Zkombinujte tohle s pozadavkem na chat control.
V praxi to znamena praktickou nemoznost instalovat aplikaci, ktera neni zaroven velkym bratrem.
No mame se "na co tesit".
Cekam ze pocitace prijdou na radu potom (nejen MS se predstava kontroly nad instalovanymi aplikacemi jiste bude libit).
A kazdy kdo ma na pocitaci linux bude rovnou povazovany za teroristu (protoze kdo jiny by zabezpeceni vlastni techniky bral vazne)
GPLv3 vzniklo jako reakce na Tivolizaci (https://en.wikipedia.org/wiki/Tivoization)
Coz je presne toto.
Google by toto nedelal, protoze by to stalo hodne G$ (navic by nejak musel donutit vyrobce SoCs aby pro to psali drivery).
Google sam o sobe dnes je kompatibilni, protoze Pixel jde odemknout a dokonce pridat vlastni podpisovy klic a zace zamknout.
Mám dojem, že kdyby Linux byl licencovaný pod takovou licencí, tak se zkrátka neuchytí jako kernel pro embedded věci v takové míře a výrobci SoC by psali drivery pro jiný systém. Například i proprietární. Tenhle svů whataboutismus můžu i rozšířit: Nedivila bych se, kdyby tím systémem bylo NT.
Ale ne z hlediska práce. V Linuxu aspoň půlku práce udělal někdo jinej a musel to zvěřejnit. Co máš z toho, že třeba Sony (PlayStation) a Apple (Mac, iPhone) používají BSD, o většině úprav nevíš.
Předchozí komentář:
> Tenhle svů whataboutismus můžu i rozšířit: Nedivila bych se, kdyby tím systémem bylo NT.
To není tak divné. Windows pro embedované použití je běžný dodnes. Myslím např. automatické pokladny v supermarketu a asi i ty tabule s jízdními řády na nástupištích na hlaváku v Praze.
27. 8. 2025, 11:02 editováno autorem komentáře
Ale ne z hlediska práce. V Linuxu aspoň půlku práce udělal někdo jinej a musel to zvěřejnit. Co máš z toho, že třeba Sony (PlayStation) a Apple (Mac, iPhone) používají BSD, o většině úprav nevíš.
No právě, o tu práci jde, i když licence by byla výhodnější třeba BSD. Tím jsem chtěl nepřímo říct, že licencovat kernel pod GPLv3 by nemusel nakonec být takový problém a výrobci hardwaru by to překousli.
Ono ani tak nejde o licenci jádra, jako jestli pak "otráví" i licenci binárních blobů. Ovladače HW používají spoustu licencovaného IP (Intelectual Property) od třetích stran. Ono i když si výrobce HW vše vymyslí "od nuly", tak musí platit, co je pokryto patenty. Např. Intel za své iGPU platil AMD a Apple určitě Imagination Technologies (první generace jeho iGPU měly dokonce půlku obvodů ještě z předchozího licencovaného iGPU PowerVR).
Primárně ano, od toho jsou přepravní podmínky (forma smlouvy) a pošta má také nějaké "smluvní podmínky" - to je také forma smlouvy. Takže pokud se něco stane se zásilkou (podpálí sklad kde je uložena), nebo terrorista ohrožuje cestující, pojišťovna (a myslím, že i zákon) jde primárně po provozovateli. Je jasné, že pak se to řeší dále, protože nikdo si nechce nechat na sobě tíhu jakéhokoliv průšvihu. Samozřejmě, že jsou jisté meze rozumného rizika, které provozovatel podstupuje. (Cinklo to teď?) Takže to, že byla železniční policie v ČR zrušena TAKÉ znamená, že rizika pro cestující jsou dostatečně nízká. Neznamená to, že se na nás stát vykašlal (kdo teď volá: "Defenestrace!"?), ale že se máme opravdu dobře. Ale to už je jiné téma.
ano, nese. Pokud mi cizí zásilka třeba požárem nebo rozlitím poničí tu moji, pošta za ní nese odpovědnost a neřekne ať si to jdu vyřešit s odesílatelem té jiné. Zásilky ze zahraničí u ČP procházejí kontrolou a v některých případech i rentgeny.
Stejně tak pokud tě ve vlaku obtěžuje jiný cestující nebo ti zasedl třeba místo s tvoji místenkou, máš tady vlakový personál, který to za tebe řeší a pokud to nevyřeší (třeba ten dotyčný měl přednostní právo kvůli invaliditě), tak ti to finančně kompenzují.
Tak ještě jednou. Jestliže zásilka nadělá nějakou škodu, přepravce bude hnán k odpovědnosti a vyústí to v nějaké opatření. Příklad je, co nyní udělal Google. A ta opatřerní v případě ČP "mohou"* být až takového charakteru, že ČP bude číst každou zásilku a schvalovat její přepravu.
*
1. Jistě, v dnešní době už snad nikdo nevěří, že v psaném textu přepravovaném ČP bude nasazena cenzura. To bylo relevantní v době, kdy jaksi nebyl internet a předávání zpráv na větší vzdálenost jinak než poštou (pro běžné smrtelníky) nebylo možné.
2. V případě pošty je tady však instituce listovního tajemství. Můžete si být jist, že pokud by nastala vyjímečná situace, takové výdobytky civilizace jako listovní tajemství by byly to první, co by bylo zrušeno.
Takže ten váš "ekvivalent" není dobrý příměr.
27. 8. 2025, 09:07 editováno autorem komentáře
Ne nemohou ty malý bolševiku.
"Listovní tajemství je chráněno primárně Čl. 13 Listiny základních práv a svobod a dále je upraveno a postihováno v Trestním zákoníku (§ 183 a násl.) a v zákoně o poštovních službách. Zákon umožňuje výjimky z tohoto pravidla (např. soudní příkaz), a jeho porušení může být hodnoceno jako trestný čin s různě vysokými tresty podle okolností a závažnosti. "
Zase špatně - nejsem ani malý bolševik, ani velký bolševik. Psal jsem o vyjímečné situaci, ale nenapsal, jakou mám na mysli. Myslel jsem něco jako vyjímečný stav.
