nema dost zdroju, kdyby chtelo investovat i jen do rozvoje vlastni infrastruktury. Chcete popirat znacni podil evropskych penez v nasi infrastrukture? Rozhodne nezapominam, jak ta infrastruktura vypadala pred 30-40 lety - a ano, skakani po stromech to obcas pripominalo. O tom, jak vypadala v nekterych mistech krajina radeji nemluve - to "hospodareni" by se dalo shrnout slovy "po nas potopa".

Dlouhá řada států reguluje co může a/nebo nesmí obsahovat šunka. Například ze kterého masa, minimální obsah masného proteinu, povolené konzervanty, zákaz barviv atd. Podobně státy regulují ingredience v potravinářském průmyslu, závity a hlavy šroubů, standardní velikosti papírů, schvalování a značení léčiv, emise a bezpečnost automobilů, látky použité v kosmetice, značení hmotnosti, trvanlivosti, složení a bakteriální profil potravin... V podstatě všechno. Proč? Protože je to dobré pro spotřebitele i pro ekonomiku. A pokud má více států jednotný trh, tak prostě ty regulace musejí být stejné. V příklad s šunkou si odmyslete z názvu to "polská". Pokud by v Polsku byla legální šunka s polovičním obsahem masa, tak byste ji na jednotném trhu mohl prodávat v ČR, kde je požadavek na obsah masa dvojnásobný.

Podle vás to není problém. Podle mě, státu a EU (která zastřešuje členské státy) by to byl problém jak pro spotřebitele, tak pro výrobce. Spotřebitel ví že šunka nebo máslo musí mít nějaké vlastnosti, je to dokonce ukotvené v zákoně, a najednou někdo zcela legálně prodává pod stejným názvem něco výrazně odlišného - problém. Výrobce se musí držet místních přísných norem, ale jejich zahraniční výrobce má normy výrazně více uvolněné, takže se mu nedá konkurovat - problém.

Nesouhlasíte? Tak si můžete zkusit nějakou dobu žít ve státu, které složení a kvalitu potravin nereguluje. Takovou asi nenajdete, ale zkuste nějakou, kde jsou regulace minimální, a ani ty nejsou nedodržované.

Spousta těch vámi zmíněných regulací jsou ve skutečnosti nezávazné normy.

A když už byla řeč o označení potravin - zajímavé, že "pomazánkové máslo" nebo "rum tuzemský" vadí (v Rakousku nevadí) - údajně, aby spotřebitel nebyl klamán, ale to, že téměř ve stejném obalu se v různých zemích EU nachází potravina různého složení a kvality, což se spotřebitel dočte jen s vynaložením nemalého úsilí, to řídící orgány EU za tak závažný problém nepovažovaly. Ve světle tohoto zjištění může pohádce o ochraně spotřebitele a zajištění funkce jednotného trhu věřit opravdu jen beznadějně naivní človíček.

Některé regulace jsou závazné, jiné ne. Například samozřejmě můžete uvést na trh jinou velikost papíru než A4, pokud nebudete klamat spotřebitele a tvrdit že to je A4. Naopak nemůžete uvést na trh šunku která má méně svalové bílkoviny než je předepsáno, nebo používá barvivo.

Inländer-Rum pokud vím musí být vyrobený v Rakousku z cukrové třtiny nebo její šťávy (jak mě někdo opravil, je to z melasy). Původně to byl složením "tuzemák", tj. bramborový líh s karcinogenní směskou vyrobenou destilací dřeva s ethanolem, oxidem manganičitým a kyselinou sírovou. Ale evropská legislativa dávno vyžaduje, aby byl jako rum označován jen produkt vyrobený právě z té cukrové třtiny.

Stejný obal a různé složení je víc pohádka než problém. Existují tři třídy toho problému:
1. Privátní značky. Obchodník chce pod svou značkou prodávat barevnou slazenou vodu, tak jí poptá, a na různých trzích dostane různé nabídky. Produkt se pak trh od trhu liší, protože nebude do ČR vozit stejnou slazenou vodu jako do Portugalska. Liší se použitá sladidla, barviva, konzervanty a poměry přísad (pokud to někdo chce pít, přeji dobrou chuť). Etiketa se moc neliší, protože se prostě použije ta samá nebo velmi podobná, s přeloženými/u­pravenými texty. Podobně u řady dalších produktů, včetně třeba nejlevnější jahodové marmelády, mléka, jogurtu.
2. Rozdíly ve výrobní technologii. Třeba Nutella se vyrábí v Itálii, Německu a v Polsku, a každá má trošku odlišné složení v závislosti na dostupnosti surovin a výrobní technologii. Nejlépe chutná italská, a nejvyšší obsah kakaa má německá, která ale údajně chutná nejhůře. Není realistické mít jedinou továrnu pro celý evropský (nebo nakonec jakýkoliv jiný velký) trh, a není realistické aby byly všechny ty továrny stoprocentně stejné a měly ty samé dodavatele.
3. Záměrné změny složení. Výrobci se většinou ohánějí odlišnými preferencemi spotřebitelů, ale často šlo řekněme o to že mražená pizza v Německu obsahovala mozarellu, italský salám a olivový olej, kdežto v ČR jakýsi sýr, poloviční množství jakéhosi místního salámu a řepkový olej. A ano, tohle byl problém.

