Názory k článku
Podnikatel, kterému stát nutil Windows, uspěl v prvním soudním jednání

Když si zkusíte rozchodit deset let starou aplikaci na Windows a na Linuxu, tak zjistíte, co je těžké a drahé.

Samozřejmě pokud tu aplikaci nepotřebujete používat, tak to není váš problém.
V prostředí lokální sítě si můžete dovolit provozovat spoustu starých věcí, a také to tak často bývá. Snažím se představit si, jak dodavatelé těch SW pro státní správu vydávají co pár měsíců balíčky pro nové verze té spousty dister, plus samozřejmě pro Windows a MacOS (musí to přece být multiplatformní). LOL.

Ono by stacilo, kdyby povine davali k dizpozici zdrojaky, pak by stacilo nekoho najmout, aby to lehce upravi a prekompiloval => prace za par tisicovek.

To jsi napsal nebetyčnou kravinu. "lehce upravit, prekompilovat a práce za pár tisícovek". HAHA - Tam nejsou programy typu malování. Tam jsou enterprise aplikace - tedy aplikace na které jsou vzájemně propojeny na hromadu jiných aplikací, definovaných pomocí tisíce stránek specifikací. Chceš li je "lehce upravit", znamená to projít specifiakce, jestli výsledek sedí, znovu vyreleasovat a nasadit to na servery, ošetřit výpadek, předtím v testovacím prostředí otestovat pomocí všech test-casů (takže mít tým kvality) a tak podobně.
Takže si spočti, kolik to může být člověkohodin a vynásob x 2000 Kč/ hodina...

HAHA ... kdyz mam aplikaci, u ktery mi kompilator zahlasi chybu kvuli novy systemovy knihovne, tak urcite potrebuju prochazat celou dokumentaci abych opravil par radku ... nehlede na to, ze by na to meli mit lidi, uz vubec nemluve o tom, ze pokud si koupim app, tak se supportem, bez kteryho se tak jako tak stejne neda provozovat => nema vubec smyslu se bavit o provozu app stary 20let na soucasnym systemu.

Webové aplikace se velmi špatně používají, například je prakticky nelze ovládat z klávesnice. A pokud mají mít interface alespoň vzdáleně srovnatelný s desktopovou aplikací (GMail, Outlook.com, Outlook Web Access), je vývoj dost obtížný. Jedinou výhodou je absence instalačního procesu.

PHP je příšerný jazyk, spatlaný jako když pejsek a kočička vařili dort. "Tradiční" ASP je proti tomu čisté, i když stojí na stejném principu. ASP.NET je pak trochu jiná liga.

lol ... vzivote sem envidel zmrvenejsi weby nez prave ty psany v ASP. A navic ta uzasna bezpecnos - kombinace deravyho ASP a jeste deravejsiho IIS a k tomu jako bonus to reseto ve widlich.

Samozřejmě můžete vyvíjet v něčem jiném. Třeba LAMP projekty jsou typicky skvělé :D
http://www.zive.cz/clanky/rozhovor-nezkroceni-vyvojari-a-kovbojove/sc-3-a-162156

Soudit platformu podle vývojářů kovbojů a patlalů je hloupé.

1) Proč bych to dělal? Nejsem nějaká socka s windows a proprietárním softwarem,
která si kdysi koupila nějakou licenci a doteď používá starý software. Můžu
používat stále aktuální programy.

2) Srovnávej srovnatelné - když si v GNU/Linuxu nainstaluji program, který si
táhne s sebou všechny knihovny, jako je to zvykem na widlích, tak bude normálně
fungovat. Není to žádná vada téhle platformy. Ale naopak se většinou využívá
výhody, kterou přinášejí balíčkovací systémy, tzn. že jednu knihovnu nemusíš mít
v systému desetkrát, což je jednak efektivnější (úspora přenosů po síti, úspora
místa na disku, úspora RAM, rychlejší načítání) a jednak bezpečnější, protože
chyby stačí opravovat na jednom místě. A nestane se ti, že bys třeba zapomněl,
že program X používá knihovnu Y, ve které je chyba a kterou jsi u tohoto
programu neaktualizoval.

Zrovna včera jsem byl u projektanta, který používá AutoCAD 2005. Za ten dal asi 130 000 Kč a za nadstavby dalších 80 000 korun. Nový nechce a ani nepotřebuje. Podle Vás je to ale nějaká socka, která používá starý soft.
Na Linuxu by samozřejmě dle Vás měl k dispozici stále poslední verzi, jen mě nějak nenapadá, čím by ho nahradil, když obdobný profi program pro Linux se rovněž cenově pohybuje v desítkách tisíc a má každý rok novou verzi.

To vychází na nějakých 2187 Kč na měsíc, ne? Vzhledem k tomu, že je to jeho hlavní pracovní nástroj, tak to není zrovna moc peněz – to už víc člověk utratí za obědy nebo za benzín. To i kdejaký řemeslník utratí za montérky, rukavice a nářadí víc peněz.

Když se dá dohromady 50 takových* projektantů, tak budou moci platit každý měsíc slušného programátora. Když jich bude 200, už se složí na tým čtyř dobrých vývojářů. S tím už se dá udělat pořádný kus práce. Ostatně takový projekt se rozjíždí i tady v ČR: http://cadus.org/trac

*) což jsou tedy spíš drobní živnostníci – velké ateliéry utrácí za SW řádově víc

A proč by to měli ti projektanti dělat? To každých 50 projektantů bude mít jiný program? No to se tedy pěkně napakuju, až jim budu řešit problémy s převodem dat. A to zcela přehlížím to, že programátor není jediný člen vývojového týmu.

Ad „A proč by to měli ti projektanti dělat?“

Třeba proto, aby mohli používat aktuální SW a ne osm let starý? Aby mohli lépe ovlivnit vývoj a aby se vyvíjelo podle jejich požadavků? Aby nebyli závislí na proprietárním SW nějaké korporace?

Ad „To každých 50 projektantů bude mít jiný program?“

Proč by proboha měli? To číslo je minimální počet, který je schopný zaplatit toho programátora. Když se jich dá dohromady víc, je to jedině dobře – můžou zaplatit víc programátorů nebo přispívat méně.

Ad „A to zcela přehlížím to, že programátor není jediný člen vývojového týmu.“

Proto v té další větě taky píšu o týmu vývojářů – to nejsou jen programátoři, ale i další členové vývojového týmu.

Jasně, architekti se složí na alternativu 8 let starého produktu, aby nepoužívali něco takhle starého. Napsat alternativu 8 let starého AutoCADu sice bude stát stovky člověko-let, ale to je pohoda. Stačí když ti architekti stráví pár člověko-měsíců specifikací požadavků, pak budou testovat a dávat feedback, a nakonec slavně přijde verze 1.0, které sice bude prorostlá bugy a nebude prakticky nic umět, ale zato to bude jejich. Ano, vyjde je to daleko dráž než koupě nové verze AutoCADu.

Možná mám lepší nápad. Proč se čtyři taxikáři nesloží na výrobu automobilů? :D

Ještě jedna věc. Autodesk jsou ti vaši čtyři vývojáři, jenom je jich víc. Sbírají vstupy od zákazníků, a snaží se napsat produkt, který pro zákazníky bude mít nějakou hodnotu. Na rozdíl od vašich čtyřech vývojářů ale mají zkušenosti v oboru, a mají hotový produkt.

