Když si kupuju zařízení, kupuju si ho jako celek včetně zdroje. Když ho prodávám, prodávám ho taky jako celek. Ani notebooky, ani další zařízení fakt nejsou smartphony. Hodlají standardizovat do pár možných kombinací i elektrické charakteristiky těch napajecích zdrojů? Nebo nařizovat pro všechna zařízení podporu PD? To je tak jediná možná cesta jak zařídit aby to možná mělo smysl. Jinak se změní jen to, že bude o papír navíc. A to stejně fakt jenom možná protože stejně fakt nebudu mít ve skříni osm zdrojů co kdyby mi náhodou dorazilo nějaké zařízení co zrovna takový nebo makový potřebuje. Nemluvě o tom, že to ledatak omezí nabídku an vnitřním trhu a zase jen skončí tím, že budeme o to víc zboží objednávat přímo mimo EU.
Celé je to greenwashing v EU-podání v tom nejlepším případě. A opět bych rád připomněl důvody, proč na konci západořímské říše vítali mnozí římští občané Germány jako osvoboditele...
Jakože když si budu kupovat elektrický hrnec, odvlhčovač, monitor, tiskárnu, televizi a elektrickou koloběžku, budu řešit, zda mají podporu nabíjení přes PD a USB? Mluvím o tom, co má řešit ta regulace, nikoliv o tom, v čem USB už dávno je. Pravda, nějaká zařízení typu AP mají často externí spínané zdroje a klidně by USB mít mohly. Ale na druhou stranu i AP, přes které teď píšu je normálně trvale napájené přes USB.
O "mobilu, notebooku, vape, gopro kameře a powerbankách" fakt nemluvím.
17. 10. 2025, 16:51 editováno autorem komentáře
Ale tady se bavíme o externích zdrojích. Elektrický hrnec určitě externí zdroj nemá, stejně jako odvlhčovač. Elektrická koloběžka tuším žere víc jak 240W (takhle -- minimálně má nabíječka na kolo, koloběžku jsem neměřil -- nicméně ta má i 220V in a AC-DC uvnitř), tiskárna (aspoň má laserovka) má AC-DC uvnitř... Jediné co tak monitor -- a tam fakt nevidím důvod ho nemít na USB-C ;-)
Odvlhčovač s externím zdrojem jsem kupoval, světe div se, nedávno. A nabíječka minimálně mé elektrokoloběžky bude mít maximálně kolem těch 240 W. Je nějakých 40 V a 5 A? Něco podobného, tuším...
Takže vlastně ano, vy tvrdíte, že všechna zařízení by měla podporovat PD a já jako spotřebitel budu neustále řešit, jestli zrovna zdroj X umí PD i pro napětí Y -- což by snad tak ještě nevadilo -- ale co nedává smysl je, že právě z tohohle důvodu stejně budu mít jeden zdroj k jednomu velkému zařízení. Reálný smysl je tak nulový. Tohle fungovalo tak zhruba v době, kdy USB znamenalo 5 V a to, že všechno se z těch 5 V alespoň nějak nabíjelo. I dnes sice mohu nabíjet mobil z notebookové nabíječky ale stejně je na ní 90 % času notebook a nikoliv mobil nebo jiné zařízení. Už proto, že pro takový účel je to prakticky ve všech ohledech overkill. A na malá zařízení s USB ty sdílené nabíječky dávno máme. A tam zase neřeším nějaké PD...
Slusny odvlhcovac ktory aj funguje zere aspon 250W@230V - kompresor, ventilator, elektronika... fyziku neosalis. Je to proste chladnicka a ta na externy zdroj nikdy nebude fungovat. Co sa predava ako odvlhcovac a mava externy zdroj su male kramy ktore funguju na principe peltiera a tie neodvlhcia nic. Mam tu pusteny jeden 450W odvhlcovac a ten pri 60% RH stiahne za 24 hodin 6 litrov vody. Proste 4 PETky.
Panebože. Velký ovlhčovač asi nebudu dávat do skříně. Kam se ovšem výborně hodí malý s Peltierovými články protože je to malý prostor a bohužel má tendence být z určitých důvodů vlhčí, než by bylo záhodno (i když ne mokrý). Jenomže vy jste evidentně se vším hned hotový a všechno víte. Tak určitě.
Vy kráme.
...jo a mimochodem, znám několik lidí, co důsledně udržují pro jedno zařízení jeden zdroj. Jedno jaký kromě toho, že ten správný, samozřejmě. A to i ta malá mobilní. Nejsou to technici a aktivně to nechtějí řešit. To jen na okraj. Sice to tak fakt nedělám ale vlastně to celkem chápu.
17. 10. 2025, 19:41 editováno autorem komentáře
Samozřejmě lze vymyslet situace, kdy je lepší mít vše napájené přes USB C / PD. Stejně tak lze vymyslet situace, kdy je lepší mít v zařízení regulátor a obyčejný DC konektor a nemuset mít na straně zdroje/baterky nějaký integrovaný obvod atd.
Tohle snad každý chápe. Ale o tom ten spor není. Je o tom, jestli EU má všem shora diktovat nějaké jedno řešení vybrané úředníky.
Mylite se. Komunismus (potazmo i fasismus) se k moci demokratickou cestou pouze dostal. A jakmile moc ziskal, zacal utakovat srouby a demokraticke mechanismy potirat. A dnesnim ekvivalentem jsou ruzni nahnedli populiste - jen ty dopady jsou zatim mensiho razu - viz treba Slovensko... kde soucasna vladni garnitura mimo jine usiluje o odklad voleb. Procpak asi...
Krásně to rozebrali Urza s Janečkem. Demokracie a totalita jsou dokonale kompatibilní. Opakem demokracie je diktatura, opakem totality (absolutní) svoboda. V důsledku toho jsou kecy o tom, že něco jsme "my", vyvráceny klasickým příkladem hlasování tří vlků a jehněte o tom, co bude k večeři.