Nevím jestli jste si toho všiml, ale EU na podnět adekvátně zareagovala, a výrobci ukončili ty praktiky které jsem popsal jako kategorii 3 a 1. Kategorie 2 řešení nemá, a EU pro tyto případy připouští výjimku.

Když to shrnu, tak zrovna vámi popsaná situace je spíš reklama na to EU správně vyřešila problém, než cokoliv jiného.

Uzasny blabol :-) Jenomze EU se z Reichstagu neridi, Nemecko neni neomezenym vladce, vy geopoliticky "experte". Nazor Nemecka je dulezity proto, ze maji 47% obyvatel, ale zadnou absolutni moc jim to nezajistuje - kvalifikovana vetsina EU je 65 % obyvatel a soucasne 55 % clenskych statu.

To ze nesuhlasite ma neprekvapuje ale priamo tesi... EU treba okamzite zrusit a nahradit EHS a Shengenskou zmluvou a nasledne pripravit nieco ako spolocnu obranu zmluvu. Naozaj nic viac na spolupracu nepotrebujeme.

A vsimnul jste si vubec, ze EU ma stejnou vlaku jako jeho predchudce, tedy EHS? :-) EU je produkt EHS - je jeho nastupcem. EHS jako takove zaniklo v roce 1993 takze "nahrada" rovna se vsechno to fakticky domluvit znovu. Je ale naivni si myslet, ze timto "cherry-pickem" docilete kyzeneho stavu, to si ostatne mysleli v UK taky a dopadlo to... ne zrovna slavne.

S tím UK (jestli myslíte Anglii) jste zaťal do živého.
EU byla velmoc.
Měla slušně našlápnuto předběhnout USA a konkurovat Číně.
Ale přišel brexit a vše šlo do háje.
Z EU je fakticky čtvrtá říše jak tu někdo psal.
Tak slabá, že bude mít co dělat s Ruskem.

Hlasování prošlo docela těsně 52:48
Takže stačilo o trochu méně ovlivnit náladu obyvatelstva přes cílenou kampaň (Google a Facebook) a mohlo to dopadnout vše jinak.
Smutné že na Brexitu prodělali obě strany a vydělali rUSÁci.
A komu patří velká dvojka G+F?

Jsou to konspirace. A nemám je rád.
Ale měli pro to být i důkazy. Jen je teď nemůžu najít, na Googlu.

A celé to je voda na Kremelský mlýn euro-hejterů.
Výsledek vidíme tady.
Jednotná nabíječka je opravdu dobrý nápad.
Ale je to taky důvod jak kritizovat EU.

Místo toho aby jsme konstruktivně řešili jak to udělat technicky lépe, se tu jen urážíme a hádáme.

Dělá se mi z toho zle.

Tak v UK měli vlastní poslance (Farage) v EU, kteří bojovali, stejně jako naše populistická partička, za vystoupení z EU (ano, i my máme europoslance, kteří tam nechtějí být, ale prachy jim nevadí) a v UK se rozjela obrovská kampaň o prachy pro NHS (zdravotní služba) a nakonec neměli ani ty "zlé" migranty, které by se o ně starali. Jedna Češka (Iva Pekárková), spisovatelka, tam jezdila i taxíkem, za muže má černocha, tak to má z první ruky.

Tu nejde o vystupenie z EU to by bola podobna katastrofa ak Britania. Ziadne vyhody a aby bol zachovany volny trh by sa museli podpisat podobne odporne zmluvy ako podpisala Velka Britania. Tu treba uniu vratit pre Lisabonsku zmluvu co bol zaciatok konca. Takze nie vystupit ale zlikvidovat a zacat znovu. Toto uz nie je reformovatelne.

Jen Britanie versus EU byly dvoustranne smlouvy. To je porad vyrazne jednodussi (a ze to lehky nebylo), nez resit "novou" smlouvu mezi 27 subjekty. On se ten konsensus nehleda uplne jednoduse. Zlikvidovat neco je jednoduchy - ale ono zaprve nove reseni neudelate pres noc a za druhe nemusi taky vzniknout vubec... a nebo treba vznikne ve forme, kdy se uz nezahrnou "prisavky", co jen chteji cerpat vyhody pro sebe...

"Takze nie vystupit ale zlikvidovat a zacat znovu."
Než smažete běžící software, doporučuji mít připraven a otestován nový, abyste se pak nedočkal nepříjemných výpadků služeb. Návrat ke starší verzi může způsobit, že některé služby nebudou fungovat. Zrovna tak, pokud máte neopravitelný dům, doporučuji před jeho zbouráním mít připraven aspoň stan.

Jenom opravím, že vystoupení CZ nebo SK z EU by byla daleko větší katastrofa, než v případě Británie. Británie je šestá největší ekonomika na světě. ČR je čtyřicátá třetí největší, má méně obyvatel než Paříž nebo Londýn, a ti obyvatelé mají úplně jinou kupní sílu než v Paříži nebo Londýně. Slovensko je padesátá devátá největší ekonomika, a má méně obyvatel než Barcelona. Jinými slovy s Británií se musí v rukavičkách, přestože vystoupila z EU. Neexistuje ale dobrý důvod brát jakékoliv ohledy na maličkou ČR nebo SR.

