Po pokusech s Wi-Fi (dokonce rovnou na 2 AP v CAPsMAN a štelování agresivity Wi-Fi handoveru v notebooku), několikerými bezdrátovými sluchátky atd... jsem se rozhodla pro velký technický rollback do 90. let: teď už při práci jedině kabel.
Žádný jitter, videokonference naprosto plynulé, žádné výpadky mi neshodí VPN/SSH/..., přitom můžu i stahovat ISO image...
WiFi je leda tak pro mobil/tablet nebo ...nějaká nouzovka.
Stejně tak "devadesátková" jsem teď už i se zvukem: bedýnky + externí mikrofon připojený drátem. Stojánek na stole mezi rukama, mikrofon "fajfka" před pusou. A když si chci dojít pro kafe, prostě uděláme pauzičku nebo chvíli mlčím a bedničky si zesílím.
Celé toto řešení je proklatě levné a kolegové se diví, že mi všechno funguje jako po másle, mám zvuk jako z rádia a dokážu viset na videokonferencích celé hodiny bez otlačených uší.
Jenom si říkám - jsem už vážně jediná taková?
Osobně myslím, že na Wi-Fi ale doplácejí nejenom dopolední videokonference, kdy na jednom AP visí tatínek, maminka a školou povinné děti, ale i večerní živé vstupy našich ministrů po Skypu do televizních zpráv.
Nevíte někdo, jaké pásmo zabere průměrná online střílečka, kterou může pařit typické ministrovo dítě ve vedlejším pokoji? Já počítačové hry nehraji...