Názory k článku
Notepad++ dostupný pro Linux jako Snap

Fakticky gnome nepoužívám, byť ho mám nainstalované. Běžně pracuji v LXDE nebo jiném lite prostředí a do GNOME chodím jen, když je to naprosto nezbytné (např. v předminulé verzi Debianu nešlo v LXDE změnit nastavení zvukové karty, muselo se na to do GNOME, což bylo dáno tím, že se čas od času ovládání karty samo přenastavilo z analogového na digitální, takže přestala fungovat).
Odešel jsem od "velkých" desktopů v době nástupu KDE4 a UNITY, protože ty byly v porovnání s KDE3 zcela nefunkční, a nehodlám se k nim vracet právě proto, že jejich tvůrce považuji za i*ty, kteří mohou tato desktopová prostředí kdykoli znovu rozdrbat do totální nefunkčnosti. Tato obava se mi ostatně potvrdila v souvislosti s novou verzí kmailu (jediného programu z KDE, který jsem ještě používal), která je naprosto nefunkční a nepodařilo se ji rozběhat ani našim univerzitním IT pracovníkům, takže jsem musel přejít na jiný poštovní program.
Stejně tak jsem z určité setrvačnosti používal i gedit, nicméně po jeho rozdrbání patrně opustím i ten.

Za označením těch, kdo dělají zcela samoúčelné a nesmyslné změny ovládání a disajnu programů, bezcennými i*ty si stojím. Považuji tyto lidi za škůdce linuxového desktopu.

A na tomhle serveru se ui w10 pokládá za chaotické

Mám nainstalovanou verzi geditu 3.22.0 na poslední verzi Debianu (9). Undo a některé další funkce (i ty změny velikosti písmen), které byly dostupné v menu, v menu nyní nejsou. Horní lišta je široká, jinak vybarvená než u normálních programů, jsou na ní ikonky pro menu a zvlášť pro otevírání souborů a nový soubor a pro minimalizaci okna a ukončení programu (snad trochu podobné nesmyslu jménem UNITY). Na kliknutí pravým tlačítkem myši se (na rozdíl od plnohodnotných oken programu) žádné menu o možnostech přesunu okna na jinou plochu nebo ukončení programu (pokud se zasekne ikonka s křížkem) nezobrazí. Stejně se chová i Libreoffice, ostatní programy jsou normální.

Problém také je, že jsem po skoro 20 letech musel odejít z kmailu, protože novou verzi není možno spustit. Padá s chybovou hláškou, že jí chybí jakési databázové programy, nicméně ani po jejich doinstalaci a spuštění před spuštěním kmailu se stav nezmění (nehledě k tomu, že v inteligentně složeném systému by tohle měla řešit závislost balíků). A smysl zavádění databáze do poštovního klienta nechápu také. Vzhledem k tomu, že Google najde na citaci oné hlášky spoustu dotazů, ale žádné fungující řešení, je to zřejmě obecný problém (nevyřešili ho ani univerzitní IT pracovníci). Docela by mě zajímalo, jakému procentu uživatelů se podařilo ten program nějakým obskurním způsobem zprovoznit a jaké to řešilo jako já, tj. migrací na jiného poštovního klienta.

Účel takovýchto nesmyslných změn naprosto nechápu. Nic pozitivního nepřinášejí, jen zhoršují (nebo zcela likvidují) funkčnost programů a tím i kvalitu celého desktopu. Proto tvrdím, že tyto změny dělají bezcenní i*ti, nebo lidé, kteří linuxovému desktopu záměrně škodí.

Je mi velice líto, nainstaloval jsem to, co je v repozitáři distribuce. Za balíčky (spolu)zodpovídají autoři programu a organizátoři distribuce. Opravdu nehodlám s nejistým výsledkem kompilovat program ze zdrojáků. Nehledě k tomu, že bych asi musel doinstalovat překladač jazyka C a nějaké knihovny.

Jinak se změna vlastností okna programu netýká jen geditu, ale i Libreoffice (včetně dialogových a jiných oken těchto programů), takže je to zřejmě nějaká systémová změna (volání nějaké jiné knihovny pro zobrazování oken?).

