Názory k článku
Intel tvrdí, že 10nm proces nezrušil, přestože se objevují opačné spekulace
-
Rhinox (neregistrovaný)
Kdyz beru v uvahu ze AMD pouziva uz ted 12nm (a pristi rok planuje prechod rovnou na 7nm) tak se mi ty reci Intelu o "good progress on 10nm" nezdaji moc pravdive.
V tomhle uz AMD vede, a pro firmu jako Intel je to pekna ostuda. Co naplat, ten jejich "tick-tock" plan jim jaksi nevychazi. "Refreshu" Broadwell-architektury (prvni 14nm u Intelu, 2014) bylo uz nejak moc. Chtelo by to konecne neco opravdu noveho...
-
MartinX (neregistrovaný)
Dokonca Tchaj-wan bol az do roku 1971 oficialnym zastupcom CIny v OSN a zaroven tiez stalym clenom bezpecnostnej rady.
Potom sa komunisti vsetkych krajin spojili (ZSSR a jeho satelity, zapadna Europa, Kanada, africke staty, ...), Tchaj-wan vyhodili z OSN a na jeho miesto prijali komunisticku Cinu.
https://en.wikipedia.org/wiki/United_Nations_General_Assembly_Resolution_2758#/media/File:Voting_res_2758.png -
Petr M (neregistrovaný)
Intel je korporát. Vzpomínám si, jak jsme vyvíjeli v korporátu.
Někdo přišel s tím, co se bude dělat. Šel za šéfem a navrhl mu to. Čekalo se na čtvrtletní plánovací meeting, kde se ta myšlenka nahodila a buďto to smetli hned, nebo se nadchli a uložili udělat technikům a marketingu analýzu nákladů a prodejnosti.
Za dalšího 1/4 roku se sešli a buďto to odpískali rovnou, nebo to zapsali do plánu po dokončení jinýho projektu. Pak přišel kick-off meeting. Na něm se stanovil plán fáze "koncept", přiřadilo pár lidí na práci (obvykle 20% času) a druhý den se začalo makat. Třetí den došel člověk z jinýho projektu, že mu tam něco hoří a že tohle teprve začíná, takže si stahuje lidi. Podle Paretova pravidla v 90% času pro konceptuální fázi bylo hotovo 10%. Naštěstí se ukázalo, že "10 lidí na 20% času" manažeři pochopili jako "10 lidí full time", takže nakonec se během 0. fáze splnilo na 50%.
V konceptuální fázi se dělaly věci jako FMEA a na jejím základě hrubý zadání v podobě requirementů (na HW, legislativní požadavky, infrastrukturu,...) . Tam se nakonec, aby se to dohnalo, zapojil každý, kdo uměl mluvit a měl v zadku díru. Padaly smysluplný návrhy (co kdyby jsme si těch trvale potřebných 5W brali z tužkové baterky s životností půl roku?) až po vyložený nesmysly (a co kdyby jsme to na tu zeď přidělali na hmoždinky?). Video s pěti na sebe kolmýma modrýma čárama v červené barvě napoví.
Výsledkem byl štos papírů, co a jak se bude dělat. A pak se dva měsíce hledal někdo z managerů, co se pod to podepíše. Ono vymýšlet kraviny, aby se při úspěchu mohl pochlubit, že tohle písmeno na LCD posunul o dva pixely on, to dělá každý. Ale podepsat se pod to, jak to bude v reálu, kupodivu nechtěl nikdo. Když někoho zlomili (obvykle někoho ve zkušební době, kdo nevěděl, jak to chodí), postoupilo se do fáze vývoje.
