Něco zabilo linuxový desktop? Že jsem si nevšiml :) Z široké palety okenních manažerů se vyvinulo několik desktopových prostředí, ty se dál vyvíjejí, jasně že některé slepé uličky ztrácí popularitu, ale pořád je co používat.
Souhlasím, že tato situace je pro vývojáře komplikovaná a je to překážka, aby se z linuxového desktopu stal mainstream srovnatelný s Windows nebo OS X. Možná tahle přetrvávající roztříštěnost zabila něče představy o tom, že by se z linuxového desktopu stal další mainstreamový systém.
Ale bylo to tak dřív a je to tak i teď. Že by tu byla nějaká silná komunita vývojářů, kteří vyvíjeli desktopové apliace pro Linux a najednou je to přestalo bavit a sekli tím? Asi ne, v celkovém měřítku to vžydcky byla spíše okrajová záležitost. A je otázka jestli by to mělo být jinak, ta roztříštěnost je dána tím, že většina uživatelů linuxu používá linux právě proto, že mají možnost volby a volnost řešit si způsob práce s počítačem po svém. Většina ostatních se raději přizpůsobí a vybere si některý z masově rozšířenějších systémů.
Ono to v nekterych pripadech neni ani tak problem komunity vyvojaru, ale treba firmy, ktera uvazuje o tom, ze by svoji aplikaci portovala na Linux. Tam sice nemusi byt tak silny trh, na druhou stranu by napriklad byli ochotni obetovat 1 clovekorok na portaci.
Ale uprime - pri te roztristenosti desktopu - musi byt minimalne hodne zmateni a nejisti (ale na druhou stranu naprosto stejny problem ted budou resit s W8 a uz jsem spoustu programatoru slysel hoodne hlasite nadavat).
A muze se jednat o cokoli, treba i malickou aplikaci, ktera ve vysledku rozhodne, ze nejaky urad ci skola prejde/neprejde na Linux.
Lenze zatial co u W8 to bude realny problem (rozne API, celkom iny princip ovladania,) linuxove prostredia su postavene nad FreeDesktop standardom a kazde bez problemov spusti program urceny pre ktorekolvek ine. Jedine, co tu hrozi je, ze bude program vyzerat v okolitom prostredi cudzo, ale tym sa len priblizia windowsiemu experience :p
FreeDesktop je hruza, neco takovyho mohli navrhnout jen urovaty pubertaci, ktery nikdy nic poradnyho nanapsali. Predstavuju si je jako lidi, ktery prave vylezli z vejsky a maji plnou hlavu idealu, jak to vsem nandaji.
To ze ukladaji vsechno do XML je blbost. To ze ukladaji binarni data do XML v hexa formatu je jeste vetsi blbost. Standarty ktere dneska vznikaji se prilis rychle vyvyji a jsou tak prekomplikovane, ze odrazuji vetsinu obsasnych prispevovatelu. Nemam problem napsat jednoduchej ovladac do kernelu, anebo upravit ovladac mysi pro Xka. Bohuzel veci jako NetworkManager anebo gnome uz jsou nad moje sily. Uz nemam tolik casu abych mohl tyden cist zdrojaky, abych nakonec poslal dvouradkovej patch, kterej stejne nekdo nakonec zahodi.
Problémy se zvukovým subsystémem a překotně se vyvíjející rozhraní jsou nepříjemné. To samozřejmě pravda je. Ale není to primární důvod, proč je rozšířenost Linuxu na desktopu tak malá. Hlavním důvodem je, že velcí hráči (Microsoft) si ten trh hlídají a konkurenci tam nepustí. V praxi to dělají třeba přes killer aplikace, dohody s výrobci elektroniky nebo všelijaké další kejkle (patenty, ...). Pár příkladů: (1) Typickou killer aplikací je MS-Word. Alternativní programy jsou mnohdy intuitivnější a jednodušší na používání, ale pokud se potřebujete při výměně dokumentů vyhnout nekompatibilitám, tak to bez MS-Wordu nejde. A ten samozřejmě pro Linux není. (2) Dohody byly použity při nástupu netbooků. Linux na netboocích od Asusu představoval pro Microsoft vážnou hrozbu, protože okolo něj mohl vzniknout ekosystém linuxového softwaru. Proto to Microsoft zarazil hned od začátku. Zlevnil Windows pro netbooky a zastrašil výrobce elektroniky. Ti hromadně začali dodávat Windows a opět bylo po linuxovém desktopu, ... Takhle by se dalo pokračovat hodně dlouho.
Pokud někdo začne namítat, že firmě Apple se podařilo podíl na desktopu získat: Ano, podařilo. Ale má to mouchy. Třeba MS-Word pro Mac OS má tolik chyb, že jeho používání je utrpení. Ty chyby jsou tam mnoho let, reportovaly je desítky uživatelů. Odpověď vývojářů Microsoftu je typická: nepodařilo se nám ty chyby reprodukovat.