A zároveň se zeptám. Co konkrétně na EU není reformovatelné, a proč konkrétně byste likvidoval a začínal znovu? Nevšiml jsem si, že byste k tomu dosud cokoliv konkrétního napsal.

20. 10. 2025, 01:49 editováno autorem komentáře

EU není reformovatelná, protože ji chybí schopnost vidět vlastní chyby a hodit zpátečku a prakticky na všechno má jediné univerzální řešení "více EU", čímž dochází k praktické realizaci vtipu, už půl hodiny to prkno řežu a pořád je krátký.

Uplne suhlasim, vystupenie z EU by bola cista sebevrazda. Uniu treba znefunkcnovat cez sabotovanie pomocou clenskych statov a tak ju de fakto paralizovat az pochopi ze uz dalej nemoze fungovat a sama sa rozpadne. A preco nie je reformovatelna, lebo nema sebareflexiu ja si nespominam kedy povedala ze nieco zbabrala a snazilasa to opravit. Ak sa nieco nedari tak jej jediny vystup je ze asi sa na to malo tlaci a tak este pritvrdi. To uz tu nespominam mega korupciu prostrednictvom rozkradania fondov, ja si myslim ze to tolerovanie je vlastne sposob uplatku politikom aby si kupili loajalnost k EU.

P.S. Som optimista v tom ze si myslim ze po rozpade by bol znovu zaujem o spolupracu a tak by vzniklo nove EHS a mozno lepsi Schenden. NATO je nastastie mimo EU a tak bude fungovat dalej.

Staci si pozriet nove emisne povolenky, ze vraj zachranuju planetu... hovno. Chcu len ludi tlacit aby si kupili nove ekologicke vyrobky ktore su drahsie a maju horsie parametre ako ich sucasne co logicky nechcu, tak pritlacime... Plus je tam jedno lakadlo a to vybrat viac penazi pre rozne regulacie, zbytocne projekty a samozrejme aj pre samotne fungovanie EU. Nikdy v zivote neislo EU o ekologiu uz to treba pochopit, je to len investicno regulacny nastroj a moznost ako naplnit bezodnu kasu EU.

Kdyz se rozpadne sama, dusledky budou stejne - sabotaz je ekvivalentem te sebevrazdy. Predstava, ze tyhle napady nebudou mit negativni dopady predevsim na nasi ekonomiku jsou zcestne. Jen demonstrujete, ze nedokazete domyslet dusledky vlastniho pocinani. Ono by vam to doslo, az byste zacal rypakem ryt v zemi... :)

Ja by som to nazval nie pokles ale zrealnenie, cela EU si zije vysoko nad realne pomery, vlastne sme take Grecko...

A tak volate po rozpadu EU, takze musite premyslet, jak bude fungovat CR v prostredi, kde zadna EU nebude. 30% exportu proudi do Nemecka a EU jako celek dela 80%. Kdyz se vam to rozpadne, nastoupi ruzna cla a dalsi problemy - prakticky vyzkouseno na exportu smer UK. Vedle toho jsme velkym konzumentem evropskych zdroju - cela rada dopravnich staveb vznika prave diky penezum z EU - takze vasi "teorii" o zivote nad pomery by se infrastruktura asi mela prestat stavet, nebo nevim co jste nam tim chtel rict...

K té sabotáži. Tady to nějaký troll hází na Ukrajince, ale já to ještě na střední elektroprůmyslovce slyšel o Češích. Že když do podniku přišlo cokoliv z Ruska, tak to někdo tajně rozbil, aby na tom nemusel dělat. Potom to přijeli stokrát opravit a potom to byl nejspolehlivější výrobek, protože tam nakonec bylo všechno pomalu jak pro vesmírnou technologii :-D

Rozpad EU by byl stejně katastrofický, jako z ní vystoupit. Rozhodně bych pak nečekal založení nové a "lepší" organizace. EHS mělo své omezení, a proto se to vyvinulo do dnešní EU. Tehdy v podstatě všechno rozhodovala Rada ministrů, do Shromáždění (Parlamentu) nebyly volby a poslance vysílaly členské státy, národní právo bylo původně nadřazené tomu evropskému, volný pohyb byl vnímán jako možnost přesunu pracovníků a nikoliv jako právo na volnost pohybu v rámci EU, rozhodování o všem bylo jednohlasné což při větším počtu členů není možné, a EEC vůbec neřešilo věci jako je zahraniční politika, obrana, ochrana spotřebitelů atd.

Pokud jde o NATO, tak jeho použitelnost teď závisí na tom jak se jeden velmi stabilní génius v USA vyspí, kdo ho odchytí na chodbě, kdo mu namaže med kolem úst, a kdo s ním nedej bože projeví nesouhlas. Rozhodně ne na nějakých smlouvách, závazcích, právu. Pokud se o svou obranu nebude schopná postarat sama EU, tak prostě spolehlivou obranu mít nebude.

