První byl Baltík, půl roku na ZŠ a druhou Pascal. Nevím jestli je dá Baltík počítat, tak jsme dal ten Pascal. :D
Baltik, je pascal s grafickou knihovnou s kouzelnikem. Dva roky jsem to ucil :)
Proč tady nikdo nemá rád PHP? Ten jazyk má své mouchy, ale máte na tvorbu webových aplikací něco lepšího a stejně ekonomického (ekonomičtějšího)?
Ano, Python/Django a Python/Flask. S PHP jsem si užil už dost. Kdo poznal, už zpátky asi chtít nebude...
Co je na PHP podle Vás ekonomického? Že se nejsnáze seženou PHP vývojáři a že v průměru se jim platí méně, než u jiných jazyků? To je sice možné, ale já si prostě nějaké webové aplikace dělám sám a v PHP už nic nového dělat nechci...
Osobne som sa chcel naučiť Ruby on Rails mám aj knihu kúpenú ale problém je že v tom nemám aktuálne čo napísať (skrátka tá správna motivácia + praktické využitie) tak sa nejakú dobu bude na tú knižku prášiť.
Škoda že okrem Javy a C# + po novom PHP7 už má NEJAKÚ kontrolu, sú všetko dynamicky typové jazyky čo mi pripadá dosť neprehľadné a nejasné.
Není, no. Ale Ruby už ano. Mně to přijde celkem srozumitelné. A pořád lepší, než jak tu někdo napsal, že mezi programovacími jazyky u něj vede SQL a případně "jedna jeho podoba či kabát" - totiž PHP. :-)
mas pravdu v tom, ze SQL nie je programovaci jazyk, je to dopytovaci jazyk, ale PHP uz je programovaci jazyk, v ktorom sa pisu cele webove aplikacie, ale HTML uz nie je programovaci jazyk, ale znackovaci...
No ono SQL abychom byli úplně přesní JE programovací jazyk. Považuje se za programovací jazyk 4. generace, zatímco třeba C++ nebo Java jsou jazyky 3. generace. SQL není jen na dotazování - dají se v něm psát procedury, které obsahují i třeba podmínky a cykly...
Já se spíš pozastavoval nad onou formulací, že PHP je nějaká odnož SQL...
Django a Flask nejsou programovaci jazyky, ale frameworky snazici se obejit fakt, ze Python narozdil od PHP neni pro webovy aplikace urcen.
Python je muj nejoblibenejsi jazyk na cokoli krome webu, kde vzdy radsi pouziju PHP, nebo jednocipu, kde to bez C nema moc smysl.
Já také netvrdím, že Flask a Django jsou programovací jazyky, jen jsem je rovnou uvedl k tomu Pythonu, aby bylo jasné, že nemyslím čistý Python (byť je také zajímavé si třeba zkusit nějaký framework z výukových důvodů vytvořit od základu i sám).
Co ale myslíte tím "snaží se obejít"? Co přesně Vám na Pythonu pro webové aplikace nevyhovuje? Právě proto, že znám jak PHP, tak Python, tak na základě této zkušenosti už se chci PHP vyhýbat, co to půjde (tzn. v současné době v něm ještě udržuji nějaké své historické aplikace, které bych časem rád přepsal právě do Pythonu).
To, že je PHP navrženo pro web se projevuje přesně jak? Mě napadá akorát to, že je možná pro začátečníka o něco jednodušší rozchodit nějaký LAMP/WAMP stack. A pak se jen do určitého adresáře nahrají PHP skripty a ono to funguje... S tím, jak rozchodit WSGI jsem se sice na začátku také trochu trápil, ale dnes už s tím nemám problém. A dost lidí na tom i pohoří. A výhody syntaxe Pythonu, která mi přijde daleko čistší, promyšlenější a prostě lépe navržená, výhody spousty kvalitních knihoven a podobně, u mně prostě převažují.
Neberte prosím můj dotaz nějak konfrontačně, že bych Váš názor hned zamítal - ale spíš jsem opravdu zvědavý, proč Vám Python pro webové aplikace nevyhovuje, když ho jinak používáte rád...
"To, že je PHP navrženo pro web se projevuje přesně jak?"
