Sice se pomaleji rozbaluje, ale je menší, než modernější zstd.
Ano, čím rychlejší je současné průměrné připojení k internetu, tím důležitější je velikost balíčku. No, je vidno, že i přes hromadné propouštění v Mozille produkty divize DEI fungují naplno. :-P
tak zstd to rozbaluje paralelne, kdyz se mu to povoli. Ostatni komprese to nedelaj, ne? (takze vlastne - cim horsi* cpu mate, tim vyraznejsi efekt zrychleni dosahnete)
Horsi = nize taktovany, ale se stejnym poctem jader/vlaken.
29. 11. 2024, 23:12 editováno autorem komentáře
Zstd nerozbaluje paralelně, protože to není rychlejší. Defaultně používá dvě vlákna, jedno pro CPU a druhé pro I/O. Viz --single-thread
Xz umí rozbalovat paralelně a pomáhá to, ale defaultně to není zapnuté. Je potřeba zapnout -T0
Už ne: The default value for threads is 0.
[1] Ale na archivy zabalené jednovláknově to nefunguje.
Jinak prakticky mi přijde rozbalování u pbzip2
nebo pigz
výrazně rychlejší než tohle.
U zstd je výrazně rychlejší i komprese. xz má výhody tak malé, že by bylo nejjednodušší ten formát jako nepotřebný vynechat, stejně jako bz2.
Z psaného textu je těžké poznat ironii.
Rozšiřování optiky je katastrofalně pomalé.
DSL zase narazilo na strop, jak přibývá uživatelů tak se rychlost zpomaluje.
Mobilní data: Vodafoun se vytáhl s parádní cenou 399Kč za "neomezený" tarif omezený na 4Mbps.
Výkon CPU roste podle Mooreho zákona.
To se o internetu v ČR říct nedá.
29. 11. 2024, 23:47 editováno autorem komentáře
Co takhle se na to podívat pohledem Mozilly? Mozilla platí za místo na disku serverů a platí datové přenosy ze serverů. Menší balíčky znamenají, že ušetří. Že bude rozbalení u uživatelů trvat o trochu déle je nic nestojí.
A Mozilla je v situaci, že je každá ušetřená koruna dobrá.
S tím místem to je slabý argument.
Balíček tam je jen jednou.
Ten rozdíl ve velikosti bude v procentech.
Aby to mělo smysl, museli by ty balíčky být menší řádově. I tak to je sporné. Místo se kupuje po TB.
Balíčky mají MB.
Při přenosu se sice velikost násobí počtem uživatelú. Ale opět to bude v celkovém objemu nějaký zlomek kapacity.
Linux má jen nějaké 3% zastoupení.
Mnohem větší přenosy generují uživatelé s Win.
Smysl mi dává využít P2P jak to má GIMP, LibreOffice,...
Však uživateli nemusí dát na výběr.
Pod Win se stahuje jen 1MB .exe který vybere vhodný balík a ten stáhne kde uzná za vhodné.
Velké objemi jako jsou aktualizace her jedou P2P už roky.
U malých balíku to smysl zřejmě nemá.
BZ2 89MB
XZ 71MB
Rozdíl 18MB.
100% uzivatelu win p2p pouziva ... ze by to bylo ciste a jen o tom, ze holt zadneho soudruha zadneho distra nenapadlo to do balickovace proste implementovat?
Máte pravdu. Ale já neřeším P2P pod Linuxem.
Ale distribuci pod Win, kde to má smysl.
Těch pár Linuxaku v pohodě zvládne jeden server.
Si stáhněte torrent GIMPu. Během vteřiny se připojí stovky uživatelů. Rozhodně to serverům nějaký ten provoz ušetří.
Ale provoz těch mirrorů neplatí Mozilla ?
Je to takový mezistupen mezi P2P a jedním serverem.
Má to výhody obou řešení a zároveň to eliminuje nevýhody.
Balíček jedné verze jedné platformy jedné lokalizace je tam jen jednou. Dohromady je tam balíčků spousta.
Jo jo. koukám na to:
Těch platforem zas tolik není:
https://download.cdn.mozilla.net/pub/firefox/releases/133.0/
Ale jazykových mutací už docela dost
https://download.cdn.mozilla.net/pub/firefox/releases/133.0/linux-x86_64/
A s každým release jich přibude.
Ale furt nasobime 85MB stovkou jazyků a desítkou platforem.
Takže 85GB jeden release.
30. 11. 2024, 11:46 editováno autorem komentáře
Trochu mi to připomnělo lapálii, kterou jsme kdysi měli s jedním serverem, kde dávalo smysl použít BTRFS: přestože jsme na (tenkrát) 250 GB disku měli volnou více než polovinu, účtovali nám skoro 3 TB, protože tolik tam toho bylo uložené.
