![Notepad++](https://i.iinfo.cz/images/142/notepad.png)
Populární textový editor pro Windows Notepad++ je nyní dostupný také pro Linux jako Snap. Editor pro Windows je v Linuxu spuštěn pomocí Wine. Nainstalovat můžete snadno použitím
sudo snap install notepad-plus-plus
(zdroj: linuxandubuntu)
Populární textový editor pro Windows Notepad++ je nyní dostupný také pro Linux jako Snap. Editor pro Windows je v Linuxu spuštěn pomocí Wine. Nainstalovat můžete snadno použitím
sudo snap install notepad-plus-plus
(zdroj: linuxandubuntu)
Pokud je to opravdu nezbytne nutne, tak to je zabalene i jako Flatpak. Nevim proc by nekdo dobrovolne pouzival Wine, ale tady si to najdete: https://github.com/winepak/applications, soucast projektu https://winepak.org/
Pravdepodobne to bylo mysleno jako "nevim, proc by nekdo dobrovolne pouzival flatpak pro notepad++", nikoliv jako kritika wine.
Bylo by asi dobré poznamenat, že Notepad++ vychází z editoru SciTE, který je nativně dostupný pro Linux i pro Windows: https://www.scintilla.org/SciTE.html
Po čisté instalaci Ubuntu můžu použít snap a nebo sosat deb balíčky nebo repositáře bůhví odkud, jen abych byl na aktuální upstream verzi těch pár aplikací, u kterých to potřebuju. Vyberu si snap, protože jediné co se snapem u aplikací níže musím, je zavolat "sudo snap install".
go
goland
kubectl
postman
pycharm-professional
skype
slack
spotify
vlc
vscode
Ne, SciTE a Notepad++ mají společné jen jádro Scintilla. Notepad++ je napsaný ve Win32 API, proto to bez wine nejde.
Je to trochu jako s webovými prohlížeči - jádro WebKit jich používá hned několik, ale málokoho by napadlo tvrdit "to se vezme Safari, upraví se a zkompiluje a je z toho Chrome".
K dokonalosti tomu chybi uz jen to aby snap byl prepsany do elektronu.
Ale vazne tak nejak budou vypadat balickovaci systemy v blizke budoucnosti. Balicek s aplikaci bude mit u sebe zabaleny virtualni pocitac nebo aspon emulator platformy a apka pobezi v nem. Hlavni OS bude jen nejaky spoustec, spravce pameti, pridelovac procesoru a sdilec site. To uz bude doba se 128 jadry a 1TB RAM i v mobilu takze to neni az tak prasteny.
Ne, opravdu se mi to nezdálo. Viz např.
https://www.reddit.com/r/linux/comments/4o4u2h/snap_package_size/
https://www.ostechnix.com/introduction-ubuntus-snap-packages/
Sorry, ale zasírat si systém gigabajty duplicitních kopií knihoven kvůli tomu, že je pro někoho pohodlnější to zabalit jako prase, tak tohle opravdu není nic pro mě.
snap info libreoffice</snap>
Libreoffice jako snap zabírá 499 MB jak právě čtu, což je celkem rozumná a normální velikost. První experimentální balíky skutečně svého času zabíraly přes 1 GB ale to bylo proto, že snapcraft byl tehdy v plenkách a vývojáři s ním navíc ještě pořádně neuměli. Vytýkat to snapu nebo samotnému libreoffice je absolutní blbost.
"Při každé aktualizaci."
Kecáte. Jak Flatpak, tak Snap používají delta updaty, takže aktualizace jsou malé. A těch 1,2 GB dosáhli tak, že ten prvotní snap někdo udělal "na prasáka" a vůbec tam neprovedl cleanup a obsahovalo to hromadu souborů, které k běhu vůbec nejsou potřeba. Když to opravili, tak ten snap byl výrazně menší. Když jsem instaloval LibreOffice z Flathubu naposledy, měly 223 MB.
libcha (neregistrovaný) 2001:1488:fffe:----:----:----:----:----
Jen tak pro ujištění: chápu to tak [...] součástí toho balíku s Np++ být i CELÉ WINE (resp. jeho runtime knihovny)?