18. 10. 2025, 11:59 editováno autorem komentáře
Rozváděl jsem to jinde. Existují dvě základní osy, na nichž lze sledovat a hodnotit, jak moc je které vynucování pravidel ze strany státu (nebo jiného správního celku) v pořádku. Na jedné je KDO rozhoduje a na druhé JAK MOC zasahuje občanům do života. Ta druhá osa mi přijde důležitější, než ta první; týká se autonomie každého jednotlivce nebo nižšího správního celku - státu, kraje, obce.
Dobrý příklad byl, když nám v EU zakázali používat zavedený pojem Pomazánkové máslo. Nemyslím si, že je Evropské unii co do toho, jestli si v nějaké podobě někdo vytváří složeninám dvou slov pojem, který znamená trochu něco jiného, než jedno z těch slov. Navíc jsem přesvědčen, že v Německu ani Polsku a ani v Británii občané nijak nepožadovali, abychom přestali používat Pomazánkové máslo, natož abychom o tom spolurozhodovali my. Přesto nám to "oni" zakázali. Nebyli jsme to "my" a nebyl to ani prostý volič z jiného členského státu.
Dobrý příklad byl, když nám v EU zakázali používat zavedený pojem Pomazánkové máslo.
To nám nikdo nezakázal. Když přijdu do klubu, kde se požaduje smoking, tak tam taky nejdu v montérkách. A opět, nikdo mi to nepřikazuje, do EU jsme šli dobrovolně. Ono dostat se do civilizace znamená, že je potřeba se naučit nějakou světovou řeč a pochopit, jak to vnímají ostatní. Takže jestli se u nás pije tuzemák, tak to s rumem nemá vůbec nic společného. Stejně tak pomazánkové máslo se dá pojmenovat úplně jinak.
> Proč se stále může prodávat krabička s nápisem ovocný čaj, když uvnitř není ani smítko čaje?
Dobrý příklad. Ale jsou tu ještě těsnější příklady: arašídové a kakaové máslo. To má dokonce ten stejný kontroverzní překlad obsahující slovo butter (či podobné v dalších germánských jazycích).
Ne druhou stranu je tu protiargument, že je rozumné, že nejde prodávat Frantovo máslo říznuté rostlinným tukem, kde Franta říká "haha tohle není máslo ale Frantovo máslo, takže se na mě nevztahuje, že tam musí být 82% mléčného tuku".
EU ma oficialne 24 urednich jazyku, i kdyz samozrejme je praktictejsi tuto mnozinu dokazat v ramci jednani snizit - takze obvykle se to zcvrkava na anglictinu, francoustinu a nemcinu. Anglictina to mela po brexitu chvili i docela nahnute...
A jen teda mimochodem, prvnim euro-komisarem byl Pavel Telicka... Spidla byl az druhej :-)
A rozlisujete u toho treba i to, ze ono sice EU neco zreguluje, ale pak nastoupi cesky urednik, ktery k tomu prihodi neco navic? :-) Ono takove obohacovani legislativy, kdy se to pro hloupejsi snadno svede na EU se deje pomerne casto.
Co obcane pozadovali ci nikoliv je vase nicim nepodlozena spekulace. Ale na obecnem zajmu nazyvat veci pravym jmenem nic spatneho nevidim. Asi byste take prskal, kdyby vam do hrnku misto kavy nalil cikorku a rikal tomu kava... :-) Nahrazky by nemely nest jmeno, ktere uvadi spotrebitele v omyl.
Pokud jde o pomazánkové "máslo", tak to vezmu zeširoka. EU stojí na volném pohybu zboží. To vyžaduje harmonizaci norem. Například máslo musí obsahovat minimálně 82% mléčného tuku. Kdyby to nebylo stejné po celé EU, tak by sem mohli řekněme Poláci vozit "máslo" s obsahem 60% palmového tuku, škrobem, glutamátem sodným a barvivy, protože u nich se tomu přece říká máslo. Také by u nás mohli prodávat "polskou šunku", což by byly řekněme plátky měkkého salámu. Na tom by byl škodný jak zákazník který by kupoval šmejd, tak místní výrobci kteří by měli předepsanou přísnější normu a nemohli by konkurovat. Z tohoto hlediska je "pomazánkové máslo" prostě špatně, protože to není máslo, stejně jako v příkladu výše polské "máslo" nebo "šunka" nejsou máslo nebo šunka. A že nám to nezakázal "prostý volič z jiného členského státu"? No to už je taková vlastnost zastupitelské demokracie.
Mimochodem při vstupu do EU jsme si dost možná mohli na to pomazánkové máslo vyjednat výjimku. Ta existuje i na arašídové, kokosové a kakaové máslo. Jenže to naši vyjednavači neudělali. No, svět asi nezboří kvůli tomu, že v ČR nemůže říkat "máslo" výrobku ze zakysané smetany, sušeného mléka, syrovátky, škrobu a soli. Podobně "oběti" musely přinést při vstupu do EU i další státy.
Můj point je přece v tom, že EU do toho kecá všem zemím a neměla by. Nejde jen o pomazánkové máslo, ale o nezvladatelnou touhu byrokrata regulovat úplně všechno. V dokonalé podobě se tomu říká totalita. Pokud by "polská šunka" byla označená tímto názvem a "šunka" by byla to, co jí chápeme i dnes, zákazník by věděl, jaký je rozdíl a vybral by si. Problémy jsou dva: Evropská unie dělá ze zákazníka nesvéprávnou osobu, která si vybrat neumí a řeší to, co by si přece mohly země v případě zásadní potřeby regulovat samy (u nás se řešily normy pro salám Vysočina apod.).
A opet pouzivate cizich slov, jejichz vyznamu nerozumite. Podle teto vasi pseudologiky by byl tim totalitnim organem i cesky normalizacni institut, ktery urcuje nejake normy. Nesmyslnou by pak dle vaseho vykladu musela byt i pojistka... ktera je zbytecna, vsak proc tam nenarvat hrebik, co?
No, jak si zakaznik u nas umi vybrat ukazala treba methanolova afera, zeano :-) Co na tom, ze namisto ethanolu tam byl methanol, jedno pismenko navic vlastne nicemu nevadi, hlavne ze ten chlast byl levnej, zeano... toliko k "zbytecnosti" norem.