Rozkrádání veřejných peněz, nebo šířeji klientelismus, nepotismus a korupce, je přece český národní sport. A nejen český. V případě evropských fondů je rozdíl v tom, že to alespoň občas EU vyšetří. Například Babiš pobírá cca dvě miliardy Kč ročně na dotacích. Přitom jako premiér chce určovat dotační priority, jeho lidé na MMR mají mít na starosti rozdělování dotací a dodržování pravidel, a jeho lidé na MS mají zajistit (ne)stíhání porušení pravidel. Jako bonus jeho ministr na MZe může šlapat na krk konkurenci, a jeho ministr na MF zajistí "zakleknutí na ty zmrdy" kteří si dovolí byť jen ceknout. Myslíte že Babišovi podřízení budou vyšetřovat neoprávněné čerpání dotací? Samozřejmě že ne. A když do toho třeba v případě Čapího hnízda šlápla EU, tak přesně tihle lidé bojovali za Babiše.

Když to shrnu, tak veřejné peníze se v našich krajích bohužel občas rozkrádají. U těch evropských peněz se to liší jen v tom, že to EU alespoň občas úspěšně vyšetří.

Ještě k Schengenu. Nemyslíte že v současné situaci, kdy populisté dělají vlny ohledně jakýchkoliv cizinců, je členství ČR v "novém Schengenu" naprostou iluzí? Třeba v Německu už od našeho vstupu do současného Schengenu místní v příhraničních oblastech protestují kvůli údajně zvýšené kriminalitě. Ty socky z divokého východu - tedy my - jim tam prý dělají bordel, a je potřeba je zavřít v té jejich kleci. A to je program, se kterým se dneska běžně dosahuje politických úspěchů. Například AfD má výrazné výhrady proti volnému pohybu té verbeže z východu - tedy nás - směrem do Německa. Rakouská FPÖ z nás také není nadšená. Sweden Democrats jasně říkají, že volný pohyb obyvatel v rámci EU nechtějí. Finns Party (Perussuomalaiset) to vidí stejně, a dalo by se pokračovat. Jinými slovy: i kdyby snad vznikl "nový Schengen", tak by se dalo čekat, že by nás tam nechtěli. Proč tomu nepomoc, a nezavřít se dobrovolně v malé krabičce jménem ČR, která má méně obyvatel než Londýn nebo Paříž, nebo v případě Slovenska méně obyvatel než Barcelona?

Jako obvykle jste splácal hrušky s ananasy, prohlásil to za meruňky a snažíte se to prodávat jako jahody. Boha jeho...

No s touhle vasi retorikou byste tu smlouvu nedomluvil ani s jednim statem... natoz se sedmadvaceti :D

To mi připadá poněkud naivní. EU stojí mimo jiné na volném pohybu zboží. Aby to mohlo fungovat, potřebujete po celé EU harmonizované předpisy. Například máslo musí obsahovat 82% mléčného tuku, ne méně, a ne jiného tuku. Jinak by se řekněme do ČR vozilo polské "máslo" se 60% palmového tuku, glutamátem sodným a umělými barvivy, na čemž by byl bit jak spotřebitel ohledně kvality, tak místní výrobci tím že konkurence nemusí dodržovat stejná pravidla jako oni. Tenhle princip pak znamená nutnost dohadovat na úrovni EU regulaci všeho od látek zakázaných v šamponech, přes šroubky a podložky, až po požadavky na náklaďáky a letadla. Když tohle rozbijete, nebude jednotný trh. Navíc nastavit EU trvalo desítky let. Po jejím rozbití by nastoupila léta chaosu, rozpadu dodavatelsko-odběratelských řetězců, ekonomické stagnace atd.

Pokud jde o společnou obranu, tak jednoduchá otázka: kdo by jí měl velet? Umíte si představit, jak řekněme Němci velí českým nebo francouzským vojákům?

> Například máslo musí obsahovat 82% mléčného tuku, ne méně, a ne jiného tuku.

Bohužel neumím jiný cizí jazyk než angličtinu, ale po krátkém prohledání internetu s automatickým překladačem mi přijde, že věci jako Erdnussbutter nebo Beurre de cacao, kde "Butter" a "Beurre" mají význam minimálně stejně kontroverzní jako naše slovo máslo, se v jiných zemích EU stále prodávají?

Ano, arašídové, kokosové, kakaové a některá další másla jsou výslovně zmíněná jako výjimky v příloze XII nařízení rady (ES) č. 1234/2007. Pomazánkové máslo takovou výjimku nemá, protože jsme ji při vstupu do EU vůbec nevyjednávali, a později to neprošlo.
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX%3A32010D0791
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/HTML/?uri=CELEX:32007R1234

+1, děkuji za vysvětlení kompletní historie, takhle to dává smysl.

takže pomazánkové máslo by zákazníky mátlo, ale arašídové máslo zákazníky nemate, protože je uvedeno v příloze XII nařízení rady č. 1234/2007. Jo, to dává perfektní smysl. Ten jednotný trh je nakonec chaos samých výjimek, které někdo má a někdo na to samé nemá.

Pomazánkové máslo zákazníky nemate, a proto by mělo být uvedeno v nařízení.

