Vlákno názorů k článku
Má být kompilátor energeticky úsporný?
od belzebub - Fascinuje me ta neuveritelna tupost nekterych lidi (ovsem...
-
belzebub (neregistrovaný)
Fascinuje me ta neuveritelna tupost nekterych lidi (ovsem v pripade eurouredniku je nutne nahradit "nekterych"->"temer vsech") - neustale, znovu a znovu a znovu se snazi "optimalizovat" nejakou vec, aniz by ani na sekundu uvazovali nad tim, jak efektivni takova optimalizace je.
- Priklady
- EU zakaze zarovky, prestoze sviceni predstavuje vesmes mene nez 5% spotreby energie domactnosti (u firem to byva vyrazne mene nez 5) - vysledkem je plytvani penezi, zkazene oci, vice rtuti v zivotnim prostredi. I kdyby EU magicky vyrobila zarovky co sviti bez spotreby energie, nemuze sniznit spotrebu o vice nez 5%
- EU chce zakulacovat nakladaky aby snizila aerodynamicky odpor, aniz by provedla skutecne mereni (pak by totiz zjistila ze vetsina nakladaku, vcetne kamionu, se pohybuje vetsinu casu takovymi rychlostmi, pri kterych je odpor vzduchu zanedbatelny (cca do 60km/h), nehlede na to ze tvarovy odpor kabiny je vzhledem k celkovemu odporu soupravy kamionu s navesem opet zanedbatelny.
... atd, atd.. jiste sami prijdete na podobne pripady...
a ted, opet nekdo resi optimalizaci kompilatoru, tedy neceho, co nejspise ani nikdo poradne nezmeril, protoze je docela dost mozne ze se tato hodnota nachazi na hranici merici chyby beznych mericich pristroju.
Na druhou stranu nikoho netrapi, ze spousta zarizeni, ktere by i teoreticky mely mit malou spotrebu, sviti treba 3 jasnymi modrymi ledkamy (protoze je to COOL), pricemz jen spotreba techto ptakovin sezere treba 60mA.
Optimalizovat - ANO - ale POUZE po tom co najdu neco, kde bude mit optimalizace VLIV. Optimalizaci neceho co prispiva 0.01% ke spotrebe neziskam NIC.
-
To mate tak. EU zakaze zarovky a zavede usporne. Usetri se tim elektrina na sviceni. Nepochybne se sice zvedne energeticka narocnost vyroby. Nikde se mi sice nepodarilo najit konkretni cisla, ale tipoval bych nejmene o jeden rad. Celkova energeticka spotreba te zarovky pak vypada mene uzasne a dost mozna je i horsi, nez u klasicke zarovky (bohuzel, cisla chybi, Google mlci). To ale neni nas problem, protoze ta extra energie na vyrobu se spotrebuje v Cine. Evropa tak vypada hezky. Jdeme prikladem celemu svetu, zijeme usporne.
No a recyklace? To take neni nas problem. Usporky se odvezou do Ciny. Tam to lidi na ulic pred domem roztlouaji kladivem, tridi kovy a sklo s liminoforem vyvazi do nejblizsi rokle, cimz, po rtuti, dale obohati zivotni prostredi o zdravi prospesne prvky, ktere pak jsou v potravinach z Ciny dovazenych.
-
Sten (neregistrovaný)
Ano, to je tak, když tomu někdo rozumí ;-)
Na svícení se jen v domácnostech spotřebuje cca 16 % elektřiny. V současné době, kdy už je mnoho žárovek pryč. Ve firmách je to ještě výrazně víc. Výsledkem výměny žárovek za zářivky je mimo jiné i značná úspora peněz (např. nahradit 60 W žárovku za 10 W zářivku se vrátí již do jednoho roku, u LEDek to jsou cca dva roky). Zářivky jsou (stejně jako např. baterie) nebezpečný odpad a je potřeba je vracet do prodejen, ne vyhazovat do popelnic. Světlo zářivek je bližší dennímu, tedy je pro oči šetrnější.
Skutečná měření u snižování spotřeby náklaďáků se samozřejmě prováděla. Většinu času se náklaďáky pohybují 80 km/h (při jízdě mimo obce a po dálnicích), kdy odpor vzduchu rozhodně není zanedbatelný. Například Concept S od MANu má o 25 % (!) nižší spotřebu pouze díky lepší aerodynamice.
