Názory k článku
Konec podpory X11 u KDE Plasma 6.8 pořád v plánu, 95 % uživatelů už je na Waylandu

95% uzivatelu KDE uz je na Waylandu. alebo 95% spolu? asi to prve. Kazdopadne zatim som na XFCE. Asi X11...

$ echo $XDG_SESSION_TYPE
x11

Mě to až tak netrápí, někdy mi přijde sympatičtější cesta novoty, někdy klasika, nicméně faktem je, že na Waylandu nevídám ten otravný tearing videí na Youtube, jak tomu je s X.Org.

Tearing videí je typický pro neakcelerovanou grafiku. Jste si jistý, že v nastavení prohlížeče máte zapnutou 3D akceleraci ? A že je prohlížeč nastaven pro konkrétní grafiku (např. nVidia grafiky si moc nerozumí ve Firefoxu s používáním gfx.webrender, apod.) ? A že Vaše grafika vůbec podporuje akceleraci daných videí (typicky h265 videa a starší grafiky) ?

Jsem si jistý, že to vše mám. Ostatně na YT nepotkám x265, ale ono se to týká i jiných než YT. Nikdy jsem do detailu nezkoumal, čím to je, protože na Waylandu to "just works" a na Waylandu už řadu let jedu.

Ostatně před lety, mnoha lety, byla nějaká přednáška, kde kdosi připomínal původní ideu, co má moloch jménem X.Org Server společeného s "Do One Thing And Do It Well". Pro systemd a jeho mandatornost pro GNOME nijak nadšením nehýřím, al zrovna Wayland se mi jeví pro můj běžný desktop jako docela spása.

95 % testerů Plasmy 6.6

Nevím, jak s tím souvisí RHEL 9. KDE Plasma není v RHELu už od verze 8.

mea culpa, odstraněno.

Udelal uz nekdo wayland emulaci? Kdyby nejaka aplikace za to stala ale nechcete prejit komplet?

Wayland emualci? Jako bezet ciste waylandi veci pod X (jen kdyby nahodou... X apliakce pod waylandem bezi transparentne via *Xwayland ) ? To zni strasidelne :) On pro neco takoveho vubec existuje usecase? Ale pravda uz jsem na waylandu docela dlouho tak jsem o X11 ztratil preheld...

Use case? Třeba ten, že chci mít u čistě waylandí aplikaci na X11? Nevím, jestli jste si toho všiml ale na světě neexistují jen dvě největší desktopová prostředí...

Proč na tenhle typ úvah narážím kolem Waylandu prakticky kdekoliv se s ním něco řeší a i jeho vývoj a nasazování podle toho vypadá?

Reálně každá Wayland app má i codepath pro X11. Zatím nevím o žádné, která by v X11 nešla spustit. Jinak existují možnosti, jak spustit Wayland app v X11 desktopu: https://news.ycombinator.com/item?id=40175731

> Reálně každá Wayland app má i codepath pro X11.
Opravte ma, do detailov to nesledujem, ale GTK 5 ma mat uz X11 odstranene. Momentalne deprecated.

Use case? Třeba ten, že chci mít u čistě waylandí aplikaci na X11? Nevím, jestli jste si toho všiml ale na světě neexistují jen dvě největší desktopová prostředí...

Ten dotaz na use case není úplně nepatřičný, ne? Vzhledem k tomu že se u většiny softwaru a používání spíš řeší zpětná kompatibilita (XWayland). A mimo to i na Wayland můžete mít větší, menší i minimální desktopová prostředí a různé kompozitory.

Proč na tenhle typ úvah narážím kolem Waylandu prakticky kdekoliv se s ním něco řeší a i jeho vývoj a nasazování podle toho vypadá?

