Vlákno názorů k článku
Fedora 44 ještě 32bit x86 neodstaví, diskuse byla velmi výživná od lajka27 - To není žádná konspirace, ale prostý fakt, že...

Ne, ladit LD_PRELOAD je ta správná cesta, rok Linuxového desktopu :D

V krajnich pripadech i to je lepsi nez si tahat do systemu flatpak humus s pulkou binarek kterou uz v systemu mam nejasneho obsahu a puvodu o kterem nic nevim.
A pokud si to do systemu pritahnu tak nechci jednu po druhe analyzovat,scan­novat a znova to cely opakovat po update.

Jinak co linuxoveho desktopu tyce. I ve widlich musite obcas delat oplne stejne skopiciny.
"Rock prasackych progrosu".

Proste aby nam ten entrprajz solusn bezel u Fsech (letici flus na stul od PM...) zakosu kde jediny schopnejsi admin je mrtvy brouk v racku.

Problém je roztříštěnost Linuxu. Lidi jsou rádi, že ty knihovny poskládá někdo do flatpaku. Ale aby někdo řešil každou aplikaci pro každou distribuci a její starší verze, to je nereálné. PS: Ve Windows je to často jen o hození DLL do složky app.

Na linux, resp. typických linuxových distribucích, je hezké to, že se pro instalaci programů používají repozitáře s balíčky, u kterých se dá alespoň do určité míry předpokládat, že procházejí nějakým testováním a kontrolou. U nějakého humusu z flatpaků sotva - nejsem si jist, jestli se tímto chceme přibližovat stavu panujícímu na windows, kde kdokoliv instaluje cokoliv, co kdekoliv najde (ne že by to technicky byl problém flatpaku, ale jeho zacílení a způsob použití si o to prostě říká).

> procházejí nějakým testováním a kontrolou

LOL.

Jediná kontrola je to, že či v bugtrackeri je k danému balíčku nejaký problém. Ak je tam menej ako 5 rokov, tak sa k nemu ešte nikto nedostal a ak viac, tak používatelia si už na tento bug zvykli.

Vyvíjel jste nějaký komplexnější software, který by se pak distribuoval přes repozitáře?

Jako vývojář nemáte prakticky kontrolu nad ničím. Pokud chcete aby měli uživatelé aktuální verzi, musíte si dělat balíky sám. Takže s každým release balíky pro Ubuntu/Debian/Fe­doru a možná i další. Nikoho v distribuci nezajímá, že jste vydal novou verzi. Do repozitáře se dostane až s další verzí distribuce. Takže uživatel může klidně dva roky čekat na novou verzi. Pokud se aplikace týká věcí, které se často mění, jsou uživatelé v pasti. Flatpak je požehnání. Jeden balíček, X distribucí. Dokud sám nechcete, nemění se podvozek. Aplikace prostě funguje a máte čas udělat v klidu upgrade na novější verzi runtime.
Ano, pokud je aplikace hodně populární, balíčky udělá někdo jiný a taky se o ně do jisté míry zvládne starat. Pokud vyvíjíte něco méně populárního, je vše na vás jako vývojáři. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že je to dost náročné.

Na flatpaku je humus to, že s sebou táhne spoustu bordelu, který by se při civilizovaném přístupu instaloval jako balíčky (takže by to bordel nebyl).

Zbavit se bordelu pri instalaci treba KDE aplikace do GNOME je s flatpakem daleko jednodussi + mate daleko vetsi sanci, ze aplikace se bude spravne ukazovat. To samy aplikace pro Elementary, atd. atd.

Chapu, ze spouste lidem "stav" linuxoveho desktopu vyhovoval, ale doba uz se trochu posunula :)

Ten "border" 1) aplikacia z nejakeho dovodu vyzaduje 2) zmizne spolu s aplikaciou, ked sa odinstaluje. Na rozdiel od apt/dnf autoremove, ktore mozu, ale nemusia dotiahnuty bordelarsky balicek odstranit.