Protože umím, na rozdíl od vás, použít veřejně a zdarma dostupné zdroje, přikládám výstup chatgpt.com. Možná ale chatgpt kecá, klidně mě můžete opravit protiargumentem:
Platilo by listovní tajemství i v případě vyjímečného stavu?
ChatGPT řekl:
Ano, listovní tajemství v České republice je ústavně chráněno – čl. 13 Listiny základních práv a svobod stanoví, že „tajemství listin a jiných písemností, a to buď v poštovním styku, nebo jinak doručovaných, jakož i tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením, je zaručeno“.
Nicméně – tato práva nejsou absolutní. V určitých situacích mohou být omezena zákonem, typicky:
pro účely trestního řízení (odposlechy, sledování zásilek),
pro ochranu bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti, práv a svobod druhých.
Pokud by byl vyhlášen výjimečný stav (podle ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR), vláda může v nezbytném rozsahu omezit některá práva a svobody. Konkrétně čl. 6 odst. 2 tohoto zákona uvádí, že lze omezit listovní tajemství a tajemství jiných písemností a záznamů, ale jen pokud to vyžaduje bezpečnost státu nebo veřejný pořádek.
a nespadaju pod listove tajomstvo aj spravy ci uz cez email, alebo rozne dalsie formy elektronickej komunikacie?
tak ako nemozu byt listy hromadne a automaticky kontrolovane na nevhodny obsah tak by to rovnako malo platit aj pre elektronicku komunikaciu a malo by sa to diat len na zaklade sudneho prikazu a len v nevyhnutnych pripadoch pri vaznom podozreni na pachanie trestneho cinu
lebo ak budu automaticky kontrolovat odchadzie spravy na vyskyt nevhodnych slov, resp. data na ich nevhodny/protizakonny obsah a automaticky sa to potom bude bonzovat fizlom tak niesme daleko od toho aby si stat vynuti automaticku kontrolu vsetkych aj sukromnych kamier, ktore automaticky budu rozpoznavat obsah a ak sa tam objavi nieco co vykazuje protizakonne alebo protistatne/protivladne(o toto im vskutocnosti ide) konanie tak sa to automaticky takyto zaznam posle novodobym stbakom
Je to přesně opačně: Poškozenou nebo nedodanou zásilku řeší s poštou příjemce: https://www.ceskaposta.cz/rady-a-navody/reklamace Myslím, že nic nebrání odesílateli zásilku reklamovat a pouze odhaduji, že jej pošta nepošle do bažin, ale dokumentovaný postup je opačný než píšete.
To se vyřeší samo. PC je výběhová platforma (třeba v takových asijských rozvojových zemích má PC málokdo, abvykle jen ten kdo ho má z nějakého specifického důvodu - gameři, programátoři a pod., ale mobil mají všichni) a tenhle trend jde i k nám. PC platforma nejspíš nezmizí, ale do 10 let to bude okrajová záležitost pro pár nadšenců.
Ale dava. Minimalne pokud jenom spekulujeme a nevime, jak bude to povinne ID opravdu fungovat. Nakupy na Google Play mohou byt omezeny regionem.
Chtel jsem si koupit aplikaci na ceskem Google Play. Na nemeckem nebyla. Telefon byl koupen v Nemecku a prihlaseni ke Googlu probehlo tez v Nemecku a s aktivni nemeckou SIM kartou. I kdyz jsem prepnul data na ceskou SIM, stejne chtel nakupovat jenom v Nemecku. Musel bych si zalozit novy cesky platebni profil a prepnout se do nej. Co jsem o tom cetl, slo to udelat jenom vyjimecne - Google nedovoloval profil casto prepinat.
Tak jak to Google představil (https://developer.android.com/developer-verification/assets/pdfs/introducing-the-android-developer-console.pdf) se žádná země či jiné omezení na instalaci neudává.
Google nevidí obsah aplikace, takže tvrzení, že Google nepustí aplikace, která nesplňují ChatControl je nesprávné.
Apple má něco podobného už několik let a nic z toho, co se teď vytýká Googlu nedělá, prostě se dopředu musíš identifikovat a sdělit certifikát, kterým budeš aplikace podepisovat.
Nejsem toho zastánce, ale nemám potřebu si vymýšlet konstrukce, aby problém vypadal větší než je.
Nemyslim. G nepotrebuje videt obsah aplikace. Staci mu kontrola ze ID je v databazi. Jinak receno kdyz bude nekdo "zlobit" a G to bude vadit, ID vyradi. Napriklad nabizet YT aplikaci co nezobrazi reklamu. Nebo jej nejaka vlada/soud naridi zasahnout proti obchazeni chat control.
Jiste, obratem muze vzniknout aplikace jina, co dela totez. Jenze to je predem prohrany boj na kocku a na mys. Za techto podminek si apku nainstaluji maximalne jednotky tisic lidi (spise mene) a to pro vzajemnou komunikaci je znacne podkriticke mnozstvi.
27. 8. 2025, 09:40 editováno autorem komentáře
To mi nepřipadá reálné.
Google neví hash apk, není tedy schopný říct, že tahle verze nesplňuje podmínky a musíš vydat novou. Může zablokovat pouze celou aplikaci nebo celého autora.
Z toho důvodu je i složitá kontrola samotné aplikace, Google (a nikdo jiný) neví, jakou verzi vlastně kontroluje a jestli aktuální je už podle jakýhkoliv pravidel v pořádku nebo jestli je více verzí jedné aplikace.
Google to na prezentaci odůvodňoval tím, aby se dala kontrolovat integrita a autenticita aplikace, tj. že není modifikována cestou a že pochází od daného autora. Zároveň chce ztotožnit autora aplikace.
Pokud aplikace bude porušovat zákony (nebo si to někdo bude myslet), Google asi nejspíš poskytne jen kontaktní údaje na autora a to bude vše.
Pokud budeš poskytovat nějakou aplikaci, kterou ti Google přes tohle bude blokovat, tak prostě budeš pokaždé registrovat nové ID a vydávat nově podepsané apk s novým názvem aplikace. Obcházet to lze velmi triviálně, takovéhle díry dělají politici v zákonech a nikoliv vyloženě technologická společnost jako Google, tam věřím, že ví jak to funguje.
ale vždyť tam uvádíš pouze název aplikace a svoji identifikaci, Google neví, co ta aplikace reálně dělá.