Argument byl prostý: Když to budete chtít archivovat, kolik dat budeme kopírovat na pásky?
Veľká vďaka za poukázanie na tú košatosť dsitrubúcie Firefoxu.
Tu ma práve zaráža, že neurobia jeden internacionalizovaný balík pre každú platformu namiesto hrania sa s kompresnými formátmi. Ale chápem, že kompresia je low hanging fruit na rýchle úspory.
Ale aj keby si všetci ťahali jeden o trochu väčší internacionalizovaný balík na každej platforme, tak to ušetrí x násobne viac úložiska, vo výsledku možno aj sieťovej konektivity vrámci CDN (menej nových verzií a mutácií na caching). A to nehovorím o nezmyselne náročnom buildení a testovaní takejto fúry jazykových forkov/mutácií - to by mohlo ušetriť fakt kvanta prenosov a výpočtového výkonu nielen pri distribúcii balíčkov ale už aj vo vývoji.
Ja musím pri inštalovaní Firefoxu na rôzne platformy schraňovať/kešovať viaceré jazykové mutácie podľa preferovaného jazyku používateľa, takto by stačil 1 balík na každú platformu.
To by určite zlepšilo užívateľskú prívetivosť ak by nebolo treba ručne doinštalovať ďalšie potrebné mutácie po inštalácii. Keby bola možnosť si to rovno naklikať v jednom jedinom internacionalizovanom inštalátore (pre každú platformu), ktorý by nainštaloval Firefox napríklad v angličtine a následne stiahol dodatočné jazykové mutácie už v momente inštalácie alebo po nainštalovaní a prvom pripojení na internet, tak by to asi nebolo odveci ;-) Disková náročnosť by klesla na zlomok súčasnej náročnosti, sieťová náročnosť by pravdepodobne ostala rovnaká. Komplexita na strane vývoja/testingu ale aj tá zbytočná dilema ktoré balíčky/inštalátory stiahnuť na užívateľskej strane by zmizla.
30. 11. 2024, 15:11 editováno autorem komentáře
Zalezi na use case... V tvem ano v mem nikoliv. Potrebuji bud ENG nebo CZ. Ostatni jsou knicemu. Proc je budu mi?
Áno, súhlasím že každý má iný use case.
Preto hovorím v druhej časti komentára o nejakom kompromise v zmysle multijazyčného inštalátora, ktorý už počas inštalovania stiahne zvolený preklad mnou navolenej mutácie ak som online, prípadne nainštaluje len angličtinu ak som momentálne offline a dotiahne zvolené mutácie až budem online :) Prípadne by som nejakú mutáciu dohral ako plugin aj v offline režime ak pracujem v nejakom supertajnom laboratóriu a nieje tam spojenie na Mozilla/Firefox servery či CDN ;-)
Vďaka tomu by mohol byť jeden inštalátor a jazyky ako pluginy, ktoré sa stiahnu buď online alebo sa môžu dať nahrať offline. Obrovská úspora úložiska jak na serveroch či CDN Mozilly/Firefoxu, tak aj v cache nejakých super tajných labákov ktoré sú z veľkej časti offline a majú len allow list kam sa môžu pripájať. Eventuálne aj pri distribúcii tých jazykových mutácií - napríklad ja by som stiahol len Windows inštalátor s angličtinou a dva jazykové "pluginy" CZ + SK a hotovo :)
Velikost je irelevantni z pohledu klienta, ale zcela zasadne relevatni, z pohledu serveru. I kdyz usetrim jeden bajt, je to milion na milionu stazeni ze?
Stejne tak je naprosto nezajimavy, jestli se to na klientovi bude rozbalovat o sekundu dyl.
Ze strany mozilly jde patrne o snizovani nakladu na prenos dat…treba u aws platite za kazdy prenesny gb z s3 do internetu…
Organizacie mozu mat a vacsinou aj maju dohodnute pausaly kde sa neplati za merne jednotky. Pay as you go funguje u jednotlivcov
Asi jo, když neřeší velikost na disku. Kolik je textů v prohlížeči, že musí být každý jazyk samostatný balík aplikace? Očividně se jim vyplatí to už zde oříznout, klidně jen o 10 %, za cenu více místa na disku. Nebo můžeme Mozille pomoct a jít s marketshare pod stávající 1 % ;-)
Tak zalezi jaky market share, ze?
https://en.wikipedia.org/wiki/Usage_share_of_web_browsers#Summary_tables
Zde treba pro Wikimedia ma FF porad 15.3% ... takze ti vzdelani, co ctou wikipedii a dokazou se samostatne rozhodovat, tak si drzi temer sestinu.
