Názory k článku
Nová lokální zranitelnost jádra RefluXFS, hrozí přepsání souborů a elevace práv

Minimálně stokrát jsem tu před lety v diskusích četl, jak je open source údajně bezpečnější, protože se na kód kouká spousta očí. Pokud měl například kernel Linuxu vyšší počty zranitelností než Windows, tak to údajně tu teorii prokazovalo, protože to znamená, že se chyby nacházejí. Pochopitelně kdyby měl kernel Linuxu menší počet chyb než Windows, tak by to tu teorii také prokazovalo, protože je v Linuxu prostě méně chyb :)

Myslím že po sérii závažných zranitelností, včetně XZ Utils, a záplavě chyb nalezených pomocí AI, si to už nikdo myslet nemůže. To, že se do zdrojáku někdo může podívat, ještě neznamená, že se tam podívá, natož že provede analýzu a uvidí.

Tím nechci hanět open source vývoj. Upřímně, Linux od Linusova prvního release udělal neskutečný pokrok, a spousta open source SW je normálně použitelný freeware. Ale zkusme z tohoto způsobu vývoje nedělat modlu a nepřisuzovat mu mýtické vlastnosti, které prostě nemá.

"spousta open source SW je normálně použitelný freeware." nic moc trolling kámo :D

Myslíte snad, že má pro uživatele nějaký přínos, že řekněme 7-zip, Inkscape, LibreOffice nebo Ubuntu jsou open source? Samozřejmě že ne, protože uživatelé do těch zdrojáků nekoukají a nepotřebují je. Je to pro ně prostě freeware. Jestli to vnímáte jako trolling, tak zcela rozhodně prohlašuji, že to tak není zamýšleno.

Ano. Dává to o něco větší záruku stability budoucího vývoje. Pokud je ta aplikace dost populární a původní vývojář to zabalí, je nemalá šance že se toho chytne někdo jiný. U Freeware to znamená konec. Pokud se vývojář rozhodne jít cestou freemium a začne omezovat vlastnosti, je šance že to někdo forkne.

Ono nemusí jít o vývoj. V delším běhu userland se, bohužel, dost výrazně mění, a je docela výhoda i u věci "dokonalé, netřeba na to sahat" to mít možnost překompilovat proti novější libc...

No nevím. U open source projektů mi připadá, že vznikají a zanikají jako bublinky v sodovce. A u freeware pokud ho chcete převzít, tak přece stačí napsat autorovi. Málo který autor řekne: "Když na tom nemám čas dělat já, tak ať ta aplikace radši zanikne." Takže rozumím vašemu argumentu, ale nejsem si jistý, jak moc je validní.

Zatímco v komerčním se nic takového neděje, jak můžeme vidět u closed source levných routerů, nebo u těch windows.

Zrovna tady ve spodní liště tohle https://www.root.cz/zpravicky/vestavene-heslo-v-routerech-tenda-umoznuje-pristup-k-administraci/

25. 7. 2026, 00:08 editováno autorem komentáře

Aj tie MB čo sa ti dovalia pri každom update windows to sú samé nové feature. Je to trol.

Psal jsem snad něco jako že se u komerčního SW nevyskytují bezpečnostní díry? A napsal by nějaký soudný člověk něco takového? Vždyť jen v červencovém patchovacím balíku Microsoft opravil 570 zranitelností. Mimochodem, Microsoft má výhodu v tom, že si může sjednat přístup k nejnovějším neveřejným modelům (a asi nějakým vlastním), a následně na opravy koordinovaně nahnat velikou spoustu full-time developerů. Ale to je spíš na okraj.

Tak prečo rozporujete že open source je bezpečnejší? Nie 100% bezpečný ale bezpečnejší.

No a jak si myslíš, že ty LLM hledají ty zranitelnosti? Čtou ten kód úplně stejně jako ten člověk...

Takže výhoda je pořád stejná - kód je k dispozici a každý může hledat.

Jenže člověk většinou nehledá zranitelnosti tak, že by četl kód. Vždyť spousta zranitelností je nalezena v uzavřeném softwaru. Většinu chyb (ne nutně bezpečnostních), které jsem našel v cizím softwaru, jsem našel při používání – prostě se to chovalo v nějaké situaci divně. Pokud je k dispozici zdroják, jdu do něj případně až následně, abych pochopil, proč se to tak chová a dokázal to třeba snadno zreplikovat.

Odhadoval bych, že pro LLM je dekompilovaný výstup z Ida Pro mnohem čitelnější, než pro nás, humanoidy.
A rozhodně má i mnohem rychlejší inferenci, a netrápí ho RL problémy, únava apod.