Co přesně máte na mysli? Jakože se o tom někdo dlouho baví, řeší alternativy (např. Mir), pak dojde k nějakému konsenzu ve větších projektech s relevantním zastoupením mezi uživateli (KDE/Qt, GNOME/GTK, FreeDesktop..) a ujde se relativně dlouhá cesta se souběžným vývojem pro nový i původní protokol, která vede k tomu, že se původní protokol po vyřešení většiny use-casu postupně v Linuxovém desktop prostředí opustí.
A určitě bych také našel výhrady k některým technickým věcem ve Waylandu, odmítání některých rozšíření standardu a souvisejících portálech, pomalý proces přijímání (byť to je samozřejmě o hledání shody) a příp. navázané pomalé implementaci v kompozitorech.. atp. Ale přes všechno tohle mi přijde, že ten směr a cíl je už pár let úplně jasný.
Takže přestože beru že tam pro některé uživatele můžou být pořád s praktické problémy a sám také někde používám pořád X11 na LTS distribucích, tak mi přijde spíš daleko schůdnější cesta přestat myslet na X11 a způsob, jako ho co nejdéle udržet a veřejně se rozhořčovat, že se opouští, ale koncentrovat se na řešení konkrétních problémů a projektů na Waylandu.

> Ten dotaz na use case není úplně nepatřičný, ne? Vzhledem k tomu že se u většiny softwaru a používání spíš řeší zpětná kompatibilita (XWayland).

Zatím jsem to řešil u jedné aplikace – Waydroid. Jako rychlé řešení jsem použil Weston. Jelikož se mi Waydroid neosvědčil, dál jsem to neřešil.

Ale do budoucna to nemusí být až tak okrajová záležitost v rámci X11 desktopu – jak tu někdo zmínil, je tu GTK5. Ale dost možná se X11 desktop stane okrajovou záležitostí. Ale když se podívám na Devuan, čekám, že tam to budou řešit. Možná portací Gtk5 na X11, ale spíš bych čekal právě nějakou překladovou vrstvu, protože ta bude univerzálnější a dost možná i jednodušší na implementaci.

Ne. Na mysli mám přesně ty závěry od stolu typu "to přece není žádný use-case" === "zajímá to pět procent uživatelů takže to nezajímá nikoho, co s tím otravuješ". S touhle logikou by dnes třeba Linux vůbec neexistoval.

Naprosto chápu, pokud se někdo nežene do implementace. Ale vadí mi ten způsob myšlení, který se z nějakého důvodu právě i kolem Waylandu houfně vyskytuje. A odtrženost od reálné praxe těch, co takhle hujerují. (Což teda nejspíš souvisí s podivnou neschopností dnešních lidí a západní společnosti obecně vnímat kohokoliv jiného, než sebe ale to už je v tomhle kontextu příliš off-topic.)

Co Wayland umožňuje a neumožňuje je jedno. Dokud máte bambilion minoritních běhových desktopových prostředí, pro které je Wayland více či méně vzdálená budoucnost a to ještě jenom možná, dokud máte starší verze (nemluvě o tom, že s ním pořád jsou tu a tam problémy), dokud máte staré instalace různých systémů a tak dál a tak dál, validních use-case je a bude spousta. Ta představa, že někdo luskne prsty a řekne "Wayland" a všichni se postaví na hlavu a honem poběží upgradovat své vymazlené systémy protože jsou přece free, cool a in a nemyslí celé dny na nic jiného než jak udržovat své systémy up-to-date je úplně mimo. Ostatně celkem pochybuju, že třeba instalace na mnou používané distribuci se sama jen tak na Wayland v dohledné době přepne. Tipuju, že bude povolený jen u nových instalací a ty staré prostě zůstanou nakonfigurované tak, jak jsou na X11.

Udelal uz nekdo wayland emulaci? Kdyby nejaka aplikace za to stala ale nechcete prejit komplet?