tak zrovna u Wine to je normalni, pokud chces distribuovat Win aplikaci a chces mit jistotu ze bude chodit, MUSIS zajistit pusteni pod totoznou verzi Wine s kterou to odladis... viz napr. PlayOnLinux, jde tedy jen o to zda ta konkretni Wine verze je mozno sdilen s jinou aplikaci (pokud tedy nepujde o upravenou verzi Wine pro konkretni aplikaci)
1. V řadě konkrétních situací je grafické prostředí gedit(u) přese jen uživatelsky přívětivější než prostředí vim (např. zaškrtnutí písmen myší versus počítání znaků ve vim)
2. To samé se do jisté míry týká i funkce vyhledej a nahraď
3. V jiných situacích je zase výhodnější vim (třeba sloupcové výběry, to neumí skoro žádný jiný editor).
Faktem ovšem je, že poslední verze gedit je jednoznačně horší než předchozí. Z neznámých důvodů odstranili funkci undo a změnu malých písmen na velká a opačně. Zabalení programu do neplnohodnotného okna, které neumožňuje jeho přesun z plochy na plochu, také snížilo jeho kvalitu.
Funkce undo tam je, stačí kliknout pravým tlačítkem do pole a vybrat Zpět nebo stisknout Ctrl+Z. Na převrácení velikosti znaků je potom Ctrl+~. Tou nemožností přesunu na jinou plochu myslíte co? Mně se to chová jako jakékoliv jiné okno, přesouvat mezi plochami (klávesovou zkrátkou, myší, kontextovou nabídkou) mi jde.
V předchozí verzi byly tyto funkce v nabídce z menu, nyní tam nejsou. Nevidím důvod, proč to složitě hledat v nějaké nápovědě.
Předchozí verze gedit(u) měla nahoře barevnou tenkou lištu (jakou má naprostá většina programů), na kterou stačilo klepnout pravým tlačítkem myši a otevřel se dialog, kde mj. byla i nabídka přesunu na existující další plochy. Teď je tam široká (zbytečně místo zabírající) zcela nefunkční lišta, z níž se žádné menu otevřít nedá. Podobně je tomu i u Libre Office. Opravdu naprosto bezcenná a funkční hodnotu snižující "inovace".
Opravdu nevím, proč bych se měl učit přesouvání oken myší (které je zmatené a program často skončí na úplně jiné ploše než měl; přesun myší okna programu z plochy na plochu byl funkční naposled u Gnome 1).
Ztráty zavedených funkcí, nebo jejich znepřístupnění těm, kdo neznají nějaké obskurní klávesové zkratky, při výrobě "nových verzí" (zpravidla s nulou funkčnosti navíc), jsou přesně to, proč nerad upgraduji: Protože vždy zjistím, že nějaký naprosto bezcenný i*t rozdrbal řadu programů do naprosté nefunkčnosti, takže jsem nucen se přecvičovat na jiné. Jsem toho názoru, že právě tohle odrazuje uživatele od linuxového desktopu.
Já se nesnažím obhajovat nový design geditu. Jenom píšu, že tam ty funkce jsou, jenom jinak dostupné.
Mimochodem proč tedy používáte GNOME a jeho aplikace, když jste tak konzervativní uživatel? Je tu MATE, které má přesně to zakonzervování rozhraní mezi hlavními cíli. A mají tam i editor pluma, což je fork geditu, který vypadá přesně jako gedit před 10 lety. A ty novoty od "bezcenných i*tů" můžete nechat nám ostatním ;-)
Fakticky gnome nepoužívám, byť ho mám nainstalované. Běžně pracuji v LXDE nebo jiném lite prostředí a do GNOME chodím jen, když je to naprosto nezbytné (např. v předminulé verzi Debianu nešlo v LXDE změnit nastavení zvukové karty, muselo se na to do GNOME, což bylo dáno tím, že se čas od času ovládání karty samo přenastavilo z analogového na digitální, takže přestala fungovat).
Odešel jsem od "velkých" desktopů v době nástupu KDE4 a UNITY, protože ty byly v porovnání s KDE3 zcela nefunkční, a nehodlám se k nim vracet právě proto, že jejich tvůrce považuji za i*ty, kteří mohou tato desktopová prostředí kdykoli znovu rozdrbat do totální nefunkčnosti. Tato obava se mi ostatně potvrdila v souvislosti s novou verzí kmailu (jediného programu z KDE, který jsem ještě používal), která je naprosto nefunkční a nepodařilo se ji rozběhat ani našim univerzitním IT pracovníkům, takže jsem musel přejít na jiný poštovní program.
Stejně tak jsem z určité setrvačnosti používal i gedit, nicméně po jeho rozdrbání patrně opustím i ten.
Za označením těch, kdo dělají zcela samoúčelné a nesmyslné změny ovládání a disajnu programů, bezcennými i*ty si stojím. Považuji tyto lidi za škůdce linuxového desktopu.