Windows XP samozřejmě mají aktualizace i dnes. A smlouvy Select se uzavírají na počet uživatelů, bez ohledu na konkrétní verzi SW. Když vyjde nová verze SW, máte ji v ceně.

Nepleťte si helpdesk a support. MS dává support, helpdesk si můžete najmout jinde.

Psát multiplatformní SW je pracnější. Navíc mají platformy odlišná prostředí, rozložení prvků, dialogy a nevím co ještě, takže multiplatformní aplikace většinou vypadají na jedné platformě jakž-takž, a na ostatních jsou jako pěst na oko. To je jeden z důvodů, proč se většina aplikací rozšíří jen na jedné platformě. Těch pár výjimek za to tvrdě platí (například OOo je na Windows daleko pomalejší než MS Office, na Linuxu srovnání chybí). K tomu má multiplatformní vývoj značné náklady na testování a support, a existuje poměrně málo dodavatelů.
Datovka vznikla za použití SW od Software602, který tehdy používala celá státní správa.

Těch 2500 platů neušetříte, protože budete muset přepsat hromadu SW, dokoupit SW pro zvdálenou správu, přeškolit uživatele, sehnat vývojáře a adminy atd. U adminů se zastavím. Často tu diskutéři nadávají, jak jsou ti Win-admini neschopní. Jo, často to bývá pravda, protože zkušených lidí je na trhu málo, a naučit se tak-nějak administrovat Windows není zvlášť obtížné (samozřejmě pokud to chcete umět pořádně, je to jiné). Kde byste asi sehnat všechny ty adminy, co nosí v hlavě stovky příkazů, umí vi, regexpy, bash, znají zpaměti konfiguráky, umí si zkompilovat SW, ovládají TCP/IP atd.?
Tu údajnou finanční výhodu použití Linuxu nakonec demonstrují přechody z Windows na řadě míst. Většinou je to možné jen díky nějakým nadšencům, kterým někdo vyjde vstříc. Jak jsem linkoval, ve Vídni to dopadlo špatně a v Mnichově těžce prodělali.
Těch 2500 IT profíků je tedy nesmysl. Jednak jsou IT-lidé dražší než úředníci, a pak byste ve skutečnosti prodělal.

Pri posudzovani nakladov open source / Windows sa casto zabuda kde tieto naklady skoncia. Pri Windows je to jasne, USA, akcionari MS. Nasa ekonomika uz z nich neuvidi ani fuka. Pri open source mozu dostat sancu miestne firmy, aj keby boli naklady 3x vyssie, tie peniaze sa ostanu tocit v miestej ekonomike. DPH, spotrebne dane, odvody do poistovni, v konecnom dosledku je to pre nas vyhodnejsie. Najviac mi ale vadi nasadenie Office v uradoch. To umoznuje uradnikom napisat akukolvek kravinu, spravit chybu v rozhodnutiach, nestihnut termin atd. Ved pre administrativne cinnosti musia existovat standardne postupy a formulare. Na to treba nasit soft ktory nepusti, proste ziadost je zamietnuta z dovodu a, b alebo c, iny dovod zakon nepozna, ziadne vycucanie si rozhodnutia z prsta a naplacanie do Rozhodnutie.doc

MS platí v cílových zemích DPH, (na rozdíl o Googlu a dalších) daň z příjmu, a služby, podporu i SW na platformě postavený poskytují místní firmy.

Projděte si někdy nějaká úřední rozhodnutí. Fakt to není a/b/c. Najdete tam spoustu textu ke konkrétní věci, přičemž ty věci a okolnosti kolem se liší případ od případu. Proto je tam spousta textu.

"MS platí v cílových zemích DPH"
Ale porad jde 80% z ceny licenci za more.

"Kde byste asi sehnat všechny ty adminy, co nosí v hlavě stovky příkazů, umí vi, regexpy, bash, znají zpaměti konfiguráky, umí si zkompilovat SW, ovládají TCP/IP atd.?"

tak toto ma pobavilo ... takze Windows admin nemusi poznat TCP/IP, kde a ako sa konfiguruje system/sluzby/pro­gramy atd. ?

stovky prikazov ? tak toto je asi najvtipnejsie co som doteraz cital.

Nabudu zas reagovat na vsechno(protoze to udelali jini), ale na jednu vec bych vazne chtel odpoved. Co myslis tim, ze MS ma support? Konkretne? Ja fakt nevim.

Konkrétně když něco nefunguje jak má, tak kontaktujete support.

A to funguje jen u MS? A kolik uz jsi takhle vyresil problemu?

To funguje i u jiných výrobců, ale ne zdarma. Například u Red Hatu vás vyjde desktop na USD 50 za rok se self-supportem, což je dražší než Windows.
Pár problémů jsem s MS řešil a vyřešil.

"To funguje i u jiných výrobců, ale ne zdarma."
To neni pravda. Treba jsem nedavno resil jeden problem s intelliJ IDEA(dost popularni komercni IDE, ale ma i free verzi). Zdarma jsem se zaregistroval na jejich supportu, popsal problem a behem 24 hodin mi ho pomohl vyresit primo jeden z vyvojaru.

"Pár problémů jsem s MS řešil a vyřešil."
Podelis se? Dostals neco jineho, nez predpripravene pseudoodpovedi?

Jistě, ovšem nemáte žádnou záruku, že se vám bude někdo vůbec věnovat. Váš popis připomíná něco jako "záruka není potřeba, protože jsem minule koupit toaster, rozbil se, a prodejce mi ho na místě vyměnil za jiný kus".

Podělím se jen trochu. V jednom případě případ skončil hotfixem (2 dny), v ostatních případech jsem dostal řešení nebo workaround.

A u MS snad mas zaruku, ze se ti bude nekdo venovat? Nemas.

Nemáte záruku? Smlouva s MS nebo partnerem to snad zaručuje jasně. A není problém si koupit i support se zárukou vyřešení problému do X hodin.

Takovou podporu není problém si koupit ani u svobodného SW ;-)

To jsem také psal:
http://www.root.cz/zpravicky/podnikatel-kteremu-stat-nutil-windows-uspel-v-prvnim-soudnim-jednani/455682/

Tak smluvne to zajistit lze, ale mel jsem pocit, ze jsme se bavili jen o cenach za licence.

http://www.root.cz/zpravicky/podnikatel-kteremu-stat-nutil-windows-uspel-v-prvnim-soudnim-jednani/455678/

Ja to ale porad nechapu. Kdyz si koupim krabicovku, tak mam zaruceno, ze se memu problemu bude nekdo venovat? Nebo to jsou ti partneri, o kterych mluvis? Ty toho vzdycky reknes v odpovedi a ja pak nevim.

Krabicové verze SW od MS mívají podporu v ceně, a to zaručuje, že se problému bude někdo věnovat. Podporu poskytuje MS, zpravidla pomocí svých partnerů (MS má minimum zaměstnanců).

Ale ty mlzis. Nemuzes preci v jedne vete rict "mívají" a "zarucuji"

Nečetl jsem licence všech retailových produktů MS.

Multiplatformní vývoj nemusí být nutně výrazně dražší, souhlas. Jenže většinou bývá. Nemluvě o multiplatformním testování (navíc na spoustě verzí různých dister) a podpoře.

