FLAC alebo inak to nie je hudba, len nejaké osekané zdeformované pazvuky.
Dnes si myslím že mimo videa a možno pár dátovo náročných real-time formátov nemá stratová kompresia zmysel. Hudba, obrázky, či trebárs dokumenty už je úplne zbytočné komprimovať stratovo.
15. 7. 2025, 17:13 editováno autorem komentáře
Jasne a ten orezanej flac poslouchas na nejakych spuntech za 300… nic ve zlym ale spousta dnesni muziky ma spatne udelany master a pak je uplne fuk jestli je to flac nebo 320kbps mp3. No a v minulosti se spatny master nevyhnul ani znamym kapelam typu Metallica. A co se tyce mista - presto ze mam stovky TB diskoveho prostoru tak nevidim duvod zalohovat vice dat nez je nutne.
"Jasne a ten orezanej flac poslouchas na nejakych spuntech za 300"
V živote (a to teraz myslím vážne) som špunty nemal v ušiach. Mal som síce pecky ešte 20 rokov dozadu, ale vážne to sú len chrastítka čo na posluch hudby je nepoužiteľné a cena fakt nerozhoduje... ani špunty za 30000 KČ nebudú hrať dobre... ani nemôžu, už kvôli fyzikálnym dôvodom.
"nic ve zlym ale spousta dnesni muziky ma spatne udelany master a pak je uplne fuk jestli je to flac nebo 320kbps mp3"
Súhlasím, mnoho hudby má špatne urobený master, ale paradoxne je to práve aj díky formátom ako MP3. Napríklad preto že v DAW majú samply v tomto formáte. Ďalšia vec je tá že aj keď ti dajú špatný master, tak je to ako presolená polievka... a tam nie je jedno či je flac alebo 320kbps mp3, teda nie je jedno či do presolenej polievky vysypeš ešte ďalšiu solničku soli. Vždy a každou komprimáciou to len zhoršuješ. Takže FLAC nemusí garantovať kvalitu, ale aspoň garantuje to že čo už je pokazené sa nepokazí ešte viac.
"A co se tyce mista - presto ze mam stovky TB diskoveho prostoru tak nevidim duvod zalohovat vice dat nez je nutne."
Nerozumiem ti... ak riešime zálohu, tak aj tak zálohuješ už skomprimované súbory. Ak by si mal napríklad v počítači 1TB disk a v NASu 2TB, tak nikdy do NASu nedostaneš 2TB tým že skopíruješ dáta z 1TB disku... dnešné kapacity sú obrovské, hudbu konkrétne zálohovať nevidím dôvôd (99% používateľov počúva hudbu online, aj keď poznáme že z YouTube občas niečo zmizne ako aj zo Spotify), i tak ale všeobecne nie je riešením kaziť hudbu tým že ušetríme pár GB. A hudba fakt dátovo náročná nie je. Ani keď máš playlist 3000 songov tak to nezaberie viac ako možno 30GB, možno 50GB pri FLAC. To dnes nestojí nič.
Blbost IMHO - audio pořád se vyplatí ztrátově komprimovat jak pro téměř jakýkoliv streaming, vysílání, tak nebo. pro lokální cachování a přehrávání z mobilní zařízení atp.
Samozřejmě se nebavíme o akvizici nebo archivování, ale tam si troufám tvrdit, že valná většina audia, co bude někde uložena nebo se přenáší po síti, je určena pro přehrávání, konzumaci obsahu a používá ztrátovou kompresi.
Osekané deformované pazvuky je pak klasická hyperbola, co vychází u většiny lidí ze jejich starých zkušeností s původními enkodéry, které neměly zdaleka tak dobře vyřešené psychoakustické modely, filtry a velmi často se používaly v nízkých (nedostatečných) bitratech.
U obrázků pak logicky záleží na typu obrázku a následném použití, někdy je výhodnější bezztrátová, jindy zas ztrátová komprese.
Dokumenty, pokud se bavíme obecně, se ztrátově komprimovat nikdy ani nedaly, to je nesmysl rovnou.