A.S. Pergill (neregistrovaný) ---.med.muni.cz Včera 10:48
co je nova verze? zkusil sem pustil Fedora29(Workstation (s Gnome)) s Gedit 3.30.1
- pravou mysi tuknu na horni listu a vyzkoci nabidka presunout na jinou plochu
(nebo zmacknu provarenou hotkey uz z minuleho stoleti alt+space ktera zobrazi totozne menu)
- pravou mysi tuknu nad hlavni casti okna a zobrazi se nabidka s "Undo" i s "ChangeCase" (v kterem ~je VseMale, VseVelke, Prevratit, PocatecniVelka)
btw: totozne se to chova i v Xubuntu 18.04 kde je v repo k doinstalovani Gedit 3.28.1, s tim ze to menu zobrazuje vice moznosti pro nastaveni okna dale vlastnostmi Xfwm...
Mám nainstalovanou verzi geditu 3.22.0 na poslední verzi Debianu (9). Undo a některé další funkce (i ty změny velikosti písmen), které byly dostupné v menu, v menu nyní nejsou. Horní lišta je široká, jinak vybarvená než u normálních programů, jsou na ní ikonky pro menu a zvlášť pro otevírání souborů a nový soubor a pro minimalizaci okna a ukončení programu (snad trochu podobné nesmyslu jménem UNITY). Na kliknutí pravým tlačítkem myši se (na rozdíl od plnohodnotných oken programu) žádné menu o možnostech přesunu okna na jinou plochu nebo ukončení programu (pokud se zasekne ikonka s křížkem) nezobrazí. Stejně se chová i Libreoffice, ostatní programy jsou normální.
Problém také je, že jsem po skoro 20 letech musel odejít z kmailu, protože novou verzi není možno spustit. Padá s chybovou hláškou, že jí chybí jakési databázové programy, nicméně ani po jejich doinstalaci a spuštění před spuštěním kmailu se stav nezmění (nehledě k tomu, že v inteligentně složeném systému by tohle měla řešit závislost balíků). A smysl zavádění databáze do poštovního klienta nechápu také. Vzhledem k tomu, že Google najde na citaci oné hlášky spoustu dotazů, ale žádné fungující řešení, je to zřejmě obecný problém (nevyřešili ho ani univerzitní IT pracovníci). Docela by mě zajímalo, jakému procentu uživatelů se podařilo ten program nějakým obskurním způsobem zprovoznit a jaké to řešilo jako já, tj. migrací na jiného poštovního klienta.
Účel takovýchto nesmyslných změn naprosto nechápu. Nic pozitivního nepřinášejí, jen zhoršují (nebo zcela likvidují) funkčnost programů a tím i kvalitu celého desktopu. Proto tvrdím, že tyto změny dělají bezcenní i*ti, nebo lidé, kteří linuxovému desktopu záměrně škodí.
A.S. Pergill (neregistrovaný) ---.med.muni.cz 23.1.2019 8:13
Mám nainstalovanou verzi geditu 3.22.0 na poslední verzi Debianu (9). Undo a některé další funkce (i ty změny velikosti písmen), které byly dostupné v menu, v menu nyní nejsou. Horní lišta je široká [...] Na kliknutí pravým tlačítkem myši se [...] žádné menu o možnostech přesunu okna na jinou plochu nebo ukončení programu
chyba je na TVE strane, nebo v TEBOU zvolenem DE, nikoliv v gedit, vse co si stezujes ze tam neni, tam (v Debian9 a gedit 3.22) totiz JE, viz:
https://i.postimg.cc/yYMZK93b/debian9-gedit-xfce.png
Je mi velice líto, nainstaloval jsem to, co je v repozitáři distribuce. Za balíčky (spolu)zodpovídají autoři programu a organizátoři distribuce. Opravdu nehodlám s nejistým výsledkem kompilovat program ze zdrojáků. Nehledě k tomu, že bych asi musel doinstalovat překladač jazyka C a nějaké knihovny.
Jinak se změna vlastností okna programu netýká jen geditu, ale i Libreoffice (včetně dialogových a jiných oken těchto programů), takže je to zřejmě nějaká systémová změna (volání nějaké jiné knihovny pro zobrazování oken?).
Navíc ten program na odkazovaných obrázcích má opět onu širokou funkčně méněcennou lištu, akorát na ní má ještě další ikonky proti stavu u mě. Dialog při klepnutí pravým tlačítkem myši na tuto lištu končí u toho "vždy nahoře", další možnosti (vypsané pod touto volbou) tam už nejsou.