Proč webové aplikace tak často jedou na IIS/MS SQL? Třeba protože můžete použít Single Sign On, máte k dispozici kvalitní vývojové nástroje, spoustu komponent, DB není přerostlá nespolehlivá hračka atd.

"Proč webové aplikace tak často jedou na IIS/MS SQL"
Problem s touhle vetou je v tom, ze mnohem casteji jedou na necem jinem.

A na čem jede Lael? :-D

LSD.

Ještě jsem nikde neviděl rozchozený Unix s Kerberem, browserem a webovým serverem, kde by SSO fungovalo jako v doméně AD.
Ano, přerostlou hračkou myslím MySQL. To že trh DB vedou Oracle a MS má dobrý důvod.
Pohádky o spoustě dister? Mint, Mageia, Ubuntu, Fedora, Debian, openSUSE, Arch, PCLinuxOS, Puppy, CentOS, a pak je tu Red Hat, Novell, a dalších stovky dister. Většinou vycházejí po pár měsících, a jejich balíčky obecně nejsou záměnné. Jaké pohádky máte na mysli?

"jejich balíčky obecně nejsou záměnné"
Ja teda pouzivam dost komercniho softu a obvykle je to jedna binarka co funguje vsude.

To jsou zřejmě staticky linkované binárky. Nic moc, že?

Bud tak, ale vetsinou java.

Nic moc, tedy stejné jako ve Windows. Anebo to uděláte pořádně a spustíte repozitáře (třeba i na ISS) a build server (tady si nejsem jistý, že něco tak složitého pro Windows existuje :-)), což schopnému adminovi (= umí googlit) zabere maximálně týden i s otestováním. Pak není problém vytvářet release balíčky pro padesát distribucí a klidně i pro Windows (kde máte dost práce navíc, protože si vaše aplikace musí sama řešit aktualizace).

Ve Windows se naopak aplikace masivně používají knihovny a komponenty.
Build server jsem nikdy neměl. Pokud na něm překlady končí chybami stejně často jako na lokálním stroji, může to být super tamagochi. Vytvářet release balíčky pro padesát dister je trochu málo, ale vždycky můžete o řád přidat :). Každopádně je to zajímavé řešení naprosto zbytečného problému.

vase trvzeni jsou silne zavadejici. Zapominate na nekolik zasadnich veci:
1) tredem podnikovych aplikaci jsou www aplikace, nikoli aplikace napsane v C nebo snad dokonce .NET. Na web se presouva svechno, protoze to ma jednoznazne vyhody. Pro WWW aplikace je uplne jedno, zdali mate linux, windows nebo treba mac ci BSD
2) linux je radove bezpecnejsi a ma mensi HW naroky, takze usetrite na HW, dale na antivirech a dale usetrite na nizsich investic do zabezpeceni a ochrany proti prunikum obecne. Asi nemusim zduraznovat, ze bezpecnost by mela byt otazka c. 1 kdyz mluvime o statni spave a tam to widle prohravaji na plne care.
3) trvanlivost: dobre nadeployovany linux vydrzi bez udrzby roky, ale i treba desitky let. o tom se muze widlim jenom zdat.
4) klienti: linux nema problem bezet jako tlusty klient z nejakeho serveru, coz zase opet snizuje naklady na spravu a zvysuje spolehlivost.

jeste jsem zapomnel: virtualizace :) linux je pro virtualizaci daleko vhodnejsi nez widle uz jen kvuli podstatne nizsim pametovych narokum a podpore vice hypervisoru.

1) Webové aplikace jsou trend, ale používají se jen tam, kde není nutná žádná pokročilá funkcionalita (lokální tisk, čipové karty, skener a tisíc dalších věcí). Navíc se webové aplikace výrazně hůř používají.
2) Mainstreamová distra Linuxu jsou dnes HW náročná podobně jako Windows (jenom pomaleji spouštějí aplikace, mají problémy se probudit z hibernace, a ve srovnání s Win8 většinou i pomaleji bootují). Bezpečnost Linuxu není nijak slavná - koukněte se na počty zranitelností u běžných dister.
3) Pokud hovoříte trvanlivosti a bezpečnosti, tak to vyžaduje také aktualizace. Jak dlouho jsou podporovaná mainstreamová distra Linuxu? U Windows XP je to 12 let. Ani LTS distra nemají tak dlouhou podporu, nehledě na chybějící ovladače pro nová zařízení.
4) Viděl jste někdy Terminal Services nebo Citrix Metaframe? Na rozdíl od čehokoliv založeného na X11 to opravdu funguje :)
5) Viděl jste někdy třeba vzdálenou správu ve Windows? Vyberete v doméně skupinu uživatelů nebo strojů, a těm prostě něco nastavíte. Linux má nástroje pro správu v lepším případě pro lokální stroj. SSH z mnoha důvodů nevyhovuje.

Ad „4) Viděl jste někdy Terminal Services nebo Citrix Metaframe? Na rozdíl od čehokoliv založeného na X11 to opravdu funguje :)“

Viděl a nefunguje to. Už mám solidní sbírku nesmyslných chybových hlášek. Výkon naprosto tragický – mizerná odezva, různé poblikávání obrazovky, překreslování částí oken… k tomu odporné GUI ve stylu „každý pes jiná ves“ (a to i když je to několik programů od MS).

To jste asi viděl něco jiného než já. Například GUI vypadá prostě jako by SW běžel na lokálním stroji. Odezva je naopak vynikající, samozřejmě pokud server má dost výkonu. Chybové hlášky jsem viděl, a některé opravdu mohou souviset s během špatně napsané aplikace na Terminal Serveru. Problikávání obrazovky ani překreslování částí oken jsem neviděl nikdy. Nepoužíval jste náhodou nějakého open source klienta pro Linux? :)

"3) Pokud hovoříte trvanlivosti a bezpečnosti, tak to vyžaduje také aktualizace. Jak dlouho jsou podporovaná mainstreamová distra Linuxu? U Windows XP je to 12 let. Ani LTS distra nemají tak dlouhou podporu, nehledě na chybějící ovladače pro nová zařízení."

Dvě lži v jednom odstavci, to je výkon :) 1. např. RHEL má podporu až 13 let. 2. Red Hat backportuje nové ovladače hardwaru po dobu, tuším, 5 let. Ano, není to celou dobu podpory, ale to neplatí ani u XP. Drtivá většina hardware už dnes XP nepodporuje.

"5) Viděl jste někdy třeba vzdálenou správu ve Windows? Vyberete v doméně skupinu uživatelů nebo strojů, a těm prostě něco nastavíte. Linux má nástroje pro správu v lepším případě pro lokální stroj. SSH z mnoha důvodů nevyhovuje."

A viděl jste někdy Satellite nebo OpenLMI?

1. Webové aplikace jsou trend, ale používají se jen tam, kde není nutná žádná pokročilá funkcionalita (lokální tisk, čipové karty, skener a tisíc dalších věcí). Navíc se webové aplikace výrazně hůř používají.

   LOL, lokální tiskárnu jsem ve větší firmě už mnoho let neviděl. Ale jo, tisk z webové aplikace je skutečně velmi obtížný: window.print(). :-)

   Tisk, čtečka čipových karet i skener jde z webové aplikace ovládat stejně jednoduše, protože čtečky mají typicky plug-in do prohlížeče (kvůli internet bankingu) a skener i tiskárnu lze snadno ovládat přes síť.

