Názory k článku
Jak obtížně se instalují hry na Linuxu?
-
davkol (neregistrovaný)
To je výjimečně stupidní post. Pitomá kritéria, dementní metodika,…
…a nejhorší je výchozí předpoklad, že proprietární hry bez DRM poskytují „svobodu“, ale uživatel se *nesmí* potkat s příkazovým řádkem. Mimochodem…
> If you design software for idiots, only idiots will use it.
Počítačově negramotný uživatel může softwaru akorát slepě důvěřovat (tolik ke „svobodě“) a zrovna hry přivedly řadu lidí k počítačové gramotnosti.
V tomhle případě jde o naprosto základní věci jako změna oprávnění spouštěcího skriptu, skrytí knihoven přibalených ke hře nebo přečtení chybové hlášky a instalace chybějících knihoven.
> Instead of dumbing-down the future, we need to raise the level of general understanding to the level of complexity of the systems in which we are embedded and which are embedded in us.
-Benjamin Bratton
-
Ondra (neregistrovaný)
Prijdu unavenej, smradlavej, spinavej a nasranej z prace. Chci postrilte par skopcaku a jit spat. A misto toho musim nekolik hodin dal pracovat a: "V tomhle případě jde o naprosto základní věci jako změna oprávnění spouštěcího skriptu, skrytí knihoven přibalených ke hře nebo přečtení chybové hlášky a instalace chybějících knihoven."
Dekjuji nechci.
-
davkol (neregistrovaný)
Houby s octem.
Na začátku seznamu je třeba Aquaria (hra z roku 2007, portovaná asi 2010, teď je 2016, dohrál jsem ji teď v zimě). Je zřejmé, že za tu dobu se operační systémy poněkud posunou (navíc proprietární software, zvláště hry, bývá dávno nepodporovaný), takže v kontextu je potřeba nějakých zásahů celkem jasná. Příznak spustitelnosti instalátorů je přirozená záležitost, věc 5 kliknutí ve správci souborů nebo jednoho banálního příkazu; závislosti jsou taky celkem jasné: stačí číst chybové hlášky a systémově nainstalovat požadované knihovny. Dohromady 5 minut práce – Aquaria samotná vydrží řádově 30 hodin herního času.
-
> Instead of dumbing-down the future, we need to raise the level of general understanding to the level of complexity of the systems in which we are embedded and which are embedded in us.
-Benjamin Bratton
> Vycházíš z předpokladu, že většina/celá populace má kapacitu a zájem se zabývat vším.
-davkol
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Vzpomněl jsem si na bezdrátové telefony Gigaset první generace. Měly numerický display. Chtěl jste přesměrovat hovor nebo udělat nějakou ze sto věcí co uměly? Není problém, stačilo zadat na klávesnici pár čísel a hvězdiček, a bylo to. "Kupodivu" to zákazníky moc netáhlo, protože to není uživatelsky přívětivé. Další generace gigasetů měla stejný interface jako mobily, a byla výrazně úspěšnější.
Další úžasný příklad je iPhone. V době jeho příchodu byly na trhu populární Windows Mobile se stylusem. Byl to malý počítač, který uměl všechno. iPhone ho naprosto převálcoval, protože byl jednoduchý. Ballmer se zcela správně smál, že je iPhone předražený a nic neumí (od připojení sluchátek do multitasking). Jenže zákazníci opět zvolili to co je jednoduché.
Ohledně citátu Benjamina Brattona: hluboce se mýlí. Lidé jsou tupá a líná zvířata. Nechtějí - a v praxi ani nemůžou - být automechaniky aby řídili auto, farmaceuty aby si koupili prášek na bolení hlavy, IT administrátory aby si zahráli hru, elektrikáři aby zapnuli světlo nebo nedej bože vyměnili žárovku, a k tomu ještě projektanty aby otevřeli dveře. Civilizace stojí na specializaci: jeden vyrábí boty, druhý vyrábí brambory, třetí tlačenku, všichni umí jen to svoje, ale používají i to co vyrobili ostatní. Proto je nutné, aby byly produkty správně zabalené pro cílovou populaci. Počítače (a ještě víc smartphony) dnes používá veliké procento populace, které nikdy žádné odborné znalosti v oboru mít nebude, a je potřeba se tomu přizpůsobit. Resp. na Linuxu nemusíte, protože to vaše 1% uživatelů desktopu považuje za naprosto základní věci jako [je] změna oprávnění spouštěcího skriptu, skrytí knihoven přibalených ke hře nebo přečtení chybové hlášky a instalace chybějících knihoven. Pak se ovšem nedivte, že je to jen 1%.