Nicméně se obávám, že to, co předvádíš v tom odkazu, je jen jakási částečná kompenzace toho zmrvení, které je u verze, co mám já. A neřeší to onen zásadní problém, že totiž autoři programu naprosto bezdůvodně zavedli jakési méněcenné okno programu, zcela se vymykající zavedenému standardu ovládání (včetně spolupráce s OS) i disajnu. Ke škodě a k naštvání uživatelů.
Ergonomie ovládání programů by měla být IMHO silně konzervativní, zejména když její změny nejsou spojeny s žádným benefitem pro uživatele (nedodržování této zásady je také důvodem silné neobliby programů a OS od Microsoftu).
A případný benefit by musel být opravdu velmi významný aby nějakou zásadnější změnu ergonomie ovládání programu odůvodnil.
Uživatel, který s programem rutinně pracuje, má zavedeny určité stereotypy jeho ovládání a změna na tomto poli je pro něho vždy k horšímu. A vždy takové změny (předvádíš na tom geditu, že provedené krátce po sobě) nutí uživatele ke zvážení, zda místo přecvičování na nový způsob ovládání nové verze programu, který užíval, raději nepřejde na program, jehož autoři i*tské samoúčelné změny ovládání nedělají.
Z hlediska efektivity práce to totiž může být výhodnější i v situaci, kdy ten druhý program toho umí méně.
Toto si dovoluji tvrdit z pozice člověka, který má jakési vzdělání v hygieně práce.
To, co popisujete ako "menecenne okno" je tzv. client-side decoration, kde dekoracie okna kresli rovnaky proces ako samotnu aplikaciu. V pripade Gedit je to standardny Gtk3 widget GtkHeaderBar.
V x11 je CSD prechodny mechanizmus, stale funguje aj vykreslovanie window managerom. Vo waylande je CSD povinne. Na tento prechod su aj technicke dovody, aj poziadavky developerov na vlastny UX (vid napr. Chrome alebo Firefox).
Moze sa vam to nepacit, ale tento vlak je uz davno rozbehnuty.
Díval jsem se na wikipedii - je to jednoznačně zcela bezdůvodný kapric jakéhosi pochybného trotla. Už to, že se ten člověk angažoval v šílenosti jménem Unity, je jednoznačně odrazující.
Opravdu se budu důsledně vyhýbat desktopům, které to chtějí zavést.
Jinak vykreslování dekorace okna samotnou aplikací považuji za rizikové už proto, že může být daleko pracnější zabít vytuhlý program. Na rozdíl od situace, kdy dekorace okna komunikuje přímo s OS bez závislosti na programu, co v něm běží.
Druhou věcí je, že by se patrně i to CSD dalo udělat tak, aby to bylo ergonomicky kompatibilní s chováním windows manageru. Pokud by ovšem jeho autoři neopovrhovali uživateli (což předvedli i v případě onoho neblahého Unity). A zcela jistě je problémové i to, že ta "dekorace" je zbytečně vysoká, což se tluče s převládajícím trendem roztahování monitorů a displejů do šířky.
A třetí věcí je, že nevidím sebemenší důvod, proč bych měl být jako uživatel obtěžován nějakými změnami chování programů a OS jen proto, že "se lépe programují". Pokud autoři těchto změn neumějí programovat pořádně, tak ať jdou k lopatě.
Problem pri vykreslovani dekoracii samostanym procesom je, ze sa problematicky synchronizuje do toho frejmu ako samotna aplikacia, takze sem-tam zmena v aplikacii znamena, ze dekoracia sa prekresli o 1 az viac frejmov skor alebo neskor.
Konzistencia medzi rozlicnymi aplikaciami, resp. frameworkami je problem. Dodnes Qt a Gtk maju rozdiely v text renderingu, aj ked oba na to pouzivaju freetype, nieto este ostatne veci nad nim. A kedze aplikacia si riesi CSD sama, tak to robi tak, ako to vie. Na rozdiel od Windows alebo MacOS nemame kreslenie dekoracii v kniznici, ktoru tak ci tak musime prilinkovat ked otvorime okno, ale mame na vyber hafo frameworkov, plus sa da robit raw x11 alebo wayland-client. Je to obzvlast problem pri aplikaciach, ktore ziadny framework nepouzivaju, alebo ktory ziadne widgety a dekoracie neriesil, napr. hry s SDL. Konzistencia by sa dala zabezpecit, keby vsetky aplikacie povinne linkovali Gtk (alebo Qt), tak ako musia linkovat user32 alebo cocoa. Co je samozrejme v Linuxe tazke scifi.
