Pod to bych se podepsal...
Možná to vylepšuje "růžovku", ale hodnotnější obsah, který je řemeslně dobře natočený a má nějaký umělecký zaměř, to spolehlivě zdeformuje.
Vídám to u rodičů na návštěvě, u kamarádů na "kulturních setkáních" a čas od času v prodejnách(sám telebednou neoplývám) a je to k pláči.
Za mě jen dobře.
Stačilo by volit pár slov jinak a bylo by to ok - ten bulvární nádech tam je a podle mě to ty zprávičky shazuje. Já to mám tak, že od zprávičky očekávám fakta a osobní názory popř. kontroverzní výroky bych nechal do blogu - takový blog "Svět podle Ježka" bych si bez problémů přečetl :)
Je to zajímavé jak vyrobci hardwaru mají pocit, že nejakym generickym algoritmem upravi obraz, aby vzyd vypadal lépe. A to včetně videi nebo grafiky, na kterych stravily teamy odborniku tydny, aby vypadaly optimalne. Osobne se na spoustu televiznich obrazovek kvuli silene prestrelenemu kontrastu. Mám Asus tablet, ktery obsahuje podobnou funkci, aplikaci Tru2live. Vypnout seda pouze z nastaveni, v anglické verzi systemu, z nastaveni aplikaci a pouze docasne. Kdyz se prepnu do jineho programu, zase se nastartuje. Lide na videich diky ni maji umelou voskovou barvu. Text je necitelny. Nechapu, kdo to vymýšlel...
Da sa vypnut rezim zvysovania plynulosti ("soap opera effect") a da sa nastavit aj prirodzena saturacia farieb (default je kvoli efektnosti presaturovany). Netusim, ci este bezi na pozadi nejaka uprava ale obraz vyzera velmi podobne ako na monitore, ktory ziadne podobne upravy nerobi. Tipnem si, ze sa to da urobit na vacsine modelov na trhu ale na druhej strane si to vacsina ludi nechce alebo nevie vypnut.
Upresnim jde o postarsi Samsung serie 6xxx s LED podsvicenim.
1. Lze vypnout ten resampling a filmy vypadaji prirozene. Efekt je nejvic zjevny u anime, kdyz to je zapnute tak to vypada jak videohra :D Ale kdyz pripojim Playstation tak ten resampling je naopak vyhodou a hry vypadaji plynulejsi.
2. Pak lze jeste vypnout tu dynamickou saturaci a barvy zustnou puvodni - efekt je zjevny u temnejsich filmu, treba Vetrelec kdyz to ma zapnute tak to je katastrofa.
Mam jednu z prvnich 4K LG. 3 nebo 4 roky zpet jsem ji kupoval za 20 000, pricez po pul roce kdy jsem mel cas na testovani(tehdy byl ve 4K snad jen spiderman) jsem stahnul 4K video. No zjistil jsem ze televize vlastne 4K neumi a musim si koupit nejakou HDMI krabicku, ktera 4K zvladne. System prestal dostavat aktualizace. Takze ted hledam 4K zobrazovadlo, nejlepe monitor, bez niceho, tak abych mohl menit klidne co 2 roky za 5k krabicku co lezi vedle TV misto co 2-3 roky TV za 20 000. Bohuzel 4K monitory s 42-50" (pokud se vam podari najit) stoji klidne i 100k (ten rozdil fakt nechapu), takze si jiz delsi dobu hraji s myslenkou, ze koupim treba NVidia shield, televizi rozeberu, vyndam z ni panel a udelam si vlastni TV protoze system v ni uz zacina take celkem haprovat.
Tiez som dosiel k tomu, ze 4k monitory vacsinou koncia na nejakych 30' a 3000 eurach. Preto ostava viac menej len talka, ale smart hovadiny ma trochu desia (kadze ich znefuncnenim moze vyrobca znefunkcnit TV a prinutit ma kupit novu).