Video nebo audio, tam jsou při nahrávání různé šumy, nejde o ostře ohraničené spektrum fregvencí, u videa se ty barvy a přechody také různě míchají. Jiná všěc je MIDI, což je něco jako notový záznam. Soubory MIDI jsmo malé a komprese bezstrátová.
U audio bezstrátová komprese je právě kvůli nepravidelným přechodům poměrně neúčinná, velikost řádově stejná jako VAW. Ztrátová komprese kvalitu změní minimálně, že to člověk ani nepozná. Poměr kvalita-velikost už není nejlepší u MP3, ale OOG vychází líp. Nejlépe je na tom podle všeho OPUS. Navíc OPUS není zatížen licenčními poplatky narozdíl od MP3.
en.wikipedia.org/wiki/Audio_coding_format
en.wikipedia.org/wiki/Opus_(audio_format)
V případě obrázků záleží na typu. Mapy, grafy, schémata, tam určitě bezstrátová koprese PNG. PNG je lepší než GIF ne jen kvůli barevné hloubce, ale PNG má lepší kompresi a není zatíženo licencí.
Ztrátová komprese JPG způsobí viditelné změny na obrázku a ještě nebude tak účinná. Na fotky zase nemá smysl bezstrátová komprese. Přechody barev tam jsou dost nesouvislé a se šumem, bezztrátová komprese nemusí fotku zmenšit oproti BMP ani na polovinu. Naopak ztrátová komprese JPG zmenší velikost souboru běžně 20x, a změna kvality není tolik vidět. Ztrátovost komrese - kvalita se dá nastavit. Dneska už jsou lepší formáty kvalita vs. velikost souboru než JPG.
Video - tam pokud by nešlo o nějakou animaci typu animovaný gif, ale běžné video, tam je komprese nutná, jinak by byl soubor obrovský, při 24-bit barvách (šířka x výška x 3 x počet snímků). Bezztrátová komprese by opět byla velmi neefektivní a soubor obrovský a to neúnosně. Ztrátová komprese zachovává celkem dobrou kvalitu, velikost souboru je OK. MPG4 je dobrá volba, kvalita vs. velikost a dnešní PC to v pohodě vzvádají, v 90-letech by to bylo horší. h265, h266 nebo připravovaný h267 má dobrý poměr kvalita vs. velikost souboru (aktuálně je nejlepší h266, h267 bude ještě lepší), ale je tam potřeba velký výpočetní výkon.
Dokumenty ztrátově komprimovat je nesmysl. Tedy pokud jsou v dokumentu obrázky, konverzí do PDF je komprese obrázků často ztrátová. Ale samotný text, data v databázi, programy, tam je bez dizkuze komprese vždy bezztrátová, data musí být beze změny. Ale i tak se beztrátovou kompresí dá velikost textu-dat snížit více než 10x, např. pomocí 7zip. Komprese velkého množství podobných html stránek, nebo velkých databází s podobnými daty může být až 100-násobná v případě 7zip, bezztrátová komprese LZMA.
Hej, tak brutálne osekané a zdeformované, že to (pri racionálnej voľbe formátu, bitrate a enc/dec stacku) v slepých testoch dokáže reálne odlíšiť tak pol percenta populácie, aj to len na účelovo vybraných pasážach.
Podobne ako PCM 24/96 vs. 16/44 - ak sa konverzia zrealizuje kompetentne a reťazec je inak identický, neodlíši to za bežných podmienok nikto. Iná vec je samozrejme nahrávanie a mastering, tam to má svoje opodstatnenie.
No vono je docela hnus, když si prostě člověk chce konečně v klidu poslechnout muziku na kvalitnějších sluchátkách, tak sice těch pasáží kde to je poznat je na procenta strašně málo, ale prostě ty hatky se sykavkama ve zpěvu (ještě líp když jsou zahallený) dokážou naprosto nechutně zatahat za uši a je po zážitku.
Navíc je to subjektivně mnohem horší zkreslení než kvantizační zkreslení na tom 16/44, tam bych to asi nepoznal skoro určitě.
Se samply pro produkovani hudby to neni lepsi. Polovinu toho tvori odpad s blbym zpracovanim samplu ktery dorazi jeste komprese. Pritom u modernich sampleru neni duvod.