Aj ked si aplikacia kresli svoje dekoracie, samotne okno ma stale pod kontrolou kompozitor. Xkill funguje stale rovnako, kompozitor zavrie soket aplikacii tak isto ako predtym.
Co sa tyka velkosti dekoracie, to je iba optika. GtkHeaderBar je nizsi, ako klasicky titlebar + toolbar, nehovoriac o titlebar+menubar+toolbar. Navyse na rozdiel od nich, je tahatelny (draggable) po celej svojej ploche (aj na obsiahnutych widgetoch), pouzivatel nemusi triafat tenky titlebar.
Za CSD sa zasadzovalo velmi vela vyvojarov aj mimo Gnome/Unity/Ubuntu, napr. Rasterman, tvorca legendarneho wm Enlightement.
V okamžiku, kdy mám v geditu otevřeny dva a více souborů, je výše záhlaví větší než u programu v klasickém oknu. To, že je "dragable" o něco užší lišta, je nepodstatné, na té širší z waylandu se zase musím vyhýbat ikonám (které se navíc zobrazí co do rozsahu, až na ně najedu myší), takže paradoxně je to pracnější a s větším rizikem nesprávného klepnutí.
Text rendering mě zase až tak moc nepálí; to, že písmo je v různých programech různé, je prostě normální a nic to neznamená.
Konzistence by se dala bohatě zajistit tím, že by ten wayland dodržoval zavedené chování okna. Xkill nevím - vidím problém v tom, že když mačkám ikonku s křížkem na programu, který se zasekl, tak je menší pravděpodobnost úspěchu než když ji mačkám na liště, která s programem nemá nic společného a komunikuje přímo s OS.
Prostě to považuji za věc spíš negativní a nemám zájem podporovat tvůrce, kteří to zavádějí.
A.S. Pergill (neregistrovaný) ---.med.muni.cz 24.1.2019 15:19
V okamžiku, kdy mám v geditu otevřeny dva a více souborů, je výše záhlaví větší než u programu v klasickém oknu.
to je lez:
- klasicke okno=TitleBar+MenuBar+IconBar
- CSD okno=TitleMenuIconBar
I v pripade porovnani CSD s klasickym bez IconBaru je vyska CSD nizsi, to ze otevres vice souboru jen prida TabBar a ten to pridava v obou pripadech, viz: https://i.postimg.cc/vmD132Y2/Gedit-Vs-Mousepad.png
Xkill - nevis, neva, zeptej se svejch "univerzitních IT pracovníků" :-)) xkill je aplikace co zabije X spojeni coz ve vetsina pripadu znamena zavreni te zasekle aplikace...
Otevřel jsem vedle sebe na jedné ploše gedit se dvěma soubory a Mirage. Gedit má záhlaví vyšší než Mirage. Mousepad nepoužívám. Nicméně i Leafpad má to záhlaví s windows makerem méně tlusté.
Xkill - souhlas, ale na rozdíl od vás se nedomnívám, že ikonka X na záhlaví programu, vykreslovaném tímto programem, který se zasekl, tento proces vůbec spustí. Na rozdíl od ikonky X na windows makeru, který je na tom programu (relativně) nezávislý a může tento pokyn předat dál, i když je program v okně "zdechlý".
A.S. Pergill (neregistrovaný) ---.med.muni.cz 25.1.2019 7:53
[...] gedit se dvěma soubory [...] má záhlaví vyšší než Mirage [...] i Leafpad má to záhlaví s windows makerem méně tlusté.[...]
jednak u Mirage nemas moznost otevrit tab jako to delas u Gedit, druhak i tak ma Mirage (opakuji Debian9, vsechny programy z vychozi repozitare) zahlavi VYSSI:
https://i.postimg.cc/RV3r4MyX/leafpad-gedit-mirage-debian96.png
porovnavat s Leafpad (kterej nema moznost otevrit taby) a Gedit s otevrenejma 2 tabama je uz trapne ;-)
kdyz srovnam Leafpad a Gedit TAKE BEZ tabu, tak Leafpad je sice nizsi ale o 3px (slovy tri pixely ;-)
protoze sis stezoval na nove verze programu ale pritom pouzivas konzervativni Debian kde je Gedit starej nekolik let, pridam i porovnani Leafpad Vs Gedit Vs Mirage novejsich verzi na Xubuntu 18.04... zde je videt ze Gedit je jeste mnohem uzsi/nizsi a i ten Leafpad je ted na tom "hure"
https://i.postimg.cc/FRDts1hn/leafpad-gedit-mirage-xubuntu1804.png
ad Xkill - stale nechapes... Xkill je NASTROJ/PROGRAM, takze pokud se ti zasekl program Pergill tak pustis xkill (nebo zmacknes hotkey co to pousti (ja mam ctrl+alt+shift+esc) a zobrazi se "zabijeci" krizek-kurzor, tim vyberes okno na obrazovce a tomuto se zrusi X11 spojeni a je uplne ukradene zda ten program zvlada neco odchytnout...