2. Mainstreamová distra Linuxu jsou dnes HW náročná podobně jako Windows (jenom pomaleji spouštějí aplikace, mají problémy se probudit z hibernace, a ve srovnání s Win8 většinou i pomaleji bootují). Bezpečnost Linuxu není nijak slavná - koukněte se na počty zranitelností u běžných dister.

   Hmm, rychlé spouštění aplikací na Windows. Poradím kolegovi, že si to má někde zapnout, ať furt nečeká :-)

   Doporučené minimální konfigurace:
   Ubuntu: 700 MHz single core, 512 MiB RAM, 5 GiB HDD, OpenGL 2.0
   Windows 8: 1 GHz single core, 1 GiB RAM, 16 GiB HDD, DirectX 9 + WDDM
   Na tom počítači s Windows by mohly běžet Ubuntu dvě a ještě vám zbude spousta místa na disku :-)

   Aha, tak proto pro Windows je nutné používat antivirus a antimalware a modlit se, zatímco v Linuxu neděláme ani jedno.

3. Viděl jste někdy Terminal Services nebo Citrix Metaframe? Na rozdíl od čehokoliv založeného na X11 to opravdu funguje :)

   Citrix funguje i na Linuxu, ale i tak je to často hrůza, server za sto padesát tisíc má problém obsloužit patnáct lidí, LOL za snížení nákladů.

   Linux nemá jenom vámi nenáviděná Xka, ale třeba VNC, RFB nebo Spice. A jednotlivým uživatelům můžete klidně spustit jejich vlastní virtuál, takže když jeden zvládne ten server shodit (opět ten Citrix :-)), tak to nespadne všem. Anebo se jim aplikace budou spouštět lokálně přes NFS. Ukažte mi tohle u Citrixu.

4. Viděl jste někdy třeba vzdálenou správu ve Windows? Vyberete v doméně skupinu uživatelů nebo strojů, a těm prostě něco nastavíte. Linux má nástroje pro správu v lepším případě pro lokální stroj. SSH z mnoha důvodů nevyhovuje.

   Satellite, Plesk nebo třeba spouštění klientů přes NFS.

   Co vám na SSH nevyhovuje? Že to nemá okýnka?

   Btw. už jste někdy viděl, jak se na Linuxu instalují aplikace?

1. Jo, window.print je fakt super. Vyžaduje potvrzení uživatelem, výběr tiskárny, formátu papíru, zásobníku atd., a navíc nevíte co se nakonec vytiskne (například kde bude stránka zalomená). Nádhera.
Ano, čipové karty a další HW můžete ovládat pomocí pluginu browseru. Je to trochu přes ruku, platformně závislé, a ještě závislé na konkrétním browseru (ActiveX/NPAPI/PPA­PI). A když už se do toho někdo pustí, řeší to většinou pomocí ActiveX prvků.
Skener se přes síť ovládá blbě. Navíc i triviální scénář typu skenování dokumentu a jeho skouknutí se přes webovou aplikaci mění v příšernost. Nejspíš totiž neuvidíte skenovaný dokument v průběhu skenování, i triviální operace jako zoom zobrazené stránky vyžaduje novou komunikaci se serverem, a celkově je usability takové aplikace slabší ne o jeden řád, ale rovnou o několik.

2. Minimální doporučenou konfiguraci pro Ubuntu jsem nenašel během dvou minut, víc času tomu věnovat nechci. Pro firmu ale musí být lahůdka si nainstalovat desktopový OS s délkou (placené) podpory 9 měsíců. Než skončí migraci, tak aby začali znovu :). U podpory HW, hibernace (zvláště probuzení z hibernace) a mnoha dalších věcí přichází na řadu ta vaše modlitba. Vtipné je Ubuntu na notebooku, kterému dovede stáhnout dobu běhu na baterky na polovinu proti Windows. A navíc ta kvalita GUI:
http://www.root.cz/zpravicky/unity-proslo-testy-pouzitelnosti/

3. U terminálových serverů je potřeba správně vybírat aplikace. Pokud ty aplikace mají vysokou spotřebu zdrojů (RAM, CPU, I/O), tak pochopitelně počet současných uživatelů nebude moc vysoký. V praxi se na jeden server vejde 50-150 uživatelů, podle typu aplikací.

RDP přenáší na stranu klienta instrukce potřebné k vykreslení změn (vyplněný obdélník tady, něco napsat tam), případně vyrastrovanou a komprimovanou bitmapu pokud je to rychlejší. X11 pracuje v principu podobně, ale je na stejný účel z mnoha důvodů naprosto nevhodné. VNC (používající RFB) a Spice používají remote frame buffer, tj. přenášejí jen bitmapu s tím co se na obrazovce změnilo. To je mimořádně neefektivní.

4. SSH nevyhovuje z více důvodů. Zkuste si srovnat scénář použití. Ve Windows otevřete group policy, vyberete stroje nebo uživatele, a nastavíte co potřebujete (například vynutíte screensaver, změníte pozadí plochy, nainstalujete aplikaci nebo tiskárnu, zapnete BitLocker, spustíte skript apod). Klienti pak tohle nastavení stáhnou a provedou, a nemusí být připojení když změny děláte. Můžete se pak podívat, na které stroje vaše policy nebyla dosud aplikována.
U SSH se můžete leda okamžitě připojit k danému stroji, a tam provést nějaké příkazy. Pokud chcete změnu na více strojích, musí ty stroje být v danou chvíli dostupné. Musíte také nějak zjistit, jestli příkazy proběhly úspěšně, a které stroje se vůbec podařilo kontaktovat. Navíc těžko budete provádět změny pro konkrétního uživatele, protože se může přihlásit na jakémkoliv stroji. Absence okének samozřejmě zamrzí, ale ty ostatní problémy jsou poněkud závažnější.
Satellite funguje pro Red Hat a nic jiného, Plesk je podle všeho nevhodný na stanice. Samozřejmě existují různé možnosti, ale představa že vezmete DVD s nějakým free distrem Linuxu, a bude vám jaksi automaticky fungovat vzdálená správa srovnatelná s Windows Group Policy, je prostě iluzorní.

"A smlouvy Select se uzavírají na počet uživatelů, bez ohledu na konkrétní verzi SW. Když vyjde nová verze SW, máte ji v ceně."

Milý Lael Ophir. Neviem či v ČR platia iné podmienky pre Select zmluvy, ale v SR platí nasledovné:

Select zmluva medzi štátom a Microsoftom sa uzatvára na základe odhadovaného objemu nákupov. Pritom každý SW je ohodnotený určitým počtom bodov (rovnako ako pri OLP licenciách) a podľa toho sa stanoví cenová hladina (A - bežné ceny, D - najnižšie MS ceny - teda ak MS nepritlačíš k múru a nedohodneš si nejaké ešte výhodnejšie). Keďže sa nakupuje pre celú štátnu správu v jednom megabalíku, MS zvyčajne ponúkne cenovú hladinu D.

Select pritom znamená možnosť nákupu, ale nie povinnosť. Druhou výhodou je, že pri nákupe cez Select netreba vykonávať verejné obstarávanie, lebo o to sa už postaralo ministerstvo (tento rok v SR tuším financií).