Clovek je pak pri kompozici zhnusen ze se to neda poslouchat a pod tohle se tedy nepodepise.
Takze nakonec skonci u nejake hitech emulace klasickych nastroju nebo si na ten blby nastroj zkusi sam zabrnkat nebo vytahnout nekoho z muzikantu k nahravani :-)
Ale tak to uz s umelci je. Je naivni predstavou lidi od technologii ze jim zalezi na kvalite reprodukce. Jen nekterym. Rada z nich to ma ... vite kde.
"Clovek je pak pri kompozici zhnusen ze se to neda poslouchat a pod tohle se tedy nepodepise."
Já tomu vůbec nerozumím a proto mi ta honba za dokonale čistým zvukem připadá až perverzní. Chci poslouchat hudbu nebo slova a ne zvuk. Hudba má mít melodii, rytmus, "duši", musí "chutnat". Slova mají mít obsah a řečník příjemný hlas. Chci poslouchat "život", ne dokonalý stroj.
To je jako vařit jídlo v laboratoři z nejdokonalejších vybraných surovin, vážit přísady na laboratorních vahách a dobu přípravy měřit na atomových hodinách aby pak chutnější jídlo uklohnil nějaký ušmudlaný kuchař na ulici :-)
Ale když chci udělat dojem, tak si určitě pořídím nejkvalitnější audio soupravu se super pozlacenými konektory a stříbrnými kabely jedině vinylové desky nebo bezztrátový stream a všichni se přede mnou uznale skloní :-)
Je docela možné, že nemáte (jako většina populace, na tom není nic špatného) hudební sluch a je Vám to jedno.
Ale ve chvíli, kdy prostě slyšíte, že ten příjemný hlas je možná příjemný, ale trefuje se plus mínus čtvrt tónu vedle než má, tak prostě už nemůžete poslouchat většinu mainstreamového popu.
To samé u techniky, když má něco správné "kulaté" zkreslení 5% (třeba dvojčinné elektronky přes výstupní trafo, že ano), tak to může znít dobře prostě proto, že většina produktů jsou násobky základní frekvence, takže to zní dobře, ale typicky intermodulační produkty (ať už "tranzistorový zvuk alias staré dobré přechodné intermodulační zkreslení, nebo modernějí ten bordel, co vzniká právě ztrátovou kompresí v úsecích, kde nelze ztrácet aniž by to bylo slyšitelné), POKUD TO VAŠE UŠI SLYŠÍ, jsou neskutečně otravné.
Si představte, že jdete do hospody, a dostanete steak ze starého masa vypraného v Savu, a i když to 80% procent populace to nepozná, tak budete hodně naštvanej, pokud patříte k těm 20 procentům, co to cejtěj.
Tohle neni honba za ultra super mega hifi kvalitou. Predstavte si ze nekdy je sampl tak spatny ze nevite jestli hraje koto nebo cimbal (strunny nastroj / hammered dulcimer). Nebo ze sampl zni jak vysoka basa.
Nejde o hifi kvalitu. Jde o to aby jste poznal nastroj i na normalnich sluchatkach do tisicovky.
"Jde o to aby jste poznal nastroj i na normalnich sluchatkach do tisicovky."
To je v pořádku, producent by z té hudby měl mít dobrý pocit. Také nechci poslouchat rámus. Nicméně pro mne je zajímavá skladba jako celek, vlastně mi ani tak nejde o to rozpoznat všechny nástroje, některé ani nemusím znát a přesto se mi hudba může líbit. Když je dobře zahraná, případně zazpívaná a zvuk není úplně zkažený, ale ani dokonalý, je to pro mne příjemnější než nějaká technicky dokonalá skladba, jejíž poslech je jako žvýkat suché maso, které nejde spolknout.
Tady je strasne moc aspektu. Kreativni vyjadreni cloveka nelze uplne brat jako nejaky jednoduchy jednosmerny stavovy automat protoze zalezi na spouste promennych kolem.
Dalsi vec je zpetna vazba od nastroje nebo techniky k hudebnikovi. Jake to v nem zpusobuje emoce a jak on zpetne reaguje ve svem tvurcim procesu. I to ho ovlivnuje nebo ovlivnuje zpusob hrani.