-
davkol (neregistrovaný)
Doporučuji si zkusit obdobný experiment (ne zrovna nejčerstvější hry bez DRM) jako v OP, ale na MS Windows.
hint: Z krabicovek, co mám na polici, půlka s recentními Windows poslouží leda jako podtácky a druhá půlka vyžaduje těžké patchování, přičemž patche je nutné shánět po všech čertech.
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatelJo, mas pravdu. Windows sajou.
Ale to i ten tvuj uvodni prispevek... -
davkol (neregistrovaný)
Výše jsem zmiňoval Aquarii, což je hra z prvního HB (šest let zpět), která tehdy byla čerstvě portována, ale i tak několik let stará. Takové hry se tam kupí. Podobně třeba na Steamu poslední dobou frčí pseudo-HD verze her z 90. let. Ve všech případech už jsou původní vývojáři dávno fuč (dělají něco jiného) a údržba toho kódu by nebyla zrovna nenáročná.
Za takových okolností si člověk prostě musí nějak poradit, pokud má zájem o příslušný obsah. Přitom to často není zase *tak* těžké.
Samozřejmě bych byl radši, kdyby místo kasírování na neudržovaném produktu zvolili cestu typu abandonware/freeware/open-source – ať si příp. komunita poradí. Je to taky marketing zdarma a příležitost pro potenciální budoucí vývojáře.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Tak na Steamu a ve Windows Store jsou hry udržované, alespoň co jsem zatím zkoušel. Kdybych si něco koupil, instalace neprošla a nechtěl jsem se s tím párat, tak si prostě vyžádám vrácení peněz. To je pro autory jasný signál, že by měli hru lépe udržovat.
Ad kdyby místo kasírování na neudržovaném produktu zvolili cestu typu abandonware/freeware/open-source - i indie titul je výsledkem velké spousty práce, a autoři pochopitelně výsledky té práce nechtějí dávat zdarma. Zvlášť pokud hra ještě generuje nějaké příjmy, byť relativně malé. Občas se navíc povede i prakticky mrtvý titul prodat ve slevách, nebo v akci typu Humble Bundle. Nebo je možné hry portovat na telefony, sociální sítě a další platformy, které přinese budoucnost (HoloLens, hodinky, mikrovlnka, kardiostimulátor :)). Například někteří autoři 8-bitových titulů je po letech znovu uvedli právě pro telefony. Uvolňovat něco jako open source/abandonware má smysl jen pokud to už nemá komerční potenciál, a pokud ho nebude mít ani do budoucna.
Další problém s uvolňováním her jako open source/abandonware je ten, že tím snižujete vzácnost her. Lidé mohou hrát 10 let starý indie abondonware místo dnešní indie hry, tj. úbytek zákazníků. Navíc to lidi naučí že (legálně získanou) hru nemusí platit, "taková věc má nulovou hodnotu", tj. budou se víc zdráhat zaplatit za novou hru. -
Lael Ophir (neregistrovaný)
Psal jsem "Bohužel hry píšou prasata", což je důvodem, proč hry někdy nefungují na novější verzi OS (a někdy ani na verzi pro kterou jsou určené). Pokud je příčinou problému to že jsou autoři prasata, nevidím důvod tvrdit, že je prase vydavatel. A v tomto kontextu mě ani nezajímá, kdo tím vydavatelem je.
-
Lama (neregistrovaný)
Až na to, že zákazníka zas nezajímá, kdo je tím autorem prasetem, hra je vydána pod hlavičkou nějaké firmy, na jejíž hlavu padá zodpovědnost. Když se mi rozbije auto, tak mě nezajímá, že danou součástku zmršil nějaký ind, reklamovat pujdu k dodavateli, resp. k tomu, kdo poskytuje záruku.
-
Adam KaliszStříbrný podporovatelJasně, každý se specializuje a díky měně to vše může poměrně dobře fungovat. To co neumíme si koupíme ať už ve formě služby či fyzického produktu.
