Nekoupíš, protože pokud není standardizovaný konektor a napětí/proud, tak nejde použít jiný, než dodávaný výrobcem.
Já tuto snahu vítám, zrovna nedávno jsme vyhazovali funkční switch, od kterého jsme při malování budovy ztratili adaptér a 6,5 V s obskurním nestandardním jackem znamená, že to můžu napájet tak možná laboratorním zdrojem, když to otevřu a připájím rozumnější konektor. Podobně mě iritují ty pitomé deltové trojkolíky na napájení některých monitorů nebo adaptérů pro některé all-in-one. Místo aby tam šel normální napájecí konektor klasického PC napájecího kabelu, kterých máme ve skladu v krabici přes 50 navíc. A u nových počítačů a monitorů jsou zbytečně, protože po starých vždycky zůstanou.
Klidne by stacilo dat nekterym zarizenim siroky rozsah provozniho napeti treba 9-24V nebo alespon standartni napeti napriklad 5,9,12,24,48 a omezeny set standartnich konektoru.
Jde o to nevymyslet nejake hloupe specificke konektory a napeti 16,78V (kde pri odchylce 5-10% zacne zarizeni haprovat).
Elektrotechnik muze ale dodat ze siroky rozsah napajeci casti prodrazi zarizeni a posouva problem nahradnich zdroju na "plicni oddeleni". Protoze napajeci cast uvnitr pristroje bude mene spolehliva (jiz nezijeme v dobe levnych delicu napeti a treba dvojtych traf/ vice odbocek z vinutych traf na dvoje soubezna napajeci napeti). Proste tam mate hafo DC/DC modulu a jeste nejaky PMIC no proste krasa opravovat napajeci cast.
A k čemu by mi ten zdroj asi tak měl sloužit než k napajení toho jednoho zařízení?
Od té doby, co máme USB, tak úplně ke všemu, co má napájení z USB. A jak píše předřečník, vezmu jeden USB zdroj a použiji jej jinde a ta věc nejede, takže hledám další zdroj.
Pokud EU zařídí, že zdroj bude skutečně zdroj bez ohledu na značku, tak podle standardu bude použitelný kdekoliv.
Navíc to zlevní / zjednoduší i výrobky. Mikrotik Router Board umí 9V-30V, takže tam má regulátor, USB Router Boardy zase musí mít jednak silnější zdroj, ale také boost DCDC konvertor, což je jednodušší, ale stále tam musí být. Jasně, dneska jsou procesory na nízká napětí, ale byla tady doba, kdy TTL prostě bylo 5V a fungovalo tak nějak všechno. Stačil jeden zdroj.
No, rovnou ti řeknu, že to levné a funkční nebude.
Protože doslova úplně každé zařízení, kterému doteď stačilo klidně pulzní napájení ze dvou drátů, bude muset mít napájecí zdroj podporující PD (což stojí překvapivě peníze), a z důvodu složitosti to vždycky bude míň spolehlivé, než jeden vyhlazovací kondenzátor.
Takže si všichni budou úplně zbytečně platit dražší napájecí část v doslova úplně každém novém zařízení, které jako bonus bude mít vyšší pravděpodobnost že předčasně skončí v elektroodpadu, protože bude mít vyšší pravděpodobnost selhání právě té napájecí části, která stejně musí být přizpůsobená tomu co je za ní, takže bude o poznání obtížnější a dražší ji opravit. A velmi často se v důsledku toho stane, že bude levnější to prostě vyhodit a koupit nové zařízení.
Aneb jak pravil NIkita Chruščov. Mysleli jsme to dobře (možná), ale dopadlo to jako vždycky.
Soucasna USBckova praxe je takova ... ze kdyz k NB pripojis jinej nez "znackovej" zdroj, dostanes vynadano, ze to je spatnej zdroj a ze to s nim (mozna) nebude fungovat. U lenova postoupili dal ... tam uz mas "specielni" USB konektor, takze tam normalni kabel nezapojis ... u HP samozrejme dtto, kdyz si koupis dok a chtel bys vymenit ten kabel, tak zjistis, ze sice vymenitelnej je, ale zadnej standardni tam nedas, protoze ti prozmenu delaji kratsi tu pevnou cast konektoru.
O tom, ze Ccko je nejhorsi mozny reseni vubec ani nemluve, protoze misto abys pripadne znicil kabel, znicis device.