Zalezi tez na to, jaky mate vztah k hudbe a k tvurcimu procesu. Zda-li analyticky nebo emocionalni.
Nektere lidi povznasi uz jen cteni partitur nebo dlouhe diskuse na tema jak se XY vesel do rytmu s danym partem. A pritom treba nad tim puvodni autor tak nepremyslel :-)
A pak jsou tu muzikanti co neumi ani cist noty ale dostanou ze sebe zajimavou hudbu.
Pripadne kombinace obojiho ktera se meni v case a s naladou.
Ale potrebuji mit k tomu nejaky minimalne kvalitni nastroj. Protoze kdyz mate nejaky strasny kram tak vas emoce nepohani v hrani a v tvurcim procesu. Misto toho abyste treba hladil struny nebo klavesy a hledal nejaky zajimavy koncept tak to ma tak spatny zvuk ze s tim chcete riznout o zem a rozmlatit to. Do teto faze byste se nemel nikdy dostat. Veci maji byt minimalne tak kvalitni aby vas od prace neodradily.
I hloupa popelnice kterou pouzijete jako perkusni nastroj musi znit dobre. Vyberete si tu ktera vam zni dobre a nebo ji probusite kladivem ci srovnate nahratim :-) A i ta musi byt reprodukovana alespon v takove kvalite aby jste se v tom nasel.
Jsou hudebni styly kde kdyz orezete nektere frekvence nebo utopite nastroj tak tim zabijete to co vam chtel hudebnik sdelit. A posluchaci prijde treba fadni az nudna.
Dobry master necha vyniknout veci ktere chcet i na obycejnych aparaturach za par supu. Hifi vam umozni pocitit jen neco navic co bezny posluchac nema. Uslysite vic nastroju a vetsi detaily ktere vam dokresli charakter. Ale to by nemelo byt na ukor bezneho posluchace.
16. 7. 2025, 19:13 editováno autorem komentáře
"Zda-li analyticky nebo emocionalni."
Spíš emocionální. Z hudby čerpám nějakou náladu, pocit, dojem nebo se nechám provést nějakou situací.
"Hifi vam umozni pocitit jen neco navic co bezny posluchac nema."
S tím souhlasím, ale zároveň si myslím, že někdy se ta honba za dokonalostí přehání. Technicky dokonalou hudbu nám jistě vyextrapoluje AI, ale nevím, jestli v tom budou i ty emoce. Možná ano a nebo to bude jen obecná hudba k ozvučení supermarketu, kterou moc nemusím.
Při vší úctě, píšete nesmysly jen proto, že jste dílem technicky nekulturní, dílem nemáte hudební sluch a dílem projevujete nějakou vaší sebeprojekci. Ne, vinylové desky opravdu neposlouchám proto, abych na někoho udělal dojem ale prostě proto, že se mi líbí jejich zvuk. Doufám, že si uvědomujete, že touhle vaší úvahou jste odhalil hlavně co jste vy zač.
Stejně tak kvalitní zvuk neposlouchám proto, abych udělal na někoho dojem ale aby mi to bylo příjemné. Roky jsem takhle poslouchal audio na průměrných sluchátkách až ke mně propadla drahá a kvalitní sluchátka z pozůstalosti. Ten rozdíl byl tak výrazný, že mi to vyrazilo dech.
Takže klid. To, že vy nic nevíte ještě neznamená, že to, co nevíte neexistuje.
16. 7. 2025, 19:17 editováno autorem komentáře
I keby to bolo rozoznateľné len v 2% pasáží stále to kazí zážitok. Navyše problém je že v prípade stratovej kompresie sa počas šírenia konvertuje a komprimuje mnohonásobne to isté, čo už rozoznateľné rozhodne je. A práve to že ten formát existuje toto dovoľuje. Keby neexistovali stratové kompresie pre hudbu, tak reálne je kvalita hudby vyššia. Dnes sa aj pri tvorbe hudby napríklad používajú samples v DAW, ktoré už sú osekané práve tou kompresiou, lebo boli v MP3 formáte, a z nich keď vznikne hudba, je to rozdiel v porovnaní keď máš celý chain nekomprimovaný (resp. komprimovaný len bezstratovo).