No jasně, ale ten kód ve zdrojáku je pořád lepší než to dekompilovat a skládat to zpět.

Takže za mě je vlastně dobře, že to AI dělá, protože až se počet těchto hlášení zredukuje, tak to bude znamentat, že všechny ty "easy" chyby už tam nejsou, a opět bude potřeba velké úsilí něco dalšího najít.

Nesmíte věřit všemu, co se píše v diskusích. Nikdy dříve neplatilo, že by nějaký software byl bezpečnější proto, že někdo může číst zdrojáky. Ostatně k nalezení spousty chyb zdrojáky ani nebyly potřeba.

To, že bude opensource bezpečnější, bude platit teď nějakou chvíli. Protože teď, když je analýza díky AI výrazně levnější, začne platit, že když je nějaký kód veřejný, nějaká AI se na něj podívá. Ale bude to platit jen do té doby, než někdo natrénuje LLM tak, aby pracovalo rovnou se strojovým kódem. Pak bude jedno, jestli máte zdroják nebo binárku.

Podle mě není třeba LLM na to explicitně trénovat. Harness si to disassembluje a může si ten program mapovat a hledat chyby už teď. Je to možná nákladnější, ale to nemusí zásadně vadit.

Není to potřeba, ale nevypadá to, že by se v současné době nějak masivně používalo to, že se LLM pustí přímo na strojový kód (ať už binární nebo disassemblovaný). A je otázka, o kolik by v takovém případě bylo LLM horší, než nad zdrojovým kódem – přeci jen původní názvy, struktura projektu nebo komentáře dodávají další informace, na které jsou současné LLM „zvyklé“.

Nebo-li určitě jde současné modely použít i na hledání zranitelností přímo ve strojovém kódu, ale myslím si, že speciální natrénování modelu přinese výrazně lepší výsledky. Mimo jiné i proto, že bude moci LLM použít jiný přístup – přímo části strojového kódu spouštět. To u disassemblovnaého kódu moc nejde, protože k tomu je potřeba kód nejprve přeložit (u zdrojáků je obvykle postup, jak je přeložit, u disassemblovaného kódu ne).

Já jsem tomu argumentu o větší bezpečnosti open source, protože více očí více vidí, prostě nevěřil.

Ani teď u open source nevidím nějaké zásadní výhody. Velcí autoři close source SW, jako třeba Microsoft, mají přístup k nejnovějším neveřejným modelům, a mají i své vlastní. Takže mají možnost chyby dobře dohledat. Pokud je pro AI obtížnější hledat chyby v binárkách, tak je to pro ně výhoda, protože jim to dává čas. A k tomu mají ti velcí výrobci spoustu zaměstnanců, které mohou organizovaně úkolovat. Ne komunitu, kde spousta lidí pracuje na part-time a k tomu není možné je úkolovat jako zaměstnance. Na druhé straně autoři menších SW se na nějakou analýzu bezpečnosti kódu pomocí AI dost možná vykašlou, a tam ta bezpečnost může být problém.

Ani teď u open source nevidím nějaké zásadní výhody.

Já jich vidím několik:

• Můžu zjistit, jak to funguje. Dokumentace je ve spoustě případů nedostatečná (což platí obecně, ne jen pro OSS).
• Můžu navrhnout opravu/úpravu, nebo ji použít alespoň u sebe.
• Nemusím se bát, že když původní autor ukončí vývoj nebo nějak radikálně aplikaci změní, budu bezmocný.

Velcí autoři close source SW, jako třeba Microsoft, mají přístup k nejnovějším neveřejným modelům, a mají i své vlastní. Takže mají možnost chyby dobře dohledat.
To je ale tvrzení ekvivalentní tomu „víc očí víc vidí“. To, že má někdo možnost, ještě neznamená, že to udělá. Ono ani to hledání chyb s AI agenty není zadarmo a není to bez lidské práce.

Mimochodem, ty nejnovější neveřejné modely se používají i pro hledání zranitelností v open-source. I v tom, který nemá za zády Microsoft, IBM, Google, Oracle nebo někoho takového.

A k tomu mají ti velcí výrobci spoustu zaměstnanců, které mohou organizovaně úkolovat. Ne komunitu, kde spousta lidí pracuje na part-time a k tomu není možné je úkolovat jako zaměstnance.
Jene tohle není rozdíl open-source vs. closed-source. Spoustu open-source nevyvíjí komunita, ale firmy – komunita jen do nějaké míry přispívá.

Na druhé straně autoři menších SW se na nějakou analýzu bezpečnosti kódu pomocí AI dost možná vykašlou, a tam ta bezpečnost může být problém.
To můžete prohlásit o jakémkoli autorovi SW, i o té největší SW firmě.

