Názory k článku
Nalezena páska obsahující UNIX v4 z roku 1973
-
Mne to nedávno išlo aj s novou verziou raspbianu, len bohužial už je to fyzicky odpravené. Tak pred mesiacom to klaklo a ani ťuk. Mikroskop nemám a asi by to ani za tú námahu nestálo, keď mám 3B a 5-ku. Pôjde do vitríny. Rôzne free cool in veci na tom nejdú, lebo 32 bit, ale taký Rust tomu vdýchol nový život. Rustové veci sú na tom svižné.
Afaik, rôzne bsd-čka na rasberry pi 1 tiež boli preportované. Také freebsd/netbsd na tom môže ísť lepšie, než unix v4 :)
-
Jakoze neopuzitlenost RPi s kazdou dalsi plnou aklualizaci - ted uz sem zmrazeny nekde na 3 rokly stary, 32b (na 64b rpi).... Coz si muzu dovolit u domaciho kino, ale asi nikde jinde - tedy neopuzitlenost RPi s kazdou dalsi plnou aklualizaci: je na to nejaky lek? Celkm sem se s tim trapil ale bnud to nemelo efekt, nebo to prestalo fungovat.
-
Potvrzuji. Chtělo to teda (už si ani nepamatuju jak) odemknout něco kolem GPU licence, ale 1080p to dalo. No každopádně RPi 1B u mě skončila v kotelně, kde zdárně pracuje doteď (předloni dostala navíc na starost tepelné čerpadlo), jednou za rok to zkusím upgradnout, jen abych zjistil, že to nefunguje, a vrátím původní image na flashku.
-
Tak u starého kotle to bylo jen vyčítání (jak kotle, tak místností), u tepelka je to interface přes modbus, a tam už i ovládání, momentálně jen teplota okruhu podle toho, jak je venku (regulaci samotnou dělaj termostatický hlavice na který se za rok šáhne přesně jednou, ale čím teplejší výstup, tím nižší účinnost, takže kolem desíti venku to stačí držet vodu kolem 30, nula aspoň 40.
Všechno poctivý dinosauří céčko. 1w čidla jsou standardní kernel moduly a /sys/bus/w1/devices/XXX/w1_slave, modbus je ttyUSB0 takže taky v klidu.
Úplně největší problém bylo oddebugovat (nikde to není popsané správně), které "porty" (coily, holdy, ... v terminologii modbusu) jsou vlastně které a které z nich vůbec fungujou případně jdou i zapsat, to byla pořádná pakárna.
-
Fascinuje mne ze nekdo ma tak levny cas se s tim babrat. Ekvitermu umi uz vic jak15 let stary kotle nebo cerpadla samostatne.
20 let stary kotel uz bych rovnou vyhodil pokud ucelem neni zaloha prumerne tri dny v roce.
Evidentne jste do toho pri sve drahe odbornosti vrazil vice nez bylo nutne do hotoveho reseni. -
Většina těchhle lidí to dělá prostě proto, že je to baví. To máte stejné, jako s "chytrými" domácnostmi a dalšími podobnými věcmi. Je to komplikované, drahé, dost monotypicky to vytváří víc problémů než řeší a reálně to většina z těch lidí, co si je doma budují naprosto nepotřebuje. Ale baví je to. I když to nepřiznají. Víc v tom nemá smysl hledat.
-
Cinske kraviny maji stary kernel ne proto, ze by ten novejsi byl pomalejsi, ale protoze cinsti vyrobci vylozene kaslou na nejakou poradnou SW podporu :))
Cinani naprosto bezne porusuji GPL a ze jim na tech jejich klonech nejede mainline, je jen tresnicka na dortu.
8. 11. 2025, 20:56 editováno autorem komentáře
-
Tak to mě pobavilo.
Pokud bychom se přenesli do roku 1973 tak nějaký superprofík na supermoderní supertechnologii vytvořil zálohu... a dneska ji musejí s nejvyšší opatrností a šetrností převézt do muzea kde ji budou 3 roky restaurovat ... :-DJe to krásný pohled na to co se stane za padesát let s našimi zálohami, vytvořeními dnešními supercool technologiemi :-).
Asi na nějaké BluRay napíšu "Kubuntu 25.10" a vypálím tam nějaký nahatý zadek... Aby se příští restaurátoři u práce taky trochu pobavili...
7. 11. 2025, 14:14 editováno autorem komentáře
-
Akorát tehdá to byla jedna z deseti pásek na světě a ten profík znal ještě několik dalších, kteří to také dokázali.
Třeba kompaktních disků byly vyrobené nejspíš miliardy, mechanik jen o jeden či dva řády méně, a ty mechaniky se vyrábí dodnes, tj. 30 let a víc.
Tudíž se dá předpokládat, že zatímco na ZIP drive budeme potřebovat za 100 let laboratoř, na CD bude existovat "apikace do telefonu, co ho přečte z fotky". -
Posílal jsem již jako zprávičku, ale zatím nebyla schválena nebo je možná duplicitní, že to již prošlo.
Ale načasování objevu je právně nyní aktuální, Computer History Museum právě oznámilo vydání série videorozhovorů s autorem kódu na páce, Kenem Thompsonem - A New Oral History with Ken Thompson
https://computerhistory.org/blog/a-computing-legend-speaks/
Pro nějaké další informaci si pak stojí za to přečíst i heslo Ken_Thompson z Wikipedie.
ČLÁNKY DO MAILU