Tím začaly boje s nákupem vývojových kitů (Farnell do 24 hodin, místní zásobovači to samý do 24 měsíců), s reportoování z palce vycucaných výsledků v PowerPointu každý týden, obden hodinový meetingy na 256 minut apod. Potom bezpečnostní školení na použití čehokoliv (nepiš bezpečákům, co a jak používají, oni z tvýho popisu udělají směrnici, proškolí tě na její dodržování a pak, po dvou týdnech minimálně, to můžeš používat). samo, že půl hodiny denně ti zaberou stand-up meetingy, vykazování práce a podobný kraviny, hodinu denně čteš oběžníky,... A absolvuješ pravidelný přeškolování, jak správně vstávat ze židle. Ve finále nepracuješ na projektu 8h denně, ale když to jde dobře, tak 5,5h. Navíc se ukázalo, že plány nezohledňují nároka na dovolenou ani případnou nemoc, takže při nejlepší vůli a maximálním štěstí v první půlce realizace je hotovo 25% práce.
Pak manegerům začne lepit u zadku a protože se jim COCOMO II vykouřilo z hlavy, začnou bezhlavě přidávat lidi a zavedou krizový řízení (= 3x denně půlhodinový meeting celýho teamu). Do toho začnou urgovat obchodníci, protože nepochopili, že odhad není pevný datum, ale datum, kde s 80% pravděpodobností může být hotovo. Když jim to znovu (jak ve filmu 50x a stále poprvé) vysvětlíš, co je to odhad, slíbí obratem zákazníkovi, že ten den dodají o 20% víc kusů.
Jestli je to stejně u Intelu, tak nemám o zisky AMD na příští dva roky strach.
-
Petr M (neregistrovaný)
By definice je to minimální vyrobitelná šířka hradla v technologii CMOS. Ono v difundované oblasti se to těžko měří (nejasný okraj), takže je potřeba to měřit na kovu. No a šířka cest se může lišit podle použití a vrstvy, hradlem neteče proud (může být nejtenčí) a je v 1. vrstvě kovu, takže jako reference ideální.
-
Pepando (neregistrovaný)
Chtělo by to spíš obecně nějakou inovaci v procesorer. Posledních zhruba 10 let se u procesorů jen zmenšují tranzistor, klesá spotřeba, přidavájí se instrukce a občas se přidají jádra. Ale nelze si nevšimnout, že zbytek stagnuje už zhruba 10 let. Přes tohle všechno dnešní notebookové procesory, často nedosashují ani na výkon tehdejších Q6600. Neříkám, že by to výrobci dělali špatně, nebo uměle. Vím, že jsou tam fyzikální omezení, které například stojí za tím, že frekvence procesorů nejde zvednout.
-
Karel (neregistrovaný)
Ty inovace ale přichází. Bohužel zase i odchází. Je to začarovaný kruh HW a SW. Než se vyladí SW, tak to výrobce HW zabalí. Protože k čemu je inovativní procesor typu Itanium, když ani po 15 letech vlastně není SW, který by to dokázal nějak rozumně využít?
Koukněte se na statistiku 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě. Tam bylo inovací mraky, ale x86-64 to úplně převálcovaly. Prostě jsou pro ně výborné překladače (včetně JIT), takže ve výsledku dají lepší výsledky než nějaká inovace, která sice na papíru vykazuje násobně větší výkon, ale v důsledku dostane na zadek v tom, že to překladače nejsou schopny rozumně nakrmit prací.
-
Svět MS funguje na ARMu už poměrně dlouho.
https://docs.microsoft.com/en-us/windows/arm/Problém je ve výkonu a dostupnosti SW + driverů. Snapdragon 835 má výkon srovnatelný s nejslabšími Celerony, což jsou převlečené Atomy. To limituje jejich použití výhradně na ty nejslabší z nejslabších notebooků.
https://www.techspot.com/review/1599-windows-on-arm-performance/page3.htmlDrivery jsou dostupné prakticky jen ty dodávané s Windows. U notebooku to většinou není tak velký problém, protože drivery pro to co je uvnitř jsou součástí dodávky, a běžné periferie (myši, klávesnice, USB síťové karty, novější tiskárny a skenery...) vystačí s tím co je.
Pokud jde o aplikace, tak tam je možnost je portovat. V principu to není problém, ale autorům SW se do toho moc nechce. Ona totiž často nestačí jen rekompilace, a je potřeba optimalizovat.