Tj. představuju si to tak, že psali normu, a rozhodili mezi státy "dejte nám seznam regionálních názvů / názvů ve vašem jazyce, které jsou zavedené a nematoucí ve vaší zemi / pro mluvčí vašeho jazyka". A ostatní státy si tam přihlásili svoje "Beurre de XYZ" a "Abcbutter", a Češi to to svojí neschopností(?) nedokázali a tak vyšla norma kde české názvy chybí.

Rekl bych ze zrovna tahle debata je ukazkovy priklad mlaceni prazdne slamy. O vyjimku se zadalo, v tomto pripade se neuspelo (v jinych ano), pred jedenacti lety do toho definitivne hodil vidle i Soudni dvur EU a.... vubec nic se nestalo, na prodeje to nemelo vliv.

To máte trochu špatně. Arašídové máslo je termín používaný v řadě členských států EU, dost možná ve všech. Pomazánkové máslo, což evokuje snadno roztíratelné máslo, je česká specialita, kterou pokud vím jinde nemají (možná z historickou výjimkou Slovenska). Proto mi přijde poměrně logické, že se to arašídové máslo do nařízení rady č. 1234/2007 dostalo, kdežto pomazánkové máslo ne.

Jistěže - viz např. "Inländer-Rum". Tady bych se též přikláněl spíše k neschopnosti českých vyjednavačů, kteří se chlubili tím, jak jsme měli vždycky jako první země uzavřenou nějakou kapitolu k vyjednávání - tím, že všechno odkývali, místo aby nám vyjednávali lepší podmínky.

Inländer-Rum pokud vím musí být vyrobený v Rakousku z cukrové třtiny nebo její šťávy. Původně to byl složením "tuzemák", tj. bramborový líh s karcinogenní směskou vyrobenou destilací dřeva s ethanolem, oxidem manganičitým a kyselinou sírovou. Ale evropská legislativa dávno vyžaduje, aby byl jako rum označován jen produkt vyrobený právě z té cukrové třtiny.

Ze třtinové melasy, ale to je detail. Zrovna tohle jsem nikdy jako zásadní problém zrovna nevnímal. Asi proto, že tuzemský rum ani pomazánkové máslo nikdy nepatřily mezi moje oblíbené potraviny. Ale neřekl bych, že to byl nějaký zásadní problém pro jednotný trh.

Cim mene vyjimek, tim lepe. Vyjimky jsou prave to, co ve vysledku utvari neprehlednou dzungli. V tomto konkretnim pripade k zadne fakticke ujme nedoslo, to jen par jedincu z toho vytvari pseudo-problem.

Nemusite takto okazale demonstrovat, ze vam unikaji principy fungovani zastupitelske demokracie.

Ani by som nepovedal. Nami voleni zastupcovia v EP totiz na rozdiel od nasich parlamentov nemozu navrhovat legislativu, az na nepodstatne vynimky. Vsetky legislativne navrhy prichadzaju od EK, EP ich uz len schvaluje alebo odmieta. System frakcii v EP je na hony vzdialeny tomu ako ma zastupitelska demokracia vyzerat. Ten system bol vymysleny a nastoleny umyselne a urcite nie vo Vas alebo moj prospech.

Vsak u nas se poslanci do zakonodarne iniciativy take moc nehrnou. Ano, obcas neco predlozi (a pak se k tomu vlada stejne vyjadruje) - kazdopadne primarni zakonodarna iniciativa fakticky prichazi od exekutivy.

V čem je problém? Volil jste snad v ČR konkrétního ministra, náměstka toho ministra, nebo členy Legislativní rady vlády? Nevolil, protože máme zastupitelskou demokracii. A to má své dobré důvody.

To jste tady měl i za minulého režimu, pokud vám ke spokojenosti stačí jen jakás-takás forma. Což zrovna vám tedy evidentně stačí.

Nejhorsi jsou normy, ktere vymysli nejaky nevzdelany jeliman v hospode u piva :-) Treba nahrazeni pojistek v rozvadeci hrebikama. Ty pojistky prece kazdeho jen obtezuji.

Za minulého režimu tady nebylo nic, co by se za volby dalo považovat. Demokracie má vždy nějakou formu, a vždycky někdo může tvrdit, že je jakási-takási.

Vy byste chtěl přímo volit premiéra, ministry, náměstky, členy komisí atd.? To jsou minimálně stovky lidí. Desítky procent voličů už teď volby ignorují.

Nevsimnul jsem si, ze by ta vase prdel sveta vystoupila z EU :-)

Své sebeprojekce si nechte pro sebe.

Ja tyhle protievropske plky narozdil od Vas nevedu. Ano, jsme nedilnou soucasti EU, tedy jsme EU.

Nebo budete ten hlupak vy sam, co ty sirsi souvislosti nevnima, protoze mate jen svou vlastni pravdu :-)

Ideologie není sprosté slovo. Osobně mám velmi rád čísla, fakta a kontext, ale nakonec většinou dospějete k tomu že možností řešení je více, jako u těch důchodů. Proto politika jaksi vyžaduje ideologii, a politická rozhodnutí jsou ideologická. Například levicové strany rády rozdávají peníze aby pomohly potřebným, aby chudí lidé měli důstojnost atd. Pravicové strany škrtají daně, aby lidem zůstaly peníze v kapse a mohli si s nimi dělat co chtějí, místo aby jim je stát sebral, přerozdělil, a spousta mu zůstala za nehty. Jejich rozhodnutí jsou pak logicky ideologická. Pamatujte na to až se třeba bude řešit třeba jestli kvůli stárnutí populace zvýšit věk odchodu do důchodu a snížit důchody, nebo raději zvýšit daně. Bude totiž opět rozhodnutí politické, a nutně ideologické.

