Odpověď na názor

Ten správný pojem se totiž u nehmotných děl definuje o trochu hůře. Mohlo by se říct, že to je užití bez svolení, ale když se to samé řekne o hmotné věci, zpravidla takové užití bez svolení vylučuje možnost plnohodnotného užití původním vlastníkem po dobu nedovoleného užití jiným uživatelem. Což se u nehmotných věcí nikdy neděje, tedy ani tento pojem není korektní, byť je podle mého názoru podstatně blíže než vámi prosazovaný termín krádež, který implikuje pozbytí dané věci původním vlastníkem, což se zde prokazatelně neděje.

Já dlouhodobě tvrdím, že celý koncept "copyrightu", jehož překlad "autorské právo", jakkoli je právně ustálený, je fakticky nesprávný, je umělý konstrukt vzniklý z potřeby vydělávat na nehmotných věcech a jako takový jde proti přírodě. Kdybychom to dotáhli do absurdna, všechno, co někdo stvořil, někdo jiný vidí, zná, učí se a staví na tom nové věci. Model copyrightu (tedy práva kopírovat) by to měl umožňovat až na základě získané licence. Viděl jsi kolo? Někdo ho vynalezl. Dal ti právo užívat kolo jako produkt tvůrčí činnosti? Ne? Nemůžeš udělat auto. Ano, vím, že autorské právo (ať už ho pojmenujeme, jak chceme) má toto v zákonech do jisté míry omezeno (zejména časově), ale to je zase dáno tím, že jde o umělý konstrukt a i tvůrce tohoto konstruktu pochopil, že "tohle už by bylo moc". A někdo prostě od stolu (zjednodušeně) stanovil, kolik je málo, kolik je moc a kolik je akorát. Ale nic to nemění na tom, že je to proti přírodě.

Já když se na něco "autorsky chráněného" (něco, "co lze užívat až po získání práva to užívat") podívám, v tu chvíli už to znám bez ohledu na to, jestli jsem měl právo se to dozvědět, nebo ne. A můžeme se bavit o tom, zda reálně vzniká škoda v situaci, kdy já na nabytých znalostech začnu profitovat, řekněme zjednodušeně vydělávat.

Dejme příklad: někdo vymyslí něco a "autorsky si to ochrání", aby to nikdo nemohl bez svolení použít. Může to být klidně úplná blbost, nad kterou většina lidí mávne rukou a tato autorsky chráněná myšlenka bude na první pohled odsouzena k zapomnění - autor na ní nevydělá ani vindru. Ale přijde někdo jiný, řekne, že se mu daný princip líbí a napadne ho nějaké úžasné vylepšení, které má skutečný praktický význam. Tak to aplikuje a začne vydělávat. A najednou se ozve autor původní myšlenky, že "hele, tohle nemůžeš, nedal jsem ti svolení". A teď tu proti sobě máme dvě věci:
1. druhý autor, který se inspiroval prvním autorem, by na svůj nápad nepřišel, pokud by první autor nepřišel se svým nápadem.
kontra:
2. autor původního nápadu nemá žádnou zásluhu na vylepšení, které provedl druhý autor inspirující se nápadem prvního autora. Ted by profit, který zajistil druhý autor, nikdy bez jeho přičinění první autor nevygeneroval. První autor by tedy neměl mít profit z toho, co vymyslel druhý autor, přestože se druhý inspiroval nápadem prvního, protože samotný nápad prvního bez vylepšení druhého by prvního nikdy samotného nenapadl a tedy by bez toho nikdy profitovat nemohl.

A teď stařenky mudrujte (= babo raď).