Tohle šlo relativně od začátku, protože když se Wayland začal vyvíjet, tak všechny desktopy i window managery byly logicky jen pro X11 server.
Takže původní autor Waylandu (Kristian Høgsberg) zároveň udělal i Weston. Tím řešil dvě věci najednou - referenční implementaci kompozitoru (což je u Waylandu centrální komponenta) s těmi standardy a také prostředí pro vývoj, které běží i jako X11 aplikace.
Weston má různé backendy pro vykreslování - mimo DRM přímo do graf. karty, také třeba RDP pro vzdálené připojení z klienta nebo právě i X11 (kde použije OpenGL akceleraci).

Takže po spuštění z X11 session (tzn.: XDG_SESSION_TY­PE=wayland weston ) se otevře další okno, kde máš komplet desktop s mini kompozitorem a můžeš spouštět aplikace v nativním Wayland režimu.
Ano, sice nemáš individuální okna s aplikacemi, co ti zapadnou do X11 window manageru, ale to by šlo udělat jen velmi těžko (kompozitor si v podstatě obsluhuje celý screen buffer). Nicméně tomu samozřejmě můžeš poslat parametry o výchozí velikosti a dát si to např. full-screen na další virtuální plochu a pak se mezi nimi přepínat, byť třeba přenášení schránky bude potřeba trochu vyladit (a použít wl-copy a wl-paste na straně X11).
Další podobná možnost je využít další TTY, a přepínat se mezi X11 serverem a celým Wayland kompozitorem, který poběží přímo přes DRM.

Mimo Westonu má podobný X11 backend třeba i Wlroots a od nějaké verze i kwin z KDE (ale to jsem nikdy nezkoušel).

> Ano, sice nemáš individuální okna s aplikacemi, co ti zapadnou do X11 window manageru, ale to by šlo udělat jen velmi těžko (kompozitor si v podstatě obsluhuje celý screen buffer).

Proč? Resp. rozumím, že v rámci Westonu by to nemusela být triviální změna, ale říkám si, že toto by nemuselo být náročnější na implementaci než celý Weston. Spíš naopak – některé věci lze delegovat na X11 a správce oken.

Proč? Resp. rozumím, že v rámci Westonu by to nemusela být triviální změna, ale říkám si, že toto by nemuselo být náročnější na implementaci než celý Weston. Spíš naopak – některé věci lze delegovat na X11 a správce oken.

Protože v porovnání s tímhle rootfull režimem by se pak musela řešit komplexní překladová vrstva/bridge mezi Waylandem a X11. Takový XWayland naruby.
A to je podle mě docela složité, protože ve spoustě aspektech se oba systémy chovají odlišně.
Není to jen, že každý wl_surface bude top level okno v X11 a nějak se přepočítají offsety. Pak začne legrace s vyskakovacími kontextovými nabídkami, clippingem pokud budou zasahovat mimo okno hlavní aplikace, takže se nemůže použít X11 child window, ale jiný způsob jako override-redirect, což pak ale zas vyžaduje speciálně vypočítat pozicování a vzít v potaz x dalších věcí.
Další problémy může být třeba způsobovat nutnost synchronizace všemožných stavů třeba u vstupů nebo vykreslování, kdy se na různých místech jedna strana chová synchronně a druhá asynchronně. Což v případě, že se to úplně nepovede, bude v lepším případě nějak trochu blbnout, poblikávat a v horším tam můžou být hezké deadlocky. Další záležitost bude nejspíš potřeba interpretovat a používat volání portálů z Wayland aplikací při vykreslování těch X11 oken a elementů.

Čímž neříkám, že to nejde, ale spíš že bych to odhadoval na docela dost práce. Než to, že by si někdo vzal specifikace a napoprové spíchnul obecný rootless Wayland kompozitor pro X11, tak to bude případně docela boj, kdy bude průběžně vymýšlet jak propojit a obejít různé implementační detaily u reálných aplikací, toolkitů. Tzn. spousta testování, issues, triage.. atp.
V tomhle duchu by pak byl pravděpodobně rozdíl mezi jednoduchou aplikací typu kalkulačka a třeba webovým prohlížečem nebo něčím jako třeba Blender.

