Vlákno názorů k článku
Návrh na postupný posun času od Tom04 - Proč se to prostě nezruší jak se plánovalo? Obecně...

No, jednak je velice relativní, co je "správné"
Ne, není to relativní. Zrovna v případě ČR existuje jednoznačně jen jedno správné časové pásmo. Stačí se podívat na mapu časových pásem.

Spíš se domnívám, že si představí, jak to za daného času vypadá v zimě/v létě a jak by to podle něj vypadalo po celý rok (tj. v části roku, kde teď onen čas neplatí) a podle toho se přikloní k jednomu/druhé­mu/ponechání střídání.
No, to je právě ten problém. V létě je dlouho světlo, teplo – a nic z toho v zimě nebude, ani kdyby se zavedl v zimě letní čas.

> Zrovna v případě ČR existuje jednoznačně jen jedno správné časové pásmo.

Což je naprosto irelevantní. Časové pásmo je něco jiného než čas. Životy lidí se neřídí tím jak astronomové zjednodušují a _shlukují_ pohyb slunce po obloze.

proč by mělo být "Slunce je nejvýše na obloze mezi 11:30 a 12:30, podle místa a roční doby" správně a jiné časy jsou špatně? Je při už tak brutální toleranci nějaký posun o další hodinu tak velký problém?

Časové pásmo je něco jiného než čas.
Ano. Přičemž zprávička a celá diskuse je jenom o časovém pásmu. „Čas“ se tu používá jenom jako nepřesná zkratka.

proč by mělo být "Slunce je nejvýše na obloze mezi 11:30 a 12:30, podle místa a roční doby" správně a jiné časy jsou špatně? Je při už tak brutální toleranci nějaký posun o další hodinu tak velký problém?
Já jsem nepsal nic o „Slunce nejvýše na obloze“. To, že jsme si rotaci Země rozdělili na 24 hodin je fyzice i biorytmům úplně jedno. Jde jen o organizaci lidské společnosti. Nejjednodušší by samozřejmě bylo mít celosvětově jednotný čas. Jenže ono je docela praktické, když se počítání času láme mezi jednotlivými dny, tj. že nový den začíná v čase 0:00:00. A také je praktické, když nový den začíná někdy v době nízké aktivity lidí. Vzhledem k tomu, že dny řadíme do týdnů, kde je dělíme na pracovní a nepracovní, a do měsíců a let, bylo by celkem nepraktické, kdyby během části dne, kdy je aktivní většina lidí, najednou začal víkend nebo nový rok.
Takže je praktické mít lokální čas nastavený tak, aby 0:00:00 bylo někdy zhruba uprostřed noci. Dále je praktické to, aby se lokálního času drželo větší území – posouvat to po 10 minutách by k ničemu nebylo. Měnit to po hodinách je hezký kompromis, protože máte všude stejné minuty a počátek dne stále zůstává bezpečně „někde uprostřed noci“. Mít to po dvou hodinách by bylo stále ještě dobré, ale už jsme si zvykli na ta časová pásma po hodinách, tak proč to měnit? (Navíc pokud bychom se mermomocí chtěli posouvat do sudého časového pásma, dává smysl jedině GMT – to by nám aspoň poskytlo tu výhodu, že by náš lokální čas byl shodný s UTC.) No a když už máme Zemi rozdělenou do 24 časových pásem, potřebujeme nějak určit, kde ta pásma budou začínat a kde končit. Pro tohle označování už máme stanovené poledníky, které se shodou okolností dají hezky rozdělit na 24 dílů. Takže zbývalo to na sebe nějak napasovat – a někdo se holt rozhodl, že nultý poledník bude uprostřed nultého časového pásma. Má to jistou logiku. Samozřejmě různé státy mohou mít na to umístění časových pásem různé názory, ale zrovna ČR, která leží krásně ve středu jednoho časového pásma, je na tom při tomhle umístění časových pásem nádherně.

Posun o hodinu samozřejmě není žádný problém. Ale určení časového pásma je arbitrární rozhodnutí. Takže buď se chytíme různých pěkných náhod tak, aby to celé bylo hezky logické – takže se chytíme existujícího číslování poledníků, využijeme toho, že se dají dobře rozdělit na 24 dílů, vybereme si nultý poledník jako ten význačný a umístíme ho do středu časového pásma, protože je to hezky symetrické. Druhá možnost je, že o tom budeme rozhodovat. No ale pak váš posun na +2 není o nic lepší, než posun na 0 nebo třeba -7. A když o tom rozhodujeme, proč bychom se omezovali na celé hodiny. Když vy chcete být 2 hodiny od UTC, proč bych já nemohl chtít být 1 hodinu, 13 minut a 24 sekund? A jak to pak chcete rozhodnout? Každý si zvolí svůj posun a spočítáme průměr? A lidé mění názory, přijdou další generace, takže proč se držet při zemi a rozhodovat o tom jednou provždy – můžeme to hlasování opakovat třeba každých 5 let.

Zkrátka pokud jde o arbitrární rozhodnutí, těžko o tom budeme nějak hromadně rozhodovat v počtu 10 milionů lidí. Takže zbývá vrátit se k té první variantě vybrat časové pásmo tak, aby to bylo hezké, aby to mělo nějakou vnitřní logiku.

> Ano. Přičemž zprávička a celá diskuse je jenom o časovém pásmu. „Čas“ se tu používá jenom jako nepřesná zkratka.

OMG. Diskutuje se o střídání letního a pásmového (zimního) času. A zprávička je o návrhu dalšího času, který taky není pásmový. Tři časy, jedno pásmo.
Takže "čas" opravdu znamená něco jiného než "časové pásmo". Ta diskuze se vede právě o tom, jestli se mají sjednotit (utc+1 po celý rok), nebo ne.