Na tom je nejhorsi ze to nechcete ani jako user. Natoz clovek ktery je odpovedny za beh a za bezpecnost.

Za mě? Prakticky všechno.

Dakujeme za kvalifikovane a vycerpavajuce zhodnotenie. "Prakticky vsechno" splna vsetky atributy, ktore pomozu pri zlepseni, ako je specifickost, meratelnost, dosiahnutelnost, realistickost...

Uplne vsecho, ale tohle specielne

"ze kniznice vovnutri mozu byt ine ako v systeme"

To je primo pohroma. Kazdej pak ma v systemu 150 deravych verzi tehoz, uzasny ...

To je feature, nie bug.

Za systemove kniznice si je zodpovedny system, za aplikacne aplikacia. Tym padom system moze byt minimalny, nemusi obsahovat kazdu jednu kniznicu pod slnkom a aplikacia podobne, tiez len to co potrebuje. A to, ze sa nemusia zhodnut na verzii znamena, ze ani jeden nie je obmedzovany tym druhym. Nenastavaju dnes bezne situacie, ze aplikacia na Linuxe nemoze nieco pouzit, lebo nejaky LTS system udrziava 7 rokov staru verziu a nema nove ficury, ktore pouzivatelia ziadaju.

A aplikace ma casove neomezenej support a kazdej patlal vydava patche na denni bazi ... jo a ted tu vo snehurce.

Jedinej duvod pro extra verze jakykoli knihovny je prave jak ves lilnej tvurce. O nic jinyho nejde.

Ano, nicméně ona appka tu knihovnu asi potřebuje v nějaké verzi.
Samozřejmně, můžete být purista a říct že když ta appka potřebuje děravou knihovnu, nebudete používat tu appku.
Otázka je kolik pak strávíte smysluplnou prací a kolik migracemi mezi software (protože autor nemá zrovna čas se zabývat upgradem).
To že u close-source nepochodíte vůbec Vám je přepokládám jasné.
A prakticky ve světě go, rustu, nodejs, javy, php a dalších jazyků které mají svůj package managment jste asi skončil (protože to sebou "tahá" všechny knihovny (jsou prostě prikompilovaný)).

Pardon, asi jsem něco pochopil ne zcela správně, ale až do dneška jsem si myslel, že na cit. "appka tu knihovnu asi potřebuje v nějaké verzi" jsou takové ty ošklivé symlinky, které vyrábí ldconfig, aby si appka mohla říct, jakou libku že chce...

To je sice teoreticky pekne, ze su symlinky (ktore sluzia na zlinkovanie pri buildovani, resp. soname -> real file name), ale:

1) neriesi to transitivne zavislosti, len priame. Ked sa nazbiera poziadavka mat v ramci procesu rozlicne verzie kniznic, tak to je dost problem. Preto to baliky v ramci distribucie nerobia a konverguju na jednu verziu.

2) neriesi to konflikty v assetoch jednotlivych verzii kniznic (kniznica pouziva pre svoj subor v /usr/share/foo/bar vo verzii 1 format X a vo verzii 2 nekompatibilny format Y)

3) neriesi to problem, ze aplikacia vyzaduje vyrazne novsiu kniznicu, nez je pribalena k distribucii (lebo do LTS novsie verzie z principu nedavame, vsak, to si setrime o 5 rokov neskor).

Toto je skutocny problem; ono casto trva 5-10 rokov, kym nieco, co Fedora a Arch uz davno maju, prebubla do Ubuntu / Debianu / RHEL (aj ked v10 je uz celkom fajn). Plus potom niektori vyvojari si tiez davaju na cas, ved kym nieco nie je odstranene, tak neriesime ze je to deprecated niekolko rokov, ved LTS distibucie tu s nami budu este dlho... a potom su prekvapeni, ked sa deprecated naozaj odstrani, ved to "potrebuju". Napriklad, kolko rokov tu mame pipewire (ktory riesi aj x11!), ze sa nema grabovat x11 root window a kolki pouzivatelia sa stazuju, ze vo waylande im nejde zdielat obrazovka?