Ale at zije univerzalni konektor ...
A kterépak USB PD to řeší?
- USB PD 1.0 - těžko říct jestli někdy bylo rozšířené, zařízení o sobě verzi neudávají
- USB PD 2.0 - zavedlo jasné profily (27W, 45W, 60W…). To vyvolalo problém, že u zařízení nebylo poznat, jestli když "45W" zařízení připojím k "27W" nabíječce, tak se to nebude nabíjet vůbec (zařízení má 3S baterii a nemá step-up, tj. potřebuje pro nabití 13V, a 27W nabíječka dá max. 9V), nebo jenom pomalu. Proto EU vydala nařízení, že se na zařízeních má udávat rozsah, od jakého do jakého výkonu zařízení funguje. Než se toto ale stihlo rozšířit, přišlo…
- …USB PD 2.0, version 1.2, které profily zrušilo a nabíječky mohou podporovat v podstatě libovolnou kombinaci napětí a proudů! Co se stane, když připojím USB PD 2.0 "60W" zařízení (=20V/3A) k populárním cestovním USB PD 2.0, version 1.2 45W nabíječkám (=20V/2.25A, pozor, neplést s 45W PD 2.0 nabíječkami, ty dávaly jen 15V/3A), to podle mě nelze určit, ale rád se nechám přesvědčit nějakým znalcem specifikace o opaku - pokusí se vzít si 3A a nabíječka ho odřízne pro nadproud, nebo si vyjedná méně a bude se nabíjet pomaleji, nebo nebude fungovat vůbec? Naštěstí většina síťových nabíječek má ten 20V/2.25A profil takže věci s nimi víceméně fungují. Ale co nabíječky do auta bez stepupu, které umí jen profily do 12V? Bude se s nimi dané zařízení nabíjet nebo ne? Nikdo netuší.
- USB PD 3.0!!! Nyní máte funkci Programmable Power Supply a můžete si nastavit libovolné napětí a proud! Výtečně, a teď si najděte v dokumentaci v podstatě libovolného spotřebního zařízení, zda a jak tuto funkci využívá a jaké jsou omezení pokud není dostupná.
To přece záleží na spotřebiči. Zdroj po připojení koukne na kabel, a pokud má chip, tak ví jestli umí přenést vysoké výkony (jinak se má za to že neumí). Zdroj pak spotřebiči nabídne to co umí a co zároveň snese kabel. Spotřebič pak pošle zdroji požadavek na konkrétní napětí a proud (ať už jakoukoliv verzí protokolu), a pokud to zdroj umí dodat, tak to provede a pošle spotřebiči zprávu. Pokud zdroj neumí dodat co by spotřebi ideálně chtěl, tak spotřebič může fungovat s nižším výkonem. Například notebook s pomalejším nabíjením baterie. Pokud spotřebič nedostane dost šťávy na to aby mohl vůbec nějak fungovat, tak může prostě odmítnout fungovat. To se stane pokud například zkusíte vysoce výkonný notebook (představme si ThinkPak P-series s Xeonem, což je slušné topení) s malým základním zdrojem pro telefon. Ten dodá třeba jen 15W (5V/3A), a notebook řekne "ideál je 100W, ale potřebuju minimálně 60W a jinak ani ťuk, a ty umíš jen 15W, takže dobrou". No a je vyřešeno.
Ty verze USB-PD mi nepřipadají nekompatibilní. Zdroj a zařízení se přece dohodnou na nejvyšší verzi protokolu podporované oběma stranami.
V tom je ten vtip, že si žádnou nabíječku nemusíte kupovat.
Prostě zkusíte první kterou máte po ruce.
Od mobilního telefonu.
A když to nepojede, tak z brašny na notebook vytáhnete silnější.
Když zjistíte že potřebujete další nabíječku, tak si jí koupíte. A když náhodou nebude kompatibilní, tak jí použijete jinde. V tom je ta krása.
Mám bednu plnou starých trafíček od 5V po 24V a marně čekám že nějaké použiju. Protože 5V se už nedělá, 12V mají málo ampér a 24V je dost unikum od inkoustové tiskárny, kterou si už nekoupím.
Kdyby tento dobrý nápad přišel dřív tak bych ušetřit asi tak 10kg nabíječek. A pár spotřebičů jsem vyhodil protože jim odešel zdroj a nový zdroj stál podobně jako nový spotřebič.