> Pokud by "polská šunka" byla označená tímto názvem a "šunka" by byla to, co jí chápeme i dnes, zákazník by věděl, jaký je rozdíl a vybral by si.
To je otázka, protože dnes máme "vepřová šunka", "dětská šunka", "šunka zvonařka", "pražská šunka", "Amálka šunka", "královská šunka", "poctivá šunka" (opsáno z letáku Tesca) a teď babo raď když některé náhodné z nich budou mít výrazně odlišnou kvalitu a bude to v podstatě odlišný výrobek.
Jako já to nevnímám jako tak zásadní, protože jsem jednak na jídlo poměrně nenáročný a jednak chodím většinou do několika málo obchodů a kupuju pořád to stejné kde jsem si často i kdysi přečetl "malá písmenka", takže už je mi celkem fuk jak se to jmenuje, ale chápu že jiní to mohou mít jinak.
19. 10. 2025, 17:27 editováno autorem komentáře
> co by si přece mohly země v případě zásadní potřeby regulovat samy (u nás se řešily normy pro salám Vysočina apod.)
IMHO jde o to, aby se v jedné zemi mohlo vyrobit "máslo", exportovat jinam, a výrobce nemusel studovat 10 různých norem jiných zemí, co má jak splňovat. To je ten volný pohyb zboží, o který jde - a snížení byrokracie pro výrobce.
Kdyby se váš příklad dotáhl do extrému na druhou stranu - představte si, že by různé normy na "máslo" měl každý kraj.
19. 10. 2025, 17:29 editováno autorem komentáře
> IMHO jde o to, aby se v jedné zemi mohlo vyrobit "máslo", exportovat jinam, a výrobce nemusel studovat 10 různých norem jiných zemí, co má jak splňovat.
Podle mě by zrovna v případě pomazánkového másla ten problém vůbec nenastal. Prostě by EU respektoval, že to je tradiční místně používaný výraz, který by nikdo do Portugalska nebo Belgie neexportoval. Zrovna tak, jako máme holandský řízek a Italové insalata russa a k převodu těch názvů mezi různými kulturními tradicemi nějak moc nedochází.
Ale to pomazánkové máslo jsem zvolil jen jako příklad - nevím jestli nejlepší, ale poměrně známý a srozumitelný. A jasně, čekal jsem, že se o něj pohádáme, ale já holt nejsem zastáncem přeregulovanosti a někdo je. A někdo jiný zase využil příležitosti, aby všem ukázal, že je borec a tak nesnídá gothaj, nýbrž tyrolskou šunku, to se stane. Ale to už k tématu samozřejmě nebylo vůbec.
Kdyby nebylo komunistického režimu, tak jsme nebyli zaostalí až skoro ke skákání na stromech. Jedinou útěchou je fakt, že třeba v Rumunsku nebo Kambodži se komunisté vyřádili ještě hůř.
EU je jednoznačně obrovský ekonomický přínos. Podívejte se na dnešní dodavatelské řetězce, které jsou typicky po celé EU. A má velký přínos i mezinárodně, protože jde o druhou největší ekonomiku světa. Jak myslíte že vyjednává třeba o tarifech sama o sobě zemička typu ČR, Lucemburska, Dánska nebo Německa? Každý z členských států je sám o sobě na světovém poli maličký a relativně bezvýznamný, ale dohromady jsme těžká váha.
Za mě potřebujeme více EU, a být součástí eurozóny, abychom neplatili konverzní poplatky při každé transakci a nebyli vystaveni neustálému kurzovému riziku.
Ja jen tvrdim, ze samostatne Cesko nema dost zdroju, kdyby chtelo investovat i jen do rozvoje vlastni infrastruktury. Chcete popirat znacni podil evropskych penez v nasi infrastrukture? Rozhodne nezapominam, jak ta infrastruktura vypadala pred 30-40 lety - a ano, skakani po stromech to obcas pripominalo. O tom, jak vypadala v nekterych mistech krajina radeji nemluve - to "hospodareni" by se dalo shrnout slovy "po nas potopa".
Dlouhá řada států reguluje co může a/nebo nesmí obsahovat šunka. Například ze kterého masa, minimální obsah masného proteinu, povolené konzervanty, zákaz barviv atd. Podobně státy regulují ingredience v potravinářském průmyslu, závity a hlavy šroubů, standardní velikosti papírů, schvalování a značení léčiv, emise a bezpečnost automobilů, látky použité v kosmetice, značení hmotnosti, trvanlivosti, složení a bakteriální profil potravin... V podstatě všechno. Proč? Protože je to dobré pro spotřebitele i pro ekonomiku. A pokud má více států jednotný trh, tak prostě ty regulace musejí být stejné. V příklad s šunkou si odmyslete z názvu to "polská". Pokud by v Polsku byla legální šunka s polovičním obsahem masa, tak byste ji na jednotném trhu mohl prodávat v ČR, kde je požadavek na obsah masa dvojnásobný.
Podle vás to není problém. Podle mě, státu a EU (která zastřešuje členské státy) by to byl problém jak pro spotřebitele, tak pro výrobce. Spotřebitel ví že šunka nebo máslo musí mít nějaké vlastnosti, je to dokonce ukotvené v zákoně, a najednou někdo zcela legálně prodává pod stejným názvem něco výrazně odlišného - problém. Výrobce se musí držet místních přísných norem, ale jejich zahraniční výrobce má normy výrazně více uvolněné, takže se mu nedá konkurovat - problém.
Nesouhlasíte? Tak si můžete zkusit nějakou dobu žít ve státu, které složení a kvalitu potravin nereguluje. Takovou asi nenajdete, ale zkuste nějakou, kde jsou regulace minimální, a ani ty nejsou nedodržované.
Spousta těch vámi zmíněných regulací jsou ve skutečnosti nezávazné normy.