Chatcontrol je odpovědnost tebe (pokud samozřejmě budeš tak velký a splníš podmínky) a nikoliv Googlu, Google jen poskytne tvoji identifikaci.
Dělat aplikaci nad youtube, která porušuje licence youtube je pořád tak nějak na hraně a přeci nečekáš, že ti všichni půjdou na ruku.
Pokud budu mit komunitni (treba OSS) aplikaci, kdo presne ma byt ten, kdo bude pripadne vystaven represi?
Jak presne bude licencni podminky porusovat treba webovy proklizec, ktery jedine, co dela je ze pri prepnuti kontextu (obecne) neprerusi prehravani (treba dnes Brave)?
Webovy prohlizec otevira stranku a interpretuje jeji kod. Zadne specificke licence pro dany web neresi.
A jak přesně ta OSS aplikace vypadá? Někdo konkrétní musí vlastnit majetková práva a mít nějakou právní subjektivitu, ten přesně může zaregistrovat to ID a poskytovat k němu podepsané balíčky.
Nebo bude dostupný zdrojový kód a ten kdo si to zkompiluje a podepíše, si musí zaregistrovat ID (tady to bude velmi nepříjemné nejspíš s požadavkem na unikátní název, ale kdo ví).
Podobný princip je přece s balíčky v repozitářích v distribucích, buď se o ně stará komunita, která dělá tu aplikaci nebo se o to stará střetí strana a tedy z pohledu distribuce je konktatní osobou.
Tak historicky by byl priklad takove aplikace treba TrueCrypt.
Nikdy nemel zadneho znameho autora (a vzhledem k jeho podivnemu konci asi dobre vedeli, proc).
Prikladu aplikaci, ktere se "nelibily" je vic a vzhledem o snahu o stale vetsi smirovani jich bude pribyvat.
Caste problemy mivaji i autori implementaci Toru.
a preco by som ja ked si vytvaram vlastnu appku na androide ktoru ani nemienim sirit dalej mal byt zavisly od toho ci mi to velky brat schvali, alebo neschvali?
co ak potrebujem v tej appke take funkcie ktore sa velkemu bratovi nebudu pacit?
pokial to od googlu nevyzaduju zakony danych krajin aby nieco taketo implementoval tak to je porusenim protimonopolnych pravidiel. google nema co rozhodovat co sa smie a co nesmie nahravat na telefon
Mícháte jablka s ananasy. Hardware je hardware a software je software. Telefon je ten hardware. Chtěl by Google platit za Android? Ano, proč ne, je to jeho software, má na to právo. Ale vnucovat mi nějaký konkrétní způsob používání mého hardwaru a mého softwaru je úlet. Platí to o telefonech, autech, o čemkoliv.
Poslal jsem dříve než jsem chtěl, tak druhá část:
"Ale vnucovat mi nějaký konkrétní způsob používání mého hardwaru a mého softwaru je úlet. Platí to o telefonech, autech, o čemkoliv."
Tak já mám třeba v autě omezovač otáček. Výrobce mi tímto vnucuje dodržení nějakých provozních podmínek. A ne, nemohu si k autu dobastlit spoiler z dřevotřísky, protože bych neprošel STK. Dokonce si ani nemůžu dát pneumatiky jaké se mi líbí, ani nehomologované LEDky nebo xenony. Jsem rád. Aspoň neoslňuji, jako ti, kterým je tohle jedno. Nebo nejsem ostatním nebezpečný, když mi takový spoiler updane v zatáčce. A jak to souvisí s mobilem? Nevím, vy jste psal, že to souvisí.
to vazne ides porovnavat telefon s nejakou vlastnou appkou s upravou auta ktore by nesplnalo podmienky ktore stanovuje zakon na jeho prevadzku na pozemnych komunikaciach?
prikazal snad stat aby google implementoval povinne id a rozhodoval o tom ako sa android upravit moze alebo nemoze? nic take stat nestanovil takze to neporovnavaj s upravou auta
navyse to auto pokial ho budes pouzivat na svojom vlastnom pozemku, alebo na inych pozemkoch ktore nepodliehaju zakonom o prevadzke motorovych vozidiel na pozemnych komuniakaciach si mozes upravovat podla lubovole. mozes si tam dat osvetlenie ake chces, mozes si tam dat spoiler z coho chces, mozes si tam dat gumy ake chces, mozes si upravit motor ako chces,....
Asi jste chtěl reagovat na martinpoljak. Já jsem mobil s autem nesrovnával. :-)
Ano, to co jsem popsal s autem se týká provozu na veřejných komunikacích. Neuvedl jsem to tam, to je pravda. Je v tom můj mlčenlivý předpoklad, že já mám auto proto, abych se přepravil z místa na místo a to pokud možno bezpečně. Můj use case není jízda mimo veřejné komunikace. Však s mobilem, kterým se nechcete připojovat do Google si také můžete dělat co chcete a Google proti tomu nic mít nebude. :-) Už?
"Připojit ke Google" znamená mít google účet spárovaný s mobilem. Pak mobil můžete použít i bez Google účtu a ano, pak nepůjdou instalovat aplikace. Psal jsem: "Však s mobilem, kterým se nechcete připojovat do Google si také můžete dělat co chcete a Google proti tomu nic mít nebude." Ano, explicitně jsem nezmínil, že nepůjdou instalovat aplikace. Reagoval jste na analogii s použitím automobilu mimo smluvní podmínky (provoz na pozemních komunikacích). Také nemusíte platit povinné ručení, nebudou vás sledovat rychlostní kamery (ó, jaké to narušení soukromí!) atd atd. Ale nikam daleko za rozumný čas nedojedete, takže v mém použití automobilu popřete jeho účel. (Uznávám, jsou takoví, co hromadí vraky aut na zahradě, ale to fakt není můj případ.) Myslel jsem, že ta nalogie je zjevná - evidentně nebyla, tak pardon. Chodíme pořád dokola - máte ještě nějaký dotaz, nebo to můžeme uzavřít?
Proč by nešly instalovat aplikace? To neznáte třeba F-droid?