Na druhou stranu ale každý má jistou představu o tom, že když si sáhne blbě do zásuvky, že dostane ránu. Každý umí dveře otevřít, zavřít a má dobrou představu, kolik takové dveře váží, jakou mají setrvačnost a odolnost již od pohledu. Podobně si převážná většina lidí nebere 10 prášků na bolení hlavy najednou a taky se nikdo nesnaží vzdorovitě otáčet volantem na opačnou stranu, než je zatáčka (aspoň pokud se nechce zabít atd.) Ale spousta uživatelů počítačů neví prakticky nic. Je to asi jako kdybyste jim měl vysvětlovat, že "tady to jsou zamykatelné dveře, vstrčíte klíč a budete otáčet, podle strany buď zamknete, nebo odemknete". Samozřejmě ještě s definicí použitých odborných výrazů ze zámečníctví, jako je zámek, klíč a dveře. Takhle se totiž občas cítím, když mám někomu pomaleji chápajícímu něco vysvětlit ohledně "IT".
Myslím, že by obecně lidstvo mělo být technicky zdatnější, ale především by i běžný občan měl aspoň zběžně tušit, jak funguje email, internet a operační systém. Nemusí rovnou znát model OSI a učit se o semaforech, ale takový obecný přehled. Já přece taky Jiráska neřadím do středověku i když nevím přesně, kdy se narodil, co přesně všechno napsal a dělal a kdy umřel. Někteří lidé ale o počítačích neví prakticky nic a klidně by si nainstalovali 10 anitivirů (ekvivalent 10 pilulí na hlavu) a potom klikli na něco očividně závadného (točili volantem doleva v pravotočivé zatáčce).
Dokonce i studentům informatiky člověk někdy musí velice obecně vysvětlovat, co je to router, protože jim to nic neříká a co víc, ani je to vlastně nezajímá. Tak to už potom fakt nevím, jak někdy chtějí v oboru pracovat. Na druhou stranu, takoví poměrně rychle vyletí, což se ale může stát i těm, co sice prakticky ví, ale potom nedají např. zkoušku z logiky, teorie systémů, nebo tak něco. Nerad bych házel všechny do jednoho pytle. Kdo studoval si to umí určitě dobře představit.Každopádně ale určitá gramotnost je na místě. Stějne jako v Čj lidé sice chybují, ale jsou na chyby v lepší společnosti upozorněni, tak i v technice by jistá kultura přece neškodila, když se nás podobně jako jazyk i počítače týkají denno denně.
To vše ale samozřejmě neomlouvá, že i zkušený uživatel by neměl nastavovat něco, co měl ošetřit distributor nebo vývojář. Zákazník v masně taky přece může koupit rovnou připravená kuřecí prsa nebo stehýnka a nemusí si vše odřezávat z celého kuřete. Instalaci software se ale ani na Windows člověk nevyhne úplně, hlavně když se jedná o hry staršího data. Je to taky trochu věc náhledu, jako vše. -
Lael Ophir (neregistrovaný)
V podstatě souhlas s tím co píšete. Problém IT je ale v tom, že jsme postavili nad sebe spoustu vrstev: tranzistory, booleovskou algebru, sběrnice a periferie, strojový kód, assembler, firmware, kernel a jeho služby, userland API, frameworky, aplikace. Chápu že po dlouhých letech studií to člověku nemusí přijít až tak komplikované, a zvládne to i zvídavý a nadaný laik. Většina uživatelů je ale dost technicky slabá, a některé koncepty jim těžko vysvětlíte. Chápejte: oni chtějí psát knihu, skládat hudbu, vystavit fakturu, zahrát si hru. To že je pod danou aplikací nějaký OS a HW je pro uživatele zbytečnost, kterou se cílová skupina neumí a nechce zabývat. Úkolem IT jako oboru je uživatelům zpřístupňovat úžasné možnosti, které lidem technologie dává, bez toho aby se na tu technologii museli stát odborníky. Je špatné, že ve srovnání s většinou velmi rozšířené techniky jsou počítače tak náchylné na problémy, a uživateli stačí provést drobnou "nevinnou" akci (otevřít přílohu emailu, nainstalovat aplikaci apod.), a mohou tím počítač poškodit do té míry, že ho už nejsou schopni dát dohromady. A problematická instalace aplikací, v daném případě her, je z podobného soudku.