K tomu ještě dodám, že spousty problému a fixů s reálnými aplikacemi se postupně řešilo za ty roky i s Xwaylandem. A ten má navíc to "privilegované" postavení, že se s ním počítalo od začátku kvůli zpětné kompatibilitě. Takže jsou třeba specifická rozšíření Wayland protokolu, které jsou tam jen kvůli X11 aplikacím a Xwaylandu (a kompozitor je zpřístupní jen jeho procesu).

Nakonec někdo už to zřejmě zkoušel napsat (už to tu někdo zmiňoval experimentální bridge 12to11), ale tam to vypadá že už na to nikdo 4 roky nesáhl. Ale nikdy jsem si s tím nehrál, zjistil jsem o tom až z téhle diskuze.

Ja myslím, že mít Wayland jako jedno velké okno s celou svou plochou je dostatečný workaround, proto na to není třeba "dál šahat". Asi jako když mám aplikaci, co jede jen ve Windows a pustím si Windows ve virtuálním počítači nebo se připojím na vzdálenou plochu na jiný počítač/server. Ti lidé jsou rádi, že to funguje, a narozdíl od příkladu s virtuálním počítačem to nežere místo na disku (do 1 GB) a RAMku (do 200 MB).
Pro zajímavost, separátní Wayland plocha je využívána i v user interface makeru Cambalache, nástupce Blade (stejný autor, ale Gtk4 funguje hodně jinak, tak nešla podpora Gtk4 naroubovat do Blade napsaného pro Gtk 2 a 3).

4. 6. 2026, 11:59 editováno autorem komentáře

> Takový XWayland naruby.

Přesně tak. Ale protokol X11 má spoustu legacy věcí, které se tu (narozdíl od XWaylandu) nemusejí řešit.

> Pak začne legrace s vyskakovacími kontextovými nabídkami, clippingem pokud budou zasahovat mimo okno hlavní aplikace, takže se nemůže použít X11 child window, ale jiný způsob jako override-redirect, což pak ale zas vyžaduje speciálně vypočítat pozicování a vzít v potaz x dalších věcí.

Možná, nevím, jak přesně se ty nabídky řeší ve Waylandu.

> Nakonec někdo už to zřejmě zkoušel napsat (už to tu někdo zmiňoval experimentální bridge 12to11), ale tam to vypadá že už na to nikdo 4 roky nesáhl.

Ono dnes je to spíš takové teoretické cvičení bez velkého praktického uplatnění – sám jsem narazil na celkem jednu aplikaci, co nepodporuje X11. Časem přibude motivace.

(Na X11 jedu kvůli Qubes OS – tam Wayland zatím nemáme. Resp. viděl jsem nějakou experimentální implementaci seamless GUI s Waylandem ve VM.)

A pro ty, kterým by z nějakého důvody dělalo nové KDE na Waylandu problémy, doporučuji projekt SonicDE, který je miniforkem KDE speciálně určeným pro běh nad Xkem.
Samozřejmě (pokud nechcete kompilovat sami), tak musíte používat buďto nějakou distribuci profilující se jako čistě technický projekt (např. Gentoo), nebo nějakou orientující se na zachování svobodné volby svých uživatelů (např. Devuan, Artix nebo OpenMandriva). V mainstreamových distribucích zatím progresivisté úspěšně odolávají přidání SonicDE do repozitářů (jedině snad v Debianu je nějaký rozpracovaný port).

Určitě v mainstreamových distribucích odolávají a nebo jenom nejsou zájemci, kteří se o to chtěj starat? Protože co si tak pamatuju z historie okolo systemd, tak důvod, proč distra zahodily ostatní init systémy, byl, že bylo moc náročný udržet celej systém nezávislej na konkrétním init systému, zároveň to komplikoval třeba Gnome Shell, kterej se rozhodl bejt závislej na systemd a regulerně ho do sebe začal drátovat, a nikdo, kdo by to reálně chtěl dělat, se nenašel.