Takže otázka, kterou tu řešíme je: Má Google právo blokovat instalaci aplikací pro Android i z jiných zdrojů (F-droid, vlastní APK)? I v případě, že byl ten Android de-Googlován nebo je na privátní síti?
A jsou i automobily určené pro závodní okruhy. S úpravami, které je na silnici nepustí.
27. 8. 2025, 11:06 editováno autorem komentáře
Ano, Google má právo blokovat, co se mu zlíbí, protože dodává OS a za něj nějakým způsobem ručí. Pokud se vím to nelíbí, použijte jiný OS, který takové omezení nemá.
Ano, jsou i jiné automobily určené pro závodní okruhy. Ale ani tyto nesmí na veřejnou komunikaci, resp. je to speciální případ. Nebo i za upravené motory z Fordů ručí automobilka?
Tak já nevím, ale přijde mi, že pořád kličkujete. Nebo vám to opravdu není jasné? Asi není, tak naposled:
Před použitím Androidu souhlasíte s podmínkami použití. Jestli s nimi nesouhlasíte, použijte jiný telefon, který má takové podmínky, se kterými nebudete mít problém. Jesli takový najdete nebo ne je váš problém. Co na tom pořád nechápete a plantáte tam nějaké právo Google? Jestli máte pocit, že Google porušuje vaše práva, řešte to konstruktivně a ne tady v diskusi. Děkuji.
"protože dodává OS a za něj nějakým způsobem ručí. "
no si si isty, ze za ten os ruci? no ja by som dal krk na to, ze v eula ma, ze neruci za nic, tak ako to ma drviva vacsina softu
a za co vlastne podla teba google ruci, ze si z jeho obchodiku nestiahnes skodlivu appku? :)
alebo snad ruci za to, ze jeho os nesposobi ziadnu stratu dat? vazne? :)
ci snad nebodaj, ruci za to, ze ak ti cez jeho os vykradnu ucet, ze on to zaplati? :)
no tak za co podla teba ruci?
Nemusi slapat primo do Googlu, ale meli by definovat, ze sluzby nelze vazat na oligopolni korporat (jeste k tomu ten vtip s EU digital sovereignty), ale mel by to byt open standard, ktery muze implementovat kdokoliv. S Googlem by v zasade diky AOSP (coz je celkem dobry krok k tomu, aby Google prosel u antimonopolnich zakonu) problem nakonec byt nemusel, jediny problem je vazba aplikaci na play services.
Vysledek je ten, ze pouzitelny telefone nelze bez podrizeni se Google v soucasne dobe vyrobit.
A to uz problem je.
Pozor, Google aktivně likviduje AOSP. Známý je příklad, kdy přesunul API pro geolokaci z AOSP do Google Mobile Services. Aplikace tak musely být aktualizovány na nové API, a pokud starou codepath odstranily (v nové verzi Androidu na telefonech není), tak app nebude fungovat na "de-googled" telefonech. AOSP slouží už jen pro antimonopolní úřady.
"použijte jiný telefon, který má takové podmínky, se kterými nebudete mít problém"
A to je presne ktery?
Aktualne je tu totalni ologopol dvou systemu podporeny jeste tim, ze mi to vnucuji banky a stat.
Ok, rekneme, ze mam obycejny tlacitkovy telefon bez os. Me by to nevadilo, ale je mi to cim dal vice nuceno nekym jinym.
A to ani ne tak, ze ja bych neco chctel, ale oni u sluzeb, ktere pouzivam 20+ let, meni podminky a fakticky mi vnucuji oligopolni OS.
Google za ten OS ručí? Jak přesně? Četl jste někdy EULA u těch OS?
A za druhé. Nařízení EU o digitálním trhu se na Android a Google vztahuje. Takže Google dostal povinnost umožnit instalaci aplikací z alternativních zdrojů. Což doteď šlo snadno.
Apple za nedodržení tohoto nařízení a házení klacků pod nohy je a bude popotahován.
hlavní důvod registrace silnější ověření vývojáře a kryptografické ověření integrity aplikace (ověřuje se, že je podepsaný certifikátem, který při registraci sdělíš). Bude se kontrolovat pouze název aplikace, tak aby nedokázelo právě k záměně aplikací podobným či stejným názvem. Jestli projde YouTube reVanced netuším, ale stačí to slovo youtube nahradit něčím jiným a nebude problém to projít.
a nebude toto odporovat antimonopolnym zakonom v mnohych krajinach?
da google to "ID" aj applikaciam ako newpipe, pipepipe, libretube,.... ktore obchadzaju jeho poziadavku na prehravanie reklam pri sledovani videi na youtube?
tie appky samozrejme niesu dostupne na google play, lebo ich tam google nepusti kedze porusuju jeho pravidla ohladne blokacie reklam na youtube a teraz zrazu budu musiet povinne ziskavat od google akesi ID
Pro mne je to dost problém, protože sice mám nainstalovaných (kromě toho, co přišlo s telefonem) asi jen pět aplikací, ale dvě musím řešit sideloadem, protože na Google Play nejsou; na tabletu dětí jde o další dvě, které v Google Play vypadly, protože nebyly dlouho aktualisované (neboť to není třeba), k LEGO stavebnicím v ceně několika tisícikorun. ;o(
A odejít k jinému systému není řešení: tyhle APK bych tam možná zprovoznil, ale zase tam nepůjde to povinné ověřování pro přístup do banky...
26. 8. 2025, 11:11 editováno autorem komentáře
Ale ve zprávičce není napsané, že takové aplikace nepůjde nainstalovat. Jenom bude muset být jejich poskytovatel zaregistrován.
Dlouho neaktualizované aplikace jsou problém vývojáře, a u Lega je to teda dost ostuda. Že nejsou aktualizace potřeba není pravda, mění se API systému. Pokud s tím má Lego problém, asi by bylo lepší, kdyby nepoužívalo mobilní aplikace ale web.
a preco by mal byt tvorca aplikacie registrovany u googlu, ked o to nestoji a ziadny zakon mu to neprikazuje?
co ak si tvorca aplikacie ju vytvara len pre svoju vlastnu potrebu a netuzi byt buzerovany tym, ze sa bude musiet registrovat a ziadat o povolenie od velkeho brata aby si svoju vlastnu appku mohol spustit na svojom telefone?