Další možností je emulace x86. Ta sice funguje relativně dobře (byť nejdou například drivery a 64-bitové aplikace), ale výkon je pak ještě o dost slabší, než u těch Intel Atomů.
https://www.techspot.com/review/1599-windows-on-arm-performance/page2.htmlKdyž to shrnu, tak ARM má ve Windows stejný problém, jak kdysi IA64 (Itanium), PowerPC, MIPS a další. V principu to funguje, ale není dost nativních aplikací (i když u ARMu je to lepší), a výkon těch emulovaných je mizerný. Proto je možnost nasazení takových strojů omezená, z toho vyplývá neochota autorů tu platformu podporovat. Zlomit by se to mohlo pokud ARM přijde s čipy, které nabídnou dostatečný výkon i v emulaci, s dostatečně nízkou spotřebou. Ovšem HW také musí mít odpovídající cenu, cca na úrovni nejlevnějších notebooků. Zákazníci asi nebudou kupovat stroj s velmi mizerným výkonem za cenu nabušeného notebooku. Pokud se tohle nestane, budou notebooky s ARMem okrajovou kategorií, která asi (znovu) zanikne.
-
V podstatě souhlas, ale považoval jsem to za vhodné trochu rozvést. A ty samé problémy má i každá jiná platforma na ARMu. Chápu že uživatelé Linuxu jsou zvyklí na problémy s dostupností driverů a různého SW i z x86/x64, ale většinový zákazník to vidí jinak. Napadá mě ale, že kdyby do ARMů šel třeba Apple, tak by to situaci mohlo změnit, protože jeho uživatelé prostě s jásotem vytvoří frontu na cokoliv s logem té firmy :). Podmínkou ale pořád zůstává výrazně vyšší výkon.
-
Lael Ophir "Pokud jde o aplikace, tak tam je možnost je portovat. V principu to není problém, ale autorům SW se do toho moc nechce [...]
Když to shrnu, tak ARM má ve Windows stejný problém, jak kdysi IA64 (Itanium), PowerPC, MIPS a další. V principu to funguje, ale není dost nativních aplikací"Lael Ophir ""A ty samé [^^^] problémy má i každá jiná platforma na ARMu""
to je lez, Windows na ARMu ma tento problem, primarne proto ze portovat musi primo autori tech closedsource aplikaci, sekundarne proto ze Microsoft prisel s ARM verzi Windows az nedavno... u GNU/Linux na ARMu toto ale NEplati, tak jednak portovat muze kdokoliv tim ze jde primarne o opesource, zaroven uz X let podpora nativnich ARM aplikaci proste je... Bylo to i drive, ale dnes muzou miliony uzivatelu s nejrozsirenejsim ARM SBC RPi pouzivat v podstate stejnejch nativnich aplikaci na ARM jako na x86...
-
Ano, dostupnost nativního SW pro ARM se zlepšuje, ale pořád to není ono. Nejde jen o Call of Duty: Black Ops 4 :). Zkuste si sehnat pro ARM třeba Dassault Systemes DraftSight, Krita, Oracle RDBMS, SAP HANA, Autodesk Maya a spoustu dalších. Chápu že na Linuxu nemáte ani MS Office, Adobe Photoshop, Evernote, Affinity Photo, AutoCAD, Visual Studio, KeePass, PhotoScape, NOOK (ebook reader), natož SW který nemá tak obrovské cílové skupiny uživatelů, jako jsou třeba DentiMax a ACE Dental (zubařské SW). Proto vám to asi přijde v pohodě. Jenže většinový zákazník je někde jinde. Nestačí mu ani Linux na x86/x64, natož Linux na ARMu. Ono totiž každý jeden takový SW má jako cílovou skupinu relativně malé procento uživatelů, ale relativně velké procento uživatelů potřebuje alespoň jeden z nich. Spousta zaměstnanců IT oddělení je v tomhle dost slepá, a perlí výroky o tom, že 99+% uživatelů nepotřebuje víc než to co používají oni.