Pokud jde o práci EU, tak tam se každá oblast řeší na úrovni zadání, odborníků, připomínkování a schvalování všemi členskými státy. Rozhodně to není tak, že by někdo od stolu rozhodl co a jak se bude dělat.

Mimochodem velmi podobné procesy mají národní státy. A ty evropské regulace bych s dovolením označil jako daleko kvalitnější, než ty národní. Jeden příklad za všechny. Na alkohol máme daň z lihu. Daní se nedenaturovaný/po­travinářský líh, destiláty, pivo, šumivé víno... Jenom tiché víno má "logicky" výjimku. Proč? No protože. A veškeré nápoje se daní 21% DPH. Ovšem v restauraci jsou voda z kohoutku a mléčné nápoje s 12% DPH. Proč? Hmm... Pokud to tedy není třeba caffè latte, které je sice primárně z mléka, ale obsahuje kávu, takže je s 21% DPH. Skvělééé, ještě! Voda z kohoutku s citronem a mátou, ta má 22% DPH, na rozdíl od vody z kohoutku. Sirup je potravina, takže má 12% DPH. Voda se sirupem je nápoj, takže má 22% DPH. Mám pokračovat? Dala by se o tom napsat kniha tak tlustá, že byste s ní umlátil velrybu. Ale co, radši pojďme hodit kámen na tu ošklivou vrchnost v Bruselu, která nám shora diktuje samé nesmysly :D

Tady stav ohledně DPH na pivo v roce 2020, dílo Aleny Schillerové a její bandy. Co byste asi tak řekl, kdyby EU vydávala regulace s podobnou mírou absurdity?
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nelejte-to-pivo-z-oken-nevim-jak-ho-uctovat-internet-bavi-nove-sazby-dph-88307

Tak podle napeti v zasuvce na konci to brat fakt nejde. Na prenosovych trasach se pouziva kdeco, vc. treba HVDC - kdy se stridavina usmerni, aby se na konci dratu zase prohnala invertorem. Preshranicni linky obecne se nutne nevazou jen na 400kV... stale jsou i propoje na 220kV. A jen tak mimochodem, i nase distribucni sit ma mista, kde namisto "tradicnich" 22kV mate 35kV. Kdyz to zkratim, o napeti to propojovani fakt neni.

Předpokládám že nemáme přeshraniční linky na jedné straně se 432kW a na druhé straně se 123kV, protože by to moc nefungovalo. Těch 400 a 230 kW je definovaných v IEC 60038. Ohledně HVDC máte pravdu, ale to je poměrně novinka, a ještě ne příliš rozšířená ve srovnání se synchronní sítí.

A tak samozrejme. Na styk napetovych hladin mate vynalez jmenem transformator, zeano. A samozrejme soucasti ENTSO-E jsou ruzne napetove hladiny. A vsimnete si jiste odchylky, ktere pripousti i samotne IEC 60038 (ktere soucasne tech VVN i ZVN hladin definuje hromadu).

V budoucnu to bude ještě zajímavější. Vedle hvdc a mvdc budou zřejmě i některé sítě propojené asynchronim režimu. A lokální trafostanice budou i castecne ci plne polovodičové. Uvidíme čeho se za 30-40 let dočkáme.

Jezdí nám po městě elektrobusy, kterým se neřekne jinak, než pištibus - jsou slyšet na čtvrt kilometru.
Ptal jsem se řidiče, jestli mu ten hluk na pracovišti nevadí. Odpověděl: Já nic neslyším... Ale máte pravdu, že mladý to řídit nechtěj.

Ano, to člověk nepochopí. Udělají formálně efektivní elektrobus a potom tam dají buď otravně hlasité větráky na střechu nebo kvílející invertory nebo co to je, že by to řidič neslyšel se mi nechce věřit. I tak je to tišší a méně otravné než dunící diesel a taky to nečmoudí/ nejde z toho smrad, jen to hodně mrzí.
Co se hluku týče, tak jinak v autobusech třeba signalizace zavírání dveří je tak hlasitá, že z toho v oblasti dveří normálně bolí uši. Hlasité je to stejně i během nočního klidu, což je skvělé, pokud v noci větráte a máte zastávku na dohled...

Ve výsledku je to všechno o tom, že lidi při práci nepřemýšlí, věci si sami nevyzkouší a nějaký uživatelský komfort jim je vcelku jedno. Ze strany dopravce to beru jako disrespekt k zákazníkovi, protože technicky ty ruchy potřeba nejsou, ale dopravce takto elektrobusy převzal a vědomě je i s touto zátěží provozuje. Že hluk způsobuje stres a ten zase zdravotní potíže je prokázané.

Já naštěstí (bohužel) už tohle neslyším. Ale pro změnu jsem citlivý na blikající (nevyfiltrované) světlo. Taky se občas lidí ptám, když to někde vidím - a oni že si toho nevšimli, nebo že vůbec nevědí, o co jde.