Možnost zjistit jak aplikace funguje a sám si ji opravit? To je pro naprostou většinu uživatelů velmi teoretická možnost. A navrhnout feature přece mohou klidně i u closed-source SW. Pokud jde o ukončení vývoje, tak closed source bývá typicky výdělečná aktivita, a pokud jde o úspěšný projekt, tak ho nemá moc smysl ukončovat. Zvláště malé open source projekty jsou ale takovým hobby zahrádkařením, se kterým autor může kdykoliv přestat, když zrovna nemá čas nebo se mu změní priority. A do převzetí neudržovaných projektů se zpravidla nikdo moc nehrne.

Autoři closed source mají teď velikou motivaci AI pro hledání chyb používat. Pokud to totiž neudělají oni, udělají to útočníci, a to by byla celkem rána pro business. Nicméně souhlas, že se tímto způsobem hledají chyby i v open source. A znovu souhlas, že řadu open source projektů vyvíjí komerční firmy, které mohou mít podobně silnou motivaci k hledání zranitelností jako autoři closed source apps. Otázkou je, jestli také mají tolik zdrojů.

Toto je ale velká miskoncepce toho, co mít k dispozici zdrojáky znamená. Jasně, je jednodušší číst zdroják než dekompilovat binárku. Ale...

Zdroják znamená, že s tím kódem můžu dál pracovat. Třeba bugy v Chromium se hledali dřív tak, že se celý Chromium zkompiloval s ASAN a nad tím se dělal fuzzing - a hodně chyb se takto opravdu našlo. A toto by nešlo bez zdrojového kódu.

Mít zdroják je opravdu velká výhoda při této práci.

Spíš prostě komplexita některých projektů postupem času přerostla hranici, kdy už sebelepší jeden člověk nedokáže pojmout vše.
Mnohem zajímavější otázka je, co bude za půl roku. Pokud počet nacházených chyb klesne pod původní úroveň, tak dobře. Pokud ne, máme velký systémový problém.

Nerad uzavírám sázky, ale tipnout si můžu. Podle mě je současná záplava AI hlášení zranitelností jenom špička ledovce. Novější a novější modely budou odhalovat další a další chyby, a bude to lavina.

Proč si to myslím? Protože vývojáři jsou lidé, dělají chyby. Jazyk C jim v tom "výborně" pomáhá. A máme za sebou dekády chrlení obrovské spousty kódu. Kde jsme kdysi psali v ASM na HW, máme dneska mezi aplikací a HW nespočet vrstev abstrakce. Čekal bych tedy, že v té obrovské hromadě kódu bude také obrovská spousta chyb. A čekal bych, že se LLMka postupně budou zlepšovat v jejich hledání.

A pojďme na pole čisté spekulace. Pokud bude těch zranitelností velká spousta, zní celkem logicky použít LLM i na jejich opravu. Určitě to někdo zkusí. Jak to dopadne? No, řekněme, že nejsem tak úplně optimista.

Podle mne je to přesně opačně. Současná záplava AI hlášení povede k opravě chyb, které byly v kódu schované dlouho, ale nevyplatilo se je nacházet. Až se tyhle chyby vychytají, vrátí se množství hlášených chyb na předchozí úroveň, resp. spíš jich bude ještě méně, protože jich spoustu odhalí AI už v průběhu vývoje.

Proč si to myslím? Protože zatím AI neobjevila žádný nový typ chyb. Pořád jsou to ty staré známé chyby, které odhalovali i lidé, akorát AI dokáže za jednotku času zpracovat řádově víc kódu.

OK, rozumím argumentu. Nicméně obor IT nyní ročně tvoří cca 200 miliard řádků kódu (odhad od ChatGPT). V minulosti to bylo ročně méně, ale přesto je to obrovská spousta. Jenom kernel Linuxu má cca 40 milionů SLOC, a celé distro stovky milionů. Jestli si myslíte, že se najde pár stovek nebo tisíc zranitelností a tím to skončí, tak váš optimismus nesdílím.

Vídáme se tu občas už dlouhá léta, takže uvidíme po čase, jak se to vyvíjí. Pokud budete mít pravdu vy, bude to dobrá zpráva pro obor IT. Pokud ji budu mít já, tak to bude pro celý obor problém, a bude nutná hlubší změna toho, jak se SW píše.

Tady jsme opravdu na poli spekulací.
Něčemu nasvědčuje třeba to, že ani v prastarých verzích Windows počet nacházených chyb neklesal. Ale to bylo v časech před LLM a počet paměťových chyb snad není nekonečno.
Docela zajímavá je situace kolem vrstvení frameworků. Ano, tohle je jedna část problému (teda zrovna v jádře asi ne). Někteří lidé říkají, že LLM může vést k odbourání těch vrstev, které měly za cíl primárně šetřit čas programátorům. Například už z výkonnostních důvodů, HW nám tak nějak zdražil.
Na třetí stranu LLM povede ke generování obrovské záplavy nového kódu s nejasnou bezpečností.
Na čtvrtou stranu je tu Rust nebo Golang místo C/C++.
Prostě uvidíme.