Na uhlazení Linuxového desktopu se musí ještě hodně pracovat. Ale to samo o sobě Linuxu cestu neotevře. Jinak ty Miguelem kritizované změny API jsou naopak pro vývojáře komerčních aplikací výhodou, protože nutí uživatele, aby si místo jednoho programu, který budou používat deset let, kupovali softwarovou podporu. Ta firmě přináší stabilnějnější financování.
> 1) Uý dnes není moc pravda, MS Word podporuje .odt, ne?
V klasickom Microsoftiom style: http://en.wikipedia.org/wiki/OpenDocument_software#Microsoft_Office_2007_SP2_support_controversy
Myslím, že jste mladý. Staříci jako já desítky let sledovali, jak se Microsoft na trhu chová a jaké triky používá. Proto mohu prohlásit, že příští verze MS Wordu určitě plně funkční podporu ODF mít nebude. To si dovolím tvrdit, i když žádné informace od vývojářů Microsoftu nemám. Důvod je (a vždy byl) prostý: Dominantní pozice Microsoftu na trhu kancelářského software je postavena na nekompatibilitě se zbytkem světa. Na nekompabilitě Microsoft vždy aktivně pracoval. Přece si jí nebude podkopávat tím, že vydá plně funkční podporu pro ODF, ne?
Aby to nevypadalo, že jen hloupě teoretizuji: Třeba MS Office for Mac 2011 žádnou podporu pro ODF nemá! (viz třeba http://en.wikipedia.org/wiki/Microsoft_Office_for_Mac_2011). Microsoft tím státní správě vyslal jednoznačnou zprávu: Chcete ukládat dokumenty v ODF? Pak zapomeňte na platformu Mac a zůstaňte u Windows.
Už taky něco pamatuju, nebojte se ;) nesledoval jsem sice dění desítky let, ale deset let ano a i to mi stačilo na to abych zjistil co je M$ a lidé jím placení zač. (Třeba firma AutoCont, to je banda (placená Intelem a M$...)).
Ale na druhou stranu jsou to obchodníci a myslím si, že jejich marketingové oddělení jim určitě řeklo, že státy a různé správní bloky přecházejí na OO/LO a dávají peníze, co by normálně šli MS na zvýšení kompatibility s jeho formáty, čímž ho docela odstavují ze hry...
Dneska se ani MS k zadnym nekalym praktikam uchylovat nemusi. Staci, kdyz se budou orientovat na uzivatele. Lidi jsou netrpelivi a prchlivi. Staci jeden nebo dva otravny bugy a uzivatel celej Linux odepise. U notebooku staci, ze Linux ma mnohem vetsi spotrebu, nez Wokna. Ponechme ted stranou jaky je k tomu duvod, to ze se s kazdou verzi kernelu spotreba zhorsuje je fakt. Pro koho se ten SW pise, kdyz se takovy problem neresi?
Kdyz Ubuntu s grub-em zacalo bootovat v grafickym modu tak mel problemy skoro na 10% notebooku. Tyhle eye candy veci casto nefunguji uplne perfektne
a misto toho aby uzivatele pritahly, tak je spis odradi.
No já nevím, je to spíše leností lidí přijmout změnu. Z vlastní zkušenosti jsem měl mnohem víc problémů ve Windows než na Linuxu, ale když jsem někomu jinému ukázal Linux, tak se mu tam občas projevil nějaký bug a tak si tam vrátil ty Windows, kde mu třeba tiskárna přestane po pěti dokumentech fungovat, ale prostě už tam zná, že musí Windows restartovat a zase chvíli funguje.
Ty problémy se samozřejmě řeší, ale asi není tak jednoduché je vyřešit. Windows to řeší tak, že přehazují odpovědnost na výrobce, a když ten se na to vykašle, tak uživatelé nenadávají Microsoftu, ale výrobci.
Mmochodem stejný důvod má to, proč v EU většina lidí stále používá manuální převodovku.
V diskuzi http://www.omgubuntu.co.uk/2012/09/linus-torvalds-gnome-are-in-total-denial Ralf Nieuwenhuijsen píše, že linux by se k aplikacím třetích stran měl chovat jako se chová Android k webovým stránkám. Tj. že by uživatel měl možnost instalovat nedůvěryhodnou aplikaci třetí strany bez obav, že spotřeba baterie (jiného systémového zdroje) nekontrolovatelně stoupne a ohrozí použitelnost počítače. Další věc je, jestli to třeba neodesílá nějaké soukromé informace do internetu nebo jinak nepoškozuje uživatele.
Říká, že řešením není "zadejte heslo administrátora", které vyžaduje aplikace pro instalaci. V tomto souhlasím, že skutečně obyčejný uživatel nemůže vědět co vlastně spouští - ano, jde si to spustit na nějakém virtuálu a sledovat co to dělá, jestli to neškodí... ale obyčejný uživatel chce bez obav spustit aplikaci a používat ji.