To se zdaleka netýká jen osobních nebo finančních dat.
Rozsah působnosti RED
RED se vztahuje na:
Každé zařízení, které úmyslně vysílá nebo přijímá rádiové vlny pro komunikaci nebo určování polohy.
tj. mobilní telefony, Wi-Fi AP/routery, IoT senzory, bezdrátové klíče, BT sluchátka, GPS přijímače, dálkové ovladače, RFID/NFC zařízení, drony s rádiem atd.
Od 2016 nahradila předchozí R&TTE směrnici a rozšířila rozsah tak, aby pokryla i přijímače (dříve některé spadaly pod EMC/LVD).
Řešíte tu nesmysly. Buď se autor o tu aplikaci stará, vydává nové verze tak, aby fungovaly i na nových verzích operačního systému, a ta aplikace vám bude nadále fungovat. Nebo se o to nestará a ta aplikace vám dříve či později fungovat přestane. To je rozhodnutí autora aplikace, autor operačního systému s tím nemá nic společného.
Vy jako zákazník to můžete ovlivnit tak, že od výrobce, který se o software nestará, nebudete produkty kupovat. Že se o software nestará ani Lego, když učiní stavebnice na softwaru závislé, to je smutné – ale pořád je to problém Lega, ne Googlu.
Jinak právě proto, aby se takovéhle věci daly řešit v prohlížeči, máme WebBluetooth, WebUSB WebHID a podobné.
EU si v v mnoha ohledech nekoherentni - napr. prosazuje tyto opatreni (https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/2020/651992/EPRS_BRI(2020)651992_EN.pdf), a pak sama vytvori aplikaci pro overovani veku (ktera asi bude taky mandatory pro spoustu veci) a svaze ji s Play integrity API...
Jenže tady (u té LEGO stavebnice) došlo k tomu, že vytvořili aplikaci, která funguje od Android 8 výše, a není důvod do ní dále zasahovat. Byla na Google Play v souladu s platnými podmínkami.
Jenže Google změnil ty podmínky a ta aplikace zmizela - přestože stále perfektně funguje, i v nových versích Androidu. Není problém si ji do nového tabletu přesunout jako APK... - dokud to lze
.
Jasně, Google si to ve svých podmínkách pojistil - tedy to, že se mohou ty podmínky měnit.
Ale v tomto případě to, že nemůžu nadále používat aplikaci, kterou jsem si zaplatil, a která je plně kompatibilní s aktuálním Androidem, je jednoznačně vina Google.
Shrnuto: Je mi jedno, že to mají právně ošetřené, ale stejně je to sviňárna
.
Pokud to výrobce otestoval, že je to aktuální, proč to nedal na Google Play? Opravdu za tu dobu nebyla vydána nová verze žádné použité knihovny? Nebylo žádné API označeno za zastaralé? To mi připadá nepravděpodobné.
Ostatně důvod, proč Google odstranil aplikaci z Google Play, bude spíš ten, že aplikace deklaruje používání nějakého starého API, než že by to bylo jen kvůli tomu, že nebyla dlouho vydána nová verze.
Je tomu pár desítek měsíců zpátky, co Google přišel s tím, že odstranil neudržované
aplikace, tedy takové, kde nedošlo k žádné aktualisaci po dobu několika (šesti?) měsíců.
Z pěti mnou používaných aplikací to postihlo tři, přičemž jedna byla screensaver, tedy nedůležitá, další byla Open Sync (synchronizace kalendáře a kontaktů s domácím cloudem - alternativou je davx5, placená aplikace, ale horší na použití); ještě mí tam chybí Molly (alternativa k Signal, která umí být dalším zařízením na Androidu, například tablet k mobilu..., na Google Play nikdy nebyla). Další dvě aplikace, které na telefonu mám, jsou JRm (jízdní řády MHD, ale moc je nevyužiji, neumí hledat přes změny JŘ, které se tu dějí často). a bankovní klíč pro potvrzování plateb v e-shopu.
A to je vše. (Plus jsem spoustu aplikací odebral, protože je opravdu nepotřebuji.)
26. 8. 2025, 17:52 editováno autorem komentáře
Zrovna zpětná kompatibilita mi přijde jako hlavní výhoda Windows.
Naopak mi fakt vadí, že jsem si pro nějaké jiné platformy koupil aplikace a nemohu je po pár letech provozovat nebo fungují jen částečně.
Pak samozřejmě není divu, že lidé nechtějí aktualizovat, když by přišli o aplikace.
Místo toho, aby jedna firma držela kompatibilitu, tak miliony vývojářů musí pořád dokola předělávat aplikace. To mi nepřijde jako ideální stav.
Zrovna zpětná kompatibilita mi přijde jako hlavní výhoda Windows.
Jistě že je to pro uživatele výhoda. Ale za jakou cenu? Jak na straně vývoje u Microsoftu, tak bezpečnostní problémy, ale také u autorů aplikací a knihoven.
Naopak mi fakt vadí, že jsem si pro nějaké jiné platformy koupil aplikace a nemohu je po pár letech provozovat nebo fungují jen částečně.
Ale když taková situace nastane, tak i kdyby vám ty aplikace díky zpětné kompatibilitě fungovaly, budou pravděpodobně nezabezpečené.
Místo toho, aby jedna firma držela kompatibilitu, tak miliony vývojářů musí pořád dokola předělávat aplikace. To mi nepřijde jako ideální stav.
Jenže ono to právě není o tom, že by jedna firma držela kompatibilitu. Museli by to řešit i autoři knihoven apod. A hlavně by ji musel držet celý svět okolo. Přijde se třeba na slabinu v hashovacím algoritmu, v šifrovací funkci, v nějakém protokolu – v některých případech to nejde řešit na straně knihovny nebo systému, musí to vyřešit aplikace (třeba začít používat novou verzi API).
Reálně Windows potřebuje držet zpětnou kompatibilitu. Protože k čemu by pak jinak byl. Jako "game loader" se začal prosazovat Steam Deck a Valve nabízí Steam OS i dalším výrobcům HW (na stejném HW běží hry rychleji s Linuxem než s Windows, ale vlastní Linux je moc práce, stejně tak emulace Windows her).