Na rozoberanie a prerabanie asi nie som technicky dost zdatny. Ked som rozoberal stary monitor, 2 krat ma kopol :D
smart hovadiny ma trochu desia
Mozna blbost, ale nestacilo by telku desmartizovat (proste uplne odpojit od site) a pripojit rasp/pc/"neco co umi 4k" s tuxem pres HDMI/etc? Neco podobneho tu nekdo myslim resil (ale kvuli streamingu DVBT/S bo ceho). Nevim jak na tom jsou dnesni krabky vs 4k, ale pokud je vedle bedny PeCka... A taky nevim jak s ovladanim, ale to by se asi taky dalo
Nastesti problemy s bednou nemam:)
Na jednu stranu nemohu popřít, že je trestuhodné, když televize rozmázne záběr natočený naschvál s krátkou závěrkou (takže se ztratí "umělecké" rozložení do fázovaných snímků) nebo když przní sytost/kontrast barev, vytahuje hrany, nesmyslně "doostřuje", pak ale zas vyhlazuje obličeje (aby překontrastováním nevylezly všem beďáři), páchá na obrazu overscan+ořez, který je vysílacím pracovištěm podle palce prekompenzován apod.
Vídám jeden DVB-Tčkový full-HD Gogen, který se při přímém příjmu SD materiálu z DVB-T snaží doostřovat hrany při lehkém pohybu v obraze - něco jako subpixelový oversampling/extrapolace. A ten efekt vždycky chvilku naskočí a zase zmizí. Je to hrozně rušivé :-) Pokud dostává SDčko přes SCART zvenčí v analogu, tak tu věc nedělá.
Taky vím jak jsem poprvé zíral tuším na "hrátky s čertem" na drahém HDčkovém LCDčku, jak je pohyb postav plynulý a jak mají všichni ostré obličeje, hladké jak dětské prdelky. A barvy to mělo taky divné, takový noir/groovy nádech do modro-šeda. Dodnes nevím, co z toho dělala televize a co případně zajistil digitální remaster u "poskytovatele obsahu" :-)
Na druhou stranu... žádný LCD panel nemá takový gamut a zjednodušeně řečeno dynamický rozsah, jako filmový materiál. Navíc podsvícení a barevné filtry LCD panelů (nedejbože OLED) budou mít dost jiné "křivky spektrální hustoty" než snímače v kameře nebo lidské oko, pokrytí barevného prostoru displejem není zrovna rovnoměrné - takže konverze barevných prostorů, aby to vypadalo aspoň trochu koukatelně, není zřejmě veselá záležitost. Čili požadavek na "zachování dynamiky, hloubky černé apod." je ze strany filmových umělců dost prázdné plácání do vody.
A pokud si televize má poradit s konverzí nesoudělných snímkových kmitočtů, tak má bohužel docela smysl i ta mezisnímková interpolace pohybu. Ony tomu myslím dost nahrávají moderní kompresní algoritmy počínaje cca MPEG2, kde se "mezisnímkový pohyb" právě ke kompresi s výhodou využívá - takže stačí tu informaci trochu zrecyklovat pro své vlastní cíle :-) Jasně, v dané geografické zóně se vysílá buď jenom "násobkem 25 Hz" nebo jenom "násobkem 30 Hz" a v dané zóně prodávané televize mají interně buď 50 nebo 60 Hz zpracování (tady u nás prodávané panely umí často oboje), takže nesoudělný snímkový kmitočet hrozí v samotném TV přijímači nejspíš z "alternativních" zdrojů signálu (počítač, MP4ka z USB flashky apod.) Na druhou stranu ale regionální normy 25/30 Hz interlaced znamenají, že materiál natočený s konkrétním snímkovým kmitočtem musí konvertovat vysílací pracoviště :-( a historicky se často používalo přehrávání "trochu jinou rychlostí", aby se dorovnal rozdíl pár procent (24 Hz film vs. 2x25 Hz TV) = suma sumárum ze strany filmových studií opět mohutné plácání do vody, pokud hudrují na výrobce TV přijímačů.
V tomto kontextu bych řekl, že možná banda jihokorejských televizních inženýrů-vývojářů bude o detailech konstrukce svých LCD panelů a jejich řadičů a vůbec vysílacího řetězce vědět víc, než průměrný kameraman / režisér / střihač / umělecký ředitel :-(
to, ze nektere LCD TV na sobe maji napsane "az 600Hz" znamena jen to, ze cip MUSI dodavat interpolovane mezisnimky a proti tomu tito reziseri bojuji ne? Ty frekvence sice LCD jako celek dosahuji, ale frekvence zmen jednotlivych pixelu je o dost mensi. viz rozdily mezi Black to White a Grey to Grey casy (to druhe je tak trosku trik na uzivatele)
Ale ja to myslel jinak - to presamplovani v casove oblasti se dela uz na strane vysilani a tam nevim nevim jak "lepsi TV" pomuze. Taky mam pocit, ze nektere stanice zvysuji barvovy kontrast a delaji dalsi 'vylepseni' uz u sebe.
