Odpověď na názor

Je to tak, platforma (ppc64le) v tomhle kontextu pořád žije.

Ale v podstatě teď nejsou implementace pro obecné použití někde ve středu té nabídky CPU. Na jedné straně jsou specifické embedded desky s nějakými staršími generacemi PowerPC, co dělá třeba NXP/Freescale (QorIQ), jsou v hodně systémech, mají nejrůznější certifikace, ještě dlouhou dobu podpory atp. Nicméně je vcelku evidentní, že je to spíš dojezd a všechno další bude s ARM nebo RISC-V jádry.
A na vrcholu jsou tu Power řady serverů od IBM. Což je naprosto ojedinělý, velmi nákladný hardware, co má pár specifických užití. Není to paradoxně to zmíněné počítání (ne že by to bylo pomalé, ale nedává to moc smysl v porovnání třeba s GPU nebo HPC clustery s komoditním hardwarem propojeným přes IB, nebo nějakou jinou formou distribuovaného počítání), ale obecně spíš vertikální škálovatelnost a paměťová propustnost.
I přestože existují velké 8-way MP systémy s Intel procesory, tak pořád IBM POWER servery můžou jít ještě dál. Mají specifický formát/rozhraní OMI místo standardních DIMMů, každý modul pak obsahuje speciální čip, co to serializuje. Ve výsledku pak jsou schopni dosahovat brutální propustnosti a množství připojených modulů s velmi malou latencí. Navíc celá šasi s CPU, pamětmi se dají navzájem propojovat externími kabely (tlusté jako od míchačky, akorát se to jmenuje PowerAXON :)) a celé pak běží jako jeden systém (oproti nodum spojeným přes IB, kdy má každý svůj OS a spojení se řeší na MPI vrstvě a v aplikaci).
Takže je to třeba volba pro největší sloupcově orientované, in-memory databáze (SAP HANA, DB2), kde je rozhodujícím faktorem velikost RAM a rychlost přístupu.
Další užití je pak samozřejmě pro stávající enterprise aplikace běžící na IBM platofrmách - i series (ex. OS/400) a AIX.
Finálně to možná někomu může vycházet líp (resp. vyrovná to cenu HW) pro aplikace, co jsou licencované za fyzické jádro (jako Oracle DB Enterprise), protože ta CPU mají obrovské cache a SMT8 (jako HyperThreading, ale x8).

Takže to je za mě asi aktuální stav a ani na jednom konci nevidím moc prostoru pro FreeBSD. U toho embedded to bude nějaký RTOS nebo Linux, u těch mega serverů to rozhodne aplikace a služby, takže zas Linux (SAP HANA, virtualizace, kontejnery) nebo proprietární systémy od IBM.
Tím se ten komunitní vývoj v podstatě deleguje pro pár lidí, co si onehdá koupili Talos, nebo mají někde v kumbále starého Maca, konzoli atp.
Čímž nechci předjímat, jak se finálně rozhodnou, zatím je to tier-2 platforma i pro FreeBSD 16, ale do jisté míry chápu úvahy, aby se soustředili na majoritní platformy, pokud jim to např. brzdí releasy. A "hobbíky" přenechali např. NetBSD, které tomu má uzpůsobenou celou infrastrukturu okolo i s kompromisy, co to přináší.