Názory k článku
Idris dostal novou verzi backendu pro JVM

Souhlas s Adou, to je pozoruhodný jazyk, škoda, že ne moc známý.

Tak já to mám trochu jinak - cokoli nenese informaci, je pro mě dost rušivé. Dost mi vadí i begin a end, jelikož jsem zvyklý na složené závorky a ty se dají snáze ignorovat - ale je to samozřejmě věc zvyku. Pascal a asi ani Adu moc nemusím, nedávno jsem vzpomínal, že jsem četl srovnání Algolu 68 a tehdejšího Pascalu - Algol 68 byl IMO skoro ve všem lepší, akorát obsahoval tu podivnost s povolením mezer uvnitř identifikátoru.

C++ mi přijde taky moc "ukecaný", ale lepší než třeba C. Zvyklý jsem hlavně na Python a Julia se bude číst asi dost podobně. A u Pythonu jsem byl za ta léta, co ho používám, svědkem mnohých zlepšení - iterátory a generátory, content managery, zahození old-style tříd, inteligentnější práce s řetězci...

Často je to ale i věc skillu při psaní - Rust třeba může někdy působit dost nepřehledně, ale obyčejně to je IMO proto, že člověk, který to píše, nedokázal vymyslet elegantnější řešení, přestože třeba existuje a běžně se v dané situaci používá.

Osobně mám rád ortogonalitu a jednotný přístup - jazyky, které neumí přetěžování operátorů a proto pro jeden typ používají + a pro jiný .add(), mě zlobí.

S tou úsporností zápisu to je o rovnováze, ostatně čistě teoreticky všechno v kódu “nese informaci”, ovšem někdy je ta informace odvoditelná překladačem a tedy v některých kontextech nadbytečná. Jinak třeba v Rustu upřednostňuju například “Box::new(x)” před “box x”, protože ten zápis jasně říká, co se děje.

BTW oproti Pythonu je Julia o řád čitelnější.

To begin/end vs. závorky (vs. odsazení (vs. LISPovské formy) je skutečně věc zvyku. Lidský mozek se prostě dokáže velmi dobře natrénovat na rozpoznávání vzorů a tím pádem i na ignorování "prkotin".

Jen si dovolím k Algolu 68 - to byl typický produkt komise lidí. Už vlastně v té komisi došlo k rozporu; jedna strana chtěla jednoduchý (ideálně parsovatelný shora dolů) jazyk, druhá o dost větší obludku. Nakonec tedy první skupina udělala Algol W, druhá přišla s Algolem 68. No a z A-W dalšími úpravami vznikl Pascal, který jsem sice svého času neměl v lásce, ale zpětně si uvědomuju, jak chytře to bylo navrženo.

Jenže Algol 68 měl věci, které pak převzaly jiné jazyky a Pascal je myslím neměl ještě ani ve verzi Turbo. Například praktické formátování řetězců a jejich zápis do souboru nebo vůbec pragmatickou práci se soubory. Sám Wirth po Pascalu vytvořil několik dalších jazyků, které, pokud se nepletu, z Algolu 68 také v lecčems vycházely a některé pascalovské zvláštnosti (jako function vs procedure) opustily.

18. 1. 2022, 14:51 editováno autorem komentáře

Turbo Pascal měl kromě původního "file of char" i typ "text", což byl sice hack, ale práci s textovými soubory měl podle mě už na dobré úrovni. Teď po těch dvaceti letech už to z hlavy nedám, ale IMHO se dala proměnná typu "text" použít přímo v readln a writeln.

On měl myslím i "file of type" pro sekvenční ukládání struktur. Spíš mi šlo o to, že (snad se neseknu) Algol 68 měl náhodný přístup na úrovni C (seek_set, seek_cur, seek_end), zatímco Pascal tohle neměl.

Hele to je možný, to si fakt už nepamatuju přesně. Na druhou stranu jsem kdysi načítal PCX a tam je nutný přečíst -769 bajt od konce (což by bylo file of bytes asi). A to jsem nějak v TP dal (ale zdrojáky jsou někde na starým CD, to už snad ani nemám kde přečíst :-)

Adu taky navrhovala komise a výsledek je mnohem lepší, ne? Takhle zpětně se to těžko hodnotí, třeba první verze Fortranu taky byly z dnešního pohledu děsné.

jj

ten Fortran ještě vznikal bez patřičné teorie, takže to zabralo šíleně člověkoroků

Tam poprvé použili jazykovědnou teorii k implementaci parseru, jestli se nepletu.

třeba teorie překladačů vznikala paralelně s vývojem Fortranu (a právě kvůli Fortranu). LISP to neřešil a COBOL byl prostě ... COBOL :-) A další tehdejší jazyky byly spíš makroassemblery.

Jo, použití formálních gramatik, které byly tehdy horkou novinkou, v překladačích. I když první verze Fortranu ještě vznikaly na koleně.