V bedně bych měl dvě nabíječky. Jednu malou cestovní a jednu ohromnou, která utáhne všechno. Od mobilu po herní notebook i s monitorem.
A tyto dvě bych používal na rozdíl od té hromady co tam je teď.
18. 10. 2025, 06:24 editováno autorem komentáře
To ale pořád neřeší problém se zařízeními, která chceš trvale napájet - router a k němu připojený externí disk, malá pětivoltová krabička na něco, potom přehrávač médií připojený k televizi na úplně opačném konci domu...
K jedomu usb-pd nepřipojíš dvě zařízení a to neřeším ani to, že každé má jiné napájecí napětí. Takže si koupíš nový router a k němu potřebuješ samostatný napájecí zdroj. Totéž s diskem, malou krabičkou a přehrávačem médií.
Takhle vím, že router potřebuje 9V, disk 12V a krabička 5V. Tak vezmu hloupý 12V zdroj, který dá dostatek výkonu pro všechno, disk napojím přímo, router přes jeden step-down, krabicku přes druhý. A na skříni mám místo 3 USB-PD zdrojů jeden. Multimedialní přehrávač má svůj, je jinde.
A hlavně ten router, disk i krabička prostě fungují, protože nemají potřebu diskutovat se zdrojem.
Nějaká unifikace by se hodila - třeba na ty napájecí napětí - 5V, 12V a 24V například dle kategorií. Pak by ten router a disk jeli oba na 12V. Třeba.
"Kdejaký switch a router umí přijímat a napájet porty (POE)"
Ehm ... vis kolik wattu pres to dostanes? Tak ze poinformuj. To je tak na napajeni APcka, a horkotezko maliny. Chtel bych videt, jak pres to napajis TV... vazne jo ...
https://en.wikipedia.org/wiki/Power_over_Ethernet
Mimochodem, chtel bych videt ... at nezeru 16ti portovej switch, kterej da 90W per port ... lol. To je na 3F pripojku. A poinformuj se i na to tema, kolik switchu klidne jen na PoE+ (30W/port) je schopnych tenhle vykon dodavat na vsech portech naraz.
Tak já nevím, ale 3f přípojka do racku je standard. Některé UPS asi 1f neumí a těch 3f jsem zapojoval několik.
Ono je to vždy o možnostech. Ta TV je na jednom místě, takže připojení do 230V zásuvky mít může. Ale dvacet telefonů v domě už stačí připojit na POE. Tohle je ostatně standard v kancelářských budovách, kde je třeba 200 telefonů na patře.
"K jedomu usb-pd nepřipojíš dvě zařízení a to neřeším ani to, že každé má jiné napájecí napětí" - Přece jsou naprosto běžné USB PD nabíječky s více porty, a na každém portu můžete mít jiné napětí.
To co popisujete je jako mít místo běžné 240V zásuvky objímku na žárovku. Je to praktické protože to není na zdi, je to levnější...
Představme si svět podle vás. Člověk má doma nějaký 12V zdroj. Když si koupí holicí strojek, foťák, notebook, telefon nebo hodinky, tak si prostě udělá kabel od toho 12V zdroje k danému zařízení, se správným typem konektoru a se správnou polaritou. Pokud potřebují jiné napětí, tak prostě použijí step down convertor. A samozřejmě si prostě pohlídají celkovou proudovou zátěž. Jako fajn, ale tohle je funkční jen pro velmi malé procento populace. Naproti tomu "vezmi tenhle kabel a vraž to do USB portu" je poměrně jednoduché, a v naprosté většině případů funkční. Dá se dodat "když to nefunguje, použij větší zdroj", a tím je problematika zcela pokryta.