Ale automatický nárok na novšiu verziu nemáš. Na to si musíš dokúpiť SA (Software Assurance), ktorý stojí 1/3 ceny nového SW za rok. Takže ak plánuješ nasadiť nové verzie v horizonte 3 a viac rokov, je ti SA úplne zbytočný.

"Nepleťte si helpdesk a support. MS dává support, helpdesk si můžete najmout jinde."
Takže vlastne je to o tom istom čo Linux.

OK, špatně formulováno. Licence koupené přes smlouvu MS Select jsou na počet uživatelů. A se Software Assurance máte nejspíš pravdu - za mých dob se v rámci licencovaly poslední verze po celou dobu trvání, a Software Assurance neexistoval.

Vy máte se zdarma staženým distrem nějakou smluvně zajištěnou podporu SW? Zajímavé.

Chces mi rict, ze kdyz si koupim nejake licence windows, tak mam narok na nejakou podporu? Treba NBD, nebo neco takoveho? Penale za nereseni problemu? Co se asi stane, kdyz na MS napisu, ze v Outlooku nefunguje fulltext vyhledavani*? MS support je jenom zvast, ktery nema v seriozni diskuzi co delat.

*coz je pravda uz mnoho let

Retailové a multi- licence mají podporu od MS. Penále za neřešení problému tam není, ale samozřejmě partneři MS vám umí nabídnout například 24/7 support se zárukou řešení do X hodin.
Když ve firmě někomu nefunguje fulltextové vyhledávání, kontaktuje helpdesk. Nepleťte si helpdesk a support.

Ja fakt nevim jaky je rozdil mezi helpdeskem a supportem, ale po hledani na googlu je mi jasne, ze problemy outlooku nezpusobuje nase firma, ale MS.

Vyhledavani v utlouku nefunguje a nikdu nefungovalo ... nenajde ani to, co najdu vizuelne, natoz to, co vizuelne nenajdu ... proto pouzivam tb - ten nema problem postu prohledat.

Na všech mých počítačích vyhledávání v Outlooku funguje bez jediného problému. Jen v roce 2007 jsem měl na jedné instalaci problém. Musel jsem odebrat Outlook z indexace, přestavět fulltextový index a znovu Outlook připojit; pak to bylo OK.

A hledal jsi tam nekdy neco jineho, nez text? Treba cast SQL dotazu co obsahuje specialny znaky?

Je to full *text* search :)

Takze jenom pro uredniky. Ve vyvojarske firme je asi lepsi se poohlednout jinde.

Závorky a hvězdičky nenajdete, regexpy bych ani nezkoušel. Ale "select top 100" NEAR "from accounts" vám bude fungovat.

Tady se ještě můžete podívat na stav Linuxu v roce 2013. Zajímavé počtení.
http://linuxfonts.narod.ru/why.linux.is.not.ready.for.the.desktop.current.html

Už je to trapné a kontraproduktivní. Nechápu vás.

Che uz jsem se dlouho takhle nezasmal. Ten seznam problemu v linuxu je asi mysleno jako parodie, ale nekdo to nepochopil.

Pulka tech problemu vychazi z toho, ze u linuxoveho softu jsou dostupne zdrojaky, ale u windowsu ne (napr. windowsy taky maji stary zobrazovaci system asi jako Xka, akorat to neni tak videt). Pulka nema zadnou souvislost s probiranym tematem (napr. urednici nepotrebuji instalovat vyvojove verze kernelu atd). Pulka problemu je dana pouzivanim nestabilnich dister, atd...

Diky za krasne nove rano :)

Ještě Windows XP měly celkem starý zobrazovací systém, ovšem navržený o několik řádů lépe, než X11.

O nekolik radu lepe? To myslis treba skutecnost, ze nemohli byt prihlaseni dva uzivatele najednou?

Tím mám na mysli stejné API pro zobrazení a tisk, metafiles, podporu přepínání rozlišení, možnost vyměnit driver za běhu aplikací, rychlost (která je u X11 opravdu příšerná), podporu multithreadingu atd. Přihlášení více uživatelů najednou (které BTW diskutované Windows XP uměly) nemá nic společného se zobrazováním.

Nejake API me jako uzivatele nezajima. Co myslis temi metafiles netusim. Prepinani rozliseni? Nevsiml jsem si, ze by to v Linuxu delalo problemy. Jaky driver za behu aplikace vymenujes? Pokud vim, tak minimalne v dobe XP byl potreba restart i po instalaci tiskarny. Rychlost? Tak ted fakt nevim co tim myslis, ja problemy nikdy nemel. Koukal jsem na to prihlaseni vic uzivatelu, tak koukam ze mas teoreticky pravdu, ale je to zablokovane a musi se to nejak hackovat.
Ja to ale beru z uzivatelskeho hlediska a stezuju si na to co trapi me. Ze maji Xka hnusny kod, nebo janevimco jeste me fakt nezajima. Me spis zajima scrollovani v neaktivnim okne, virtualni plochy, presouvani oken jinak nez za titulek a moznost je umistit i do negativnich souradnic(kdyz ti na nejake nudli notebooku vyskoci okno co je vyssi nez je vertikalni rozliseni a potrebujes zmacknout knoflik co je uplne dole, tak jsi na win nahrany), always on top,* ... Vzdycky radsi sahnu po libovolnem DE na Xkach, nez po windows.

*vetsina tech veci se da nejak resit i na windows, ale obvykle s vedlejsimi efekty

Asi si pletete zobrazovací systém a shell. Cursor follows mouse, virtuální plochy a další věci jsou věcí shellu, případně window manageru. Ano, na Linuxu jsou nepříjemně často okna větší než rozlišení obrazovky, ale to jednak nesouvisí se zobrazovacím systémem, a pak je to chyba návrhu aplikace.

Windows Metafile je sada zaznamenaných grafických operací. Například napsání textu, nakreslení vyplněného obdélníku a nakreslení nevyplněného obdélníku jinou barvou. Tyhle záznamy operací se mohou ukládat do paměti nebo do souboru. Lze do kterých lze převést veškeré kreslení pomocí GDI, a pak to lze "přehrávat" na obrazovce, tiskárně, přes Remote Desktop apod. Samozřejmě lze soubor přenést na jiný počítač. Je to podobné technologii Display PostScript, akorát to nevyžaduje licenci od Adobe a je to rychlejší. X11 je proti tomu pravěk.

V době XP (i před nimi) bylo možné vyměnit driver grafické karty za běhu OS, bez restartu aplikací. Pokud chce počítač restart, často to bývá kvůli různým shell extensions, které s driverem nesouvisí.
Rychlost X11 serverů je obecně špatná. Zkuste si vykreslit přes X11 například tisíc checkboxů s textem, a zkuste totéž ve Windows. Rozdíl v rychlosti je řádový.
Přihlášení více uživatelů ve WinXP je vypnuté, když je počítač zařazený v Active Directory doméně.
X11 navíc není dobré ani pro vzdálený přístup. Je datově náročné, má spoustu nesmyslných round tripů, neumí se znovu připojit po odpojení session atd. Prostě nepoužitelné.