U ostatnich meridel, ktere pokryvaji uzivatele, kteri NEMAJI svuj browser pod vlastni kontrolou (jsou to noumove a klikaci co si to sami nevybrali, ale pouze odklikli u nejakeho bundlu), je to horsi. Stejne tak u mobilnich platforem, kde zadny prohlizec na vyber neni.
To mate proste stejny (a nebo jeste horsi) nez chovani masy lidi u voleb. Vetsina populace NENI schopna samostatneho kritickeho uvazovani, a veri pohadkam nebo nic neresi a resit nechce.
Opravu bych byl rad za ballot-screen i na androidu, a zakaz bundlovani - to co uzivatel pouziva ma byt jeho explicitni volba, ne vnuceny podvod nebo umele omezovani svobody volby.
Oni uzivatele, kteri NEMAJI svuj browser pod vlastni kontrolou
nutně nemusejí být noumove a klikaci co si to sami nevybrali
, ale třeba prostě pracují v korporátu, kde je tisíce strojů svázaných jednotnou politikou, takže tam mají v lepším případě na výběr mezi Chrome a Edge, v horším případě nemají na výběr vůbec.
A tohle přesně bude dělat velká čísla - a zároveň takový uživatel na Wikipedii neleze nebo nesmí lézt.
Od kdy je wikipedie dukazem pro inteligenci nebo samostatne rozhodovani? Ctu knizky, mam 3 VS a presto na wikipedii nechodim protoze ve spouste veci obsahuje minimum informaci nebo dokonce zavadejici informace. Jak jiz kolega zminil lidi v korporatech nemaji obvykle na vyber.
Wikipedie je něco jako Facebook, je to generační věc. Staří pamatují nesmysly, co tam dřív byly, a mladí už používají jiné zdroje (např. předžvýkané přes Chat-GPT). Mimoto jediná použitelná Wikipedie je ta anglická, ta česká má vyloženě nesmysly a drží se tam kvůli systému správcovství jednotlivých stránek.
O jaké nesmysly se typově jedná? (klidně dejte nějaké odkazy).
Wikipedii používám vcelku běžně, ale možná si prohlížel témata a obory, kde mě nic extra do očí nepraštilo. Česká verze je informačně chudší a není tak aktualizovaná, ale to mi přišlo tak nějak logické vzhledem k počtu česky mluvících návštěvníků, přispěvatelů. Takže je tam třeba někdy jen suchá definice s použitím ostatních termínů, které pak nemají své stránky.. ale to bych nekvalifikoval jako nesmysl. Případně si to kdyžtak otevřu v jiných jazycích a podívám se po ostatních zdrojích. Tzn. pro základní orientaci, nebo získání dalších termínů k vyhledání to zafunguje.
Že jsou na Wiki nesmysli je stejný blaf jako že GPT kecá. Je to pravda, ale.
Třeba kamarádka, která dělá oftalmologii si přesně na nesmysli na wiki stěžovala. Toliko fakt. Nyní si zaspekulujme:
1/ oftalmologů nebude tolik, aby se wiki udržela kvalita, navzdory tomu, že to není konfliktní téma.
2/ anglická wiki na tom bude lépe, protože těch anglických odborníků bude více, ale ne dobře
3/ ve výsledku zjistíte, že žádný ideální zdroj neexistuje
4/ Takže pro normální informace wiki stačí, pokud chcete víc, tak máte stejně problém.
Já třeba, co se týče zájmu, tak wiki na téma typových systémů je dost vo ničem. Matika lepší. Pokud vynechám wiki, tak není reálně kde brát. Musím znát jednotlivé zdroje, vědět, které jsou použitelné, a kteří jsou žvanilové.
Jenže na české Wikipedii, i když ke své editaci přidáte zdroj, tak vám to může vlastník stránky zrušit. Tohle se bráchovi na anglické nedělo.
Žádný "vlastník stránky" neexistuje. Revertovat vaší editaci může každý uživatel, který jde kolem. Přičemž na české jsou editace vzhledem k jejich podstatně nižšímu celkovému počtu prostě jen více vidět takže se to může stát snáze pokud ta editace nebyla košer. A to dost pravděpodobně nebyla.
No on tam dal brácha zdroj na konkrétní stránku v tehdejším časopise v 90tkách. Na Googlu jsou jejich scany. Jak anglický, tak český správce stránky to revertly, ale ten anglický uznal chybu a povolil to. Čech ale jen tak chybu neuzná, je to jiná mentalita (tím neříkám, že vím národnost toho na té anglické stránce).
2. 12. 2024, 11:28 editováno autorem komentáře