Ad Nemusí rovnou znát model OSI a učit se o semaforech - semafory znají i malé děti, na červenou se prostě nechodí ;)
-
Adam KaliszStříbrný podporovatel
Nic není bez vady. Ono papír a tužka za sebou má už nějaké to tisíciletí testování za sebou. Počítače holt masově testujeme asi tak od 80. let. Před tím to bylo něco pro úplné odborníky.
Problém je, jako vždy, v protichůdných potřebách resp. nárocích uživatelů laiků a uživatelů profesionálů. Na jednu stranu by mělo být vše jednoduché, ale zároveň i mocné a tedy obsloužit co nejvíce uživatelských skupin. Taky by pokud možno vše mělo být malé a úsporně psané, ale ošetřit co nejvíce okrajových situací a možností "střelit se do nohy". Porovnal bych to trochu k diskuzi v Americe, co se týče zbraní na otisk prstu. Funguje to, ale je pár případů, kdy to asi trvá moc dlouho, nebo není otisk rozeznán a potom je konec. Aspoň to je filozofie za odporem k této opravdu dobré pojistce. (Jinak já jsem obecně spíše proti zbraním vůbec. Ten otisk nebo podobná autentizace mi nepřijde jako špatná pojistka na víc.)
Taky je jedna věc (subjektivní) uživatelská přívětivost nástroje a (objektivní) porozumění nástroji. Určité sekretářce může Excel přijít poměrně uživatelsky přívětivý, ale to přece nemá nic do činění s tím, jestli Excelu "rozumí". (Přičemž něčemu rozumět by se mělo asi jako pojem nějak definovat. Já bych řekl třeba mít poměrně detailní přehled o všech funkcích nástroje a ideálně i jejich opodstatnění.) Třeba řidič autobusu obyčejně umí slušně řídit a velice často rozumí tomu, jak konkrétní autobus, jeho motor a vybavení funguje. Taky se to trochu čeká, protože v autobusu tráví poměrně hodně času. Od sekretářky se ale nečeká, že by chápala vzorce a uměla systematicky programovat makra v Excelu (já to taky neumím, ale nikdy jsem se nesnažil to naučit a nepotřeboval to). Je to tedy asi spíše o definici pojmu rozumět a o dané osobě, která před počítačem sedí. Ono třeba slepec může mít na Excel taky jiný názor a třeba mu bude více vyhovovat více LibreOffice. Těžko posoudit, jde jen o ilustraci problému.Většina lidí na západě tráví před nějakou formou počítače odhadem více jak 10 hodin denně. Ať už jde o mobil, industriální terminál v továrně, počítač u sekretářky, navigace v autě... každé zařízení a nasazení je do jisté míry upraveno na míru problému. Počítače, tedy běžná PC, jsou ale tak všestranná zařízení, že není reálně možné obsloužit všechny uživatele k jejich spokojenosti. A to už je jedno, jestli je to Windows, macOS, GNU/ Linux atd. Každopádně by ale při takové časové náročnosti člověk čekal, že uživatelé budou chtít rozumět počítači o něco více, aby třeba tu a tam nějakou tu minutu ušetřili, vyhnuli se problému, našli něco zajímavého atp.
Příměr s virem je trochu nešťastný. Máte sice pravdu, že ideální to není, že se uživatel musí dohadovat o bezpečnosti otevření té které přílohy. Vy ale také při jízdě autem rozlišujete vysoký obrubník od nízkého a od ten zase od spáry, resp. výplni mezi kolejemi při vjezdu na most nebo přejezd. Očividnost takového počínání je jen věc náhledu. Počítače mnoho lidí používá od útlého věku, auto řídí povětšinou ca. od 17-18 let.
Dále k porozumění:
Co jsem zjistil za sebe, že student informatiky, který neumí používat GNU/ Linux nebo nějaké BSD na uživatelské úrovni obyčejně mnoho souvislostí v IT nepochytil. Pozoroval jsem to na sobě, dříve poměrně zapálenému uživateli Windows, ale vlastně jsem mnoha věcem nerozuměl. Během roku s Debianem jsem se naučil z principů v IT asi více, než za 3 roky předtím. Dnes si nadávám, že jsem se do nějakého *NIXu neponořil dříve, že bych si tím ušetřil spoustu trapných situací a obecně asi měl lepší porozumění. Myslím si, že udělat krok stranou do neznáma a občas si zkusit alternativu není vůbec špatný nápad. Jen si musí být člověk jistý, že nebude opakovat chyby minulosti a taky nemusí znovu objevovat kolo.Semafory, haha, vtip dobrý, ale poté, co jsem z toho psal zkoušku (sice dost úspěšně, ale stejně) jaksi s trpkou příchutí...