Ten problem s vetsim oknem jsem resil prave na Windows(jinak by me to ani nenapadlo). To je sice fajn ze za to nemuzou windows, ale aplikace, jenze v Linuxu si s tim poradim, ve widlich ne.
Tisic checkboxu jsem jeste nezkousel a k cemu by mi byl ten metafile taky nevim. Proste jsem "obycejny" uzivatel a z meho pohledu Linuxovy desktop jednoznacne vede. Nastesti mam kliku, ze vsechny komercni aplikace co potrebuju pro praci jsou vydavane pro Linux a na byrokracii mi staci widle ve virtualnim stroji.

Negativní souřadnice okna mají své výhody a nevýhody. Některé aplikace si například pamatují souřadnice okna při posledním běhu aplikace. Když aplikaci ukončíte, změníte rozlišení obrazovky a znovu ji spustíte, může snadno skončit mimo obrazovku. Tohle se občas stávalo (protože vývojář nepřemýšlel), takže MS přijal technická opatření.
Navíc má každá verze Windows minimální podporované rozlišení, a vývojář má psát aplikaci tak, aby v takovém rozlišení (nebo v rozlišení daném v requirements aplikace) šla používat.

Metafile, a obecně kreslení stejným kódem na obrazovku a na tiskárnu, je dost důležitá věc pro autory aplikací. Samozřejmě jako uživatele vás může trápit jen nedostatek aplikací způsobeným obtížnějším vývojem.

OK, jste z té malé menšiny, které lépe vyhovuje nějaký shell na Linuxu (BTW pro Windows také seženete alternativní shelly, včetně KDE). To je jistě zajímavé, ale se zobrazováním to nijak nesouvisí.

Některá distra mají Alt-drag, jiná asi ne (nakonec některá nemají ani GUI). Ve Windows můžete triviálně přesunout okno které má titlebar mimo obrazovku, ale na přesun okna tak abyste dostal titlebar mimo obrazovku holt musíte stáhnout utilitu.

Skype je dnes sice divizí MS, ale sídlí v Lucembursku, a vývoj probíhá primárně v Estonsku.

"Navíc má každá verze Windows minimální podporované rozlišení, a vývojář má psát aplikaci tak, aby v takovém rozlišení (nebo v rozlišení daném v requirements aplikace) šla používat."

Tohle je do jiste miry pravda, jen ti rikam ze k tomuhle dochazi a na Windows si s tim neporadis. Pred par lety bylo standardem rozliseni 1280*1024, pripadne sirokouhle 1280*800 a spousta aplikaci z toho vychazela(treba v pripade velkych dialogu s pevnymi rozmery). Jenze pak prisly notebooky s rozlisenim 1366x768 a kdyz byla aplikace optimalizovana na vertikalnich 800, tak nastal problem.

Pokud k tomu dojde ve Windows, stáhnete si holt utilitu. Je to minuta času.

Hlavně výhodné a rychlé je to v případě, že má uživatel zakázány instalace a vše musí řešit IT oddělení :-D

Ano, pak řešení může trvat i o půl minuty déle :)

Pul minuty? Tak to by me fakt zajimalo v jake firme delas.

Firma by na prvním místě neměla mít SW, který má okna fixní velikosti větší než rozlišení obrazovky. A pokud už je má, tak stačí stáhnout utilitu a umístit ji uživateli na desktop. Ta první část je stejně dlouhá jako když ji děláte doma, druhá část je tak na půl minuty (otevřít ve Windows Exploreru disk na dané stanici, nakopírovat tam utilitu a shortcut).

Krásna veta hneď v úvode tretieho odstavca:

I want to make one thing crystal clear - Windows, in some regards, is even worse than Linux and it's definitely not ready for the desktop either.

:)))))

Jo, Lael je srandista. :)

Takže ještě jednou, po milion prvé. Monopol, z řeckého monos=jediný, polein=prodejce. Definice je taková, že existuje jediný výrobce či prodejce daného statku, A ZÁROVEŇ neexistuje substitut, A ZÁROVEŇ existují nepřekonatelné překážky vstupu na trh. U Microsoftu neplatí ani jedna podmínka.

Debil jako ty zjevne nedokaze pochopit, ze monopol a dominantni postaveni je prakticky totez.

A navic (zcela vedome) lzes, protoze pokud nekdo MUSI pouzivat xls/doc/... tak MUSI pouzivat office a zaroven MUSI pouzivat widle. Neexistuje zadny substitut - trebas proto, ze skola odmita seminarku v cemkoli jinem prijmout, urad totez ...

Takze u M$ plati naprosto vse.

Zjevne na uradech v US (a v EU) nesedi taci debilove jako ses ty.

Pokud neumíte sám od sebe vést civilizovanou diskusi, mohou vám pomoci body 1 a 2 pod formem, do kterého píšete příspěvek.

Klud, neoplati sa vytacat na platenom M$ pacientovi.

MS sám uznal, že bod 3 platí. Ne tedy přímo nepřekonatelné překážky, ale že vstup na trh desktopových OS je velmi obtížný.

Nepřekonatelné překážky existují na řadě trhů například při vstupu na trh poštovných služeb, protože tam mívá monopol stát. Velmi obtížné je vstoupit do automobilového nebo leteckého průmyslu, protože to vyžaduje velké investice, know-how, licence technologií, a existuje spousta regulací trhu. Naopak vstup na trh desktopových OS je celkem jednoduchý. Stačí opatřit si OS (dá se napsat - zvládnou to i studenti v rámci projektu), prodávat můžete online nebo na levných médiích... Samozřejmě uspět v konkurenci na konkrétním trhu je jiné kafe.

To ano. Obzvlast kdyz ma majoritni hrac na trhu pololegalni dohody s vyrobci a prodejci o exkluzivite:D

To se týká úspěchu na trhu, nikoliv vstupu na něj. Navíc MS takové dohody nemá, protože mu je vláda (podle mě naprosto nesprávně) zakázala.

Zase ze sebe děláte šaška. Já jsem psal, že to uznal sám MS, ale Vy nám tady budete stejně tvrdit opak, že je to jednoduché.

Zdroj?

Bohužel už nevím přesně, kde jsem to četl. Nicméně je fakt, že MS nikdy nezpochybnil dnes již legendární dokument "findings of fact" soudce Jacksona, kde se jedná o monopolním postavení MS na trhu desktopových OS v USA, včetně bariér pro vstup na trh.

UNITED STATES OF AMERICA, Plaintiff,
vs.
MICROSOFT CORPORATION, Defendant.
http://www.justice.gov/atr/cases/f3800/msjudgex.htm

Zajimave a VELMI poucne cteni, tohle bych dal povinne vsem studentum IT, at vi, do ceho lezou :)

Ve slovenské ústavě se píše něco o tom, že daňové přiznání musí být možno podávat z Linuxu? Nebo to z nějakého jejího článku vyplývá?

Nevím jak na Slovensku, ale v ČR zákon o veřejných zakázkách řeší vztah státu s dodavateli, nikoliv způsob podání daňového přiznání.

Posledný krát kŕmim trola - už na to prestáva baviť ...

Ak predpokladáme, že SR sa snaží mať zákony, ktoré by si nemali navzájom odporovať, potom nemôže štát jedným zákonom zakázať obstarávanie konkrétne a jednoznačne názvom označeného SW a druhým ho naopak vyžadovať (ak sa zároveň nepostará aj o jeho dodanie povinnej osobe). Preto som uvádzal zákon o VO a spájal ho aj s daňami.