Navíc ten program na odkazovaných obrázcích má opět onu širokou funkčně méněcennou lištu, akorát na ní má ještě další ikonky proti stavu u mě. Dialog při klepnutí pravým tlačítkem myši na tuto lištu končí u toho "vždy nahoře", další možnosti (vypsané pod touto volbou) tam už nejsou.
Nicméně se obávám, že to, co předvádíš v tom odkazu, je jen jakási částečná kompenzace toho zmrvení, které je u verze, co mám já. A neřeší to onen zásadní problém, že totiž autoři programu naprosto bezdůvodně zavedli jakési méněcenné okno programu, zcela se vymykající zavedenému standardu ovládání (včetně spolupráce s OS) i disajnu. Ke škodě a k naštvání uživatelů.

Ergonomie ovládání programů by měla být IMHO silně konzervativní, zejména když její změny nejsou spojeny s žádným benefitem pro uživatele (nedodržování této zásady je také důvodem silné neobliby programů a OS od Microsoftu).
A případný benefit by musel být opravdu velmi významný aby nějakou zásadnější změnu ergonomie ovládání programu odůvodnil.
Uživatel, který s programem rutinně pracuje, má zavedeny určité stereotypy jeho ovládání a změna na tomto poli je pro něho vždy k horšímu. A vždy takové změny (předvádíš na tom geditu, že provedené krátce po sobě) nutí uživatele ke zvážení, zda místo přecvičování na nový způsob ovládání nové verze programu, který užíval, raději nepřejde na program, jehož autoři i*tské samoúčelné změny ovládání nedělají.

Z hlediska efektivity práce to totiž může být výhodnější i v situaci, kdy ten druhý program toho umí méně.
Toto si dovoluji tvrdit z pozice člověka, který má jakési vzdělání v hygieně práce.

To, co popisujete ako "menecenne okno" je tzv. client-side decoration, kde dekoracie okna kresli rovnaky proces ako samotnu aplikaciu. V pripade Gedit je to standardny Gtk3 widget GtkHeaderBar.

V x11 je CSD prechodny mechanizmus, stale funguje aj vykreslovanie window managerom. Vo waylande je CSD povinne. Na tento prechod su aj technicke dovody, aj poziadavky developerov na vlastny UX (vid napr. Chrome alebo Firefox).

Moze sa vam to nepacit, ale tento vlak je uz davno rozbehnuty.

Díval jsem se na wikipedii - je to jednoznačně zcela bezdůvodný kapric jakéhosi pochybného trotla. Už to, že se ten člověk angažoval v šílenosti jménem Unity, je jednoznačně odrazující.
Opravdu se budu důsledně vyhýbat desktopům, které to chtějí zavést.

Jinak vykreslování dekorace okna samotnou aplikací považuji za rizikové už proto, že může být daleko pracnější zabít vytuhlý program. Na rozdíl od situace, kdy dekorace okna komunikuje přímo s OS bez závislosti na programu, co v něm běží.

Druhou věcí je, že by se patrně i to CSD dalo udělat tak, aby to bylo ergonomicky kompatibilní s chováním windows manageru. Pokud by ovšem jeho autoři neopovrhovali uživateli (což předvedli i v případě onoho neblahého Unity). A zcela jistě je problémové i to, že ta "dekorace" je zbytečně vysoká, což se tluče s převládajícím trendem roztahování monitorů a displejů do šířky.

A třetí věcí je, že nevidím sebemenší důvod, proč bych měl být jako uživatel obtěžován nějakými změnami chování programů a OS jen proto, že "se lépe programují". Pokud autoři těchto změn neumějí programovat pořádně, tak ať jdou k lopatě.

Problem pri vykreslovani dekoracii samostanym procesom je, ze sa problematicky synchronizuje do toho frejmu ako samotna aplikacia, takze sem-tam zmena v aplikacii znamena, ze dekoracia sa prekresli o 1 az viac frejmov skor alebo neskor.

Konzistencia medzi rozlicnymi aplikaciami, resp. frameworkami je problem. Dodnes Qt a Gtk maju rozdiely v text renderingu, aj ked oba na to pouzivaju freetype, nieto este ostatne veci nad nim. A kedze aplikacia si riesi CSD sama, tak to robi tak, ako to vie. Na rozdiel od Windows alebo MacOS nemame kreslenie dekoracii v kniznici, ktoru tak ci tak musime prilinkovat ked otvorime okno, ale mame na vyber hafo frameworkov, plus sa da robit raw x11 alebo wayland-client. Je to obzvlast problem pri aplikaciach, ktore ziadny framework nepouzivaju, alebo ktory ziadne widgety a dekoracie neriesil, napr. hry s SDL. Konzistencia by sa dala zabezpecit, keby vsetky aplikacie povinne linkovali Gtk (alebo Qt), tak ako musia linkovat user32 alebo cocoa. Co je samozrejme v Linuxe tazke scifi.

