Hlavní navigace

Hromadná žaloba na Getty Images za klamavé licencování veřejných fotografií

3. 4. 2019

Sdílet

Zákon soud Autor: Depositphotos

Společnost CixxFive Concepts zabývající se digitálním marketingem podala hromadnou žalobu (class action lawsuit) na fotobanku Getty Images. Ta mimo jiné prodává obrázky či fotografie, které spadají pod public domain a ač samotný tento fakt nezakazuje jejich prodej, dle CixxFive Concepts při tom Getty Images používá klamavé praktiky (např. vyvolávání dojmu, že jde o díla, ke kterým drží licenci/práva).

Žaloba je podána ve Washingtonu pro porušení zákonů RICO (Racketeer Influenced and Corrupt Organizations Act) a Washington Consumer Protection Act. A bude velmi zajímavé sledovat průběh tohoto sporu i z morálního hlediska, neboť Getty Images v minulých letech používala sama řadu agresivních praktik v případě porušení licenčních podmínek jí spravovaných obrazů/fotografií.

Našli jste v článku chybu?
  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.
  • 4. 4. 2019 11:04

    Libor Šedivý

    Boží mlýny melou pomalu, někdy vůbec, či se obracejí, ale je dobré vědět, že občas melou a semelou. GI si to zaslouží. Podobné praktiky mají i jiné fotobanky a toto se fakt musí zarazit. Hlavně situace, kdy byla fotky zdarma a pak náhle chtějí desetitisíce za její použití. Jsou to černé praktiky. Jak pak má přežít slušná fotobanka, to by mě zajímalo.

  • 4. 4. 2019 14:17

    Miroslav Šilhavý

    Tady není co zarážet. Pokud někdo dá svoje dílo k dispozici jako public domain, vzdává se výkonu svých autorských práv. To je dobrovolné a kvalifikované rozhodnutí každého autora.

    Pokud autor vyžaduje, aby jeho dílo bylo vždy a za všech okolností zadarmo a šířeno za určitých podmínek, pak už se nejedná o public domain, ale o některý typ svobodné licence.

    Pokud se autor přiklonil k public domain výkonu autorských práv, neměl by dnes brečet, že nezvolil některou z vymezených svobodných licencí.

  • 4. 4. 2019 14:54

    Kate

    Vždyť i zprávička zmiňuje že je to z hlediska autorského práva v pořádku. Problém je v klamání zákazníka, který si takové dílo kupuje.

    Když budu draze prodávat public domain obraz a budu o něm tvrdit že je to unikátní dílo světoznámého mistra, ke kterému mám práva jen a pouze já, takže jinde to sehnat nepůjde, je to prostě podvod zákazníka.

  • 4. 4. 2019 15:19

    Miroslav Šilhavý

    Jestli tomu správně rozumím, tak GI netvrdili nic o výkonu autorských práv k daným obrázkům, nicméně v souvislostech prodeje tomu tak mohl zákazník rozumět.

    Neumím to posoudit z pohledu amerického práva.
    V Evropě bude stěžejní, jestli byla způsobena škoda. (Kdy), komu, kým a jak.

    Komu = aktivní legitimace k tomu podat žalobu. Poškozený autor, (který se nároků vzdal), nebo poškozený kupující (který mohl mít fotku zadarmo?).
    Kým = GI nebo někdo, kdo dílo vydával za své?
    Jak = zavinění.

    Aktivní legitimace. Problém č. jedna. Autor má právo být vždy zmíněn jako autor. Nicméně, vzdáním se výkonu práv (nebo i jejich exspirací), přestává existovat osoba způsobilá k podání žaloby.

    Kým. Problém č. dvě. GI se mohla chtít obohatit, ale stejně tak mohla být sama podvedena. (Zde by se mohla pozitivně uplatnit nová směrnice EU k autorským právům).

    Jak. Existovalo zavinění GI? Nebo aspoň vědomá nedbalost?

    Přiznejme si, že public domain využívají často i autoři, kteří chtějí prorazit. A když se to náhodou jednomu z milionu podaří, tak pak se cítí ukřivděn, že nestal peníze, zapomínaje na to, že za úplatu by možná o jeho dílo nikdo nestál.

    Podle mě je jediným východiskem, aby se autoři nevzdávali svých děl k volnému užití. Existují různé svobodné licence a nic nebrání tomu, aby vznikla další. Bohatě stačí licence, ve které si autor vymíní 90 % příjmů z hrubého prodeje v případě, že někdo jeho dílo zpeněží.

  • 4. 4. 2019 15:13

    thr

    Trochu si rýpnu - ta zprávička je překlad ze zahraničních zdrojů, akorát že v originále ještě pokračuje dále, mimo jiné tím, že to už je třetí velmi podobný soud a dva předchozí v Getty vyhráli.

    Jinak se Getty nechci moc zastávat (mé pocity z nich jsou spíše negativní), ale situace není tak jednoznačná.
    Jednak je i hodně případů, kdy fotograf něco hodil do agentury, po čase na to zapomněl a posléze to pustil do světa jako CC či jinou free licencí, v extrému (exkluzivní smlouvy) by mohl být zcela reálně žalován naopak fotograf. Tohle není vůbec výjimečné, těchto případů je docela dost.
    Zadruhé většina fotek z public domain, které si stáhli k sobě je jen pro editorial use a nikde se nepíše o exkluzivitě, zákazníci Getty to berou nejvíce v rámci balíčků a platí především za přehlednost a katalogizaci, snažit se z toho udělat podvod a klamání zákazníků je jistě možné, ale spíš v kontextu typických "US žalob". Je těžké předjímat výsledek, jak přesně to mají vyargumentované, ale každopádně mi to nepřipadá černobílé ve smyslu, kdo je tu dobrý a kdo špatný.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor zprávičky

Příznivec open-source rád píšící i o ne-IT tématech. Odpůrce softwarových patentů a omezování občanských svobod ve prospěch korporací.