Zjevně nemáš páru o tom jak filmová kamera funguje. Tak si představ že ten "pásek" má na posun o jedno políčko zhruba setinu sekundy, za tu dobu musí plynule akcelerovat na rychlost formule 1, plynule zastavit, a ještě stihnout přestat vibrovat před začátkem expozice. Přičemž se posouvá pár decimetrů pásu před a aktuálním snímkem, kde jsou smyčky vyrovnávající tuhle cukaturu a plynulý pohyb několik kilogramů těžkých cívek. Jestli to chceš ještě zrychlit, připrav si filmový pás, který při tloušťce desetiny milimetru utáhne naložený vlak.
Jde to i s obyčejným filmovým pásem, zas tak choulostivý není, i když vyšší opotřebení tam je. Už Edison s tím experimentoval a přišel na to, že teprve od 48 fps začíná být dojem z filmu plynulý. Kvůli ceně materiálu se to neprosadilo. Na snížení opotřebení při promítání už byl vynalezen rolling loop mechanismus, ale je to drahé a zakládáni filmu je poněkud složitější, takže se to prosadilo jen v imaxu, kde to opotřebení je kvůli rozměru políčka značné.
Ale proč se tu o tom bavíme. Dnes se točí i promítá digitálně a pro 24 fps už není žádný důvod. I na klasický film není problém exponovat rychleji, on to v jednom průchodu v pohodě přežije. Přesto se ve 24 fps točí a pak se řeší, že je to buď cukavé nebo nevhodnými algoritmy rozplizlé. S vyšším fps by ten problém nebyl.
Ono se ve 24 fps točí, protože lidské oko zvládá tak polovinu. Edison experimentoval s kdečím na čem se daly vydělat peníze, a většina z "jeho" vynálezů nebyla k ničemu. Tenhle také, protože i starý maltézský kříž zvládne desetkrát větší rychlost, jenže tam už nejde o opotřebení filmu ale kamery!
Tady se můžeš podívat na start Saturnu V natočený filmovou kamerou v 576fps: https://www.youtube.com/watch?v=_HcnmthntUo
Škoda, že jsi tenkrát nebyl na světě, abys jim vysvětlil, že něco takového není možné :-D
Kdyby sis přečetl popisek toho videa, tak je tam napsané, na jaký film je to točené.
Ve svém příspěvku jsi nic o milimetrech filmu ani váze kamery nepsal. Jen o tom, jak je hrozně velký problém mít kameru byť na 48fps.
Ostatně, podle https://en.wikipedia.org/wiki/High-speed_photography existují 70mm kamery s klasickým posuvem, které zvládají 125 snímků za sekundu (s různými vychytávkami ještě více). Takže, abych se vrátil k úplně původnímu příspěvku, chtít po Nolanovi 48fps je technicky možné.
Já jsem si ten popisek přečetl. Ale pro tebe jistě nebude problém 16mm film promítat na velké plátno ve stejné kvalitě jako měl třeba Pán prstenů :-D
Netvrdím že zrychlení není možné, jenom že je to mnohem obtížnější než u magnetického pásku běžícího kontinuálně. Ale pokud budeš produkovat Nolanův příští film, můžeš ho zkusit přesvědčit aby tebou nabízené technologie použil. Jestli prodáš svůj desetiprocentní podíl v Apple, tak na to třeba i budeš mít.
Ale na druhou stranu, co by člověk chtěl v době, kdy se filmy točí na mobil a vydává se to za umění.
L. jsi hezky mimo. Tocit v kvalite pro platno na velike filmove policko moc rychle nepujde, protoze fyzika. Na male policko muzes tocit rychlejc, muzes toci i na vetsi policko rychlejc ale se ztratou kvality obrazu. Fyziku neochcijes a pokud jo, filmove studia ti ochotne daji penez kolik si reknes.
Tych "obycejnych 25fps" (resp. 24) ma za nasledok motion blur a cinematic feel filmov, pretoze su tak tocene. Je to naschval.