A.S. Pergill (neregistrovaný) ---.med.muni.cz 24.1.2019 8:13
Je mi velice líto, nainstaloval jsem to, co je v repozitáři distribuce. Za balíčky (spolu)zodpovídají autoři programu a organizátoři distribuce. Opravdu nehodlám s nejistým výsledkem kompilovat program ze zdrojáků.
sorry, ale co to PLACAS? to co sem "psal a na co reagujes" bylo samozrejme verze Geditu nainstalovane z vychoziho repositare, tedy znovu opakuju, neni problem v Geditu ale v TOBE, nebo v TEBOU zvolenem prostredi... zkus to v Debian9 s Gedit z jeho repositare, ale v Xfce...
Mám Debian verzi 9, nainstalovanou z oficiálních depozitářů, včetně toho geditu (navíc ne mnou, ale IT pracovníkem). Jedu na prostředí LXDE. Gedit a Libreoffice používají ten nesmyslný wayland, ostatní programy (resp. ty, které jsem už spouštěl) nikoli.
Možná máš pozdější subverzi, moje byla instalována v lednu 2018.
Na rozdíl od verze 6 nenabízí verze 9 možnost upgrade (v Deb 6, dtto 5 byla na liště ikonka, která hlásila objevení se nových verzi nainstalovaných programů v depozitáři a po kliknutí na ni se spustil dialog k upgradování, tahle ji nemá - objevila se tam implicitně, bez toho, že bych ji musel extra doinstalovávat).
Je to jen ukázka snižování kvality Linuxu z hlediska normálního uživatele. Ten si totiž, na rozdíl od nějakého počítačového vymatlance, s počítačem pracuje a nemůže si tudíž dovolit nějaké rizikové aktivity typu ručního upgrade, protože ty mohou vést ke znefunkčnění počítače a nutnosti totální reinstalace (což znamená objednat IT pracovníka s čekací dobou ve dnech, když je smůla, tak přes týden).
To se mi stalo na druhém počítači, na němž se při doinstalovávání dalších programů objevily jakési "problémové balíky", znemožňující koexistenci některých programů (např. GIMPu a mnoha dalších graficky orientovaných programů versus ghostview, řady konzolových programů a celého TeXu). Nicméně opět šlo o doinstalovávání z oficiálních repozitářů Debianu 9, prováděné správcem balíků Synaptic (a postupem, který bezproblémově fungoval na verzích 5 a 6).
Asi to skončí výmazem a reinstalací celého systému, ale na to si, pochopitelně, objednám IT pracovníka (protože se nehodlám vrtat na svou odpovědnost v něčem, co je připojené na univerzitní síť). A faktem je, že se mi něco takového stalo na Debianu poprvé, protože pokud se nějaký problematický balík objevil dříve (verze 5 a 6), nabízel Synaptic možnost výmazu konkrétního zdroje problémů, což končilo odinstalováním jednoho konkrétního programu a ne stavem, kdy nainstalování jednoho programu ze skupiny A (třeba s tím GIMPem, ale desítkami dalších) je podmíněno odinstalováním desítek programů skupiny B (celý TeX a řada dalších programů, třeba i konzolové editory typu joe) a naopak.
A opět jsem toho názoru, že při korektní správě balíků (už na úrovni tvorby repozitářů) by k něčemu podobnému vůbec dojít nemělo.
Berte to prostě jako postřehy pokročilého uživatele (Linux používám od druhé poloviny 90. let, takže 20 let a něco), z jehož pohledu se kvalita tohoto systému spíše zhoršuje a jeho správci a tvůrci se přitom zabývají naprosto bezcennými ptákovinami (z pohledu uživatele, kterému "novinky", např. ten wayland, nic pozitivního nepřinášejí, jen komplikují život) a neřeší z hlediska uživatele skutečně důležité věci (jako jsou problémové balíky v distribuci, způsobující konflikty při instalování zcela běžných a léta bez problémů společně na jednom počítači používaných programů, jako třeba ten GIMP a TeX).