Ano, to je taky otravné. Věřím tomu, že by se v běžném životě našly otravné zvuky, které jsou zcela zbytečné a které bys současně slyšel. Výborný příklad jsou motorky nebo různá "tuningová" auta. Nevěřím, že je možné řadu z nich provozovat a nepřekračovat normy např. nočního klidu. Stejně tak signalizace zavírání dveří v autobusech pražské MHD.

Co by takový další standard přinesl těm laikům? Byl by to další druh kabelů a konektorů navíc k usb, které už stejně mají. A my sice víme, jak je usb složité, ale laik to řešit nemusí. Pro něj je to černá skříňka.
No a výrobce to vlastně taky řešit nemusí. Pro něj je to černá skříňka s pár vývody za pár drobných. :)

Pro něj je to černá skříňka... která náhodně funguje a nefunguje a on musí vyzkoušet X různých kabelů a nabíječek. S některými kabely mu bude fungovat nabíjení, s jinými zase rychlé přenosy dat, jindy to bude nespolehlivé, zařízení se připojí, počítač ho identifikuje a vzápětí se zase odpojí nebo se to rozpadne ve chvíli, kdy začne přenášet soubory.

Ono každé USB je poměrně složité (řádově složitější než třeba sériový port), ale do verze 2.0 to aspoň jakž takž fungovalo jako jednotný standard. Od 3.0 nabízí ještě rychlejší přenosy a více výkonu a různé zajímavé funkce, ale je už tak roztříštěný, že i když to navenek vypadá pořád jako stejný port, reálně je to spíš několik vzájemně nekompatibilních rozhraní. Z formátu TIFF si lidi kdysi dělali legraci, že je to „Thousands of Incompatible File Formats“. Bohužel mi přijde, že USB se dostává do podobného stavu.

P.S. Nechci, aby to vypadalo, že nemám rád USB. Ve skutečnosti tu mám rozečtenou knihu USB Complete a i nad tím něco málo vyvíjím, ale když do toho trochu pronikneš, tak víš, že situace není tak růžová, jak se snaží líčit marketing.

Což tedy nemění nic na tom, že pro připojování periferií prakticky jinou možnost než USB nemáme (maximálně tak ještě Ethernet nebo občas nějaký ten bezdrát). Jen se mi příčí, když se to někdo snaží protežovat a shora diktovat lidem. Pokud je to skutečně nejmenší zlo, tak to průmysl bude používat tak jako tak. Ale byla by škoda zašlapat do země potenciálně lepší řešení, jen kvůli výmyslům byrokratů.

On se to nikdo lidem shora nutit nesnaží. Výrobci používají USB o své vlastní vůli, jenže je v tom takový nepořádek, že se to prostě občas musí zregulovat. Ještě že máme USB-C, konečně jeden konektor stejný na obou stranách.

Bohuzial bez toho "protezovania" to niekedy nejde.
Prumysl mal cas a nevyriesil to.
Nic nieje nemenne ak niekto vymysli nieco lepsie, tak ani EU nieje taka aby nezmenila danu regulaciu.
V case zavedenia nic lepsie(mensie zlo) sme nemali.

Seriovy port je jednoduchsi ale robit s nim bolo utrpenie a bolo to uzivatelsky neprivetive.
USB je na druhej strane jednoduche na pouzivanie ale interne zlozitejsie.

Z formátu TIFF si lidi kdysi dělali legraci, že je to „Thousands of Incompatible File Formats“.

To mi připomnělo: NTSC - Not The Same Color :-D

Ona je stejně sranda, kolik formátů lidé potřebují vymyslet. Na obrázky je asi nejlepší FarbFeld (Suckless project), kde je hlavička, rozměry obrázků a podle RGBA64 (16b na kanál) a je to. V Golangu je přímo typ Color.RGBA64, takže se uloží jen pole a přidá k němu hlavička.

Já mám všechno v RAWu z foťáku a potom v PNG optimalizovaném pomocí pngcrush a s tím si některé prohlížeče také neporadí. FarbFeld je easy, implementaci si napíšu za pět minut, kompresi to nemá, takže použiju LZMA2 a je to menší než PNG. PNG má i CRC, což je vlastně k ničemu, protože dneska k tomu přidám SHA3 a je to zcela moderní formát i pro ten raw.

> Ona je stejně sranda, kolik formátů lidé potřebují vymyslet. Na obrázky je asi nejlepší FarbFeld (Suckless project), kde je hlavička, rozměry obrázků a podle RGBA64 (16b na kanál) a je to. V Golangu je přímo typ Color.RGBA64, takže se uloží jen pole a přidá k němu hlavička.

Hmmm, tak se na to koukneme. V hlavičce jsou rozměry a jinak nic. Navíc big endian, takže sranda navíc. Co barevný prostor? Ok, nic povinného, jen by to mělo být srgb bez premultiplied alphy. Zatímco Color.RGBA64 má premultiplied alphu a dost bych se divil, kdyby to byl big endian.

Na dočasná data při jednomužném používání asi použitelné. I když nezdokumentovaný dump do souboru se dá udělat i jednodušeji. Cokoliv složitějšího dopadne špatně.