Aj ked si aplikacia kresli svoje dekoracie, samotne okno ma stale pod kontrolou kompozitor. Xkill funguje stale rovnako, kompozitor zavrie soket aplikacii tak isto ako predtym.

Co sa tyka velkosti dekoracie, to je iba optika. GtkHeaderBar je nizsi, ako klasicky titlebar + toolbar, nehovoriac o titlebar+menu­bar+toolbar. Navyse na rozdiel od nich, je tahatelny (draggable) po celej svojej ploche (aj na obsiahnutych widgetoch), pouzivatel nemusi triafat tenky titlebar.

Za CSD sa zasadzovalo velmi vela vyvojarov aj mimo Gnome/Unity/Ubuntu, napr. Rasterman, tvorca legendarneho wm Enlightement.

V okamžiku, kdy mám v geditu otevřeny dva a více souborů, je výše záhlaví větší než u programu v klasickém oknu. To, že je "dragable" o něco užší lišta, je nepodstatné, na té širší z waylandu se zase musím vyhýbat ikonám (které se navíc zobrazí co do rozsahu, až na ně najedu myší), takže paradoxně je to pracnější a s větším rizikem nesprávného klepnutí.
Text rendering mě zase až tak moc nepálí; to, že písmo je v různých programech různé, je prostě normální a nic to neznamená.
Konzistence by se dala bohatě zajistit tím, že by ten wayland dodržoval zavedené chování okna. Xkill nevím - vidím problém v tom, že když mačkám ikonku s křížkem na programu, který se zasekl, tak je menší pravděpodobnost úspěchu než když ji mačkám na liště, která s programem nemá nic společného a komunikuje přímo s OS.
Prostě to považuji za věc spíš negativní a nemám zájem podporovat tvůrce, kteří to zavádějí.

Otevřel jsem vedle sebe na jedné ploše gedit se dvěma soubory a Mirage. Gedit má záhlaví vyšší než Mirage. Mousepad nepoužívám. Nicméně i Leafpad má to záhlaví s windows makerem méně tlusté.

Xkill - souhlas, ale na rozdíl od vás se nedomnívám, že ikonka X na záhlaví programu, vykreslovaném tímto programem, který se zasekl, tento proces vůbec spustí. Na rozdíl od ikonky X na windows makeru, který je na tom programu (relativně) nezávislý a může tento pokyn předat dál, i když je program v okně "zdechlý".

Mám Debian verzi 9, nainstalovanou z oficiálních depozitářů, včetně toho geditu (navíc ne mnou, ale IT pracovníkem). Jedu na prostředí LXDE. Gedit a Libreoffice používají ten nesmyslný wayland, ostatní programy (resp. ty, které jsem už spouštěl) nikoli.
Možná máš pozdější subverzi, moje byla instalována v lednu 2018.