Osobně tento jev nazývám "windowsovatění Linuxu".
A.S. Pergill (neregistrovaný) ---.med.muni.cz 25.1.2019 8:39
Jedu na prostředí LXDE. Gedit a Libreoffice používají ten nesmyslný wayland, ostatní programy nikoli.
[...]
na liště ikonka, která hlásila objevení se nových verzi nainstalovaných programů v depozitáři
0. uz sem psal nekolikrat neprimo ze je problem v TEBOU zvolenem DE, tak radeji primo, ja psal o chovani s Xfce, ty pouzivas oklestene LXDE kde se nedivim ze tim ze je uz roky bez vyvoje ze nepodporuje nejake nove vlasnosti okolniho sveta...
1. LXDE nepodporuje Wayland ale pouze X11
2. to co resis s title/menu/icon bar neni Wayland ale CSD (https://en.wikipedia.org/wiki/Client-Side_Decoration) a ani NEvyzaduje Wayland
3. software neni v depositari, ale repositari (https://www.root.cz/clanky/kdyz-se-rekne-repozitar/)
4. stezujes si ze se ti nezobrazuje nabidka k aktualizaci balicku, ale pritom nadavas na to ze ty jako vymatlanec-uzivatel nemas moznost rucne zvolit aktualizace a jeste pridavas historky jak si v minulosti neco roz3sral? zajimave :-D
5. ano na instalaci pocitace si radeji objednej IT pracovnika, nezapomen se mu rozpovidat o tom jak je dneska vsechno spatne a ze zlatej Debian5, urcite si nebude klepat na celo :)
6. ber to jako me postrehy a reakce na tve zmatenosti, Linux pouzivam dele nez ty a nikoliv jako uzivatel co si vola IT specialisty, ale jako IT systemak ;-) ono tve "windowsovatění Linuxu" je totiz proces kterej je potreba, aby se system priblizil i takovejm "pouze" uzivatelum...
0 Debian volím právě pro jeho konzervativnost, protože dávám přednost spolehlivosti před výstřelky. To samé se týká i toho LXDE. Prostě je tam výrazně menší pravděpodobnost, že to někdo doprasí jako KDE nebo Gnome.
1. Nicméně se tam gedit a libreoffice liší od ostatních programů, takže problém bude asi na úrovni programů a ne desktopového prostředí
2. Vycházel jsem z toho, co uváděli v diskusi jiní.
3. Omlouvám se.
4. Faktem je, že po Deb 6 byla (i na tom LXDE) na spodní liště ikonka pro aktualizaci systému, zcela implicitně, aniž bych se o to musel starat (třeba zaškrtnutím volby při instalaci). Je mi jasné, že přes apt něco bych aktualizaci vyloudil, ale protože jsem to nikdy nedělal, rozhodně se do toho nehrnu.
A u toho roz... jde spíše o to, že jsem se s podobným jevem na dřívějších verzích Deb nesetkal, přičemž jsem opakovaně příslušné programy instaloval.
5. Faktem taky je, že Deb5 jsem opakovaně instaloval na různých počítačích a zcela bez problému (respektive nějaký "inteligent", asi IT specialista, zablokoval instalaci TeXu po určitém datu, takže jsem musel změnit datum a čas na počítači na "pár roků zpět", aby se to nainstalovalo, ale to byl jediný problém a snadno řešitelný), zatímco na pozdějších verzích Deb jsou nejrůznější problémy s ovladači apod. (a to na stejném železe, kde ta 5 bez problémů jela).
6. Tím jenom potvrzuješ, co jsem uváděl výše, že totiž pro systémáka je počítač samoúčelná hračka, zatímco uživatel na něm potřebuje smysluplně pracovat. A, bohužel, nůžky mezi systémáky a uživateli se rozevírají.
Druhou věcí je, že jsem na Linux přešel právě proto, že na něm nebyly ty samoúčelné nesmysly, překážející v práci, které byly (a jsou) na windows. A pokud se tyto nesmysly začínají vyskytovat i na tom Linuxu, tak tím, pochopitelně, nejsem nijak nadšený.
