Na serveru opensource.com se dnes objevila zajímavá anketa, ve které máte označit programovací jazyk se kterým jste začínali. Zatím vede Basic. Uvidíme s jakým programovacím jazykem začínali čtenáři root.cz.
Jaký byl váš první programovací jazyk?
29. 8. 2017
93
nových názorů
-
Baltík neznám, jenom Karel :)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_(programovac%C3%AD_jazyk)
-
-
Ano, Python/Django a Python/Flask. S PHP jsem si užil už dost. Kdo poznal, už zpátky asi chtít nebude...
Co je na PHP podle Vás ekonomického? Že se nejsnáze seženou PHP vývojáři a že v průměru se jim platí méně, než u jiných jazyků? To je sice možné, ale já si prostě nějaké webové aplikace dělám sám a v PHP už nic nového dělat nechci...
-
Osobne som sa chcel naučiť Ruby on Rails mám aj knihu kúpenú ale problém je že v tom nemám aktuálne čo napísať (skrátka tá správna motivácia + praktické využitie) tak sa nejakú dobu bude na tú knižku prášiť.
Škoda že okrem Javy a C# + po novom PHP7 už má NEJAKÚ kontrolu, sú všetko dynamicky typové jazyky čo mi pripadá dosť neprehľadné a nejasné.
-
No ono SQL abychom byli úplně přesní JE programovací jazyk. Považuje se za programovací jazyk 4. generace, zatímco třeba C++ nebo Java jsou jazyky 3. generace. SQL není jen na dotazování - dají se v něm psát procedury, které obsahují i třeba podmínky a cykly...
Já se spíš pozastavoval nad onou formulací, že PHP je nějaká odnož SQL...
-
Já také netvrdím, že Flask a Django jsou programovací jazyky, jen jsem je rovnou uvedl k tomu Pythonu, aby bylo jasné, že nemyslím čistý Python (byť je také zajímavé si třeba zkusit nějaký framework z výukových důvodů vytvořit od základu i sám).
Co ale myslíte tím "snaží se obejít"? Co přesně Vám na Pythonu pro webové aplikace nevyhovuje? Právě proto, že znám jak PHP, tak Python, tak na základě této zkušenosti už se chci PHP vyhýbat, co to půjde (tzn. v současné době v něm ještě udržuji nějaké své historické aplikace, které bych časem rád přepsal právě do Pythonu).
To, že je PHP navrženo pro web se projevuje přesně jak? Mě napadá akorát to, že je možná pro začátečníka o něco jednodušší rozchodit nějaký LAMP/WAMP stack. A pak se jen do určitého adresáře nahrají PHP skripty a ono to funguje... S tím, jak rozchodit WSGI jsem se sice na začátku také trochu trápil, ale dnes už s tím nemám problém. A dost lidí na tom i pohoří. A výhody syntaxe Pythonu, která mi přijde daleko čistší, promyšlenější a prostě lépe navržená, výhody spousty kvalitních knihoven a podobně, u mně prostě převažují.
Neberte prosím můj dotaz nějak konfrontačně, že bych Váš názor hned zamítal - ale spíš jsem opravdu zvědavý, proč Vám Python pro webové aplikace nevyhovuje, když ho jinak používáte rád...
-
"To, že je PHP navrženo pro web se projevuje přesně jak?"
To je mysleny vazne tahle otazka? PHP je templatovaci jazyk ktery umoznuje vkladat PHP kod primo do HTML. To znamena, ze napsat jednoduchou dynamickou stranku je mnohem jednodussi nez v cemkoli jinym (krome JSP nebo ASP ktery pouzivaj stejnej koncept). To sice umoznuje napsat extremne necitelnej kod pokud nekdo pise vetsi aplikaci jako mix PHP a HTML (pripadne do toho zamicha jeste JS a CSS), ale zaroven to umoznuje udelat velmi cistej kod (klidne i objektovej) treba pomoci MVC modelu, kde neni potreba psat (ani pouzit 3rd party) templatovaci engine, protoze PHP/ASP/JSP ma narozdil od newebovych jazyku jako je Python templatovani primo zabudovany v sobe.
A prave tenhle nedostatek Pythonu se Django a Flask snazi obejit. Problem je ze zpracovani templatu v PHP dela optimalizovanej nativni kod, kdezto zpracovani templatu v Pythonu bezi v intepretovanym (nebo v lepsim pripade JIT kompilovanym) bytekodu, coz samozreme zpomaluje beh rozsahlejsich aplikaci.
U PHP ale neni potreba se ucit dalsi syntax templatovaciho enginu, protoze pri templatovani v PHP se proste pouzije PHP kod.
Dalsi vec je ze PHP ma vlastni spravu serverovych promennych, coz je neco co se zase musi resit vne Python.