A když už byla řeč o označení potravin - zajímavé, že "pomazánkové máslo" nebo "rum tuzemský" vadí (v Rakousku nevadí) - údajně, aby spotřebitel nebyl klamán, ale to, že téměř ve stejném obalu se v různých zemích EU nachází potravina různého složení a kvality, což se spotřebitel dočte jen s vynaložením nemalého úsilí, to řídící orgány EU za tak závažný problém nepovažovaly. Ve světle tohoto zjištění může pohádce o ochraně spotřebitele a zajištění funkce jednotného trhu věřit opravdu jen beznadějně naivní človíček.
Některé regulace jsou závazné, jiné ne. Například samozřejmě můžete uvést na trh jinou velikost papíru než A4, pokud nebudete klamat spotřebitele a tvrdit že to je A4. Naopak nemůžete uvést na trh šunku která má méně svalové bílkoviny než je předepsáno, nebo používá barvivo.
Inländer-Rum pokud vím musí být vyrobený v Rakousku z cukrové třtiny nebo její šťávy (jak mě někdo opravil, je to z melasy). Původně to byl složením "tuzemák", tj. bramborový líh s karcinogenní směskou vyrobenou destilací dřeva s ethanolem, oxidem manganičitým a kyselinou sírovou. Ale evropská legislativa dávno vyžaduje, aby byl jako rum označován jen produkt vyrobený právě z té cukrové třtiny.
Stejný obal a různé složení je víc pohádka než problém. Existují tři třídy toho problému:
1. Privátní značky. Obchodník chce pod svou značkou prodávat barevnou slazenou vodu, tak jí poptá, a na různých trzích dostane různé nabídky. Produkt se pak trh od trhu liší, protože nebude do ČR vozit stejnou slazenou vodu jako do Portugalska. Liší se použitá sladidla, barviva, konzervanty a poměry přísad (pokud to někdo chce pít, přeji dobrou chuť). Etiketa se moc neliší, protože se prostě použije ta samá nebo velmi podobná, s přeloženými/upravenými texty. Podobně u řady dalších produktů, včetně třeba nejlevnější jahodové marmelády, mléka, jogurtu.
2. Rozdíly ve výrobní technologii. Třeba Nutella se vyrábí v Itálii, Německu a v Polsku, a každá má trošku odlišné složení v závislosti na dostupnosti surovin a výrobní technologii. Nejlépe chutná italská, a nejvyšší obsah kakaa má německá, která ale údajně chutná nejhůře. Není realistické mít jedinou továrnu pro celý evropský (nebo nakonec jakýkoliv jiný velký) trh, a není realistické aby byly všechny ty továrny stoprocentně stejné a měly ty samé dodavatele.
3. Záměrné změny složení. Výrobci se většinou ohánějí odlišnými preferencemi spotřebitelů, ale často šlo řekněme o to že mražená pizza v Německu obsahovala mozarellu, italský salám a olivový olej, kdežto v ČR jakýsi sýr, poloviční množství jakéhosi místního salámu a řepkový olej. A ano, tohle byl problém.
Nevím jestli jste si toho všiml, ale EU na podnět adekvátně zareagovala, a výrobci ukončili ty praktiky které jsem popsal jako kategorii 3 a 1. Kategorie 2 řešení nemá, a EU pro tyto případy připouští výjimku.
Když to shrnu, tak zrovna vámi popsaná situace je spíš reklama na to EU správně vyřešila problém, než cokoliv jiného.
Cela EU je len program ako Nemecko konecne bez vojny ziska "tretiu risu". Nechapem ako mozu ostatne staty dopustit aby vlastne cela unia bola nastavena podla vzoru Nemecka a mozno trochu Francie. Je az nechutne ako vsetci cakaju co na to povie Nemecko aky nazor ma Nemecko atd. A teraz mi tu nespominajte ekonomiku Nemecka ze je nasilnejsia, vobec to nie je dolezite na fungovanie unie. EU z davno nie je postavene na ekonomike ako EHK, to by sa chovala uplne inak...
A vsimnul jste si vubec, ze EU ma stejnou vlaku jako jeho predchudce, tedy EHS? :-) EU je produkt EHS - je jeho nastupcem. EHS jako takove zaniklo v roce 1993 takze "nahrada" rovna se vsechno to fakticky domluvit znovu. Je ale naivni si myslet, ze timto "cherry-pickem" docilete kyzeneho stavu, to si ostatne mysleli v UK taky a dopadlo to... ne zrovna slavne.
S tím UK (jestli myslíte Anglii) jste zaťal do živého.
EU byla velmoc.
Měla slušně našlápnuto předběhnout USA a konkurovat Číně.
Ale přišel brexit a vše šlo do háje.
Z EU je fakticky čtvrtá říše jak tu někdo psal.
Tak slabá, že bude mít co dělat s Ruskem.
Hlasování prošlo docela těsně 52:48
Takže stačilo o trochu méně ovlivnit náladu obyvatelstva přes cílenou kampaň (Google a Facebook) a mohlo to dopadnout vše jinak.
Smutné že na Brexitu prodělali obě strany a vydělali rUSÁci.
A komu patří velká dvojka G+F?
Jsou to konspirace. A nemám je rád.
Ale měli pro to být i důkazy. Jen je teď nemůžu najít, na Googlu.
A celé to je voda na Kremelský mlýn euro-hejterů.
Výsledek vidíme tady.
Jednotná nabíječka je opravdu dobrý nápad.
Ale je to taky důvod jak kritizovat EU.
Místo toho aby jsme konstruktivně řešili jak to udělat technicky lépe, se tu jen urážíme a hádáme.
Dělá se mi z toho zle.
Tak v UK měli vlastní poslance (Farage) v EU, kteří bojovali, stejně jako naše populistická partička, za vystoupení z EU (ano, i my máme europoslance, kteří tam nechtějí být, ale prachy jim nevadí) a v UK se rozjela obrovská kampaň o prachy pro NHS (zdravotní služba) a nakonec neměli ani ty "zlé" migranty, které by se o ně starali. Jedna Češka (Iva Pekárková), spisovatelka, tam jezdila i taxíkem, za muže má černocha, tak to má z první ruky.
Tu nejde o vystupenie z EU to by bola podobna katastrofa ak Britania. Ziadne vyhody a aby bol zachovany volny trh by sa museli podpisat podobne odporne zmluvy ako podpisala Velka Britania. Tu treba uniu vratit pre Lisabonsku zmluvu co bol zaciatok konca. Takze nie vystupit ale zlikvidovat a zacat znovu. Toto uz nie je reformovatelne.
