Hlavní navigace

Porovnání SATA a PATA

Sdílet

Petr Krčmář 1. 9. 2005

SATA se za posledních pár let stalo postupně standardem a čím dál častěji jej můžeme objevit v nových sestavách.

Jak je to ale s výkonem tohoto rozhraní v porovnání s klasickým paralelním ATA? Server PCBurn se o to také zajímal a vytvořil rozsáhlý test dvou disků s různými rozhraními. Všechny testy probíhaly na jádře Linux 2.6.12.4.

Našli jste v článku chybu?
  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.
  • 1. 9. 2005 10:59

    FOK (neregistrovaný)
    V tom testu chybí spousta informací a navíc testuje dva odlišné disky. Jak je psáno v diskusi pod původním článkem, mnohem serióznější by bylo porovnávat stejný model disku, akorát s jiným rozhraním. A co třeba test kdy je na jednom řadiči připojeno více disků? A co třeba něco jiného, než jednoduché syntetické testy ušité na míru PATA, které nedokáží využít výhod NCQ?
  • 1. 9. 2005 15:19

    Frantisek Rysanek (neregistrovaný)
    Pokud odhledneme od metodickych vad testu, mel bych par poznamek:

    SATA pouziva serializovany prenos a jeho framing ma navic mozna malicko vetsi overhead. Za podobnych okolnosti ma srovnatelna paralelni technologie obvykle o fous kratsi latence. Nicmene koukam, ze v "testu pomoci DD" pouzivali docela velkou velikost bloku, takze tenhle faktor nebude mit velky vliv (v testu bylo malo TPS).

    Spousta SATA disku byvala vlastne PATA disky s onboard SATA adapterem. Ten adapter tedy predstavoval "jeden hop navic" v ceste mezi diskem a radicem. Udajne to neni pripad testovaneho disku, ktery udajne umi SATA-II. (Ackoli jsem slysel ruzne temne zvesti o tom, co vlastne presne znamena oznaceni "SATA-II compliant" na nekterych discich.)

    Obecne dnesni levne SATA disky nejsou zrovna raketova technologie, je to cele hlavne o cene.
    Tzn. vcelku mne neprekvapuje, ze konkretni levny SATA disk je zhruba stejne rychly jako jiny konkretni levny PATA disk o polovicni kapacite.

    Z teorie plyne, ze za jinak stejnych okolnosti (pocet hlav, vyuzita plocha plotny, otacky) by mela prenosova rychlost teoreticky rust s druhou odmocninou celkove kapacity (== plosne hustoty zaznamu) - za predpokladu, ze se rovnomerne zhustuje rozestup stop i pocet bitu na stopu. Prakticky pozorovane rozdily ve vyse zminenem rozmezi jsou ale patrne mensi.

    Trvala sekvencni prenosova rychlost dnesnich disku prekvapive malo zalezi na kapacite. Jak IDE tak SATA disky od 40 do 400 GB jsou cca nekde mezi 40 a 80 MB/s. Takovy 36GB SCSI s 10000 ot/min jim vsem natrhne ... (vyberte si co).

    A aby nekdo neextrapoloval ukvapene zavery ohledne SATA vs. SCSI RAIDu: v RAIDech na rychlosti disku stejne nakonec tolik nezalezi, protoze uzkym hrdlem byva procesor RAID radice. Takze SCSI a SATA RAIDy zalozene na obdobnem procesoru maji obdobny vykon (a disky se obvykle vicemene flakaji, at uz jsou SCSI
    nebo SATA).

    SATA ma nekolik velkych vyhod, ktere plynou z jedne hlavni vlastnosti: ma malo dratu,
    => malo kontaktu, ktere se muzou porouchat
    => mensi opruz s kabelazi
    => mene linkovych budicu, takze disky i radice min zerou
    => jednodussi pouzdreni svabu => nizsi cena
    => v kombinaci s kvalitnim konektorem bezproblemovy hotswap

    Ohledne Bonnie mam zkusenost, ze na Linuxu je pomerne dobrym stress-testem TCQ (na SCSI zarizenich), zejmena kdyz se spusti nekolikrat paralelne. Takze si myslim, ze NCQ taky umi prohnat. Ale musi to podporovat disk, radic, ovladac radice a zrejme i nejake vyssi vrstvy operacniho systemu. Trochu problem je, ze Bonnie pracuje nad filesystemem, takze kvalitni filesystem a buffering v operacnim systemu muzou surovost Bonnie dost otupit - pozoroval jsem to tusim ve FreeBSD.
  • 2. 9. 2005 11:37

    Rishare (neregistrovaný)
    Podle mych osobnich zkusenosti jsou zase SATA konektory extremne nespolehlive. V disku se viklaji (pro pevnejsi pripojeni je nezbytne nutne je prilepit) a lehce se lamou. Sice je mnohem snazsi jejich vyvazovani, coz ma lepsi opticky vliv (mozna tak jeste trochu pomahaji pri chlazeni), ale zrovna nedavno jsem z dodavky dvanacti kabelu musel tri vyhodit, protoze byly natolik vadne, ze napriklad zablokovaly dalsi dve sbernice radice (radic 3ware, prodejce 1m kabelu extrapoint).
  • 14. 10. 2005 7:41

    Frantisek Rysanek (neregistrovaný)
    Zajimava poznamka, dekuji.

    Jeste si prisadim: podle meho tenhle problem odpada u SATA supliku (vyvod SATA kabelu od supliku byva dobre vyresen). Naopak se projevuje bezproblemovy hot-swap SATA disku. Proti paralelnimu IDE jsou SATA supliky doslova nebe a dudy, at uz se jedna o nejaky znackovy server s firemnimi supliky, nebo o noname PC se supliky ViPower.
  • 8. 9. 2005 17:08

    DNA (neregistrovaný)
    Jedinou možností bylo nainstalovat systém na PATA a zkopírovat na SATA, šlo to bez problémů (tedy po tom co jsem na to přišel). Mám tedy ty samé instalace systému na obou doscích se stejnými parametry a jinou sběrnicí. Musím uznat že výkon šel nahoru se SATA, systém s okením manažerem naběhl o 23 sekund rychleji a kompilace kernelu byla rychlejší i necelých 30 sekund, jinak jsem zatím netestoval, jen jsem chtěl vědět jestli jsem si polepšil a tedy o ždibec jo, myslím že jinak to nebude mít na rychlost počítače vliv, ale můžu se chlubit, že mám SATA disk...
  • 14. 10. 2005 7:44

    Frantisek Rysanek (neregistrovaný)
    To znam :-) Sveho casu jsem si hral s isolinuxem a mkisofs - napriklad jsem byl schopen vymenit kernel na instalacce Woodyho za svuj vlastni, ktery znal moje RAIDove radice, ktere v te dobe nebyly ve Woodyho standardnim kernelu. U Woodyho byla tahle operace jednoducha, nevim jak u Sarge.