Do RGBA64 sa zmestí Rec 2020... takže s sRGB by som si teda nebol až tak istý.

Takto dopadá návrh, keď si niekto myslí, že obrázok je len dvojrozmerné pole pixelov a pixely znamenajú všade to isté.

Jo jo, premultiplied alpha a sRGB si moc nerozumí. Jde to, ale dře to. Tenhle dílek skládačky mi ušel. On i ten zbytek stačí až na půdu. :)

Koukám, že když se chce, tak se chyba dá najít na čemkoliv (alespoň tedy pro diskusi). :-D Pokud mě znalosti neklamou, tak zatím není žádný foťák, který by uměl více než 16b na kanál, takže se to tam vejde v podstatě jako RAW. Co si s tím udělá zobrazovací program je čistě jeho věc.

Až na to, že ten formát není pro RAW určený. Dokumentace píše jen o srgb. Nikde se tam ani nepíše, jak tam nasypat data před debayerizací.
Použil jste formát, jehož dokumentace je skoro kratší než url, co k ní vede. A ještě jste z toho velký kus odignoroval. Ten zbytek je dobrý akorát ke zmatení nepřítele.
Nechápu, proč se s tím vůbec obtěžujete. Ten formát neumí prakticky nic a ještě jste si ho musel ohnout aby šel použít. Data ve formátu, který musím sám popsat, se dá nasypat do souboru jednodušeji napřímo. Bez nutností ohýbání nějaké třetí party.

Já se s tím neobtěžuju. Diskutuji v diskusi, kde si někdo dělá legraci z TIFF a já jsem uvedl negativní zkušenost s PNG, které opravdu ne každý prohlížeč umí správně dekódovat, tak jsem uvedl formát, který je tak jednoduchý, že dekodér napíše i středoškolák jako maturitní úlohu.

A ano, každý si napíše vlastní formát, to není vůbec těžké, ale otázkou je, proč nemáme jeden formát prostě pro všechno. Což by šlo udělat snadno, 64b na kanál, třeba bez komprese (tu ať si každý vybere svou) a uloží se tam jak RAW, tak i něco pro web.

Co obecně vnímám jako velký problém z minulosti je to, že si každý vytvořil formát dle HW. Tohle já nedělám, vše mám jako int64 (bigserial, bigint v PostgreSQL) a nemám žádný problém. A od té doby, co to takto dělám, tak slyším pouze narážky typu: "to v receptu bude opravdu 2^64 ingrediencí?", jenže na rozdíl od nich potom nemusím měnit int8 na int32 apod. Můj návod je: "použij to největší co existuje a nebudeš mít problém".

> A ano, každý si napíše vlastní formát, to není vůbec těžké, ale otázkou je, proč nemáme jeden formát prostě pro všechno. Což by šlo udělat snadno, 64b na kanál, třeba bez komprese (tu ať si každý vybere svou) a uloží se tam jak RAW, tak i něco pro web.

Protože tam třeba chybí informace, co je v těch 64b na kanál? Máme různé RGB prostory, protože žádné rgb neumí reprezentovat všechny viditelné barvy. Naše oči nefungujou tak jednoduše. Takže jeden formát těch kanálů pro všechny ůčely stačit určitě nebude.

Si to predstavujete ako hurvinek valku. V tom formate chyba kopec informacii, ako data interpretovat, takze by bol treba nejaky sidecar file, ktory by chybajuce metadata doplnil. Ako tu uz padlo, aka gamma? linear rgb alebo srgb? Ake transferove krivky? (dovod, preco rovnaky raster vyzera inak na tv ako na pc, ked sa len vydumpuje do framebufferu). Alebo co tak este vacsi gamut, adobe rgb, dci-p3 alebo rec2020? A co ked nejde vobec o rgb? Co ked data su yuv? Ktory yuv? Lab? Organizacia pixelov je planar alebo packed? Raw? Ktory?

Dalej mame oborove metadata. Napriklad ortofoto su georeferencovane, aby existovala informacia, aku cast uzemia snimok zabera a bolo mozne snimok umiestnit na mapu inak ako rucne. To znemana nielen informacie o suradniciach, ale aj o suradnicovom systeme.

No a nakoniec aj kompresia: nie vsade je mozne dovolit si mat nekomprimovane rastre. Faxy (ok, dnes uz historia) alebo kopirky (to este historia nie je) si to komprimuju svojim specifickym algoritmom, aby sa im to pomestilo s ohladom na ich zdroje. Na 600 alebo 1200dpi b/w raster je uplna blbost pouzivat rgba64.

Takze tu niekde je dovod, preco tiff vyzera tak ako vyzera. Tiff ma tieto veci relativne standardizovane, aj ked je jasne, ze nie kazda aplikacia vie interpretovat kazde rozsirenie. V jednoduchsich formatoch si kazda aplikacia musi heuristicky domysliet, ako ich vobec zobrazit. Na to by sme mali rozlicne sidecars, kde kazdy pes jina ves.

Alebo graficke api, ako opengl, directx, vulkan, metal: tiez venuju cast api strukturam, ktore popisuju, ako presne je organizovany buffer s datami. Je to otravna cast prace s nimi, ale bohuzial potrebna.