-
Ne, nejde o to ze se dostupnost nativniho SW pro ARM zlepsuje, jde o to ze X let uz je davno hromada toho dostupna, nikdo rozumnej(chapu ze zamestnanci/externisti PR oddeleni Microsoftu do toho nespadate) nebude vyjmenovavat SW co je jen pro Windows, protoze pokud se bavime o tom zda je s nejakou "platformou" na tom ARM hure nez x86 a za "nejakou" dosadime GNU/Linux, tak tam je situace podobna pro ARM i x86, 99% veci co lide s GNU/Linux Desktopem pouzivaji na x86, mohou uz roky pouzivat i na ARM a to tak snadno ze si to naklikaji v totoznem "spravci SW"...
-
btw: KeePassX je pro ARM dostupny: https://packages.debian.org/search?keywords=keepassx
stable repositar debianu pro: amd64 arm64 armel armhf i386 mips mips64el mipsel ppc64el s390x
unstable repositar deianu pro:alpha amd64 arm64 armel armhf hppa i386 kfreebsd-amd64 kfreebsd-i386 m68k mips mips64el mipsel powerpcspe ppc64 ppc64el s390x sh4 sparc64 x32
pro Evernote doporucuji jeho tvurci 3rd Linux klienta: https://klauscfhq.github.io/tusk/
Kritu vidim ARM v oficialnich repo Debianu:
https://packages.debian.org/search?keywords=krita&searchon=names&suite=all§ion=alljinak misto vyjmenovani specialit, je vhodne se zminit, ze uzivatel GNU/Linux Desktopu na x86 a arm muze pouzivat totozne programy, napr. z tech bezne pouzivanych:
- Gnome, KDE, Xfce, Mate, Cinamon
- Firefox, Chromium, Vivaldi
- LibreOffice, GIMP, Inkscape
- Kodi, VLC, Mplayer
- Clementine, Audacity, Audacious
- Krusader, DoubleCommander -
Tak ještě jednou ten klíčový argument. Většinovým uživatelům nestačí nabídka SW na x86/x64 Linuxu, natož na ARMu, kde je ta nabídka menší. To že můžou mít na ARMu desktopové prostředí a nějaký (z jejich hlediska) freeware je sice fajn, ale nestačí to.
Takže problém Windows a Linuxu je na ARMu dost podobný: nedostatek SW. V případě Windows je k dispozici desktopové prostředí, vestavěné aplikace, většina aplikací ze Store, a nějaké nativní Win32/.NET aplikace. Výhodou je možnost běžet i x86 aplikace, i když to výkonově není žádná sláva. Zatím ale vyšly pokud vím jen dva modely HW s ARMem, které podporují Win32/.NET aplikace, konkrétně ASUS NovaGo a HP ENVY x2, a ani jeden z nich nevidím prodávat v ČR.
Jak už psal, dokud nebudou na trhu levné stroje s dostatečným výkonem, tak notebooky a desktopy na ARMu zůstanou jen kuriozitou pro těch pár lidí, kteří z nějakého důvodu potřebují delší výdrž na baterie, nemůžou nebo nechtějí nabíjet z externího akumulátoru, v autě nebo palivového článku, a zároveň jim nevadí velmi mizerný výkon ani menší dostupnost aplikací. To je zatraceně úzká cílová skupina.
-
Většinový uživatel, jak píšeš, používá Dassault Systemes DraftSight, Krita, Oracle RDBMS, SAP HANA, Autodesk Maya a spoustu dalších, a také MS Office, Adobe Photoshop, Evernote, Affinity Photo, AutoCAD, Visual Studio, KeePass, PhotoScape, NOOK (ebook reader), dokonce i DentiMax a ACE Dental (zubařské SW)?
Většinový uživatel nemá ani ponětí, že takový sw existuje, teda kromě MS Office a Adobe Photoshop, který si někde ukradl a používá ho k otevření příloh v emailu a odstranění červených očí na fotkách z dovolené.
