Vlákno názorů k článku
Podle Gartnetu do roku 2025 prudce stoupne využítí software a robotů od Hellraiser - Dat praci strojum je dobra vec, bohuzel nas...

Dat praci strojum je dobra vec, bohuzel nas ekonomicky system pak nevi co s lidma co tu praci vykonavali drive. Pro vetsinu techto lidi je rekvalifikace nemozna nebo obtizna a ono taky kdyz na soustruhu 40 let tocite 10 verzi tech samejch krouzku tak neni divu, ze vam pak pocitac,cnc nebo udrzba robota neleze do hlavy.

Ale vede to trochu k zamysleni, proc vlastne vymyslime automatizaci a roboty aby za nas delali praci ve vsech moznejch oborech, kdyz tu praci potrebujem vlastne k preziti a robotizace s automatizaci nas postupne z techto oboru vytlacuje?

No jo, ale to je tim, ze se vsechno doveze z Ciny (kde na tom maka hodne lidi) nebo unie a pod. A vzhledem k tomu, ze je to levnejsi tak u nas tyto znalosti pomalu mizi a na polich rostou hypermarkety,par­koviste,repka a solarni elektrarny.Jsem zvedav co budem delat kdyz toto externi zasobovani selze.

Pohledej, cisla jsou zhruba 80% obyvatel planety pred 100lety vs 2% dnes. A to jeste s tim, ze pred temi 100lety se produkovalo na hranici preziti, kdezto dnes se produkuji ohromne prebytky (ktere se pak z politickych a jinych nesmyslnych duvodu zaoravaji, takze samo cast planety stale hladovi, ale to uz je o necem jinem)

Pokrok v zemědělství vyhnal zbytečné lidi do měst a tam našli práci ve vznikajícím průmyslu.
Pokrok ve výrobě (sériová a pásová výroba) vyhnal lidi do oblasti služeb.
Pokrok v telekomunikacích a IT vyhání lidi ze služeb - například automatické pokladny, telefonní ústředny atd., a způsobuje jejich částečný přesun do státem placených míst. A to včetně přeškolování nezaměstnaných.
Jenže stát už další nezaměstnané lidi z průmyslu a služeb neuživí a něco nového v řadě zemědělství, průmysl, služby, stát se nikde nerýsuje.
Nebo snad má někdo nějaký nápad?

Stát něco vykoumá, nějakej nesmysl a zaplatí se to prací robotů z bodu předchozího :-)

On ten začarovaný kruh je poměrně jednoduchý - dělník chce za svou práci stále více peněz. Ten samý dělník chce ale ten výrobek sám kupovat za stále nižší cenu. Málokdo je v té situaci přímo (třebas zaměstnanci pekáren ano), ale to na výsledku nic nemění.

Slovy klasika: zaměstnanci automobilek přes den stávkují za vyšší mzdy a po večerech se opíjí v hospodě a nadávají "tolik peněz za jedno auto? Proboha za co, je snad ze zlata?"

A pak tu máme zisky zaměstnavatele při vytváření nadhodnoty...

Které mají tu paradoxní vlastnost, že jsou nekonečné, že?

Problem je ale i ponekud jinde. Podivej se trebas v IT na M$, Apple, ... ty firmy drzi ohromne mnoztvi penez, ktere realne nevydelal nikdo jiny, nez jejich zamestnanci. Ty firmy ty penize nanic nepotrebuji (pokud pominu nesmysly, jako nakupy minecraftu za 2G ...). A podobne existuji jednotlive osoby, ktere svou praci nevygenerovaly miliardy, kterymi disponuji. A ten rozdil, ze na jedne strane se hromadi a hromadi, kdezto na druhe strane je cim dal mene neustale narusta, coz ma zakonite a jedine reseni - revoluce a valky. To vzdy na par let/desetileti vztahy ponekud narovna ... a pak se to zkratka opakuje, protoze clovek je tvor zcela nepoucitelny.

"tak neni divu, ze vam pak pocitac,cnc nebo udrzba robota neleze do hlavy."

To je ale uplne jedno, ucelem nasazeni CNC neni to, aby se soustruznik naucil programovat a mel snazsi praci. Ucelem je snizit provozni naklady => zbavit se soustruznika. Ten stroj mozna udela tolik prace, jako 10 soustruzniku, ale obsluhu potrebuje jen jednu, a to jeste trebas jen cas od casu, takze jeden clovek muze vpohode obsluhovat celou vyrobni halu.

Ono to kolikrát není o snížení provozních nákladů. Máme tu stroje, co jsou teoreticky dražší než lidi. Jenže:

1. Mají menší chybovost (0.5% stroj versus 3% člověk) a ta je nahodilá (občas něco pokazí versus člověk, který něco dělá špatně půl hodiny, dokud si toho někdo jiný nevšimne)
2. Nechodí na přestávku
3. Na noční stačí přemluvit 5 techniků a 10 operátorů, zatímco dříve to bylo o tři techniky méně a 30 operátorů více
4. Menší "poruchovost" - stroje mají uptime přes 99.9%, zatímco cca 8% lidí vám ráno nepřijde do práce, protože jsou nemocní nebo mají někoho nemocného
5. Zabírají méně místa (na ploše sice víc, ale nepotřebují skříňku v šatně)
6. Zaškolení trvá jediný den (nastavení fixtur, doladění dorazů, úprava kamer) versus 10 dní u operátora
7. Nulová fluktuace - cca 30-50% lidí odchází během zkušebky, protože jim práce na lince nevyhovuje, nebo nejde (já se jim nedivím, lepení nálepek a šroubování dost unavuje oči)
8. Odpadá agenda se sledováním kdo na které pozici jak dlouho pracoval a handrkování se s lidma, kteří na některých pozicích pracovat nechtějí (všichni by chtěli skládat na paletu, ale nikomu se nechce šroubovat dongle. Přirozený nápad "platit těm na méně oblíbených pozicích více" nám zakázaly odbory kvůli zdravotním rizikům (v čemž s nimi souhlasím, 10 hodin se šroubovákem je na karpální tunel))

Zkrátka, přestože má papírově poloautomatická linka vyšší náklady na kus než plně manuální, tak ve výsledku náklady klesly a hlavně je na ní spoleh. Co se na ní naplánuje, to se na ní vyrobí. Právě ta jistota je ten největší benefit, protože já už dnes dokážu slíbit věci na páteční odvoz. A to bez rizika, že mi zítra skolí viróza o dva lidi víc, než jsem odhadoval (což býval problém, protože linka je pro 11 operátorů a už při výpadkou dvou jede jen na poloviční výkon, pod 7 lidí pak už z bezpečnostních důvodů ani provozovat nejde).

A vysledkem je, ze snizis provozni naklady ... ;D Chyba = naklady, chybejici delnik = naklady ... nemuzes pocitat pouze mzdy.

Pochopitelne, pokud neni rozdil markantni, muze dojit k automatizaci i tam, kde je to realne o neco malo nakladnejsi - trebas z duvodu PR a dalsich. Precijen, na to abys nefunkcni masinu hodil do srotu nepotrebujes souhlas odboru, platit dalsiho 1/2 roku provozu, a pak jeste 10let soudu.