Ještě jsem zapomněl, že v tom světě podle vás si běžný člověk navíc zkontroluje jestli kabel a konektory zvládnou příslušnou zátěž. Některé 5.5/2.1 mm konektory umí třeba jen 30W, jiné až 100W. A u vodičů je také komplikace. Proudové zátěži totiž musí odpovídat průřez vodiče. Zkuste pak ještě prostému člověku vysvětlit vztah mezi průměrem a průřezem vodiče. Pak můžete pokračovat vztahem mezi napětím, proudem a výkonem, a naučit ho aby pro spotřebič 20V/60W vybral správný vodič a konektory ;)
No a to je přesně důvod, proč je to blbě. Vztah mezi průřezem a proudovou zátěží je jasný. Takže místo adaptéru, který má pevnou přívodní šňůru, která je dimenzovaná pro daný spotřebič přímo výrobcem, který ví nejlépe co zařízení potřebuje, to nahradíš USB-PD zdrojem, ke kterému připojíš cokoliv. Mám tu na stole několik USB-C kabelů, které vypadají stejně, ale ani dva nejsou stejné. Některé jsou dokonce jen čtyřžilové, tedy vnitřně zapojené jako USB 2.0. Navenek všechny vypadají identicky. A vysvětli to BFU co-proč-jak. Ani já se v tom nevyznám.
A proudové zatížení konektoru je argument mimo mísu, zvláště u kulatého 5.5/2.1. Tam je to primárně o průřezu přívodního vodiče.
Celé mi to přijde postavené na hlavu. Chápu, že je pohodlné mít všude USB-C, ale zkušenost hovoří jasně - nejlepší řešení je to nejjednodušší. Jakmile někam musíš cpát kabel, který komunikuje se zdrojem a ještě se zařízení musí domluvit s napájecím adaptérem... Výsledek je ten, že tu například mám pár zařízení, co sice mají USB-C konektor, ale s USB-PD adaptérem se nedomluví, ačkoliv by měly.
Problémem jsou reální lidé v reálném světě. Už jen operace ručního nastavení napěti na zdroji je značně riziková, protože tam venku jsou i lidé pologramotní, s IQ 80, opilí nebo na drogách, děti, atd. Pokud byste chtěl alternativu s USB PD, tak za mě OK, ale musela by být realistická. To znamená zajistit jeden konektor, automatické nastavení napětí a proudového omezení, a to i pokud se ke zdroji připojí více zařízení, a automatické udržení se ve výkonových parametrech vodiče a konektorů. To je důvod, proč například zdroje pro notebooky používají digitální signalizaci. Ta jim navíc umožňuje dohodnout se třeba na tom, že by notebook chtěl 60W, ale když to nejde, tak bude fungovat i se 30W a bude pomaleji nabíjet svoji baterku.
Pokud jde o systém jedné nabíječky k jednomu zařízení, tak ten vede k současnému stavu. Mám doma nejspíš desítky kilo zdrojů, u kterých často netuším k čemu jsou. Svůj zdroj má nabíječka baterií do foťáku, nabíječka autobaterií, nabíječka článků AA/AAA, nabíječka baterií pro aku šroubovák, hned dva různé typy nabíječky pro zahradní náčiní, holicí strojek, zastřihovač, dva typy elektrických zubních kartáčků, tiskárna, nevím koliker typů vánočních světélek, čtyři typy stolních lamp, dva typy notebooků, externí case na disk, mlýnek na kávu, HDMI "bezdrátový prodlužovák", receiver/zesilovač, a spousta dalších věcí. Proboha proč?
Ohledně USB kabelů je dobrá otázka, jak je regulátor zákazníkovi vysvětlí. Vodič s konektorem má ale stejný problém, ve ale skutečnosti o mnoho tím že neodmítne přenášet proud na který není stavěný. A konektory jsou problém. Koukal jsem na datasheety pár těch 5.5/2.1 mm kousků, a fakt mají různý power rating.
Nejlepší řešení je to nejjednodušší? Definujte "nejjednodušší". Pro ilustraci: nejjednodušší řešení u vozu pro výrobce je nemít převodovku, nebo ji mít dvojstupňovou a bez synchronů. Pro zákazníka je nejjednodušší automatická převodovka, ačkoliv je pro výrobce daleko složitější. Nejjednodušší pro výrobce je mít indikaci množství paliva jako u Trabantu: přestane jet, otočíte kohoutkem a pojede ještě něco na "rezervu". Pro zákazníka je nejjednodušší mít měřák, a na displeji počet zbývajících kilometrů, ačkoliv je to daleko složitější než jeden manuálně otevíraný ventil.
Mám takový pocit, že koukáme na stejný problém, ale každý z opačné strany.
