Odpověď na názor

Víš, jenže ono to omezení produkce CO2 je v globálním měřítku naprosto zanedbatelné.

Veškeré(!) predikce nám říkají, že se treploty budou měnit o desetiny stupně, ale přitom s podobnou přesností ty teploty ani neumíme pořádně měřit - ještě 30 let zpět meteorologové odečítali kapalinové teploměry ručně.

Dnes, vezmu-li jedno z nejlepších dostupných čidel teploty, tak si v datasheetu přečtu, že sice měří na tisícinu stupně, ale hned na dalším řádku je, že s přesností +-0.5°C. Takže sice si přečtu, že teplota je 7.501°C, ale vlastně jen vím, že je někde mezi 7 a 8. Někde. A jak byly přesné ty kapalinové teploměry? A víš, jak se ještě nedávno měřila teplota moří? A z toho chceš dělat jaké závěry?

A když to vezmu do důsledku, mám tu 15 let vlastních historických dat měření teploty. Z výsledků ti vědecky uznávanými metodami udělám predikci na dalších 10 let na cokoliv mezi jezery kapalného CO2 a teplotami nad bodem varu vody. Když pominu extrémy, tak cokoliv ostatního bude uvěřitelné... A zde je ten problém. Normální vědec by řekl, že ze zjištěných dat není schopen nic rozumně predikovat. Ale to by pak sušil hubu. Tak predikuje, že nějaká změna bude.

Mimochodem, víš to, že ve 14. století se v Polabí pěstovala vinná réva? Dnes není schopná pořádně dozrát ani na jižní Moravě (proto jsou moravská vína tak kyselá).

Dále se vraťme to do roku 2010. Pamatuji si sakra dobře ty predikce nejteplejšího léta za posledních X let. Realita byla chladná a mokrá. Proč? Praskl jeden malý pupínek... Eyjafjallajökull a predikce si to uvědomily až v červnu.

Aby bylo jasno, nezpochybňuji změny jako takové - počasí se mění. Ale zpochybňuji predikce, ať jsou jakékoliv, protože používají velmi omezené vstupy v extrémně komplexním systému, který ani celý neznáme, tudíž můžeme míjet důležité proměnné, které tento systém ovlivňují. Koukáme se klíčovou dírkou do haly a na základě toho, co vidíme, říkáme s jistotou, co je v celém zbytku haly. A ve vedlejší hale.