Proste je to jako pouzit nastavec na kladivo, aby slo pouzit jako sroubovak.Jak sem psal Python mam rad a pouzivam ho na vsechno mozny krome webu, kam se proste neni urcen...
-
1. CGS
2. TI58
3. Basic na Sharp PC1211 (PC neznamena Personal Computer, ale Pocket Computer - jednoradkovy display, klavesnice qwerty, velikost asi 7x20cm)
4. Basic na TNS (Slusovice, kdo si na ne jeste vzpomene)
5. Assembler a hexkody Z80
6. Forth (ze serialu v Amaterskem Radiu, podle nej jsme s kolegou napsali interpretr forthu na TNS)
7. Pascal
8. C
dal uz se to asi neda ani spocitat -
Ravise (neregistrovaný)
Basic! To by asi samo o sobě nebylo tak zajímavé. Podle knihy "Jak se domluvíme s počítačem" (Jiří Franěk, Albatros, 1989) (obálka). Což by samo o sobě taky nebylo tak zajímavé, objevil jsem jí v knihovně když rušili staré knihy cca roku 2005 :)
-
Teenager (neregistrovaný)
Ani ne. Já už byl z generace, kdy se říkalo, že děti mají vypadnout od počítače, že je to nezdravé. Spousta mých spolužáků na počítači pařilo hry. Mě tehdy na počítači nechodily (mel jsem slabší hw), tak jsem se v něm začal šťourat jinak. Asi ve čtvrté nebo páté třídě jsem našel v knihovně (městské) knihu o logu i s instalačním CD a zkusil jsem to. A celkem mě to i bavilo. Asi půl roku na to jsem pak začal kodit webstránky v HTML a později jsem začal PHP.
Očekávám shitstorm, že nikdy nebudu dobrý ajťák, protože jsem vyrůstal v době Pentia a nikdy nemusel naprogramovat driver tiskárny pod 32 KB.
-
Ze deti nemaju sediet pri pocitaci sa hovorilo aj ked som bol mlady ja (ale my sme to prevazne nerobili a byval problem nas dostat vecer dnu, nie poobede von). Tiez som sa zacal vrtat v pocitaci (programovat) preto, ze moj slabsi HW (Didaktik M - replika ZX 48) netahal hry, ktore hravali spoluziaci vesmes na 486tkach. Myslim, ze na zakladke na prelome 1. a 2. stupna mal Pentium len jeden, aj to len kvoli tomu, ze rodicia pracovali na veciach, ktore sa riesili na Spojenom Ustave Jadrovych Vied v Dubne. Tomu na tom ale ficali NT 3.51 takze tam sme sa vela nenahrali.
Na shitstorm nevidim dovod. Driver na tlaciaren pod 32kB si stale napisat mozes. Napr. si zohnat "splaseny hrebik" (Teslacku jednoihlickovu tlaciaren, co sa dodavala k 8-bitakom) a za pomoci Atmel AVR si spravit nejaky primitivny driver na tlac textu.
-
Pavel D. F. Hrubý (neregistrovaný)
Začínal jsem s Fortranem, když nepočítám fiktivní jazyky Petra a Fip (k tomu jsem i dělal překladač). Pak následoval Assembler (EC-1021), Cobol a databázové systémy Redap, FoxPlus a FoxPro. Tohle všechno vám tam chybí. Úplně zapomínáte na nás "dinosaury". Jediný Pascal patří mezi ty jazyky, se kterými jsme se shodli, ale holt nebyl můj první (i když Petra se mu poměrně dost podobal). Dnes se už se znalostmi těchto jazyků můžu jít tak akorát vyfotit. Můj mozek-mezek ty nové nezvládá, takže sny o PHP nebo Javě si můžu tak akorát strčit za klobouk. Jo jo, život je pes a my jsme jeho patníci...
-
No, položky ankety jsou poněkud nereprezentativní. Chybí tam Algol (jo, s tím se opravdu začínalo, když ještě kybernetika měl příchuť buržoazní pavědy). A samozřejmě Fortran.
Myslím, že tyhle dvě položky (Fortran určitě) bude mít mnohem víc odpovědí, než třeba Perl.
Ačkoliv je Perl taky pěkný dinosaurus, tak si myslím, že se u nás objevil až s internetem.
Já jsem začínal s Algolem na Tesle 200 (closed shop, a když jsme nechtěli čekat, až dámy program z papíru přepíšou a doplní chybami, tak jsme si to museli sami vyděrovat do dálnopisné děrné pásky).
Následoval rychle Fortran a k tomu změna Algolu na Pascal. Když došlo na Unix, tak žádný bash nebyl, ale pěkně sh - jakmile šlo o něco malinko komplikovanějšího, tak bez awk to nešlo. -
Basic a https://www.databazeknih.cz/knihy/jak-se-domluvime-s-pocitacem-153864 :)
Ještě ji doma někde mám.
Autor zprávičky
ČLÁNKY DO MAILU