Co se týče toho „nejjednodušší“... Když jsi u těch převodovek. Vrchol dnešního vývoje je dvouspojková mechatronická převodovka (jak se vlastně jmenují nevím, jde mi o princip fungování) - v podstatě konstrukčně dvě manuální převodovky v sobě, ale ovládané sadou servomotorů a ty jsou ovládané řídící jednotkou. Víš kolik stojí servis takové převodovky? Ten nezaplatíš. A víš proč? Protože jsou prakticky neopravitelné. Proti tomu jsou v opravitelnost převodovky se synchrony a bez nich celkem... stejně primitivní. Ale uživatelský komfort je zcela jinde. Takže ano, máš pravdu, nejjednodušší není vždy nejlepší. Ale pokud to překomplikuješ, stejně jako současné převodovky, tratí na tom všichni. Výsledek je ten, že jen letos několik rodin v mém okolí pořizovalo nové auto, protože tomu starému „jen“ odešla převodovka. A ačkoliv si pochvalovali automat, tak nové auto má už zase manuální převodovku, protože ta je mnohem jednodušší a tedy méně poruchová. Co teď?
Mimochodem, řídil jsi někdy auto s nesynchronizovanou převodovkou? Je to jen chvíle cviku.
Za mě je vrcholem vývoje eCVT. Žádný řetěz nebo hyperboloidní kola, jen planetový reduktor, kterému "zemí pod nohama" různě rychle a různými směry tahá elektromotor, čímž se dosahuje plynule proměnlivého převodového poměru, aniž by to obsahovalo jakoukoli komponentu podléhající opotřebení, nemá to žádnou na kvalitu a čistotu oleje háklivou mechatroniku, a má to dohromady asi 27 dílů včetně ložisek, hřídelí, a skříně. Kromě snímačů otáček na principu Hallových sond se na tom nemá co rozbít.
20. 10. 2025, 08:33 editováno autorem komentáře
> V tom je ten vtip, že si žádnou nabíječku nemusíte kupovat. Prostě zkusíte první kterou máte po ruce. Od mobilního telefonu. A když to nepojede, tak z brašny na notebook vytáhnete silnější. Když zjistíte že potřebujete další nabíječku, tak si jí koupíte. A když náhodou nebude kompatibilní, tak jí použijete jinde.
No nevím, já teda technické řešení "zkoušet a doufat, že to bude kompatibilní" považuji snad za nejhorší možný případ…
Přijde mi rozpor, že si stěžujete, že se vám hromadí 12V zdroje co mají "málo ampér", a současně to vypadá, že se vám budou hromadit "nabíječky od mobilu", které budou mít "málo ampér".
> A pár spotřebičů jsem vyhodil protože jim odešel zdroj a nový zdroj stál podobně jako nový spotřebič.
Pro zajímavost, dají se koupit "PD trigger cable", které se na jednom konci zapojí do USB-C nabíječky a na druhém je kulatý jack a leze z toho napětí. Nejčastější jsou 20V verze (vyjedná si nejvyšší podporovaný profil) - tím pak lze přes USB-C nabíjet starší notebooky co byly na 19V (v pohodě v toleranci), pájecí pera jako TS100, měřící zařízení… - ale jsou i 12V verze.
> Prostě zkusíte první kterou máte po ruce.
> Od mobilního telefonu.
> A když to nepojede, tak z brašny na notebook vytáhnete silnější.
U zařízení, které chci používat při nabíjení, to nemusí být dobrý nápad. Třeba spoustu notebooků půjde nabít mnohými adaptéry k telefonu. Jenže v zátěži nemusejí stačit, takže občas to bude přepínat na baterku, což jí bude více opotřebovávat.
Nieje to problematicke.
Len to v niektorych hranicnych kombinaciach fungovat nebude. V realnom zivote na nich narazis velmi zriedka. Ja som to osobne nezazil.
Je to vdaka tomu ako sa PD vyvijal. Nastastie vela starsich PD nabijaciek medzi ludmi nekoluje. Vecsina bude mat PD 3.0
EU zaviedla aj povinne stitky/popisy. Tam mas napisane aky nabijaci vykon cez PD zvlada dane zariadenie. Podla toho vyberies nabijacku a ono to bude fungovat. Az na vynimku ak niekto vytiahne staru USB-C nabijacku, ktora nepodporuje PD 3.0 ale tych je malo. Nieco ako si popisal so 45W nabijackou, ktora nema 20V profil a to zariadenie ho bude vyzadovat. 45W PD nabijaciek,ktore nemaju 20V profil, je medzi ludmi velmi malo.