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Mám pro vás dva příklady z jiných oborů. Víte jak vypadá volant běžného vozu a volant profesionálního vozu? To první je Ford Focus, to druhé náklaďák Ford F-650. Profesionálové mají trochu odlišné potřeby od "domácích" řidičů, ale v principu je to dost podobné. A nemyslím že by volant "profi" automobilu musel nebo měl vypadat jako na třetím obrázku. F1 má opravdu hodně specifické požadavky, je to vlastně jen exhibice, a řídí v ní pár desítek lidí na planetě.
http://images.hgmsites.net/lrg/2010-ford-focus-2-door-coupe-se-steering-wheel_100255349_l.jpg
http://st.motortrend.com/uploads/sites/5/2012/04/2012-Ford-F-650-Dump-Truck-steering-wheel.jpg
http://cdn.wonderfulengineering.com/wp-content/uploads/2014/06/f1-steering-wheel.pngDruhý příklad: mobilní OS byly v roce 2007 prakticky rozdělené mezi Symbian, Windows Mobile a RIM, byť na trhu bylo ještě dost menších hráčů. Na těch třech platformách jste mohl dělat obrovskou spoustu věcí: připojit BT sluchátka, používat GPS navigaci, ovládat televizi a tuner přes IrDA atd. Tehdy jsem měl WM, a když se mě lidé ptali na zkušenosti, tak jsem říkal že je to úžasné a umí to všechno, ale běžným lidem bych doporučil trochu počkat, protože to přece jen není vždycky úplně intuitivní.
Když přišel Apple s iPhonem, všichni se smáli (a Stele Ballmer nahlas a v TV), že je to předražená krabička, která nic neumí. iPhone v té době opravdu neuměl cut-and-paste, neměl multitasking, nešla vyměnit baterie, neuměl MMS, nešly připojit jiná BT sluchátka než od Apple, neuměl natáčet video, nahrávat hovory, neměl hlasové vytáčení, a dokonce nebylo možné ani nastavit MP3 jako vyzváněcí tón. Směšné a předražené zařízení. Jenže se snadno používalo laikům: ovládání dotekem prstu místo stylusu nebo rytí do obrazovky s rezistivním displayem, obrovské ovládací prvky určené pro prst, přehledný interface. A co se stalo? iPhone naprosto převálcoval trh, protože se snadno používal, bylo takřka nemožné ho rozbít akcemi v UI, a uživatelé nemuseli skoro ničemu rozumět. To je ten pravý smartphone: dává uživatelům sílu technologie, a přitom se používá skoro stejně snadno, jako klasický telefon typu "mluvicí kost". A že by ta technologie mohla být lepší? Jistě, a také Apple časem dlouho řadu omezení odstranil. Tenhle model potom zkopíroval jak Samsung/Google, tak Microsoft.Ad Každopádně by ale při takové časové náročnosti člověk čekal, že uživatelé budou chtít rozumět počítači o něco více, aby třeba tu a tam nějakou tu minutu ušetřili, vyhnuli se problému, našli něco zajímavého atp. - svého času lidé koukali 4-5 hodin denně na TV (údaje z US, vizte link). Myslíte že se zajímali jak TV funguje? A i dlouholetí řidiči znají svoje auto asi tak mizerně, jako svůj počítač. Samozřejmě jsou na světě zvídaví lidé, kteří se zajímají jak věci fungují. Jenže je jich menšina, a typicky pracují v technických oborech. Dá se říct, že ti nejzvídavější se koncentrují v oboru IT. Nakonec jen extrémní zvídavost (nebo hodně tvrdá škola) může člověka donutit se naučit ovládat vi :)
http://www.nielsen.com/content/dam/corporate/us/en/newswire/uploads/2009/11/historicalviewing.pdfAd student informatiky, který neumí používat GNU/ Linux nebo nějaké BSD na uživatelské úrovni obyčejně mnoho souvislostí v IT nepochytil - nepleťte si principy IT s principy Unixu. Unixy byly samozřejmě svého času úžasnou platformou, a "díky" uživatelské nepřívětivosti spoustu věci odhalují, plus lidi svým způsobem filtrují (kdo nemá na pochopení složitých věcí, tak se jimi prostě nemůže zabývat). Nakonec i já jsem měl před příchodem Windows NT Unixy rád, i když mě štval ten business kolem: stroj s výkonem PC serveru za 10-násobek ceny, plus cena Windows serveru za roční podporu HW NBD, neexistující ceníky (jak kdybyste si nechal stavět na zakázku raketoplán), úplatky pro management při jednání o nákupu i po koupi... Nakonec jsem ale zjistil, že když člověk potřebuje produktivně pracovat a ne se zabývat počítačem protože je to roztomilá hračka, tak jsou daleko lepší Windows. Podobně jako profesionální řidič používá stejný volant jako "domácí" řidič, i já používám Windows, protože je to prostě pohodlnější, a můžu se soustředit na to co chci dělat.