Jen Britanie versus EU byly dvoustranne smlouvy. To je porad vyrazne jednodussi (a ze to lehky nebylo), nez resit "novou" smlouvu mezi 27 subjekty. On se ten konsensus nehleda uplne jednoduse. Zlikvidovat neco je jednoduchy - ale ono zaprve nove reseni neudelate pres noc a za druhe nemusi taky vzniknout vubec... a nebo treba vznikne ve forme, kdy se uz nezahrnou "prisavky", co jen chteji cerpat vyhody pro sebe...
"Takze nie vystupit ale zlikvidovat a zacat znovu."
Než smažete běžící software, doporučuji mít připraven a otestován nový, abyste se pak nedočkal nepříjemných výpadků služeb. Návrat ke starší verzi může způsobit, že některé služby nebudou fungovat. Zrovna tak, pokud máte neopravitelný dům, doporučuji před jeho zbouráním mít připraven aspoň stan.
Jenom opravím, že vystoupení CZ nebo SK z EU by byla daleko větší katastrofa, než v případě Británie. Británie je šestá největší ekonomika na světě. ČR je čtyřicátá třetí největší, má méně obyvatel než Paříž nebo Londýn, a ti obyvatelé mají úplně jinou kupní sílu než v Paříži nebo Londýně. Slovensko je padesátá devátá největší ekonomika, a má méně obyvatel než Barcelona. Jinými slovy s Británií se musí v rukavičkách, přestože vystoupila z EU. Neexistuje ale dobrý důvod brát jakékoliv ohledy na maličkou ČR nebo SR.
A zároveň se zeptám. Co konkrétně na EU není reformovatelné, a proč konkrétně byste likvidoval a začínal znovu? Nevšiml jsem si, že byste k tomu dosud cokoliv konkrétního napsal.
20. 10. 2025, 01:49 editováno autorem komentáře
Uplne suhlasim, vystupenie z EU by bola cista sebevrazda. Uniu treba znefunkcnovat cez sabotovanie pomocou clenskych statov a tak ju de fakto paralizovat az pochopi ze uz dalej nemoze fungovat a sama sa rozpadne. A preco nie je reformovatelna, lebo nema sebareflexiu ja si nespominam kedy povedala ze nieco zbabrala a snazilasa to opravit. Ak sa nieco nedari tak jej jediny vystup je ze asi sa na to malo tlaci a tak este pritvrdi. To uz tu nespominam mega korupciu prostrednictvom rozkradania fondov, ja si myslim ze to tolerovanie je vlastne sposob uplatku politikom aby si kupili loajalnost k EU.
P.S. Som optimista v tom ze si myslim ze po rozpade by bol znovu zaujem o spolupracu a tak by vzniklo nove EHS a mozno lepsi Schenden. NATO je nastastie mimo EU a tak bude fungovat dalej.
Staci si pozriet nove emisne povolenky, ze vraj zachranuju planetu... hovno. Chcu len ludi tlacit aby si kupili nove ekologicke vyrobky ktore su drahsie a maju horsie parametre ako ich sucasne co logicky nechcu, tak pritlacime... Plus je tam jedno lakadlo a to vybrat viac penazi pre rozne regulacie, zbytocne projekty a samozrejme aj pre samotne fungovanie EU. Nikdy v zivote neislo EU o ekologiu uz to treba pochopit, je to len investicno regulacny nastroj a moznost ako naplnit bezodnu kasu EU.
Kdyz se rozpadne sama, dusledky budou stejne - sabotaz je ekvivalentem te sebevrazdy. Predstava, ze tyhle napady nebudou mit negativni dopady predevsim na nasi ekonomiku jsou zcestne. Jen demonstrujete, ze nedokazete domyslet dusledky vlastniho pocinani. Ono by vam to doslo, az byste zacal rypakem ryt v zemi... :)
A tak volate po rozpadu EU, takze musite premyslet, jak bude fungovat CR v prostredi, kde zadna EU nebude. 30% exportu proudi do Nemecka a EU jako celek dela 80%. Kdyz se vam to rozpadne, nastoupi ruzna cla a dalsi problemy - prakticky vyzkouseno na exportu smer UK. Vedle toho jsme velkym konzumentem evropskych zdroju - cela rada dopravnich staveb vznika prave diky penezum z EU - takze vasi "teorii" o zivote nad pomery by se infrastruktura asi mela prestat stavet, nebo nevim co jste nam tim chtel rict...
K té sabotáži. Tady to nějaký troll hází na Ukrajince, ale já to ještě na střední elektroprůmyslovce slyšel o Češích. Že když do podniku přišlo cokoliv z Ruska, tak to někdo tajně rozbil, aby na tom nemusel dělat. Potom to přijeli stokrát opravit a potom to byl nejspolehlivější výrobek, protože tam nakonec bylo všechno pomalu jak pro vesmírnou technologii :-D
Rozpad EU by byl stejně katastrofický, jako z ní vystoupit. Rozhodně bych pak nečekal založení nové a "lepší" organizace. EHS mělo své omezení, a proto se to vyvinulo do dnešní EU. Tehdy v podstatě všechno rozhodovala Rada ministrů, do Shromáždění (Parlamentu) nebyly volby a poslance vysílaly členské státy, národní právo bylo původně nadřazené tomu evropskému, volný pohyb byl vnímán jako možnost přesunu pracovníků a nikoliv jako právo na volnost pohybu v rámci EU, rozhodování o všem bylo jednohlasné což při větším počtu členů není možné, a EEC vůbec neřešilo věci jako je zahraniční politika, obrana, ochrana spotřebitelů atd.
Pokud jde o NATO, tak jeho použitelnost teď závisí na tom jak se jeden velmi stabilní génius v USA vyspí, kdo ho odchytí na chodbě, kdo mu namaže med kolem úst, a kdo s ním nedej bože projeví nesouhlas. Rozhodně ne na nějakých smlouvách, závazcích, právu. Pokud se o svou obranu nebude schopná postarat sama EU, tak prostě spolehlivou obranu mít nebude.