> Danny
> Ono to s tou zpetnou kompabilitou zas tak slavne neni. Neni to tak davno, co se ve Windows 11 s updatem rozbilo D3D9, kdy aplikace v kombinaci s Nvidia ovladaci proste padaly na hubu... :-)
DX9 je rozbitý poměrně nedávno (Win11, nové GPU NVidia a ARM SoC, což je zatím jen Qualcomm). Ale pro starší DX je od komunity vlastní implementace, wrapper na aktuální verzi API. Sám používám pro staré hry jako Colin McRae Rally 2.
Ja na to koukal... ale nastrkat to ke vsem aplikacim, co to potrebuji muze byt solidni opruz (a ne, fakt to nemusi byt jen hry). A porad se bavime o tom, ze to kouzlo deklarovane historicke kompability se jaksi rozplyva :-) Specificky co se D3D9 problemu tyce, nastesti tam kde me to realne trapilo nebyl problem uhnat vyvojare, ktery to proste prekopal.
> Ale když taková situace nastane, tak i kdyby vám ty aplikace díky zpětné kompatibilitě fungovaly, budou pravděpodobně nezabezpečené.
Byl bych radši ať to alespoň funguje, i když to není zabezpečené, než když to vůbec nefunguje. Takhle bych se alespoň mohl rozhodnout, zda to risknu.
Navíc ten problém s bezpečností je často přeceňovaný. Když se ty aplikace nepřipojují na internet a nečtou soubory z nedůvěryhodných zdrojů a jsou od sebe izolované a nepracují s citlivými údaji, tak by často neměl být problém.
> Jenže ono to právě není o tom, že by jedna firma držela kompatibilitu. Museli by to řešit i autoři knihoven apod. A hlavně by ji musel držet celý svět okolo.
Proč by ji musel držet celý svět okolo? Když by ji držel Android a autoři aplikace by použili jen ta API, co drží zpětnou kompatibilitu, tak by to mohlo fungovat, ne? Nebo chybí něco?
Byl bych radši ať to alespoň funguje, i když to není zabezpečené, než když to vůbec nefunguje. Takhle bych se alespoň mohl rozhodnout, zda to risknu.
K tomu rozhodnutí drtivá většina lidí včetně vás nemá znalosti. To, že to není bezpečné, často neohrožuje jenom vás. Skoro všechen spam, malware, DDoS útoky jdou ze zařízení, u kterých to někdo risknul.
Navíc ten problém s bezpečností je často přeceňovaný. Když se ty aplikace nepřipojují na internet a nečtou soubory z nedůvěryhodných zdrojů a jsou od sebe izolované a nepracují s citlivými údaji, tak by často neměl být problém.
A ještě častěji je problém s bezpečností podceňovaný. Jak hezky ukazujete.
Proč by ji musel držet celý svět okolo? Když by ji držel Android a autoři aplikace by použili jen ta API, co drží zpětnou kompatibilitu, tak by to mohlo fungovat, ne? Nebo chybí něco?
Chybí třeba používané knihovny, algoritmy, protokoly. Když začalo být MD5 považováno za slabé, nespravil to patch operačního systému, ale musela každá aplikace přestat používat MD5 a začít používat novější hashe. Když byla nalezena slabina v TLS 1.0, nevyřešil to žádný patch - muselo se přejít na novější TLS 1.2. A každý, kdo dál používal TLS 1.1, ohrožoval ostatní – protože kvůli němu musela být i jinde povolená podpora TLS 1.1, takže i když dvě strany uměly použít TLS 1.2, pořád byly kvůli tomu uživateli TLS 1.0 ohroženi downgrade útokem.
Schválně jsem vybral křiklavé příklady, na kterých je to vidět na první pohled. Ale takových situací jsou spousty a dějí se dnes a denně. Každou chvíli se narazí na nějakou funkci, která se bez porušení zpětné kompatibility nedá spravit.
Taky mam LEGO s android programy a stejny problem. Minimalne stoji za to napsat LEGU ze tenhle problem nastal. Doufam ze kdyz jim napise dost lidi, tak zacnou premyslet nad dlouhodobou kompatibilitou :|
Pro sebe jsem zatim do ovladacu nahral vyborny pybricks. Nenahradi to sice vyborne vyukove programy ktere vytvorilo LEGO, ale me to umoznilo ovladat motory z cehokoliv, nejen z blbeho androidu.
No a abych to ID získal, budu se muset u Google registrovat, takže budou mít perfektní přehled, kdo jaké aplikace a od koho instaluje. předpokládám, že ID budou moci ve jménu bezpečnosti a porušení jejich zásad, podmínek, pravidel, zákonů,... bla bla bla kdykoli zablokovat, byť třeba "jen" geograficky.
No když s tím začnou problémy tak možná nastane čas přejít na Harmony OS Next. Číňani budou jenom rádi. Prakticky všechny smartphony od roku 2011 jsem měl vyrobené v Číně, pak už jenom čínské značky tak se holt zkusí i čínský OS a uvidím jestli se vrátím k Androidu nebo zůstanu na Číně. A pokud za 10-15 let s něčím podobným příjde i Čínan tak přesedlám na Indii, neboť i ona se pravděpodobně pokusí jako miliardová velmoc být soběstačná.
Ano, funkčně je to stejné, ohledně šmírování věrohodnější. Nicméně problém alternativních OS je, že tam nemůžou některé věci fungovat. Např. platby NFC, DRM pro chráněný obsah nebo některé autorizační app (i jen pro "blbé" přihlášení do korporátního Teams).
26. 8. 2025, 14:58 editováno autorem komentáře
MS authentifikator ani není potřeba. Na starém Androidu mi nejel (vyžadoval o jednu major verzi novější), ale šel místo něj použít Google autentikátor. Jenže v bráchově korporaci s 10K zaměstnanci používají pro vstup do Teams svojí firemní app, ne obecnou.
26. 8. 2025, 15:11 editováno autorem komentáře
Vsimate si toho, nak se posledni dobou velmi prudce zacina utahovat ze vsech smeru?