To je mysleny vazne tahle otazka? PHP je templatovaci jazyk ktery umoznuje vkladat PHP kod primo do HTML. To znamena, ze napsat jednoduchou dynamickou stranku je mnohem jednodussi nez v cemkoli jinym (krome JSP nebo ASP ktery pouzivaj stejnej koncept). To sice umoznuje napsat extremne necitelnej kod pokud nekdo pise vetsi aplikaci jako mix PHP a HTML (pripadne do toho zamicha jeste JS a CSS), ale zaroven to umoznuje udelat velmi cistej kod (klidne i objektovej) treba pomoci MVC modelu, kde neni potreba psat (ani pouzit 3rd party) templatovaci engine, protoze PHP/ASP/JSP ma narozdil od newebovych jazyku jako je Python templatovani primo zabudovany v sobe.
A prave tenhle nedostatek Pythonu se Django a Flask snazi obejit. Problem je ze zpracovani templatu v PHP dela optimalizovanej nativni kod, kdezto zpracovani templatu v Pythonu bezi v intepretovanym (nebo v lepsim pripade JIT kompilovanym) bytekodu, coz samozreme zpomaluje beh rozsahlejsich aplikaci.
U PHP ale neni potreba se ucit dalsi syntax templatovaciho enginu, protoze pri templatovani v PHP se proste pouzije PHP kod.
Dalsi vec je ze PHP ma vlastni spravu serverovych promennych, coz je neco co se zase musi resit vne Python.
Proste je to jako pouzit nastavec na kladivo, aby slo pouzit jako sroubovak.
Jak sem psal Python mam rad a pouzivam ho na vsechno mozny krome webu, kam se proste neni urcen...
Basic na 8-bit Z80 -> strojovy kod -> Pascal -> Turbo pascal -> Borland C++ -> Java -> ??? A ted co dal?
Možná i něco dynamičtějšího, ať se ti zase trochu otevřou obzory.
Basic na legendární SM 4- 20 .. no a po něm Fortran 77 ... pak už jen DBase3+ a jim podobné, trochu turbopascalu, ale dlouhodobě vede SQL v různých podobách a kabátech (php a pod..)
SQL nie je programovaci jazyk a nema nic z PHP spolocne...
SQL je iba dopytovaci jazyk databaz a PHP je zase jazyk, v ktorom sa pisu webove aplikacie...
1. CGS
2. TI58
3. Basic na Sharp PC1211 (PC neznamena Personal Computer, ale Pocket Computer - jednoradkovy display, klavesnice qwerty, velikost asi 7x20cm)
4. Basic na TNS (Slusovice, kdo si na ne jeste vzpomene)
5. Assembler a hexkody Z80
6. Forth (ze serialu v Amaterskem Radiu, podle nej jsme s kolegou napsali interpretr forthu na TNS)
7. Pascal
8. C
dal uz se to asi neda ani spocitat
Ta anketa je diskriminační, nemám tam nic ze svého mládí (Ada, COBOL, Fortran).
Basic! To by asi samo o sobě nebylo tak zajímavé. Podle knihy "Jak se domluvíme s počítačem" (Jiří Franěk, Albatros, 1989) (obálka). Což by samo o sobě taky nebylo tak zajímavé, objevil jsem jí v knihovně když rušili staré knihy cca roku 2005 :)
Přesně! Pamatuju na kapitolu "Jak říct počítačsky hřebík" - to mi zrovna v 12 letech vrtalo hlavou a pak ten aha efekt po přečtení kapitoly...
To vam tiez nutili? Pre mna boli ComLogo a Pascal po poriadnom Ccku utrpenie. Cckar je bez pointerov ako bez ruk.
C, Comenius Logo, Pascal, PHP, JS, Perl, Java, ASM, Python, Go
A Pascal nema pointery nebo se to jen neucilo? (potom ale nevim, co se mohlo ucit, kdyz neslo udelat ani seznam ani B-strom ;)
Ani ne. Já už byl z generace, kdy se říkalo, že děti mají vypadnout od počítače, že je to nezdravé. Spousta mých spolužáků na počítači pařilo hry. Mě tehdy na počítači nechodily (mel jsem slabší hw), tak jsem se v něm začal šťourat jinak. Asi ve čtvrté nebo páté třídě jsem našel v knihovně (městské) knihu o logu i s instalačním CD a zkusil jsem to. A celkem mě to i bavilo. Asi půl roku na to jsem pak začal kodit webstránky v HTML a později jsem začal PHP.
Očekávám shitstorm, že nikdy nebudu dobrý ajťák, protože jsem vyrůstal v době Pentia a nikdy nemusel naprogramovat driver tiskárny pod 32 KB.