Rozkrádání veřejných peněz, nebo šířeji klientelismus, nepotismus a korupce, je přece český národní sport. A nejen český. V případě evropských fondů je rozdíl v tom, že to alespoň občas EU vyšetří. Například Babiš pobírá cca dvě miliardy Kč ročně na dotacích. Přitom jako premiér chce určovat dotační priority, jeho lidé na MMR mají mít na starosti rozdělování dotací a dodržování pravidel, a jeho lidé na MS mají zajistit (ne)stíhání porušení pravidel. Jako bonus jeho ministr na MZe může šlapat na krk konkurenci, a jeho ministr na MF zajistí "zakleknutí na ty zmrdy" kteří si dovolí byť jen ceknout. Myslíte že Babišovi podřízení budou vyšetřovat neoprávněné čerpání dotací? Samozřejmě že ne. A když do toho třeba v případě Čapího hnízda šlápla EU, tak přesně tihle lidé bojovali za Babiše.
Když to shrnu, tak veřejné peníze se v našich krajích bohužel občas rozkrádají. U těch evropských peněz se to liší jen v tom, že to EU alespoň občas úspěšně vyšetří.
Ještě k Schengenu. Nemyslíte že v současné situaci, kdy populisté dělají vlny ohledně jakýchkoliv cizinců, je členství ČR v "novém Schengenu" naprostou iluzí? Třeba v Německu už od našeho vstupu do současného Schengenu místní v příhraničních oblastech protestují kvůli údajně zvýšené kriminalitě. Ty socky z divokého východu - tedy my - jim tam prý dělají bordel, a je potřeba je zavřít v té jejich kleci. A to je program, se kterým se dneska běžně dosahuje politických úspěchů. Například AfD má výrazné výhrady proti volnému pohybu té verbeže z východu - tedy nás - směrem do Německa. Rakouská FPÖ z nás také není nadšená. Sweden Democrats jasně říkají, že volný pohyb obyvatel v rámci EU nechtějí. Finns Party (Perussuomalaiset) to vidí stejně, a dalo by se pokračovat. Jinými slovy: i kdyby snad vznikl "nový Schengen", tak by se dalo čekat, že by nás tam nechtěli. Proč tomu nepomoc, a nezavřít se dobrovolně v malé krabičce jménem ČR, která má méně obyvatel než Londýn nebo Paříž, nebo v případě Slovenska méně obyvatel než Barcelona?
To mi připadá poněkud naivní. EU stojí mimo jiné na volném pohybu zboží. Aby to mohlo fungovat, potřebujete po celé EU harmonizované předpisy. Například máslo musí obsahovat 82% mléčného tuku, ne méně, a ne jiného tuku. Jinak by se řekněme do ČR vozilo polské "máslo" se 60% palmového tuku, glutamátem sodným a umělými barvivy, na čemž by byl bit jak spotřebitel ohledně kvality, tak místní výrobci tím že konkurence nemusí dodržovat stejná pravidla jako oni. Tenhle princip pak znamená nutnost dohadovat na úrovni EU regulaci všeho od látek zakázaných v šamponech, přes šroubky a podložky, až po požadavky na náklaďáky a letadla. Když tohle rozbijete, nebude jednotný trh. Navíc nastavit EU trvalo desítky let. Po jejím rozbití by nastoupila léta chaosu, rozpadu dodavatelsko-odběratelských řetězců, ekonomické stagnace atd.
Pokud jde o společnou obranu, tak jednoduchá otázka: kdo by jí měl velet? Umíte si představit, jak řekněme Němci velí českým nebo francouzským vojákům?
> Například máslo musí obsahovat 82% mléčného tuku, ne méně, a ne jiného tuku.
Bohužel neumím jiný cizí jazyk než angličtinu, ale po krátkém prohledání internetu s automatickým překladačem mi přijde, že věci jako Erdnussbutter nebo Beurre de cacao, kde "Butter" a "Beurre" mají význam minimálně stejně kontroverzní jako naše slovo máslo, se v jiných zemích EU stále prodávají?
Ano, arašídové, kokosové, kakaové a některá další másla jsou výslovně zmíněná jako výjimky v příloze XII nařízení rady (ES) č. 1234/2007. Pomazánkové máslo takovou výjimku nemá, protože jsme ji při vstupu do EU vůbec nevyjednávali, a později to neprošlo.
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX%3A32010D0791
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/HTML/?uri=CELEX:32007R1234
Pomazánkové máslo zákazníky nemate, a proto by mělo být uvedeno v nařízení.
Tj. představuju si to tak, že psali normu, a rozhodili mezi státy "dejte nám seznam regionálních názvů / názvů ve vašem jazyce, které jsou zavedené a nematoucí ve vaší zemi / pro mluvčí vašeho jazyka". A ostatní státy si tam přihlásili svoje "Beurre de XYZ" a "Abcbutter", a Češi to to svojí neschopností(?) nedokázali a tak vyšla norma kde české názvy chybí.
To máte trochu špatně. Arašídové máslo je termín používaný v řadě členských států EU, dost možná ve všech. Pomazánkové máslo, což evokuje snadno roztíratelné máslo, je česká specialita, kterou pokud vím jinde nemají (možná z historickou výjimkou Slovenska). Proto mi přijde poměrně logické, že se to arašídové máslo do nařízení rady č. 1234/2007 dostalo, kdežto pomazánkové máslo ne.
Inländer-Rum pokud vím musí být vyrobený v Rakousku z cukrové třtiny nebo její šťávy. Původně to byl složením "tuzemák", tj. bramborový líh s karcinogenní směskou vyrobenou destilací dřeva s ethanolem, oxidem manganičitým a kyselinou sírovou. Ale evropská legislativa dávno vyžaduje, aby byl jako rum označován jen produkt vyrobený právě z té cukrové třtiny.