Ale jestli berete jako časové pásmo mix SEČ a SELČ, pak žádné "jedno správné" časové pásmo nemáme.

Ten návrh GMT je dobrý vtip :)

OMG. Diskutuje se o střídání letního a pásmového (zimního) času. A zprávička je o návrhu dalšího času, který taky není pásmový. Tři časy, jedno pásmo.
„Čas“ má dva významy. Buď je to trvání – třeba že jste jel do práce jednu hodinu. To je jednotka definovaná SI – na tom se nic nemění. Druhý význam je okamžik na časové ose. Můžete ho určovat jako trvání od nějakého konkrétního bodu na časové ose – třeba od začátku vesmíru, nebo od začátku linuxové epochy. Bod na časové ose lze také označit dvojicí datum a čas, přičemž čas je určeno hodinami, minutami, sekundami (případně zlomkem sekund) a časovým pásmem.

Časové pásmo může být UTC, je může to být časové pásmo posunuté o určitý čas oproti UTC (např. SEČ je UTC+1, SELČ je UTC+2 – tato časová pásma jsou zároveň na základě poledníků přiřazené k určitým geografickým oblastem Nebo to může být časové pásmo určené pro určité území, třeba stát. Takové časové pásmo často přepíná mezi dvěma časovými pásmy danými posunem od UTC – např. časové pásmo Evropa/Praha přepíná mezi SEČ a SELČ. Tahle poslední varianta časového pásma je to, co se používá po občanský nebo lokální čas – a časové pásmo se pak obvykle neuvádí, má se za to, že uživatelé vědí, které je lokální časové pásmo.

Časové pásmo Evropa/Praha je momentálně stanovené tak, že se ze svého geografického časového pásma (UTC+1) přepíná na něco, čemu se slangově říká „letní čas“ a je to časové pásmo UTC+2). A celá diskuse je o tom, že toto přepínání se bude rušit, a diskutuje se o tom, zda má časové pásmo Evropa/Praha zůstat ve svém geografickém časovém pásmu, nebo si má zvolit nějaké jiné. A zprávička je o tom, zda nevytvořit 5 nových časových pásem daných posunem od UTC posunutých vůči sobě o 10 minut a přepínat časové zóny Evropa/Praha a ostatní každý měsíc.

3. 11. 2020, 16:32 editováno autorem komentáře

Proč by mě mělo zajímat, kdy je slunce nejvýše na obloze? Zajímá mě kdy svítá, kdy se šeří. Je úplně jedno, jestli jsou ty časy nějak symetrické.
Nejblíž poledni je, když mě v létě zajímá kdy je venku nejvíc teplo. A to je stejně vůči poledni posunuté o několik hodin.

To, že "o hodinu nepřijdou" platí pouze za předpokladu, že po zrušení střídání času se tomu všude přizpůsobí pracovní/oteví­rací/úřední hodiny. Jestli by se tak ale všude stalo, a po jaké době od zrušení střídání, je ovšem dost zásadní otázka. Jinak samozřejmě žádná hodina nikam nezmizí ani nikam nepřibyde, ale může "zmizet" v tom smyslu, že ji nebudu moct prakticky využít, tj. např. v létě budu mít zbytečně brzo světlo, které mi akorát zhorší kvalitu spánku a večer budu mít o hodinu méně světla např. na koníčky nebo soukromé záležitosti, a možná ještě hůř v zimě, kdy je světla méně.

To přizpůsobení je ovšem potřeba řešit na těch jednotlivých místech. Jak už jsem psal, je zvláštní pokoušet se problém s tím, že nějaká instituce o pár desítkách nebo stovkách lidí nepřizpůsobí své otvírací hodiny, řešit tak, že změníte časové pásmo země.

Jinak pokud počítáte s tím, že otevírací hodiny budou zamrzlé a chcete kvůli tomu nechat letní čas, vznikl by zase v zimě problém s tím, že bude ráno déle tma.

Celý princip zrušení střídání časového pásma spočívá v tom, že už tím nepotřebujeme hýbat globálně na úrovni celého státu nebo dokonce kontinentu, protože už se tomu umíme přizpůsobit lokálně na úrovni jednotlivých firem, škol a úřadů. Které dokážou lépe reagovat na potřeby lidí v daném místě. Vzhledem k tomu, že o zrušení střídání už je rozhodnuto, nedává smysl řešit co když někdo nic měnit nechce. Smysl má řešit to, aby se otvírací doba nastavila rozumně i tam, kde nic měnit nechtějí.

Nic nevznikne, ty tlaky už dávno existují a mnohde jsou oprávněné. Na spoustě míst už se ty časy také upravily. Takže jediná změna bude ta, že ten tlak bude větší, změní se to i na spoustě míst, kde to doteď nešlo – a ukáže se, že když se svět nezbořil kvůli změně začátku vyučování na jedné škole, nezboří se ani kvůli posunu začátku vyučování na jiné škole. Takže když se s tím bude víc hýbat, snad se ty časy lépe přizpůsobí skutečným potřebám lidí. Celkově v tom větší chaos nebude, ty změny už se dějí dávno. Problém s tím bude mít pár lidí, kteří byli celý život zvyklí chodit do práce na 6 a teď se jim to jednou posune. Přežijí to úplně stejně, jako to přežili miliony dalších, kteří změnili zaměstnání, nebo se jim změnil rozvrh v zaměstnání, nebo se museli přizpůsobit škole dětí, změně jízdních řádů nebo něčemu takovému.