- Chatcontrol
- DSA
- CRA
- RED
Z toho pak vyplyvaji dusledky typu uzamykani bootloaderu.
Zvlast zajimave je, ze to je vse EU centric. Zaroven me dost desi znacna proaktivita Lagarde kolem EU CBDC...
Cim dal vic se obavam toho, ze soucasny establishment EU se citi zahnany v koute (volebni vysledky v cele EU, kolaps progresivni a zelene politiky v USA, kolaps ESG ve financnim svete..... reseni typu "cordon sanitaire" zacinaji byt na hrane realizovatelnosti...) a zacina mit tendence k nejake mekke represi - vyclenovani nepohodlnych lidi, deplatformovani, socialni kreditovani, ostrakizace...
26. 8. 2025, 12:44 editováno autorem komentáře
Soucasna regulace bohate staci, pokud je vymahana.
Jak presne si myslite, za Vam RED jako radioamaterovi pomuze? Bude to spis presne naopak.
V ramci ni je mozne prakticky zakazat pomerne velke mnozstvi OSS veci - treba jako HackRF.
Nebude to o tom, ze nekdo konkretni porusi kmitoctovy plan, ale o tom, ze se zakaze prodej cehokoliv, cim by to slo zpusobit.
26. 8. 2025, 14:06 editováno autorem komentáře
RED platí už od roku 2014 a nevšiml jsem si, že by zakazoval OSS zařízení. Nicméně ano, pokud s OSS postavíte zařízení a způsobíte rušení, tak jste jako provozovatel zodpovědný.
Prodávat hotové výrobky nesmíte bez prohlášení o shodě (vydává a garantuje výrobce), což je lepší než starší úprava, která vyžadovala homologaci (vydává stát).
V podstata je nelegalni prodavat router, do ktereho jde snadno OpenWRT nainstalovat - pozaduje se, aby FW byl podepsany.
Obecne jsou cesty, jak to udelat rak, aby se to splnilo (viz. google s Pixely) ale v praxi je to spis nepravdepodobne.
Plati to od 1.8, takze by jsi v zasade nemel bych schopen koupit router, kam si pres web nahrajes OpenWRT, plus asi budou osekane sluzby, ktere to umi.
26. 8. 2025, 16:20 editováno autorem komentáře
Ne nezbytně, ale je to cesta nejmenšího odporu pro výrobce. A není kompatibilní s GPL 3, což pro spoustu výrobců bude zajímavý problém.
A měl jste říct rovnou, že jde o RED DA, což je rozšíření ohledně bezpečnosti, které v principu dává smysl, protože uživatelé si sami bezpečnost neohlídají.
On i původní RED umožňoval stejnou argumentaci: Nemůžeme garantovat dodržení podmínek pro vyzařování, pokud vyměníte firmware. Protože radia jsou dnes polosoftwarová nebo softwarová.
Celé je to jen o zodpovědnosti před zákonem. Výrobce vs. provozovatel. Pokud bude výrobce mít jednoznačnou a spolehlivou možnost přenést zodpovědnost na provozovatele, tak nebude mít důvod to blokovat.
Takže se vracíme 20 let zpět. Budeme instalovat aplikace z PC, jako tehdy Windows CE a ActiveSync. Takhle např lidé obcházejí chybějící alternativní obchody na iOS, že si nahrají app nástrojem na Macu. V základu vydrží app na iPhone 8 dní, nahrát jde opakovaně donekonečna. Pokud platíte vývojářský účet Applu $100 ročně, tak app vydrží v mobilu rok (opět jde opakovat). Podobně balíčkovací systém "brew" na macOS je source based. Nejen že za jeho existence Apple změnil architekturu CPU 2x, ale co se zkompiluje na vašem počítači, to "je vaše" a můžete spustit. Pokud stáhnete binárku, tak buď autor musí platit Applu nebo uživatel musí jednotlivě whitelistovat.
Mně na tom primárně vadí, že jsem zvyklý mít telefon na telefonování
, ale musím mít smartphone
, protože jinak se nedostanu do bankovnictví. Když už tedy mám chytrý telefon, chci tam mít alespoň tu synchronisaci kontaktů - a mám na výběr mezi starou OpenSource aplikací, která mi plně vyhovuje, ale není v Google Play, nebo novou, která je placená, ale horší (zmizely některé funkčnosti a přibylo pár zbytečností).
Ve výsledku budu mít tedy chytrý telefon, který nebudu používat k telefonování, pouze pro přihlášení do bankovnictví či potvrzení platby kartou - a ten telefon budu každých několik let kupovat nový, aby mi ta aplikace fungovala. Případně si pořídím tablet - což je poněkud nepraktická věc, jen kvůli potvrzení platby kartou v e-shopu...
Však já nemám problém s přihlášením do IB (na to mám čipovou kartu), ale s potvrzováním internetových transakcí platební kartou, známým jako 3D-Secure. Banky, které používám, trvají na potvrzení v aplikaci v mobilním telefonu. A ne všude je možnost použít PayPal...
Každopádně: hledat jinou banku, která by to uměla, kvůli tomu nebudu.
(A ještě poznámka: často, alespoň u českých e-shopů, by šlo zaplatit převodem, přes přihlášení do bankovnictví, ale já obvykle objednávám na jiném zařízení, než na kterém mám přístup do banky: objednávám na Linuxu, ale kvůli bankovnictví musím do Windows. ;-D )
Kdyz ono z pohledu beznych uzivatelu je holt jednodussi sahnout po tom mobilu, nez nekde lovit ctecku cipovych karet. Mate specificke (minoritni az okrajove) potreby, ktere se holt nevyplati zadne bance implementovat... i kdyz takovy FIDO2/Passkey by se mi libil take, ale to jsou zas veci vcelku "nove" a urcite takove masove pokryti nemaji.... zatimco mobil coby i jen jako ten druhy faktor ma skoro kazdy.
TOTP je davno mrtvy kun. Bezpecnejsi nez SMSky je jen o malinko, porad se bavime o sdilenem klici, ktere drzi obe strany (a zbytek se odvodi z casu), ten klid kdyz z jakekoliv strany utece, tak je prusvih, zeano...
