Ja si myslim, ze ten nizky bod varu nicemu nevadi. Spis je zadany. Kapalina se pri 50 stupnich zacne odparovat a jde hore na chladici zebera, kde se ochladi, kondenzuje a pada zpet. Do kapaliny o 50 stupnich se da asi rozumne bezpecne sahnout. Kdyby to vrelo pri vyssi teplote, tak ty soucastky musi teto vyssi teploty dosahnout, nez se kapalina zacne odparovat a tim zacne odvadet teplot. Pokud se totiz neodparuje, tak nedochazi k aktivnimu chlazeni (nechladi se para o chladici zebra).
Nebo jsem neco nepochopil?
Radsej by som bral nieco ako je vo velkych transformatoroch, cize cerpadlo a nuteny obeh kvapaliny cez chladic a nejaky filter. Pri tomto principe by pri zlom navrhu dosky alebo obalu mohli vzniknut kapsy plynu ktory by tam bol uvezneny a suciastky v kapse by neboli chladene.
Ohřátá kapalina stoupá. Proto se nad zařízením drží silnější vrstva, která se odebírá, prohání chladičem a studená žene pod zařízení.
Plus existuje řada případů, kde se nic aktivně nechladí. Ta kapalina se ohřívá a teplo se v ní šíří. Na hranici se pak předává dál. Zkrátka je to velký pasivní chladič. To vyžaduje kapalinu s dobrou tepelnou vodivostí. Což naštěstí nebývá problém, ona i voda je mizerný tepelný izolant.
Jenomže ona většina nejlepších vodičů tepla vede teplo s pomocí elektronů a to už je není moc dobrý...
Je taky potřeba si uvědomit, že u vzduchu platí "plech pode mnou, plech nade mnou, větrák to nějak protáhne mezi žebry". Samotížka v kapalině takhle nemá šanci - větrákočerpadlo způsobí turbulence a samo to skrz stroj neproteče...
Jak je na tom většina vodičů tepla netuším. Ale je jich dost takových, co vedou teplo extrémně dobře, ale elektřinu vůbec. Ostatně jeden z testů na pravost diamantů využívá toho, že diamant je výborný elektrický izolant (to falešné taky), ale zároveň výborně vede teplo (prakticky nejlepší vodič tepla dostupný v přírodě, kam se na to hrabou kovy). Teoreticky by zalití zařízení do pravého diamantu představovalo ideální řešení chlazení, ale na to je asi moc brzo :-)
Ona ta kapalina odvádí teplo i bez varu, protože teplá stoupá vzhůru (pryč od komponent), kde se ochlazuje. Důležité je spíš to, že fázový přechod do skupenství s vyšší entropií (kapalina → plyn) stojí velké množství tepla, které je mnohem větší než jen při oteplování. Takže můžete snadno udržet stroje na 50℃ i při velké špičce spotřeby.
Přesně tak. Při chlazení je důležitá tepelná kapacita média a ta se tím může zvýšit o skupenský teplo. A to se pak ve formě páry odvede pryč...
Nejzajímavější bude ale stejně ta mechanika... Vodotěsný server v racku zapojený pomocí kabelů i hadic? A pracovník nafasuje hasák a šroubovák na odvzdušňování?