Ve světle posledních událostí okolo aktualizací a následné funkčnosti W10 by byl mnohý většinový uživatel rád, kdyby měl svůj počítač založený na ARMu a linuxu.
-
Psal jsem něco trochu jiného: 'On totiž každý jeden takový SW ["specialitu", ne nezbytně z tohoto seznamu] má jako cílovou skupinu relativně malé procento uživatelů, ale relativně velké procento uživatelů potřebuje alespoň jeden z nich. Spousta zaměstnanců IT oddělení je v tomhle dost slepá, a perlí výroky o tom, že 99+% uživatelů nepotřebuje víc než to co používají oni.'
Ten problém s aktualizací Windows, která u nějakého malého procenta uživatelů vedla ke ztrátě dat, je samozřejmě velmi nepříjemný. Ještě horší je to, že Windows Insiders problém hlásili, ale zapadlo to mezi ostatními hlášeními, tj. MS hlášení nereagoval. Ale jestli si myslíte, že si na Linuxu pomůžete a problémy typu data loss se vám vyhnou, tak se nenechte zmást. Launchpad, Ubuntu, "data loss", 293 výsledků. A to jsou jen ty bugy, pro které nebyl uvolněný patch. Když zahrneme New, Confirmed, Triaged, In Progress, Fix Committed a Fix Released, tak je to rovnou 481 výsledků. Čísla jsou ze 7.10., od té doby se mohla trochu změnit.
https://bugs.launchpad.net/ubuntu?field.searchtext=%22data+loss%22 -
MartinX (neregistrovaný)
"Přes tohle všechno dnešní notebookové procesory, často nedosashují ani na výkon tehdejších Q6600."
Vykon Q6600 dosahuje J5005 s TDP 10W. Nie je to notebookovy procesor, ale TDP ma podobne.
https://hexus.net/tech/news/cpu/118598-progress-intel-core2-quad-q6600-put-shade-pentium-j5005/ -
MartinX (neregistrovaný)
Ja som si postavil HTPC tiez s J5005 (ASROCK J5005-ITX doska) a porovnaval som ho Core i5-750 (TDP 95W).
V integer je to +/- rovnake, v DP float je i5-750 asi o 1/3 rychlejsia (39 GFlops i5-750 vs. 26 Gflops J5005), pristup do pamati ma ale J5005 skoro 2x rychlejsi (DDR4/2400 vs. DDR3/1333). -
jj, J5005 se opravdu povedl, takhle nabusenej "Atom" uz zvladne vse, take sem nedavno uvozaval o NUC s J5005, kdy pomer cena/vykon/rozmer byla bezkonkurencni, nakonec se ale vydal cestou nepatrne vetrsi sestavy na STX desce s i3-7100T, ale ne kvuli vykonu, ale maleho rozmeru s moznosti 2x SATA HDD...
-
DSLLL (neregistrovaný)
Maju tie nove procesory uz vyrieseny problem s LPC (http://www.dsl.sk/article.php?article=19390)? Neskapu tie procaky po 18 mesiacoch?
Aj ja by som chcel kupit dosku s J5005. -
-
vypadá to zajímavě, Intel si vzal asi větší sousto než mohl, před pár lety se pochlubil, že se snaží nahradit běžné kovy (měď) v čipech něčím speciálnějším (kadmium), stejně tak chce přejít na jiné světlo, spíše to ale vypadá, že problém je frekvence a teplota uvnitř čipů, viz jejich malé cpu atomy, které se přehřívají a nedosahují vysoké frekvence.
s 14nm, 10nm, 7nm atd. je obrovský problém co se vůbec měří, jak rozměry klesly pod 30nm již se to nedá moc měřit a spíše to označuje verzi než co jiného. Intel každopádně na pár let zaspal a nepřišel s novou technologií, TSMC je napřed a jde to vidět v provozních vlastnostech AMD procesorů.
Běžně se pracuje na dvou následujících generací najednou, je klidně možné, že Intel bude 10nm přeskakovat. Kdo ví, informace ven neunikají a tohle je takový výkřik bez upřesnění.
