Vlákno názorů k článku
Porovnání SATA a PATA od Frantisek Rysanek - Pokud odhledneme od metodickych vad testu, mel bych...

Pokud odhledneme od metodickych vad testu, mel bych par poznamek:

SATA pouziva serializovany prenos a jeho framing ma navic mozna malicko vetsi overhead. Za podobnych okolnosti ma srovnatelna paralelni technologie obvykle o fous kratsi latence. Nicmene koukam, ze v "testu pomoci DD" pouzivali docela velkou velikost bloku, takze tenhle faktor nebude mit velky vliv (v testu bylo malo TPS).

Spousta SATA disku byvala vlastne PATA disky s onboard SATA adapterem. Ten adapter tedy predstavoval "jeden hop navic" v ceste mezi diskem a radicem. Udajne to neni pripad testovaneho disku, ktery udajne umi SATA-II. (Ackoli jsem slysel ruzne temne zvesti o tom, co vlastne presne znamena oznaceni "SATA-II compliant" na nekterych discich.)

Obecne dnesni levne SATA disky nejsou zrovna raketova technologie, je to cele hlavne o cene.
Tzn. vcelku mne neprekvapuje, ze konkretni levny SATA disk je zhruba stejne rychly jako jiny konkretni levny PATA disk o polovicni kapacite.

Z teorie plyne, ze za jinak stejnych okolnosti (pocet hlav, vyuzita plocha plotny, otacky) by mela prenosova rychlost teoreticky rust s druhou odmocninou celkove kapacity (== plosne hustoty zaznamu) - za predpokladu, ze se rovnomerne zhustuje rozestup stop i pocet bitu na stopu. Prakticky pozorovane rozdily ve vyse zminenem rozmezi jsou ale patrne mensi.

Trvala sekvencni prenosova rychlost dnesnich disku prekvapive malo zalezi na kapacite. Jak IDE tak SATA disky od 40 do 400 GB jsou cca nekde mezi 40 a 80 MB/s. Takovy 36GB SCSI s 10000 ot/min jim vsem natrhne ... (vyberte si co).

A aby nekdo neextrapoloval ukvapene zavery ohledne SATA vs. SCSI RAIDu: v RAIDech na rychlosti disku stejne nakonec tolik nezalezi, protoze uzkym hrdlem byva procesor RAID radice. Takze SCSI a SATA RAIDy zalozene na obdobnem procesoru maji obdobny vykon (a disky se obvykle vicemene flakaji, at uz jsou SCSI
nebo SATA).

SATA ma nekolik velkych vyhod, ktere plynou z jedne hlavni vlastnosti: ma malo dratu,
=> malo kontaktu, ktere se muzou porouchat
=> mensi opruz s kabelazi
=> mene linkovych budicu, takze disky i radice min zerou
=> jednodussi pouzdreni svabu => nizsi cena
=> v kombinaci s kvalitnim konektorem bezproblemovy hotswap

Ohledne Bonnie mam zkusenost, ze na Linuxu je pomerne dobrym stress-testem TCQ (na SCSI zarizenich), zejmena kdyz se spusti nekolikrat paralelne. Takze si myslim, ze NCQ taky umi prohnat. Ale musi to podporovat disk, radic, ovladac radice a zrejme i nejake vyssi vrstvy operacniho systemu. Trochu problem je, ze Bonnie pracuje nad filesystemem, takze kvalitni filesystem a buffering v operacnim systemu muzou surovost Bonnie dost otupit - pozoroval jsem to tusim ve FreeBSD.

BTW:
http://www.theregister.co.uk/2005/08/31/review_hitachi_7k500/

Podle mych osobnich zkusenosti jsou zase SATA konektory extremne nespolehlive. V disku se viklaji (pro pevnejsi pripojeni je nezbytne nutne je prilepit) a lehce se lamou. Sice je mnohem snazsi jejich vyvazovani, coz ma lepsi opticky vliv (mozna tak jeste trochu pomahaji pri chlazeni), ale zrovna nedavno jsem z dodavky dvanacti kabelu musel tri vyhodit, protoze byly natolik vadne, ze napriklad zablokovaly dalsi dve sbernice radice (radic 3ware, prodejce 1m kabelu extrapoint).

Zajimava poznamka, dekuji.

Jeste si prisadim: podle meho tenhle problem odpada u SATA supliku (vyvod SATA kabelu od supliku byva dobre vyresen). Naopak se projevuje bezproblemovy hot-swap SATA disku. Proti paralelnimu IDE jsou SATA supliky doslova nebe a dudy, at uz se jedna o nejaky znackovy server s firemnimi supliky, nebo o noname PC se supliky ViPower.