Ono je jedno či to rozoznáš v 2%, v 5% alebo koľkých. Ide o to že už stratovo komprimovať nemá význam, máme TB úložiská, Gbps Internety...
15. 7. 2025, 23:29 editováno autorem komentáře
Můj starší synek se rozhodl trochu potreorizovat mého mladšího synka a pustil na mobilu appku, která hlasitě píská na vysoké frekvenci. Okamžitě jsem ho seřval. Konsternovaně to vypnul a ještě se zlobil: Tati, jak to, že to slyšíš? Úča ve škole to neslyší - a to je o polovinu mladší!
;-)
(Což kecal, protože tak starej ještě nejsem!)
Tohle je hodně individuální. Já mám svá CD ripovaná historicky do MP3 s VBR 224 kb/s (212 až 256), protože tak to měl encodér, který jsem tenkrát používal. Už mne několikrát napadlo, že to předělám do lepší kvality - ale pak se podívám na tu dvoumetrovou polici cédéček, vzpomenu, že jsem odepsal dvě mechaniky, a dojde mi elán.
Zas tak hrozné to není. A to to poslouchám na relativně kvalitním audiořetězci.
Zkušenost mne totiž naučila, že když člověk i jen trochu málo sleví ze svého perfekcionismu, ušetří si nejen peníze, ale hlavně nervy.
(A kromě toho je část těch nahrávek masterovaná
v dobách, kdy záznam frekvencí kolem 20 kHz byl prakticky obtížně dosažitelnou metou.)
Jasně, tak půlka je starší, třeba klasický jazz.
U těch novějších je pak často problém, že původní vinyl byl vypilovaný na frekvence někam nad 16 kHz (s ohledem na možnosti běžných přístrojů), ale když to pak prošlo digitalisací, místo umělců seděl u mixážního pultu digitální technik
, takže tam sice je slyšet kde co, ale úplně tomu chybí duše
. (Tam někdy ta ztrátová komprese paradoxně pomůže.)
Puvodni byly urcite pasky a ne vinyl. Ten byl az na konci retezce. No a u tech starsich kdyz pominu "drat" tak uz leda puvodni shelak a prime nahravani na prvni dobrou do trouby:-)
Proto se vyplati shanet konverze z puvodnich masteru nebo zdroje ktere to z nich prebiraly. Je dulezite resit z ktereho zdroje pochazi digitalizovany zaznam. Pokud byl i k dispozici puvodni studiovy multitrack ze ktereho se master delal, tak je mozne ze nekdo z toho jinym vyslednym mixem prakticky udelal taky nove odlisne dilo.
Multitrack zaznam neni nicim novym. Bud jste mel hodne sirokou pasku (treba 2" ) a nebo jste mel synchronizaci s vice nahravacimi magnetofony ci kombinace. Obcas se multitrack podari i objevit a udelat novy master. Ci najit tam nejake hemzy muzikantu :-)
Ohleduplny vydavatel cti puvodni master a ten novy dava vedle. Hezky to slo videt treba na novych vydanich SACD.
V podstatě souhlas.
S tím vinylem jsem to myslel tak, že nahrávka se (master) se upravovala s ohledem na hlavní způsob šíření a přehrávání. Ona dlouho z gramodesek fungovala i rádia...
Problém u těch CD je ten, že buď vznikají přepisem z nějakého záznamu pro výrobu gramodesek, čili (ztrátově
) upraveného pro další zpracování, nebo z původních master záznamů - které ovšem už nezpracovávají původní umělci a zvukaři.
Jak píšete: je to nové dílo. Pak to má sice nový, technicky dokonalejší zvuk, ale často tomu chybí právě ta péče původních umělců.
Těch ohleduplných vydavatelů
je poskrovnu, mnohem častěji to zřejmě funguje stylem: nakoupit balík práv, rychle remasterovat a honem s tím na trh
. (A tím nemyslím jenom Sony Music...)
Dnes už není moc kde, ale dřív jsem slyšel puštěnou televizi s vypnutým zvukem i z vedlejšího pokoje podle takového jakoby zrnění zvuku nebo jak bych to popsal.