K tomu tvojmu prikladu s 60W zariadenim. Ak to zariadenie vie pracovat len s 20V/3A, tak so 45W nabijackou fungovat nebude. Nedohodnu sa a ta nabijacka mu v tom pripad nepusti viacej ako zakladnych 5V.
Presne na to su tie stitky. Pri takomto zariadeni by si mal napisane PD 60W. To znamena, ze bude spotrebovat minimalne 60W PD 3.0 nabijacku. So slabsou fungovat nebude.
Ale nezazil som aby 60W zariadenie podporovalo len jeden 20V profil(20V/3A) ale netvrdim, ze take neexituje. Co som zazil ja, tak zvladali aj ten 45W profil a potom na tom stitku budes mat PD 45-60W. To ti hovori, ze dane zariadenie bude fungovat s minimalne 45W PD 3.0 nabijackou.
To iste plati aj s 12V nabijackou v aute. Ako ze nikto netusi? Da ti ta nabijacka 60W cez PD? Neda, tak to fungovat nebude.
Nic nieje totalne blbovzdorne a dokonale ale PD bol velky krok dopredu k zjednoteniu. Teraz mi staci jedna 65W nabijacka a nabijem s nou vsetko, co mam doma.
> Len to v niektorych hranicnych kombinaciach fungovat nebude. V realnom zivote na nich narazis velmi zriedka. Ja som to osobne nezazil.
Souhlasím, že u "velkých" síťových nabíječek problémy nebývají, protože už všechny podporují 20V profil. Problém může být u nabíječky s více výstupy a omezeným celkovým výkonem, kde nelze určit, zda skončím s funkční kombinací, ale to je opravdu extrém.
Problémy jsou ale u nabíječek do auta, powerbank a případně pokusu o nákup malé nabíječky na cesty - tam pak různá vyšší napětí a proudy podporované (ne)jsou a tyto požadavky se hodně projeví na velikosti a ceně.
Štítky nefungují. Šel jsem na Alzu a klikl jsem na prvních pár rozumně značkových notebooků co se tam objevily. V podstatě jsem se dozvěděl, že s 65W nabíječkou je nabiju. Ale z praxe vím, že to nejspíš bude fungovat i s nižšími profily. Jakými (abych si podle toho mohl koupit powerbanku nebo cestovní nabíječku viz výše), to nikdo netuší.
To s tymi notebookmi mas pravdu ale to nieje problem PD a toho nariadenia.
Na obale daneho zariadenia to musi byt uvedene. Bohuzial nikto to neponuka v specifikacii alebo v popisoch v e-shopoch.
Ma to byt v nizsie uvednom formate, kde XX je minimalny vykon, s ktorym zariadenie vie fungovat a YY je vykon, ktory potrebuje pre maximalny vykon pri nabijani.
XX-YY
W
PD
Pozrel som si par speciek od notebookov a v jednej som nasiel toto -
1x USB-C 3.2 Gen 1 (support data transfer, Power Delivery (20V only) and DisplayPort 1.2)
> Ma to byt v nizsie uvednom formate, kde XX je minimalny vykon, s ktorym zariadenie vie fungovat a YY je vykon, ktory potrebuje pre maximalny vykon pri nabijani.
A to právě už nefunguje, protože od PD "2.1" nejsou výkonové profily svázané s napětím. Takže si můžeš koupit 30W = 20V 1.5A ale jindy to znamená spíš jenom profily do 12V.
Každopádně musím říct, že minimálně na poli nabíječek se situace extrémně zlepšila - třeba na té Alze mají skoro všechny vyjmenované, jaké profily podporují, a u těch, co nemají, to lze snadno vygooglit na webu výrobce.
A také se zlepšila univerzálnost - i ty malé/méně výkonné typicky podporují všechna napětí až do 20V, byť samozřejmě s nižším proudem. Dokonce nabíječky do autozapalovače zdá se začaly podporovat konverzi napětí nahoru i dolu - když jsem si kdysi kupoval, tak bylo časté upozornění "profily nad 12V podporujeme jen u vozidel s 24V palubní sítí".
Horší mi ale přijde situace na straně notebooků, tam jsem se ve specifikacích ani v manuálech snad nikdy nic nedočetl.