A tady bych to viděl stejně.

Zajímavé, že velké projekty nemůžou najít lidi kteří by se o danou věc postarali, zatímco malé skupiny jsou schopné udělat si vlastní minifork a potřebnou podporu dodělat/udržet. Ať už jde o podporu init systémů v Debianu (Devuan), Archu (Artix), nebo mnou výše zmíněnou podporu Xka pro KDE (SonicDE) - potažmo jeho zařazení do repozitářů (aneb AUR, Devuan, Gentoo, OpenMandriva, Void... s výjimkou Gentoo všechno menší projekty kde to v pohodě jde).

Jestliže jsou to malé týmy které toto dokáží a zároveň jde povětšinou o miniforky větších projektů, tak je zjevné, že problém těch větších projektů není ani v kapacitě, ani v ochotě lidí a ani v poptávce uživatelů. Jako vysvětlení neochoty větších projektů se daných problémů ujmout nám tedy zůstávají dvě možnosti:
A) ideologie
B) náklady spojené s řízením větších projektů (byrokracie a tak)

Jelikož nevěřím, že by B) bylo v tomto případě tak významnou položkou (jde o lidi z různých částí světa, co kooperují přes internet), tak nám logicky zbývá A)

Ohledně B) by se ještě slušelo zmínit, že prakticky všechny projekty mají problém s integrací občasných příspěvků od jinak běžných uživatelů, ale i to se dá snadno řešit - viz. např. zdrojový repozitář AUR (Arch Linux), kam může přispívat každý, kdo se zaregistruje na webu (vyžadován je pouze e-mail). To že nějakou obdobu AURu větší projekty neumožňují je tedy zase spíš otázkou ideologie.

Nebo možná pro ten velký projekt jde o 1 % uživatelů, kteří pro ně nejsou zajímaví, zatímco pro ten malý projekt jde o 100 % uživatelů?

Navíc třeba Fedora je testovací distribucí pro RHEL. Kdyby cokoli z toho chtěl RH dát do Fedory, co s tím pak dál?

a. Dát to jen do Fedory, ale ne do RHEL – náklady asi nízké, ale žádný přínos. Fedora mu přímo peníze nepřinese.
b. Dát to do Fedory a následně do RHEL – to ale znamená závazek ke dlouhodobé podpoře. A jelikož jde o věci, co mají přesah k dalším aplikacím (X11 – cokoli s GUI, init – každá služba), případné problémy se mohou dotýkat hromady balíčků. Ta situace s Devuanem není srovnatelná – ten pokud vím nemá nic jako RHEL.

Vlastně je pro velké distribuce asi fakt nejvýhodnější říct, že kdo chce podporu těchto věcí, ať nás forkne a udržuje si to sám.

Our internal metrics within KDE show that over 95% of users of Plasma 6.6 are on Wayland, with a gradual increase every release. The metrics also show that basically no one is testing or developing Plasma on X11 anymore. The platform was already, for all intents and purposes, abandoned by KDE contributors.

Takto to dopadá, když linuxové nástroje vyvíjejí aktivisté pro aktivisty bez ohledu na běžného uživatele.

Zde se nemluví o 95 % uživatelů KDE, jak článek naznačuje, ale o 95 % testerů Plasmy 6.6. Jinými slovy, opustili testování pro většinu uživatelů a než to řešit, raději se takhle vymluví.

Základní motto open source je "scratch your own itch".

Ty nástroje se nevyvíjí pro nějaké abstraktní uživatele. Vyvíjí se pro sebe.

Komu vyhovují, tak je použije taky. Zbytek se může zapojit do vývoje a ovlivnit to svým aktivním přispěním.

A presne proto to nikdy nikdo pouzivat nebude.