Dobre to bylo pred ctrnacti roky, ale dnes jsme uz fakt nekde jinde. V roce 2025 uz fakt.. nein, danke! :)
Ze to je good enough pro vase IT nic neznamena. Pro takovy NUKIB je good enough buzerovat uzivatele s periodickou zmenou hesel, i kdyz ve svete se davno vi, ze to je blbost delat a rikaji to i takove autority jako NIST :-) Ono holt IT casto funguje s nejakou setrvacnosti...
Implementovat na necem nove TOTP v roce 2025 nedava smysl. Utika se od nej stejne jako od tech SMS. Krom jineho treba mojeid to komplet pohrbilo, uz pred asi trema rokama. Jako druhy faktor pro prihlasovani ke sluzbam statu to jako good enough povazovane nebylo a nikdy ani pouzit neslo.
Ona banka ani nepotřebuje dokonalý způsob ověření. Žádný není 100% a vyřešit ty poslední procenta do plného sta je dražší než interní fond pro kompenzaci poškozených zákazníků. Banka chce, abyste účet používali a peníze utráceli. Takže nabízené možnosti ověřování jsou kompromis mezi pohodlností pro zákazníka a bezpečnosti, kterou banka finančně utáhne.
Ano, ale je to jen autentizace. Jenže banka potřebuje i autorizaci jednotlivých transakcí. A díky/kvůli BankID je dobré umět i rozlišit, kam se přihlašuju – zda do banky, k NIA nebo ke komerčnímu BankID.
Scénáře, kdy mi u banky bude stačit TOTP, jsou velmi omezené.
SMS vůbec neřeším, to je prostě dávno prolomená technologie.
která směrnice prosímtě dovoluje TOTP v případě bank? :)
V rámci PSD2 se pro na TOTP vztahuje "to, co drží pouze uživatel", což u TOTP dnes již není považované za platné. Přechází se na biometrii nebo vlastní bezpečné klíče v mobilní aplikace.
3D Secure 2.0 pak stanovuje TAN (jako transakční číslo), které ale musí doručit banka a není možné ho vygenerovat offline. Na offline ověření je potřeba mít patřičný kryptografický HW.
DORA pak stanovuje, že si banka musí pravidelně dělat audity bezpečnostních metod a pokud u nějaké odhalí, že již není dostatečně bezpečná, musí provést upgrade.
Jestli si dobře vybavuji, žádná z 10 největších bank v ČR dnes už nemá TOTP v provozu. Odkud čerpáš, že TOTP je u bank OK? V bankovních systémech se pohybuji pracovně a bezpečnost je obor, v kterým podnikám a dodávám.
protože to je jejich interní rozhodnutí, prostě chtějí prosazovat svoje aplikace a tak trochu si s tím přihřívat píseček.
FIDO2 neumožňuje snadno zobrazit informace o transakci, kterou potvrzuješ, může být tedy náchylný k řadě útoků. Jsou tady hlasy, aby se interní CTAP protokol rozšířil o možnost zobrazit rozumně informace. Němci to teď aktivně řeší, https://die-dk.de/media/files/GBIC_Recommendations_on_FIDO2.pdf, české banky vyčkávají.
S Fido2 koketuje Airbanka, ale zatím to není dostupné, viz i problémy výše.
Jednak ta čtečka je součástí notebooku, takže nic lovit nemusím, a druhak je ta banka podporuje už kvůli firemnímu bankovnictví, kde se to používá vcelku často. Jediný zádrhel je tedy v tom, že kombinace čipovka + Linux
je minoritní...
Já osobně bych bral i možnost přihlášení pomocí tokenu a MojeID - když to stačí eráru, mělo by to stačit i bance.
Jenže to už tuplem nechtějí implementovat, protože je pro ně lepší lidem vnutit svoji bankovní identitu a mít přehled o tom, kam se jim klienti hlásí...
Tak to je spis uz byznys. Stejne jako prihlasovani pomoci jinych identit typu Google, AppleID na webu. I banka touzi po datech, stejne jako ostatni. A ono eraru MojeID mozna staci, ale na ruzich take ustlano zrovna nema. A ten enrollment neni uplne uzivatelsky... ne az tak pratelsky, clovek proste musi "neco dalsiho", aby tu identitu rozpohyboval. Zatimco diky legislative tu identitu z banky dostane bez nutnosti (zase) nekam chodit.
Já osobně bych bral i možnost přihlášení pomocí tokenu a MojeID - když to stačí eráru, mělo by to stačit i bance.
Jaký by to mělo smysl? Přihlásil byste se tokenem nebo přes MojeID – a pak byste potřeboval autorizovat platbu, takže byste stejně musel jít do mobilní aplikace nebo použít něco jiného, co dokáže autorizovat konkrétní transakci. Nebo se do banky přihlašujete tak často jen pro čtení?
transakci můžeš autorizovat naivně tím, že jsi použil silné přihlášení. Dříve třeba KB podepisovala transakce přihlašovacím certifikátem, dnes si můžeš třeba odvozovat klíč od sezení. Možné to je třeba i mobilních aplikací, kde je technicky velmi těžké obsah modifikovat nebo překrýt, u desktopu je ale velmi snadné překrýt a pozměnit stránku, tak je pořád potřeba potvrzení jiným kanálem.
Ani na to není nutné mít u Fio a mBank aplikaci v mobilu :-) nevím jak u ČS. U Fio se v IB jednou nastaví e-pin, který je pak vyžadován v rámci 3D-Secure při platbách kartou na internetu + kód z SMS. A u mBank je to také kód z SMS + se přepisuje několik náhodných slov, které se tam při té transakci zobrazí (tzv. behaviorální biometrie, jak jsem teď našel, že tomu tak říkají).
Chápu to správně tak, že se toto týká pouze zařízení s Google services? Tuším že se to jmenuje AWS. To je to, o co přišel Huawei? Pokud je to tak, budu mít pouze dvě zařízení. Jedno na běžnou komunikaci, například s bankou a druhé s androidem ale bez služeb Googlu, kde mi poběží komunitní aplikace pro domácí server, Tailscale, NewPipe a další... Už nyní se snažím minimalizovat používání služeb Googlu, tímto se to celé urychlí