Ani by som nepovedal. Nami voleni zastupcovia v EP totiz na rozdiel od nasich parlamentov nemozu navrhovat legislativu, az na nepodstatne vynimky. Vsetky legislativne navrhy prichadzaju od EK, EP ich uz len schvaluje alebo odmieta. System frakcii v EP je na hony vzdialeny tomu ako ma zastupitelska demokracia vyzerat. Ten system bol vymysleny a nastoleny umyselne a urcite nie vo Vas alebo moj prospech.
Za minulého režimu tady nebylo nic, co by se za volby dalo považovat. Demokracie má vždy nějakou formu, a vždycky někdo může tvrdit, že je jakási-takási.
Vy byste chtěl přímo volit premiéra, ministry, náměstky, členy komisí atd.? To jsou minimálně stovky lidí. Desítky procent voličů už teď volby ignorují.
Prečo im hovoríš úradníci?
Predpokladám že sa ku téme vyjadrujú odborníci, ktorí sa v oblasti vyznajú.
Či už ide o elektrotechniku, liečivá, ekológiu, hybridné vojny, ....... dojivosť.
Osobne poznám niekoľko ľudí pracujúcich v EU odborných štruktúrach (financie, zdravotníctvo) a nemám pocit, že by to boli voľajakí hlupáci. Konkrétne nepoznám naopak ani jedného hlupáka, ktorý v týchto pozíciách pracuje.
POZOR!!!
Nehovorím o politických funkciách. Ale ľudia v politických funkciách si nakoniec väčšinou uvedomujú svoje "odborné hranice" a v technických oblastiach hlasujú prakticky výhradne v súlade s názorom a návrhmi odborníkov.
POZOR!!!
Toto dehonestujúce/pejoratívne vyjadrenie, "Úradníci z Bruselu" je podľa mňa veľmi lacné. Určite máš na viac.
Jde o to, jak definuješ slovo "hlupák". Pokud se to týká IQ, nebo možná snad i znalosti nějakého oboru, můžeš mít pravdu. Pokud se to ale týká schopnosti domýšlet důsledky, přemýšlet v celkovém kontextu a jednat nezaslepeně, neideologicky a nesnažit se ostatní vychovávat, pak selhávají na celé čáře a označení "úředníci" je spíš eufemismus než urážka.
Ideologie není sprosté slovo. Osobně mám velmi rád čísla, fakta a kontext, ale nakonec většinou dospějete k tomu že možností řešení je více, jako u těch důchodů. Proto politika jaksi vyžaduje ideologii, a politická rozhodnutí jsou ideologická. Například levicové strany rády rozdávají peníze aby pomohly potřebným, aby chudí lidé měli důstojnost atd. Pravicové strany škrtají daně, aby lidem zůstaly peníze v kapse a mohli si s nimi dělat co chtějí, místo aby jim je stát sebral, přerozdělil, a spousta mu zůstala za nehty. Jejich rozhodnutí jsou pak logicky ideologická. Pamatujte na to až se třeba bude řešit třeba jestli kvůli stárnutí populace zvýšit věk odchodu do důchodu a snížit důchody, nebo raději zvýšit daně. Bude totiž opět rozhodnutí politické, a nutně ideologické.
Pokud jde o práci EU, tak tam se každá oblast řeší na úrovni zadání, odborníků, připomínkování a schvalování všemi členskými státy. Rozhodně to není tak, že by někdo od stolu rozhodl co a jak se bude dělat.
Mimochodem velmi podobné procesy mají národní státy. A ty evropské regulace bych s dovolením označil jako daleko kvalitnější, než ty národní. Jeden příklad za všechny. Na alkohol máme daň z lihu. Daní se nedenaturovaný/potravinářský líh, destiláty, pivo, šumivé víno... Jenom tiché víno má "logicky" výjimku. Proč? No protože. A veškeré nápoje se daní 21% DPH. Ovšem v restauraci jsou voda z kohoutku a mléčné nápoje s 12% DPH. Proč? Hmm... Pokud to tedy není třeba caffè latte, které je sice primárně z mléka, ale obsahuje kávu, takže je s 21% DPH. Skvělééé, ještě! Voda z kohoutku s citronem a mátou, ta má 22% DPH, na rozdíl od vody z kohoutku. Sirup je potravina, takže má 12% DPH. Voda se sirupem je nápoj, takže má 22% DPH. Mám pokračovat? Dala by se o tom napsat kniha tak tlustá, že byste s ní umlátil velrybu. Ale co, radši pojďme hodit kámen na tu ošklivou vrchnost v Bruselu, která nám shora diktuje samé nesmysly :D
Tady stav ohledně DPH na pivo v roce 2020, dílo Aleny Schillerové a její bandy. Co byste asi tak řekl, kdyby EU vydávala regulace s podobnou mírou absurdity?
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nelejte-to-pivo-z-oken-nevim-jak-ho-uctovat-internet-bavi-nove-sazby-dph-88307
Už jsem to psal jinde, ale každý výrobek v EU do 230V má standardizovanou zásuvku a to hned na dvou koncích, takže k dalšímu výrobku opravdu nepotřebuju kabel, protože jich tady mám asi 30 v krabici. Prostě koupím monitor, ok, tam kabel je, ale ani jej nevybaluju a zapojím místo původního. Totéž PC nebo zesilovač.
Tím neříkám, že se nemají dávat kabely k novému výrobku, ale na druhou stranu proč s každým chodí tentýž kabel, když už je u starého výrobku, zapojený do zásuvky a třeba kabel za skříní, takže to stejně 25 let nevyměňuju.
Totéž USB. Nabíječek mám doma asi 20, kabelů už možná stovky. RPi už chodí bez ničeho a je to ok.
Zrovna napajecí kabel je univerzální. To je prostě kus vodiče s koncovkou nějakého tvaru. Ale univerzální není to spektrum zařízení na konci. Takže ani jejich zdroje. Pochopím nějakou normu jak tu tuším Trident psal ve smyslu stanovení řekněme pěti napěťových úrovní i když stejně tam zbývá celá škála proudů. Ale snažit se o něco víc je pošetilost, která je naprosto samoúčelná.