Ze deti nemaju sediet pri pocitaci sa hovorilo aj ked som bol mlady ja (ale my sme to prevazne nerobili a byval problem nas dostat vecer dnu, nie poobede von). Tiez som sa zacal vrtat v pocitaci (programovat) preto, ze moj slabsi HW (Didaktik M - replika ZX 48) netahal hry, ktore hravali spoluziaci vesmes na 486tkach. Myslim, ze na zakladke na prelome 1. a 2. stupna mal Pentium len jeden, aj to len kvoli tomu, ze rodicia pracovali na veciach, ktore sa riesili na Spojenom Ustave Jadrovych Vied v Dubne. Tomu na tom ale ficali NT 3.51 takze tam sme sa vela nenahrali.
Na shitstorm nevidim dovod. Driver na tlaciaren pod 32kB si stale napisat mozes. Napr. si zohnat "splaseny hrebik" (Teslacku jednoihlickovu tlaciaren, co sa dodavala k 8-bitakom) a za pomoci Atmel AVR si spravit nejaky primitivny driver na tlac textu.
Pozeram celu diskusiu a vela ludi zacinalo s Karlom ale nikde som nevidel spomenutu Žofku coz ako som sa prave dozvedel je klon Logo.
Na zakladke nas ucili kombo Basic + Karel + Žofka
ja som začal vývojom webu a pak aplikace... ako prvý prišiel JS, pak PHP, SQL, Ruby, a až pak som sa dostal k C, C++ a Scala...
z toho zoznamu by som vylucil SQL, lebo nie je to programovaci jazyk
Delphi (Borland Delphi 6). Pro začátečníka naprosto geniální (a jednoduché) IDE.
Deplhi = Object Pascal,
totiz Delphi je nieco ako IDE nad Object Pascal
Evidentně tu hodně lidí začínalo na osmibitech. Zajímavé je, že v té původní anketě vede C/C++.
…já až o par let později takže AppleScript.
Jo kecám, první byl Basic+G, pak Basic ZX Spectra, na střední Pascal a C a až pak AppleScript.
Začínal jsem s Fortranem, když nepočítám fiktivní jazyky Petra a Fip (k tomu jsem i dělal překladač). Pak následoval Assembler (EC-1021), Cobol a databázové systémy Redap, FoxPlus a FoxPro. Tohle všechno vám tam chybí. Úplně zapomínáte na nás "dinosaury". Jediný Pascal patří mezi ty jazyky, se kterými jsme se shodli, ale holt nebyl můj první (i když Petra se mu poměrně dost podobal). Dnes se už se znalostmi těchto jazyků můžu jít tak akorát vyfotit. Můj mozek-mezek ty nové nezvládá, takže sny o PHP nebo Javě si můžu tak akorát strčit za klobouk. Jo jo, život je pes a my jsme jeho patníci...
No, položky ankety jsou poněkud nereprezentativní. Chybí tam Algol (jo, s tím se opravdu začínalo, když ještě kybernetika měl příchuť buržoazní pavědy). A samozřejmě Fortran.
Myslím, že tyhle dvě položky (Fortran určitě) bude mít mnohem víc odpovědí, než třeba Perl.
Ačkoliv je Perl taky pěkný dinosaurus, tak si myslím, že se u nás objevil až s internetem.
Já jsem začínal s Algolem na Tesle 200 (closed shop, a když jsme nechtěli čekat, až dámy program z papíru přepíšou a doplní chybami, tak jsme si to museli sami vyděrovat do dálnopisné děrné pásky).
Následoval rychle Fortran a k tomu změna Algolu na Pascal. Když došlo na Unix, tak žádný bash nebyl, ale pěkně sh - jakmile šlo o něco malinko komplikovanějšího, tak bez awk to nešlo.
No, vidím, že než jsem odvezl ženu na nádraží a vrátil se, tak tady zmínek o Fortranu a dokonce i Algolu docela přibylo. Opravdu tam nejméně tyto dvě relikvie chybí. To víte, tyhle starší ročníky ledacos pamatují, třeba Unix na PC AT (ano, i286) pod názvem Xenix - a to jako výkřik moderní techniky.
Měl jsem pocit, že Xenix běžel až na i386 a vyžadoval MMU. Ale WiKi potvrzuje tu 80286 a dokonce i 8088
Nojo, vlastne Algol byl prvni jazyk, o kterem jsem cetl knihu, ale nikdy jsem v nem nic nepsal, nebylo kde. Takze plati TI-5x, Pak hned assembler RPP-16, snad mne pamet neklame, a to oznaceni je dobre.