Mám počítač na práci, ne na provozování nějakých nesmyslných a nefunkčních desktopových prostředí (typu KDE vyšší verze než 3 nebo UNITY) a nesmyslných a nefunkčních dekorací programových oken.
stale plati ze nekde o Gedit ani Debian ale o LXDE...
je pravda ze Gedit pridal CSD "headerbar" ale take je pravda ze LXDE a/nebo jeho tema se s nim nedokaze poprat
zkus v tomtez Debianu se stejnym Gedit Xfce a uvidis, pokud to nezkusis prestan "nadavat" na Gedit ;-)
ohledne (ne)notifikace dostupnych aktualizaci nevim, nepouzivam Debian ani LXDE a v Xubuntu 18.04 to normalne funguje, resp. kdyz jsou dostupne aktualizace tam se mi zobrazi nabidka k instalaci zajistovana "sluzbou" update-notifier
Na základě pokusů na více počítačích:
1. Verze Deb, nainstalované na začátku koňského roku, mají mimo LXDE všechna okna programů s velice (nesmyslně) širokou lištou, jak jsem o tom psal výš. LXDE to umí u některých programů (většiny) nahradit standardním ovládáním okna programu.
2. Verze Deb instalovaná v říjnu má už ta "waylandovská" okna výrazně nižší (asi poloviční). V zásadě stejně vysoká jako standardní ovládání okna programu a plnohodnotně se chovající (včetně možnosti přesunu na jinou plochu), nicméně stále jsou nelogicky pomíchány prvky ovládající program s prvky ovládání okna programu.
Čili jsme se nemohli domluvit, protože mám na dvou počítačích starší verzi Deb, kde je waylandovské graficky zmršené a neplnohodnotně funkční, což bylo zřejmě v dalších subverzích Deb9 opraveno.
Jinými slovy, ta starší verze se vůbec neměla ve stable verzi distribuce objevit. Nicméně i to její následné vylepšení nic pozitivního nepřináší (z pohledu uživatele), spíš jen dělá zmatek a nekonzistenci s předchozím stavem i s chováním okem programů na jiných OS.
ok, takze si mel starou/neaktualizovanou/zmrsenou verzi a v spravne to mas jak to ma byt, sice se ti to stale nelibi, ale duvody ktere si napsal timto padaji :-)
to ze das do uvozovek "waylandovská" nezmeni nic na tom ze to s waylandem nema nic spolecneho ani to ze LXDE wayland nepodporuje a ani nikdy nebude...
slouceni beznych nekolika title/menu/icon-baru do jednoho header-baru je CSD (Client Side Decoration)</a< ;-)
A proč nevybrat pokročilý editor, který je na obou platformách nativně? Zrovna třeba zmiňovaný Kate na obou je: https://chocolatey.org/packages/kate
Nemam nic proti windows nebo MS technologiim, musim-li na linux pristupovat vzdalene do grafickeho prostredi, pak na linuxu mam nahozene xrdp, abych nemusel jinde instalovat vnc klienta atp.
Kdyz uz na windows chci simple+powerfull editor, tak osobne spis nez notepad++ uz z nostalgie zvolim Fialuv pspad.
Ale prastete mne do hlavy a zabijte, jestli na linuxu budu nekdy pouzivat wine jen kvuli win simple editoru, za ktery kdykoliv najdu rovnocennou, nebo rovnou lepsi a pripadne i opravdu multiplatformni nahradu. Pokud uz to musim mit zbytecne velky a pomaly, tak radsi zvolim java-based plnohodnotny IDE.
Jeste horsi idea jsou pro mne snap a flatpak. Popira to vse, proc pouzivam linux (ikdyz to systemd taky).
Wine, snap nebo flatpak pochopim snad jedine, kdyz si nekdo docasne kvuli par sporadicky hranym hram nechce kupovat licenci Win a nema OEM licenci k hardware, a soucasne ten pocitac primarne nema na hrani, takze se mu opravdu nechce restartovat kvuli par minutam relaxu.
Osobne pokud uz musim windows, pak mam na nich cygwin. Windows na linuxu ve vmware jsem opustil, ale krome her to porad byla casove nejefektivnejsi varianta nez zkouset rozchazet windows aplikaci ve wine, a bat se kazde nove verze te windows aplikace a jejiho ladeni pro wine.
pripadas si mozna c00l, ale ve skutecnosti ses jen vuul ;-)
sice nepouzivam Snap (krome kernel livepatch), nepouzivam Windows a nepouzivam ani Notepad++, ale zpravicku vnimam jednoduse tak ze uzivatel ktery presel(uplne/castecne/planuje) z Windows na GNU/Linux ted vi ze muze svuj oblibeny editor pouzivat snadno(instalace na tuknuti, resena automaticka aktualizace) dale... sice by mohl pouzivat jiny/podobny/lepsi nativni editor, ale je to JEHO volba, me nikaj neuskodi ani on, ani spravce tohoto Snap balicku...