Alebo si môžme povedať, že SR je banánistan, kde je úplne samozrejmé, že si zákony navzájom odporujú - ale potom je zbytočné riešiť celú túto diskusiu.

Ty zákony si neodporují, protože se týká každý něčeho jiného. Jeden se týká nákupů které stát provádí, druhý se týká daní. Ten první může požadovat věci jen v modré barvě, ten druhý jen v červené barvě.

Samozrejme, o moralnom prave sa zmysel nema bavit. My to mame niekde aj zapisane v zakonoch, ze pravo by malo vychadzat aj z moralnych a etickych aspektov bla bla (samozrejme, kto by to cital, vsak?)...

1) Ústava je také zákon a již několikrát byla změněna, a to jak v ČR, tak i jinde (třeba v USA už mají pár desítek dodatků; některé z nich třeba zaváděly prohibici, což může být srovnatelné s internetovou „prohibicí“).

2) V tomhle případě asi jo, ale třeba Bratritánie na to kašle (e.g. právo nevypovídat, právo na spravedlivý proces).

Ustava je
A) Pevna - CR, SR, HU, velka cast EU
B) Volna - Amerikanci, ini kanci apod.

Na zmenu pevnej je potrebna ustavna vacsina (u nas myslim 90 zo 150 poslancov).
Na zmenu volnej staci, ze sa niekto zle vyspi (sudca, senator...).

Nepliest prosim, pretoze to nie je az take jednoduche.

A když těch 90/150 tu ruku zvedne, tak tomu pak říkám „stát má právo“.

Aha, ano. Na to som zabudol akosi. Vy mate pravidelnu dochadzku :D U nas je to ako na zakladnej skole: Kde-tu poslanec, prezencku podpise kamos, pripadne celej skupine. Ak je ich tam 70 tak to je uspech. Myslim u nas. Som to tak akosi bral ako samozrejmost, ze tento stav je velmi vzacny a nenastava casto ani raz za 2 volebne obdobia.
Okrem toho, takato zmena ustavy by v normalnych krajinach mala byt na zaklade nejakeho referenda, nie len tak. Ale zvykam si...

Nakonec na Linuxu můžete použít Wine. Na co si tedy stěžujete?

Když mi radíte jak to zvládnout na ZX Spectru, určitě si poradíte i na Linuxu :D

Daňové přiznání je výstupem z účetnictví firmy. Na čem to účetnictví takoví lidé vedou? Na hliněných tabulkách za pomoci abaku? :) A pokud má podnikatel účetnictví vedené na počítači, proč by nemohl z počítače podat daňové přiznání?

Danove priznani je ale trivialni formular s pevne danou strukturou a neni nejmensi duvod, aby pro podani bylo nutne mit licenci na nejaky binarni blob.

Souhlas, z tohoto hlediska to nutné není. Pokud ale chcete něco na vyplňování toho formu, případně na digitální podepisování, komunikaci s čipovou kartou apod., může být nejvhodnějším řešením právě použití nějakého ActiveX prvku, Win32 aplikace apod. Konkrétní řešení použité na Slovensku neznám, takže technické aspekty neumím posoudit.

Já třeba účetnictví, respektive daňovou evidenci nevedu, výdaje počítám paušálem. Je spousta OSVČ, kteří si stále účto vedou papírově a PC na nic nepotřebují. DP musíte podávat i když nejste podnikatel, ale máte vedlejší příjmy k zaměstnání, které přesáhnou ročně určitou částku. Chce to vytáhnout hlavu z p.dele a podívat se občas kolem sebe, jak to chodí v reálném světě. Evidentně to je pro poslance a LO nadlidský úkol.

Neznám žádnou OSVČ v ČR ani SR, která by si vedla administrativu bez počítače a/nebo účetní. Za zaměstnance s vedlejším příjmem může DP podat zaměstnavatel, stejně jako ho podává za ostatní zaměstnance.

Že Vy nikoho takového neznáte neznamená, že nikdo takový neexistuje. Už jsem psal, že já žádnou administrativu jakožto OSVČ nepotřebuji, stačí mi jedna A4 a tužka. Takových znám minimálně 5.

Že má někdo vedlejší příjem vůbec nemusí znamenat, že je zaměstnaný. Může jít o důchodce, o invalidu, o studenta... svět je mnohem komplikovanější, než si ho představujete.

Super, znáte takových minimálně pět, takže když jich poznáte ještě 95, a všichni budou mít počítač, najde se mezi nimi možná i jeden uživatel Linuxu.

Důchodce, invalida i student si přece mohou zajistit přístup k počítači s Windows, jako kdokoliv jiný. A právě důchodcům a invalidům nejvíc pomůže elektronizace státní správy, konkrétně datová schránka.

Nepochopil, no to nic, asi je pro Vás moc složité pochopit, že lidi mohou existovat bez PC a bez windows.

Lidé mohou zjevně existovat bez Windows, dokonce i bez počítačů, elektřiny, automobilů, lékařů nebo toalet.

IMHO LOL :)

Zjevně skoro všichni daňové podání podali.

Že je císař nahý, křičelo taky jenom jedno malé dítě, zatímco všichni ostatní při obavě z trestu obdivovali jeho nové šaty...

Že se něčemu lidi přizpůsobí, protože jim jinak hrozí vysoké pokuty, není argument, že ono řešení je správné. Ale co by se demagogovi do krámu nehodilo, že? ;-)

Nějak mi uniká ta paralela. Neviděl jsem moc lidí, kteří by obdivovali daně nebo jejich výběr :)

Vám toho uniká podstatně víc. A tím pokusem o humor to nezachráníte.

Takže podle vás je lepší, když každý ztratí spoustu času vyplňováním papírového formuláře, a pak z daní zaplatíme to že někdo ty formuláře přebuší znovu do počítače?

A jak myslis ty idiote, ze to delaj ... kdyz jim to posles elektronicky ... nj, vytisknou si to, a pak to bouchaj to svy app.

Přesně jak píše můj předřečník. Toho ztraceného času mi vychází daleko více při "elektronickém" podání. Ona ta instalace proprietárního softu a vyplnění kolonek taky něco zabere, že.

Tak si to srovnejte. Vyzvedout form, vyplnit, běžet s ním na poštu nebo podatelnu, případně doručit na místo určení, pak data dostat do počítače. Srovnejte s instalací na pár kliknutí, vyplněním formu a posláním dat na server. Žádný papír, žádné fyzické doručování, žádný převod počítač-papír-počítač.

Nemám počítač a už vůbec ne s windows. Takže dejme tomu 4 hodiny, než se mi podaří sehnat někoho, kdo ho má a bude ochoten do něj instalovat nějaký bastl - to pokud budu mít štěstí. Další hodinu, než k němu dojdu, bastl nainstaluju, vyplním a odešlu. To nepočítám čas strávený vyřizováním takových věcí, jako elektronický podpis. Proti tomu je vyplnění papíru a jeho hození do schránky rychlost přímo kosmická.