So 48/60 fps to vyzera ovela horsie, ako telenovela. Presvedcit sa o tom mohol Jackson, ked tocil Hobbita: https://gizmodo.com/5969817/the-hobbit-an-unexpected-masterclass-in-why-48-fps-fails
Článek a snaha filmařů mi mluví z duše. Právě tyto přemrštěné obrazové úpravy jsou hlavním důvodem proč se v dnešním digitálním LCD světě při sledování starých filmů nervózně a mrzutě ošívám.
Jakmile zasednu k cizímu televizoru, ihned se snažím vypnout co možná nejvíce efektů, většinou k nelibosti majitele;), . LG televize mívají kino-mód, který částečně uspokojí mé potřeby. Ten se ale bohužel nechová na všech modelech stejně.
U zpráv a nových pořadů snímaných digitální kamerou mi to tak nebaví, ale u filmového materiálu, nedej bože černobílého je to k nesnesení.
To je úplně stejný případ jako s hudbou a různými algoritmy pro její "vylepšení". To může mít jistý význam možná pro dohánění nedostatků nekvalitního hardware(na sluchátcích "zdarma" k mobilu nebo integrované zvukovce si člověk hudbu opravdu moc nevychutná...). Jinak to ale hudbu akorát vyloženě przní - autor věděl nejlíp sám, jak chce, aby jeho hudba zněla.
Stačí se na PC podívat na: https://www.testufo.com/ , kde je jasně vidět, proč se výrobci snaží interpolovat snímky. U mě test běží plynule až při 120Hz. Takže televizor nikdy nebude jako promítací plátno.
Tak jsem si to natočil na video a koukl se, co to vlastně zobrazuje. Dělá tohle:
Na obrazovce je obrázek ufa, 3x vedle sebe. Překrývají se. Každý jeden z nich dělá to, že se postupně z černé rozsvítí na plnou intenzitu a pak zhasne. Když zhasne, tak se objeví o kus vpravo a opakuje se to. Obrázek samotný se nehýbe, stojí na místě.
V každém snímku tedy máte několik obrázků ufa, které jsou blízko sebe a mají měnící se intenzitu. Pokud je frekvence hodně vysoká, tak se prakticky překrývají a vypadají jako jeden rozmazaný obrázek, co se pohybuje. Pokud je frekvence nižší, tak jsou ta ufa dál od sebe. Podle fáze je pak vidět dobře jedno nebo dvě, chvílemi jsou vidět všechna tři.
Takže závěr: vůbec to nesouvisí s frekvencí. To, co pozorujete jako trhání, je ve skutečnosti střídání NĚKOLIKA obrázků, které stojí na místě a jen mění intenzitu. Jinými slovy - to co trhá při 15Hz není trhaný pohyb jednoho obrázku, ale problikávání tří statických obrázků. Že se tři blikající obrázky špatně sledují asi nikoho nepřekvapí, že? Na 120Hz to vypadá lépe jen proto, že obrázky se prakticky překrývají a neblikají - svítí konstantně.
Prostě mi to přijde jako ukázka, proč neinterpolovat. Nižší frekvence nejsou rozbité tím, že se ufo pohybuje trhaně, ale tím, že tam těch uf je několik najednou a vůbec se nehýbou. A vypadá to ještě o to hůř, že se to překresluje vysokou frekvencí, ale mění se jen intenzita barvy, nikoliv poloha.
Hurá, přišel jste na princip pohyblivých obrázků. A až bude fps tak vysoké, že posun mezi snímky bude jen o 1 pixel, tak to konečně začne vypadat jako pohyb. Filmaři to šidí delší expozicí, aby to přeblikávání nebylo tak patrné, ovšem když Vaše oči sledují pohybující se objekt ve filmu, tak vidíte prd, na rozdíl od vysokého fps, kdy byste viděl ten objekt.
A teď se ještě zamysli nad tím, jestli ve skutečnosti vidíš stejný rozmazaný prd jako v tom filmu, nebo ostrý pohybující se objekt. Protože lidské oči, jak jsem psal výš, dávají tak 12 fps, a zbytek dopočítá mozek ;-)
Ono to pak může dopadnout jako u hudby, kdy dnešní technicky dokonalá aparatura zní subjektivně hůř, než starý elektronkový krám!