> Někteří lidé říkají, že LLM může vést k odbourání těch vrstev, které měly za cíl primárně šetřit čas programátorům. Například už z výkonnostních důvodů, HW nám tak nějak zdražil.

Beru to jako méně extrémní variantu tvrzení, že nám AI bude rovnou generovat strojový kód. Teoreticky je obojí možné, prakticky bych ani jedno nechtěl. Pokud mám kontrolovat výsledek, musí být nějak čitelný.

Druhá věc je, že vhodně napsaná abstrakce nemusí stát moc výkonu. A naopak, vhodná abstrakce (např. Futures) umožní některé optimalizace (například asynchronní kód), na které by jinak nebyl čas, nebo které by jinak příliš zkomplikovaly kód.

Jasně, Linux "prodělal vývoj" - děkujeme za blahoslonnost. Váš https://top500.org/

Edit: Tady je ten vývoj - https://www.top500.org/statistics/details/osfam/1/

25. 7. 2026, 12:22 editováno autorem komentáře

Tak zrovna top500.org je v kontextu dost o ničem. Dnešní superpočítače nejsou jako ty z doby Cray-1. Jsou to výpočetní gridy, s trochou nadsázky SETI@home v jedné budově. A každý node je zatraceně jednoduchý. Na čem naopak záleží je cena za node, včetně OS. A Linux je z tohoto pohledu prostě freeware.

S tím dost podstatným rozdílem, že konkrétně něco@home zpravidla, na rozdíl od velké části úloh na těch superpočítačích, je jen tupý paralelismus, kdy mezi sebou jednotlivé nody nijak nekomunikují.

To je asi jako prohlásit, že AI inference na grafárně je to samé, jako když se to rozjede na 10000 Rpi Zero2...

Ano, bingo, přesně v tom je ta nadsázka. Ono pochopitelně záleží na úloze. Například rendrování filmů je tomu SETI@home v principu relativně blízko (ačkoliv potřebuje daleko lepší shared storage, aby si nody mohly sahat pro assets), kdežto numerický model počasí potřebuje poměrně rychlou komunikaci mezi nody. Jenže vysvětlovat takhle tu nadsázku je jako vysvětlovat vtip.

Nemyslím si, že by cena OS byla rozhodující. Kterýkoli tvůrce placeného OS by na počítač z TOP500 rád dodal OS zadarmo, v rámci sebepropagace.

Ochutnávky zdarma bývají typicky jen ochutnávky.

O ničem? Linux běží úplně všude, počínaje telefony a konče těmi obřími clustery. Jste legrační, když takto lacino zkoušíte odrazit jasný příklad toho, jak je Linux v zásadě úplně skvělý. Těch "freeware" systémů je celá řada, všichni v tom žebříčku 500 superpočítačů si Linux vybrali úplnou náhodou, to se stává běžně, že se to tak sejde.

Tak o telefonech nebyla řeč, ale klidně pojďme na to. Vzpomínáte, jak kdysi Samsung vyráběl iPhony? A viděl, že na těch krabičkách, které umí vyrábět, má Apple neskutečně skvělou marži. "Co kdybychom ty krabičky vyráběli pod svým jménem, a měli z toho ty peníze my?" Jenže k těm krabičkám neměli iOS. Neexistuje nějaká free alternativa? Hele, Android, a je to dokonce open source! Sice je to celkem hrůza, ale prostě si uděláme analýzu, v čem je iOS lepší, a zkopírujeme to, klidně včetně barev a tvarů ikon, fontů atd. No a funguje to. Výrobci platí Googlu málo nebo dokonce nic, mají velmi málo omezení ohledně výsledného produktu, a mohou vesele vyrábět. Tedy jiná věc je, že to může dělat každý, takže se mezi sebou porubali a zisk zbyl jen těm pár nejsilnějším, kteří přežili. Ale to je asi nad rámec tématu. Když to shrnu, model SW zdarma a s minimálním omezením výsledného produktu většině (zbylých) výrobců telefonů samozřejmě vyhovuje. Mohli by mít svůj vlastní "iOS", ale technicky ani finančně na to nemají.

Zatimco widle konci na urovni emulatoru psaciho stroje a ctvereckovanyho papiru

Vidíte. A mě tu někdo psal, že trolluju :D

To se nevylučuje.