Ad Semafory... zkoušku - na jedné straně IT obory (na rozdíl třeba od psychologie nebo bohemistiky) nejsou zdaleka jednoduché, na druhé straně to pak člověka zbytek života velmi dobře uživí (na rozdíl třeba od psychologie nebo bohemistiky).
-
j (neregistrovaný)
2davkol: Naprosto stupidne hloupej ses ty. Jako clovek co se IT zivi !umim! rozchodit spoustu veci. Ale vazne nemam naladu resit tejden nejakou hru, abych ve finale zjistil, ze se sice povedlo, ale uz nemam naladu ji hrat.
Pokud v gentoo napisu emerge games-simulation/openttd ... nainstaluje se a funguje, je to OK, pokud ale mam resit, jaky vsemozny knihovny to po me chce, velmi casto v naprosto kryptickych hlaskach, pripadne po webu sosat vsemozny dllka do wine ... tak si radsi nabootuju widle, kldine i 9x, aby na tom bez problemu fungovalo to, co zrovna chci.
-
balki (neregistrovaný)
Co som mal moznost skusat nativne hry z gog.com a steam, isli slusne. Tam ozaj poskytuju hry, ktore vedia supportovat. Co sa tyka windows hier z gog, v crossoveri mavaju slusnu podporu.
Kdezdo v humble-bundle su rychlokvasene, nedorobene porty len aby bolo. To iste bola desura, ktora zakapala na to, ze dodavala nekvalitne a zle portovane hry.
-
Devilian (neregistrovaný)
Ja mam nainstalovany system apricity os a jednou dobou som si chcel zahrat nejake hry. Mam ale notebook s intel a nvidia grafikou = a tam niekde som sa na to vysral. Steam sa chvali, ako podporuje linux hranie, ale to je omyl. Podporuje ubuntu hranie. Uz len spustit steam mi trvalo hodinu, pretoze pouziva nejake prestarnute kniznice. Pre to, aby som si hry zahral aj na nvidia karte, musim vzdy do konzoly a pisat 'optirun steam'. Ked som konecne hru nainstaloval, pri spusteni zasa chybali nejake kniznice. Takze zasa instalovat. A potom som to spustil, a hra isla na nvidia karte tak na 3/4 vykon oproti windowsu.
Vysledok vidim asi takto: Pre nas, programatorov, je linux super. Inak ho ale neodporucam nikomu, pretoze uz vidim, ako by mi kazdy den volal, ze mu nejde nieco spustit. -
DevilianW (neregistrovaný)
Ja naopak apricity odporucam kazdemu programatorovy. Nie je to cisty arch (nemusis si vsetko instalovat), ale ma v repositaroch vsetko, co ako programator potrebujem. To napriklad debian, ubuntu a mint nemali. Taktiez co sa tyka grafiky, rozbehol som ju takmer ihned. Neodporucam ale z vlastnej skusenosti manjaro. Nechapem doteraz, co sa to tam dialo, nejako som tu urcite musel sposobit ja, ale bola to hroza. Ale pekne pozadie :)
So steamom som nemal nejaky zasadnejsi problem. Stacilo ho len 2 hodiny rozbehavat, a vsetko islo. Neviem si ale predstavit normalneho uzivatela, ktory toto robi.