Až na ty lidi, co si to dělají pro sebe. Nevidím problém. Nikdo Vám KDE nenutí a masy uživatelů, kteří neplatí ani nespolupracují, projektu stejně nijak nepomáhají. Tohle není soutěž popularity.

Tak to možná fungovalo před dvaceti lety, dnes je většina opensource ovládána korporacemi a/neb komisemi, které jsou často plné aktivistů.

Jenže komise aktivní vývojáře a testery nenahradí. A fork můžete udělat třeba hned.

Korporace podporují projekty, ale vývoj tlačí jen na svoje úzké cíle, zbytek je nezajímá. "Temná stránka" opensource je holt to, že pokud není minimálně tester dané platformy, tak její vývoj končí. Měl bys v kódu neotestované codepath, které se bojíš překopat pro novou feature.

KDE je jedine tezkotonazni pouzitelne prostredi v Linuxu, Gnome je tak divne, ze to az boli - to jejich zjednodusovani k nepouzitelnosti (i LxQT je lepsi a mene zrave) - takze je v poradku, ze v KDE pouzivaji nejmodernejsi technologie. - pomuze to stabilite i rychlosti vyvoje.

Pro me je lepsi XFCE, prezil bych i s IceWM - ten jsem pouzival, kdyz jsme mel malo RAM, dnes mame i LxQT - taktez velice dobre, malo zrave.

Aktivisti v tom nejsou, cele KDE je pouzivano v nemeckych uradech, pokud vim, tak je nemecky stat i sponzoruje - Wayland je neco, co budeme mit nakonec vsichni, kdo jej nechce ted, zustane na stare verzi, nakonec ale prejde kazdy i XFCE uz na tom maka a pise si vlastni kompozitor pro wayland

Nikdo nikam nepřechází, Xfce prostě bude podporovat oboje. Kdyby v Xfce odstranili podporu X, tak by přišli o podstatnou část uživatelů, kdy Xfce je dneska (po likvidaci podpory X v KDE která už je na dosah) největším, plně portovatelným desktopovým prostředím - v podstatě kdekoliv spustíte Xka, tak spustíte i Xfce. A v Xfce se rozhodně nebudou vzdávat uživatelů, kteří pochází z různých nelinuxových unixových systémů - nejsou to (zatím) aktivisti jako Gnómáci či (jak se momentálně snaží profilovat) KDEisti.

Prosímtě, jaké jsou ty nelinuxové unixové systémy, které nepodporují wayland? Různá BSD jej podporují a jako větší překážku tak vidím spíš systemd než Wayland.

Prosímtě, jaké jsou ty různé BSD podporující Wayland ? OpenBSD ani NetBSD* to rozhodně nejsou.
Nemluvě o zbytku nelinuxových unixových systémů (např. OpenIndiana).

* experimentální podporu nepočítám jako něco prakticky nasaditelného.

OK, dobře, díky za info. FreeBSD je ok, na OpenBSD jsem se díval jsem jen zběžně, že na tom pracují a na NetBSD jsem zapomněl. Stejně, myslím si, že větší blocker je systemd než wayland.

Openindiana asi bude problém - ale asi je v tomto směru zcela jedno, jestli systemd nebo wayland.

Mimochodem, trochu jsem zapátral, jak je to s openindiana a KDE a našel jsem (jen) toto: https://techbase.kde.org/Projects/KDE_on_Solaris. Zdůrazňuji, že je to pro KDE 4 a z roku 2015.

Takže v Openindiana bych KDE hledal marně už docela dlouho i s X11.

Nemám nic proti Waylandu, klidně přejdu, ale na X11 mi osobně nic nechybí.
Ale už konečně dodělali obnovení sezení včetně velikosti a pozice všech oken? Fakt mě nebaví každý den spouštět 10-15 aplikací a řešit layout.
Už umí TeamViever běžet v unattended módu na Waylandu?

"Ale už konečně dodělali ...."