Daňové přiznání byste měl podávat doporučeně, abyste měl důkaz o jeho odeslání. Pokud máte účetní (což se dá předpokládat), tak rozhodně nebudete shánět počítač s Windows čtyři hodiny. Když účetní nemáte, použijete subdodavatele, kolegu, kamaráda, internetovou kavárnu apod. Možností je spousta, a snad žádná z nich netrvá čtyři hodiny. Jinými slovy náklady na vaší straně jsou daleko nižší, než jste prezentoval. A vůbec jste se nezabýval náklady na straně finančního úřadu.
Elektronický podpis si sice musíte vyřídit, ale na druhé straně jen jednou. Navíc vám ušetří spoustu času při vyzvedávání zásilek, a samozřejmě i problémy s nevyzvednutými zásilkami.

Účetní nemám, na nic ji nepotřebuji. Subdodavatele? :-D Internetovou kavárnu? :-D No to jsou rady. K čemu mi bude elektronický podpis při vyzvedávání zásilek?

Elektronický podpis vám umožní používat datové schránky. V ČR je to pro právnické osoby tuším už povinné.

Datovku nemám a ani nechci. Nejsem právnická osoba. Stejně tak OSVČ, ani takoví, kteří mívají vedlejší příjmy, nejsou právnické osoby, elektronický podpis je jim na houby, hlavně v případě, že nemají počítač.

Domníváte se, že když vezmete výstup ze svého na počítači vedeného účetnictví, přepíšete čísla dna papírový formulář, a pak ta čísla z formuláře zase dostáváte do počítače, tak je to efektivní?

V ČR máme cca 2.2M podnikatelů, ale daňové přiznání musí podávat i 3.7M zaměstnanců, tj. jsme na minimálně 5.9M formulářích za rok. Vy navrhujete vytisknout cca 30M stran A4 na offsetových tiskárnách (oboustranně), přepsat údaje z počítače, poslat těch 30M stránek poštou nebo procpat podatelnami, a pak je skenovat (hmm, to by byla pěkná státní zakázka - pár dalších lidí by si jistě rádo koupilo jachtu v Karibiku nebo tryskáč). To samotné skenování je následováno OCR procesem, po kterém je ještě potřeba ruční validace. A samozřejmě musíte ukládat papírové originály, skenované dokumenty i výsledná data.

Vláda proti tomu chce elektronický proces. Počítač má každý, a pořízení i zpracování dat je v elektronickém procesu daleko jednodušší.

A jaké platformy byste podporoval? Windows, MacOS, eComStation, BeOS, AIX, Solaris, DOS, ZX Spectrum, AmigaOS? Co VMS? Podle mě to není nutné, protože počítač s Windows má prakticky každá firma, případně k němu může triviálně získat přístup, jak jsem psal zde:
http://www.root.cz/zpravicky/podnikatel-kteremu-stat-nutil-windows-uspel-v-prvnim-soudnim-jednani/455826/

To zní jako kdyby Windows nikdo nepoužíval, a stát lidi nutil si je kupovat. Jak jsem už psal, Windows má prakticky každá firma, a těch pýr výjimek má možnost si triviálně zajistit přístup k počítači s Windows.

Java je velké neštěstí ohledně bezpečnosti. V JS se například kryptografie provádí velmi špatně.

Implementace na Linuxu jsou 99% lidí (a ještě většímu procentu firem) na nic.

Když si můžete vybrat, jestli použít kus hotového SW, nebo psát multiplaformní řešení kvůli pár lidem, kteří stejně mohou triviálně získat přístup k OS podporujícímu ten hotový SW, tak je volba celkem jednoduchá.

Tomu 75-letému důchodci vede účetnictví jeho účetní, která má počítač s Windows, a může za něj to přiznání podat.

Je dobrým zvykem používat na ekonomické agendy (účetnictví, SSZ, zdravotní pojištění) účetní. Kdo to zvládne bez účetní, jistě zvládne i podat elektronicky daňové přiznání.

Není pravda.

Nevede. Ten důchodce žádné účetnictví nepotřebuje.

OK, není to účetnictví, ale evidence příjmů a výdajů, tedy obdoba jednoduchého účetnictví.

Nemusíte vést ani podvojné účto, ani daňovou evidenci. Stačí obyčejný papír se seznamem vydaných faktur. Určitě práce pro profesionální účetní firmu :-D

Zajímavé, jak se tady trvale snažíš podsouvat tvrzení, že účetnictví se vede pouze ve Windows. To už dnes není zdaleka pravda. Existuje hned několik dodavatelů, kteří poskytují účetní soft pro Mac či OS a hlavně dnes už dost velké množství větších podnikových ekonomických systémů běží na straně serveru na Linuxu. Klienti můžou být pro Windows, ale dost často jsou dneska webové. A to nemluvím o těch nejrůznějších účetnictvích jako službách, kde stačí jenom prohlížeč.
Naše firma je toho příkladem. Máme přes 600 lidí. ERP běží na Linuxu a klienti fungují přes webové rozhraní. Tam je de facto jedno, jaký systém člověk použije, ale u nás jsou jen počítače s Linuxem.

Samozřejmě účetní systémy existují nejen pro Windows. Pokud nemáte ve firmě jediný počítač s Windows, a vaši subkontraktoři (včetně účetní) také nejedou Windows, budete si muset přístup obstarat třeba v internetové kavárně, pronájmem počítače apod.

U vás používáte ERP přes webový interface? Předejte vašim uživatelům projevy hluboké účasti :). Ale nějaký počítač s Windows asi máte, a jestli ne, můžete si k němu opatřit přístup. Nakonec firmu o 600 lidech by nepoložila ani jedna licence Windows.

Ty poznámky o internetových kavárnách už nejsou ani směšné, jsou vyloženě trapné. Chci vidět toho vola, který půjde něco důležitého vyřizovat do inet kavárny.

Nevím, co je na webovém interface tak hrozného. Že nejde ovládat klávesnicí není pravda, to jste si vymyslel.

No a nestacila by jenom specifikace rozhrani a k tomu treba referencni implementace klienta v Jave?

Vzdyt rikam, ze by byla i referencni implementace. Ta by sla pouzivat na 99% veskereho HW a kdyby ji chtel nekdo pouzivat treba na tom ZX spectru, tak by mel pripravene podminky pro napsani portu.

Java dnes není dobrá volba, zvlášť s ohledem na bezpečnost.

ActiveX je samo o sobě OK. Problémy se týkají spíš toho co pomocí ActiveX modelu napíšou autoři SW.

No jo, jenže problém je v tom, že další den navštívíte jiný web, spustí se vám automaticky Java applet obsahující malware, a je vymalováno. Uživatelům už delší dobu doporučuji instalovat Javu jen pokud ji opravdu potřebují (což je spíš výjimečné).

Vis vubec o cem ty zranitelnosti jsou, nebo to znas jenom z titulku na rootu? Je to jen nafouknuta bublina. Poustet nepodepsane applety z pochybnych zdroju je proste hovadina. Neznamena to ale, ze kdyz statni sprava vyda aplikaci a podepise ji, tak ta aplikace bude nejak nebezpecna.

Podstatou přijaté právní úpravy bylo to, že všichni podnikatelé mají buď počítač, nebo alespoň přístup k němu. Nakonec účetnictví se vede na počítači - v sešitě si ho snad dneska nevede už nikdo. Proč tedy počítač, klidně ten samý, nepoužít na podání daňového přiznání?