EU se snaží omezovat spotřebu zařízení v idle, mnoho nových zařízení smí mít idle maximálně do 1 W (a třeba nové monitory mají typicky i o dost méně, za cenu delšího startu). Spotřebu za běhu by měly řešit energetické štítky, ale u mnoha elektronických zařízení není jasné, jak to měřit. Pokud máte nějaký nápad, můžete se obrátit na svého europoslance ;-)
-
Vazne? A cim ve slunecnim svetle ta nespojitost vznika? Denni svetlo ma leda tak ruzny vykon na ruznych vlnovych delkach, ale na kazde vlnove delce nejaky ten vykon je. To se o vybojkach rici neda. Viz treba obrazek zde: http://teddillard.wordpress.com/2012/06/14/understanding-light-sources-and-color-management/
-
Přesně tak. Spojité spektrum v podstatě vzniká tepelným zářením.
Pokud světlo vzniká výbojem, nikdy z toho spojité spektrum nebude.
Žárovka je pro oči daleko šetrnějším zdrojem, než jakákoli výbojka. Problém je pouze v její malé účinnosti.
Světlo vzniklé výbojem má pro oči hned několik problémů. Jednak nespojité spektrum, jednak blikání, jednak možnost vyzařování UV světla. První problém je neřešitelný, lze ho pouze lží prohlásit za nepodstatný. Druhé dvě problémy se dají zlikvidovat kvalitou provedení, ovšem v době dnešního století katování kostů to neklapne.
-
Ano, má malou účinnost, ale je otázka, jestli je to tak velký problém. Nejvíc se svítí v zimě (v našich zeměpisných šířkách). Takže teplem ze žárovky si vytápíte byt nebo dům. Zaplatíte víc za elektriku, ale míň za plyn (nebo za jiný zdroj tepla). A tady kulhá další argument úředníků EU - snížení emisí skleníkových plynů. Zmenší se emise při výrobě elektřiny, ale pak spálíte víc plynu (nebo uhlí) doma, protože to teplo ze žárovky bude chybět.
-
To potesi vsechny ty, kteri na zarivky nadavaji, ze u nich blbe vidi. Ted si muzou precist, ze vlastne vidi dobre a budou stastni. Jeste vice to pak potesi treba ty, kterym vybojky zpusobuji migreny a dalsi problemy. Seznam zdravotnich problemu v souvislosti s vybojkami take potsi: http://en.wikipedia.org/wiki/Fluorescent_lamps_and_health
-
„Ani denní světlo nemá spojité spektrum.“
Vy už ty lysohlávky prosím nehulte.
„Tenhle problém je ale většinou jen u levných zářivek, které kromě větších mezer ve spektru svítí UV (to skutečně poškozuje oči) či blikají (když jim chybí účinný předřadník).“
Zářivka principiálně nemůže svítit jinak, než čárovým spektrem.
To, že pomocí luminoforů se z toho udělá pseudospojité spektrum (s důrazem na pseudo) je maximum co ze zářivek vytáhnete.
Nicméně fyzikální zákony stále platí.
-
Rovano (neregistrovaný)
To je hezké.
Ale jak mi vysvětlíš tohle?
Akvárium, kde nikdy nerostlo krom 2 druhů rostlin nic jiného. Svítilo se žárovkou/kama nebo zářivkou. Rostlo to stejně.
Když jsem koupil německou Narva zářivku, kterou jsem vybral dle ceny(60Kč trubice 43cm) a grafů, najednou začly růst i jiné rostliny v akváriu ;-)
Ostatní hodnoty a ani místo umístění se nezměnily. -
Jenda (neregistrovaný)
„např. nahradit 60 W žárovku za 10 W zářivku“
Vy jste někde viděl 10W zářivku se světelným tokem jako má 60W žárovka? Nebo jste si ji prostě vymyslel, aby ta čísla vypadala lépe?
„např. nahradit 60 W žárovku za 10 W zářivku se vrátí již do jednoho roku“
Zkusil jsem to v chodbě (svícení 3x2 minuty denně) a nevrátilo se mi to, navíc zářivka odešla (výrobce tvrdí, že prý kvůli častému a krátkému rozsvěcení). Kde jsem udělal chybu?
„Světlo zářivek je bližší dennímu, tedy je pro oči šetrnější.“
Viděl jste někdy spektrum zářivky? Můžete si to snadno zkusit doma, stačí vám k tomu vypálené CDčko (https://en.wikipedia.org/wiki/File:Fluorescent_lamp_spectrum.jpg).