Neblbni, to prece NIKDO (=ja) nepouziva ...

Jeste sem nevidel usera kterej by nenarazil na to, ze neco co v Xkach vpohode fungovalo najednou neni. Jasne, spousta z nich nezna priciny a neumi pojmenovat ten kram, kterej za to muze.

A jak sem psal vejs, presne tohle jsou duvody proc tuxi desktop nikdy nepreleze promile pouzivanosti. Nikdy nikdo nic nedodela, a kazdou chvili pribehne nejaka banda frikulinu, ktery zacnou kricet jak je vsechno spatne a je treba zacit uplne od nuly.

Wayland tyhle veci bude mozna umet za dalsich 20 let, a tou dobou uz bude jina banda frikulinu kricet ze je to hromada hnoje a je treba to cely udelat znova a jinak.

Tak jsme si poněkud zapřeháněli.

V Xkách toho taky nefungovalo dost. Počínaje pořádnou podporou více displejů, správou barev atd. Všechno tam bylo tak nějak dolepené.

Jak protokol pro správu sezení, tak protokol pro pozicování oken už jsou ve Waylandu schválené. Sice to trvalo a vyžadovalo změnu pravidel pro schvalování rozšíření, ale teď už se čeká jen na implementace.

Ale jestli tyhle základní věci trvají takhle dlouho, tak je něco opravdu špatně.

Ano, nefungovalo. Ale už celkem drahnou dobu funguje. Samozřejmě, že ve výsledku je to už dávno celkem bastl. Proto se taky "něco jiného" (aka Wayland) řeší. Ale to nic nemění na tom, že se světem potulují bandy ječících frikulínů, co mají dojem, že kdo nadšeně nepřebírá všechno, co se jim jeví dostatečně free, cool a in, neexistuje a je třeba ho ignorovat.

Nemluvě tedy o tom, že celé nasazování je poněkud předčasné. Ještě před rokem dvěma s ním byly podobné problémy jak s X11 před deseti. V normálním korporátu by tohle neprošlo ani základními regresními testy.

> Ještě před rokem dvěma s ním byly podobné problémy jak s X11 před deseti.

Čo presne znamená "pred rokom-dvomi" v kontexte Waylandu?

Priemerný používateľ Debianu / Ubuntu LTS / podobnej distribúcie používa softvér, ktorý bol v priemere vydaný pred 7 rokmi. Takže k releasom vydaným "pred rokom-dvoma" sa zatiaľ nedostal a nevie posúdiť, aké majú problémy.

Napríklad novinka v Ubuntu 26.04 - už vie nerozmazávať X11 aplikácie v hidpi režime. Gratulujeme. Gnome 47/Fedora 41 to vedia od 2024.

> že se světem potulují bandy ječících frikulínů, co mají dojem, že kdo nadšeně nepřebírá všechno, co se jim jeví dostatečně free, cool a in, neexistuje a je třeba ho ignorovat.

Jojo, toho jekotu když Wayland nepřebere nadšeně všechno z X11 včetně bezpečnostních problémů... (:

Jakože korporaty nezabíjí produkty/funkci­onalitu?

Doba se vyvíjí a sní SW. Tady máte tu výhodu, že si to můžete fotknout, pak si fotknout Gtk a prebuildit celý desktop jak potřebujete. Akorát komunita se prostě dohodla, že tomu čas věnovat nebude.

Nenuťte nikomu dělat něco, co nechce.

Jiste, a ty hromady veci ktery tam byly tak nejak dolepeny a tak nejak aspon nekomu fungovaly, prosychr ve waylandu nejsou vubec a tudiz nefungujou nikomu ... pokrok.

A vubec nejlepsi je lidem vnucovat cosi ... kde se "už se čeká jen na implementace" a dalsi 100 let bude.

Ano je to od KDE Plasma 6.5. Taky nechápu, že se bez něčeho takového dá žít.