Různé plašičky mě vytáčí, blikání hodin na mikrovlnce, které asi aktivují nějakou otravnou cívku, stejně tak třeba signalizace zavírání dveří u autobusů v noci nebo různé kolísavě svištící větráky atd. Do tak 16 kHz rozhodně slyším.
Je zajímavé, že spousta různých zařízení nejspíš vůbec na absenci parazitních zvuků a otravnost zvukového projevu nebyla nijak designována. Na spoustě míst by šlo o pár centů, možná dolarů na zařízení za stovky i tisíce dolarů (a více samozřejmě).
Ptal jsem se řidiče elektrobusu, zda mu to otravné hlasité pištění měničů (?) nevadí. Zeptal se: Jaké pištění?
. Zcela evidentně to neslyšeli ani technici, přebírající nové vozy.
Mimochodem: tady se jim říká pištibusy
, a cestující - zejména mládež - jsou schopni jejich příjezd monitorovat klidně dvě ulice předem.
Vím, že na koleji na Jižním Městě asi před 17 lety byl nějaký kabel, který pištěl vysokým tónem. Vedl tuším z hospody do koleje. Já jsem to neslyšel, ale občas to nějaký spolubydlící slyšel i v 10. patře (kabel byl nízko). Nevím, jestli se to na koleji nějak řešilo. Ale bylo tomu vystaveno několik stovek studentů.
Dalším problémem je např. zvuk SSD v noťasu při provozu, takové to pištění s rychle se měnící intenzitou. Plašiče kun a myší jsou taky hodně otravná věc, naštěstí v okolí nic takového není. CRT monitory jsem neslyšel, já jsem starší a za mího děctví byly běžné.
Tak on obecně hluk jakýkoliv je dost otravná sračka, vyjma takových těch bílých hluků jako déšť (tento typ nevadí). Většina lidí si na tohle neztěžuje, ale já to vnímam hodně.
Zrovna zvuk SSD jsem nikdy nezažil, ale (s interní zvukovkou) jsou to jak píšete různé indukované přeslechy... které mě zatím u všech desek, co jsem doma měl, donutily si koupit externí.
Ale kromě toho znám pár "zvuků elektroniky", které nejčastěji šly spravit pár kapkami vosku na nějakou tu tlumivku stepdown měniče.
[b]Trident[/b]
[b]Wasper[/b]
Také se mi to zdálo divné, myslel jsem si, že SSD je bez jakýchkoliv zvuků (narozdíl od HDD). SSD dělá skutečně takový vysoko-fregvenční zvuk s rychle se měnící intenzitou (pomalu jak Morseovka). Naštěstí ne moc nahlas. SSD dělá zvuk při malé-střední vytíženosti. Hledal jsem už minulý rok na webu s tím, že mám poruchu a postů jsem našel poměrně dost, porucha to nebude:
superuser.com/questions/1603729/why-can-i-hear-my-ssd-grinding-for-disk-operations-when-it-is-solid-state
www.dell.com/support/kbdoc/en-us/000150362/the-solid-state-drive-ssd-on-my-laptop-makes-a-strange-squeal-buzzing-noise
Na noťasu pak už jen zvuk dělá větrák. To jde vyřešit snížením výkonostního režimu a dostat CPU do fregvencí, kdy se větrák nespustí. SSD je ale úplně něco jiného.
Vzdyt je tam vysvetleno ze to nezpusobuje SSD ale napajeni cpu v kombinaci s C3 rezimem. Chjo. To ze je to na systemech s SSD jeste neznamena ze to zpusobuje SSD.
"The noise comes from the processor’s power circuit and can only be heard when the processor is in C3 (clock-stopped or sleep) power state."
Akorat ze nahravani a mix je stejne PCM, resp. nejaky sirsi PCM float. Najdete jen par rekorderu ktere davaji DSD a ty se stejne zpracovavaji pres PCM. Vetsinou se tudiz DSD vyrabi uz ze zdrojovych PCM signalu. I vnitrne to produkcni nastroje tak zpracovavaji.
Chtel bych videt cisty retezec na DSD. Od prevodniku,processing (bez mezikonverze do PCM) az po produkci. Nic takoveho AFAIK neni a je to jen vlhky sen hifistu s "pozlacenou optikou".