Vlákno názorů k článku
Konec podpory X11 u KDE Plasma 6.8 pořád v plánu, 95 % uživatelů už je na Waylandu od binárně-transfóbní dezolát - A pro ty, kterým by z nějakého důvody...

A pro ty, kterým by z nějakého důvody dělalo nové KDE na Waylandu problémy, doporučuji projekt SonicDE, který je miniforkem KDE speciálně určeným pro běh nad Xkem.
Samozřejmě (pokud nechcete kompilovat sami), tak musíte používat buďto nějakou distribuci profilující se jako čistě technický projekt (např. Gentoo), nebo nějakou orientující se na zachování svobodné volby svých uživatelů (např. Devuan, Artix nebo OpenMandriva). V mainstreamových distribucích zatím progresivisté úspěšně odolávají přidání SonicDE do repozitářů (jedině snad v Debianu je nějaký rozpracovaný port).

Určitě v mainstreamových distribucích odolávají a nebo jenom nejsou zájemci, kteří se o to chtěj starat? Protože co si tak pamatuju z historie okolo systemd, tak důvod, proč distra zahodily ostatní init systémy, byl, že bylo moc náročný udržet celej systém nezávislej na konkrétním init systému, zároveň to komplikoval třeba Gnome Shell, kterej se rozhodl bejt závislej na systemd a regulerně ho do sebe začal drátovat, a nikdo, kdo by to reálně chtěl dělat, se nenašel.

A tady bych to viděl stejně.

Zajímavé, že velké projekty nemůžou najít lidi kteří by se o danou věc postarali, zatímco malé skupiny jsou schopné udělat si vlastní minifork a potřebnou podporu dodělat/udržet. Ať už jde o podporu init systémů v Debianu (Devuan), Archu (Artix), nebo mnou výše zmíněnou podporu Xka pro KDE (SonicDE) - potažmo jeho zařazení do repozitářů (aneb AUR, Devuan, Gentoo, OpenMandriva, Void... s výjimkou Gentoo všechno menší projekty kde to v pohodě jde).

Jestliže jsou to malé týmy které toto dokáží a zároveň jde povětšinou o miniforky větších projektů, tak je zjevné, že problém těch větších projektů není ani v kapacitě, ani v ochotě lidí a ani v poptávce uživatelů. Jako vysvětlení neochoty větších projektů se daných problémů ujmout nám tedy zůstávají dvě možnosti:
A) ideologie
B) náklady spojené s řízením větších projektů (byrokracie a tak)

Jelikož nevěřím, že by B) bylo v tomto případě tak významnou položkou (jde o lidi z různých částí světa, co kooperují přes internet), tak nám logicky zbývá A)

Ohledně B) by se ještě slušelo zmínit, že prakticky všechny projekty mají problém s integrací občasných příspěvků od jinak běžných uživatelů, ale i to se dá snadno řešit - viz. např. zdrojový repozitář AUR (Arch Linux), kam může přispívat každý, kdo se zaregistruje na webu (vyžadován je pouze e-mail). To že nějakou obdobu AURu větší projekty neumožňují je tedy zase spíš otázkou ideologie.

Nebo možná pro ten velký projekt jde o 1 % uživatelů, kteří pro ně nejsou zajímaví, zatímco pro ten malý projekt jde o 100 % uživatelů?

Navíc třeba Fedora je testovací distribucí pro RHEL. Kdyby cokoli z toho chtěl RH dát do Fedory, co s tím pak dál?

a. Dát to jen do Fedory, ale ne do RHEL – náklady asi nízké, ale žádný přínos. Fedora mu přímo peníze nepřinese.
b. Dát to do Fedory a následně do RHEL – to ale znamená závazek ke dlouhodobé podpoře. A jelikož jde o věci, co mají přesah k dalším aplikacím (X11 – cokoli s GUI, init – každá služba), případné problémy se mohou dotýkat hromady balíčků. Ta situace s Devuanem není srovnatelná – ten pokud vím nemá nic jako RHEL.

Vlastně je pro velké distribuce asi fakt nejvýhodnější říct, že kdo chce podporu těchto věcí, ať nás forkne a udržuje si to sám.