Já tedy nabíječek doma dvacet nemám. Mám doma 20 USB nabíječek (asi ne zrovna dvacet ale to je jedno). Zdroje od zařízení jdou pryč spolu se zařízením a neumím si představit, jak kromě nesmyslného vnucování PD do každého zařízení efektivně zajistit, aby to tak nebylo.
Melete hodně, pomalu pod každým druhým příspěvkem, ale melete blbě. Motáte USB PD s externími zdroji. A zrovna kabel taky univerzální není.
Klidně si myslete, že máte nárok na vlastní názor i data, ale jednou je tak právě akorát dost. Vůbec bych se tím nezabýval, kdyby bylo možné skrýt jen vaše příspěvky. Jenže to AFAIK nejde a když ty samé cancy cpete úplně všude, jako by to byly perly moudrosti, ruinujete můj zážitek ze čtení diskuze.
THANK YOU FOR YOUR ATTENTION TO THIS MATTER
Kabel není univerzální, protože ten vodič má nějaký odpor, a průchod proudu proto způsobuje ohřívání vodiče. Existuje norma IEC, a v ČR odvozená ČSN, které určuje proudovou zátěž vodičů v závislosti na materiálu, průřezu vodiče a způsobu uložení (volně, v trubce, dotýkají se, nedotýkají se...).
Zkusme si to představit v praxi. Vezměme si levná "drátová" sluchátka za 100 Kč, a ten kabel použijeme řekněme na napájení vaší pračky. Jak dlouho to asi tak bude trvat, než se izolace na tom kabelu začne tavit a poté hořet? Důrazně doporučuji to doma nezkoušet. To je samozřejmě extrém, ale ve skutečnosti ten sluchátkový kabel nebude použitelný ani na napájení výkonného notebooku, a dost možná žádného (nemám ty tabulky v hlavě).
U tech monitoru, vetsich adapteru, pc zdroju apod jsou od nějaké doby standardizovane konce zarizeni IEC zásuvky( ruzne C dle uziti). A na tom neni zásluha EU.
Co je na druhém konci už standardizovano EU je - unischuko. Pořád se vam ale třeba může stát ze unischuko do starší italské zásuvky ktera vypadá jak europlug se středový změním nedáte.
V rámci Evropy máme standardizované hlavně napětí a frekvenci, aby bylo možné propojit národní elektrické sítě a dodávat elektřinu přes hranice. Je to ranný příklad evropské spolupráce, sahající do padesátých let dvacátého století. Dnes jde o Continental Europe Synchronous Area (CESA). S EU to nemá moc společného. Pokud jde o typy zásuvek, tak by standardizace byla jistě fajn, a usiluje se o ni. V EU pokud vím není stát, kde by zásuvky v nových budovách nepodporovaly vidlice CEE 7/7, což jsou přesně ty, které najdete nových spotřebičích. Ovšem nahrazení všech zásuvek ve všech budovách, a na všech spotřebičích, je dost problém, a nikomu se do toho nechce. Proto například v té Itálii musí nové budovy podporovat jak CEE 7/7, tak starší národní standardy (mají jich rafinovaně více).
Pokud jde o Británii, tak ta snad od začátku měla ve vztahu k EU víc výjimek než pravidel.
Tak podle napeti v zasuvce na konci to brat fakt nejde. Na prenosovych trasach se pouziva kdeco, vc. treba HVDC - kdy se stridavina usmerni, aby se na konci dratu zase prohnala invertorem. Preshranicni linky obecne se nutne nevazou jen na 400kV... stale jsou i propoje na 220kV. A jen tak mimochodem, i nase distribucni sit ma mista, kde namisto "tradicnich" 22kV mate 35kV. Kdyz to zkratim, o napeti to propojovani fakt neni.
Fakt ze je neco standardizovano neznamená ze všichni si předělaji naraz historické instalace. Časem po rekonstrukcich určitě. Unischuko a europlug je standardizovano u spotřebičů.
Pokud byste četl můj příspěvek pozorně zjistil byste ze připouštím stávající národní modifikace.
Navíc nad unischuko standard máte v en nad to kodifikovane národní specifické zasuvky.
Realita je taková ze u novych budov v zemich s vuce zasuvkovymi standardy se používají hybridní zasuvky.
A aby to nebylo jednoduché UK měla hromadu výjimek kvůli jejich divným instalacim.
"zařízení, kupuju/prodávám jako celek včetně zdroje."
To je pěkná blbost. Protože zdroj má jinou životnost než zařízení.
Takže vždy to skončí tak že máte zařízení bez zdroje a nebo zdroj bez zařízení.
Když už máme USB s PD proč je nerozšířit na další zařízení kde to jde snadno.
Jo jsou zařízení kde to není vhodné, ale je jich opravdu málo. Napadá mě opravdu jen E-kolobězky. Tam by měl vzniknout další standard společný s auty. Dopravní prostředek by měl být co nejlehčí, takže strkat zdroj dovnitř je špatný nápad.
Tak to kupujete a prodáváte dost hloupě. Opravdu nevidím důvod, proč bych kvůli novému telefonu měl měnit nabíječku v autě, nabíječku doma u postele a nabíječku v práci na stole. Proč bych měl ty zbylé 2 nabíječky kupovat nesmyslně draho jen kvůli proprietárnímu řešení a tudíž v nižším objemu výroby a vyšší ceně. Rozhodně není žádný greenwashing, když dostanu zařízení bez napájecího kabelu, kterých mi doma leží ladem už 10 a v práci plná velká krabice. Nevidím důvod, proč vyhazovat funkční nabíječku nebo funkční kabel jen kvůli tomu, že přestalo fungovat zařízení.
Vaše argumenty popírají samy sebe. Nikdo nechce, abyste měl ve skříni zdroje před nákupem zařízení. Nic vám nebrání do objednávky přihodit nabíječku. Když můžu kupovat zvlášť foťák a SD kartu, můžu k tomu přidat i nabíječku.
A nemáte pravdu, že každý notebook potřebuje jiné nabíjecí parametry. Podívejte se do nabídky. Už teď se prodávají univerzální USB-C nabíječky na 45 W a většině podávaných notebooků to stačí. Ony se totiž od sebe výkonnostními požadavky zas tak neliší.