Na rozdíl od verze 6 nenabízí verze 9 možnost upgrade (v Deb 6, dtto 5 byla na liště ikonka, která hlásila objevení se nových verzi nainstalovaných programů v depozitáři a po kliknutí na ni se spustil dialog k upgradování, tahle ji nemá - objevila se tam implicitně, bez toho, že bych ji musel extra doinstalovávat).
Je to jen ukázka snižování kvality Linuxu z hlediska normálního uživatele. Ten si totiž, na rozdíl od nějakého počítačového vymatlance, s počítačem pracuje a nemůže si tudíž dovolit nějaké rizikové aktivity typu ručního upgrade, protože ty mohou vést ke znefunkčnění počítače a nutnosti totální reinstalace (což znamená objednat IT pracovníka s čekací dobou ve dnech, když je smůla, tak přes týden).
To se mi stalo na druhém počítači, na němž se při doinstalovávání dalších programů objevily jakési "problémové balíky", znemožňující koexistenci některých programů (např. GIMPu a mnoha dalších graficky orientovaných programů versus ghostview, řady konzolových programů a celého TeXu). Nicméně opět šlo o doinstalovávání z oficiálních repozitářů Debianu 9, prováděné správcem balíků Synaptic (a postupem, který bezproblémově fungoval na verzích 5 a 6).
Asi to skončí výmazem a reinstalací celého systému, ale na to si, pochopitelně, objednám IT pracovníka (protože se nehodlám vrtat na svou odpovědnost v něčem, co je připojené na univerzitní síť). A faktem je, že se mi něco takového stalo na Debianu poprvé, protože pokud se nějaký problematický balík objevil dříve (verze 5 a 6), nabízel Synaptic možnost výmazu konkrétního zdroje problémů, což končilo odinstalováním jednoho konkrétního programu a ne stavem, kdy nainstalování jednoho programu ze skupiny A (třeba s tím GIMPem, ale desítkami dalších) je podmíněno odinstalováním desítek programů skupiny B (celý TeX a řada dalších programů, třeba i konzolové editory typu joe) a naopak.
A opět jsem toho názoru, že při korektní správě balíků (už na úrovni tvorby repozitářů) by k něčemu podobnému vůbec dojít nemělo.

Berte to prostě jako postřehy pokročilého uživatele (Linux používám od druhé poloviny 90. let, takže 20 let a něco), z jehož pohledu se kvalita tohoto systému spíše zhoršuje a jeho správci a tvůrci se přitom zabývají naprosto bezcennými ptákovinami (z pohledu uživatele, kterému "novinky", např. ten wayland, nic pozitivního nepřinášejí, jen komplikují život) a neřeší z hlediska uživatele skutečně důležité věci (jako jsou problémové balíky v distribuci, způsobující konflikty při instalování zcela běžných a léta bez problémů společně na jednom počítači používaných programů, jako třeba ten GIMP a TeX).
Osobně tento jev nazývám "windowsovatění Linuxu".

0 Debian volím právě pro jeho konzervativnost, protože dávám přednost spolehlivosti před výstřelky. To samé se týká i toho LXDE. Prostě je tam výrazně menší pravděpodobnost, že to někdo doprasí jako KDE nebo Gnome.

1. Nicméně se tam gedit a libreoffice liší od ostatních programů, takže problém bude asi na úrovni programů a ne desktopového prostředí

2. Vycházel jsem z toho, co uváděli v diskusi jiní.

3. Omlouvám se.

4. Faktem je, že po Deb 6 byla (i na tom LXDE) na spodní liště ikonka pro aktualizaci systému, zcela implicitně, aniž bych se o to musel starat (třeba zaškrtnutím volby při instalaci). Je mi jasné, že přes apt něco bych aktualizaci vyloudil, ale protože jsem to nikdy nedělal, rozhodně se do toho nehrnu.
A u toho roz... jde spíše o to, že jsem se s podobným jevem na dřívějších verzích Deb nesetkal, přičemž jsem opakovaně příslušné programy instaloval.

5. Faktem taky je, že Deb5 jsem opakovaně instaloval na různých počítačích a zcela bez problému (respektive nějaký "inteligent", asi IT specialista, zablokoval instalaci TeXu po určitém datu, takže jsem musel změnit datum a čas na počítači na "pár roků zpět", aby se to nainstalovalo, ale to byl jediný problém a snadno řešitelný), zatímco na pozdějších verzích Deb jsou nejrůznější problémy s ovladači apod. (a to na stejném železe, kde ta 5 bez problémů jela).

6. Tím jenom potvrzuješ, co jsem uváděl výše, že totiž pro systémáka je počítač samoúčelná hračka, zatímco uživatel na něm potřebuje smysluplně pracovat. A, bohužel, nůžky mezi systémáky a uživateli se rozevírají.
Druhou věcí je, že jsem na Linux přešel právě proto, že na něm nebyly ty samoúčelné nesmysly, překážející v práci, které byly (a jsou) na windows. A pokud se tyto nesmysly začínají vyskytovat i na tom Linuxu, tak tím, pochopitelně, nejsem nijak nadšený.
Mám počítač na práci, ne na provozování nějakých nesmyslných a nefunkčních desktopových prostředí (typu KDE vyšší verze než 3 nebo UNITY) a nesmyslných a nefunkčních dekorací programových oken.