Člověk nikdy nepochopí, proč to původně navrhli tak, že se všechno bude předávat přes zásobník. Ale v golangu je toho víc k nepochopení...
Asi to bude tím, že žádný jazyk nemůže být perfektní hned v první verzi :-)
17. 8. 2021, 13:08 editováno autorem komentáře
Az na to, ze Go je v prvej verzii uz desat rokov a jeho komunita kazdy krok dopredu vnima ako krok dozadu alebo naopak.
S trollem je lepší se nebavit ;) Jinak v 1.17 už je podpora typových parametrů (preview s chybami, ale použitelné).
To nenavrhli pro Go, to vycházelo z jejich "céčkového" ABI v OS Plan 9. Celý toolchain (překladač C, asembler, linker atd.) na začátku vzali z Plan 9 a jen napsali frontend pro Go. Tohle prostě zůstalo až dodnes (resp. do Go 1.16).
Jo z Go vychází jakýsi "závan" let minulých. Jako by raději vlezli do známé pasti, než aby místo toho použili nějaký novější koncept, který by někdo nemusel znát.
Před Go 1.5 tam bylo mnohem více historických částí, například překladač C s vlastní verzí syntaxe. Pak většinu komponent přepsali, včetně překladače (do Go). Bootstrapping je sranda :)
Tím závanem jsem nemyslel starý toolchain, který vlastně nikdo jiný moc nepoužívá. Spíš jak je navržený samotný jazyk.
Krásný příklad je třeba Hoareho miliardový omyl. Jazyky s vousy až k zemi flíkují svoje reference anotacemi a přidávají Optional typy. A relativně nové Go si spokojeně inicializuje reference na nil a možná to budou za X let lepit stejně jako teď třeba Java.
No právě, jednou zalepí něco co i konzervativní Java lepila někdy v roce 2014. Příležitost udělat to pořádně už nemají. Měnit věci na opt-in se zpětně moc nedá.
Mně jde hlavně o to, že tenhle problém není nějaká horká novinka. O téhle chybě se mluví spoustu let, jsou známá řešení a ... a nic. :( Prostě se vztyčenou hlavou nakráčeli do totálně provalené pasti.
Mají jiné priority. Kdyby mělo Go být super bezpečné, muselo by mít taky readonly proměnné, private na úrovni struktur a spoustu dalších věcí. Pak by to byl Rust :)
Jasně, kdyby mělo být Go super bezpečné, tak by bylo potřeba spoustu dalších věcí. Ale já nemluvím o dokazatelné bezpečnosti ve stylu Rustu, ale o blbých nullable referencích jako opt-in. Tady je poměr cena/výkon trochu jinde, ne? A taky to není žádný state of the art výzkum v programovacích jazycích.
Pro doplnění - v Go 1.18 jsou "non-nullable" ukazatele (implementace ve smyslu rustovského "zero cost abstraction"). Hejtři teď musí přejít od "Go to nemá" ke "Go to donedávna nemělo" :)
Na jednu stranu máte pravdu, ale na stranu druhou je v Go zvykem (= prakticky všichni to dodržují) používat více návratových hodnot a minimálně tak řešit typ Result (Optional je v tomto kontextu asi míň zapotřebí). V praxi se fakt na NPE v Go narazí málokdy, už jen proto, že se zde reference používají míň, než například v Javě a když už je nějaký objekt inicializován, tak je prakticky hned po volání konstruktoru jasné, že nebude nil (protože tady se error check v praxi vyžaduje).
PS: to je z praxe, kde v Go píšeme servicy. Asi u nějakého SW s hodně "rozmáchlými" datovými typy to bude jinak, ale u víceméně jednoduchých servis je toto asi ta nejméně problematická část Go.
K tomuto kdysi byl návrh ("Go syntax proposal") - probublávání chyb z návratových hodnot jako v Rustu. Ale neprošel hlasováním. Pokud se pamatuju dobře, tak rustovskému "call(...)?" odpovídalo "try(call(...))".
To "teď" ber s rezervou :) Měl jsem na mysli NotNull anotace. Prostě hlídání nulových referencí už při kompilaci, protože na spoustě míst vůbec nedávají smysl a díky tomu to tam nikdo nekontroluje a vyhozenou výjimku pak taky nikdo nečeká. Přidávat něco takového do jazyka zpětně má své mouchy.
Go má jen ukazatele, ne reference. Viz vysvětlení P. Tišnovského. Tato výhrada by dávala smysl u rozhraní, ta jsou ekvivalentem javovských referencí. Nicméně typová kontrola v překladači Go pracuje s nil kreativně, standardní knihovna je plná výrazů typu “*(*T)(nil)”.
Ony ty ukazatele a reference jsou dost neostré kategorie. Potkal jsem c++aře, co tvrdili že reference v Javě jsou vlastně ukazatele (a svým způsobem je to i pravda). :) Ono není až tak důležité jak se tomu říká, ale jestli je to "nullable".
Zrovna v C++ reference nullable nejsou, jen pointry. V Go je naopak několik typů nil, třeba “x == nil” může být false, i když odkaz na instanci je nil. Holt špecifiká… :)
Ten assembler jsem musel používat v jednom projektu, a abych byl upřímný, tak to byla moje nejhorší zkušenost vůbec. Nezdokumentovaný kočkopes, kde je všechno jinak, instrukce mají jiné názvy, jiné pořadí argumentů, názvy funkcí musí obsahovat nějaký zvláštní unicode znak, atd... už to nikdy nechci vidět.
Na druhou stranu v go je všechno tak nějak naopak, takže se nedivím, že i ten assembler je vlastně naopak.
Asembler v Go není určen pro “veřejnost”, jen pro interní použití, proto k němu není rozumná dokumentace. Pokud ho někdo potřebuje (nebo si to myslí), nejspíš neměl vůbec použít Go.
Já ho pochopil tak že mluvil o Plan 9 assembleru a ne o Go assembleru. Mimochodem sám jste napsal že celý ten toolchain existoval ještě před vznikem Go.
Ne assembler v Go není mizerně zdokumentovaný, protože je určený pro interní použití. Autoři jednoduše použili svůj assembler, který byl prostě mizerně zdokumentovaný už v dobách kdy žádné Go neexistovalo.
To je blbost. Občas je potřeba i nějaký ten SIMD v go (viz treba port simdjson), když člověk nechce linkovat k C knihovnám. Ten assembler by byl naprosto použitelný, kdyby se autoři nerozhodli to udělat prostě všechno jinak, a blbě.
Já se tu s tebou nebudu hádat. Ten assembler tam je z nějakého důvodu, a kdo ho umí využít má prostě výhodu. Já jsem dokázal zrychlit něco 8x aniž by se komplikoval deployment té služby a linkovalo něco k C knihovnám. Možná to nevidíš, ale ten assembler se fakt používá.
Problém celé té věci je v tom, že autoři go prostě nechcou nic udělat kompatibilní. Všechno musí být jinak. Ale jak říkám, to jsem si zvykl, a určitě bych nepřepisoval v go něco co už funguje do jiného jazyka jen kvůli tomu, že má debilní assembler. Člověk si zvykne, když za to dostane dobré peníze :)