Názory k článku
Proč klesá podíl licence GNU GPL?

a omezuje svobodu pro tvůrce odvozených děl.

Je mi naprosto jasné proč je pro MS licence jako GPL překážkou . . .

Svoboda je taky o moznosti vyberu licence. Nebo vyberu vseobecne. Napriklad Mnichov prechodem na linux se paradoxne zbavil svobody kterou MS Windows poskytuje. Na Windows si totiz muzete vybrat jestli pofrcite Libre Office nebo MS Office. Na linuxu ta svoboda neni :-)

Omg to je co za somarinu? Ved aj na linuxe mozte prevadzkovat minimalne MS Office online alebo pod wine MS Office 2013.

Ale teraz budu mat slobodu opat. Mozu si zvolit ako budu platit M$ za licencie. Urcite budu mat moznosti typu hotovostne, bezhotovostne a mozno aj bezkontaktne kartou ;)

"Omg to je co za somarinu? Ved aj na linuxe mozte prevadzkovat minimalne MS Office online alebo pod wine MS Office 2013."

Ten prispevok si chcel dat na humor.cz ze ? MS Online sa da pouzit maimalne tak nudzovo ked si chces pozriet majly, na normalnu robotu to je cloudova somarina. A o kvalite "wine + office 2013" vie kazdy svoje. Podari sa to akurat tak spustit a potom si mozes hodit kockou za kolko minut ti to spadne. A na integraciu s IS mozes zabudnut kedze wine von ole/com/corba api-cka neda.

"'Nepleť sem hrušky s jablkama.
Na linuxu můžeš fungovat stejně jako na MS Windows s MS OFFICE, je to otázka je PENĚZ."

Pleties hrusky s jablkami ty. Ved tam jasne napisal, ze ide o princip slobody. Je to sice smiesne ale fakt na Widlach sa mozes rohodnut ci si nainstalujes MS Office alebo Libre Office. Na linuxe si MS Office nenainstalujes a teda si menej slobodny a ostavaju ti tak akurat klony opic. Alebo sa mozes hecnut a posielat obcanom lajstra v TeX-u :-D

Cely ten free humbug okolo gnu a linuxu vseobecne je vlastne vendor lock na GPL softy. A kedze ich "kvalita" je v byznis prostredi dobre znama, tak radsej sa nasadzuje proprietarne riesenie ktore nema plno reci o slobode ale funguje. A samozrejme nieco stoji.

Alebo sa mozes hecnut a posielat obcanom lajstra v TeX-u :-D

Proč ne, mnoho problémů by se tím vyřešilo.

Firmy totiz casto nemaji zajem publikovat vubec, jen si usetrit praci a vybabrat s uzivateli, a na to jsou non-GPL licence idealni.

Uživatel dostává stejná práva bez ohledu na to, zda je to MIT nebo GPL. Lišit se to začne ve chvíli, kdy se z uživatele stane dodavatel. Například si do nějakého programu dopíšu nějakou novou funkci nebo si udělám nový modul. Potud žádný rozdíl. Ten přijde ve chvíli, kdy tu funkci nebo modul budu chtít poskytnout dál. A v tu chvíli je GPL velmi striktní.

Diskuse není o tom, zda je tohle správně nebo ne. Je jen o tom, že GPL je přísnější, více věcí zakazuje a více věcí nařizuje. A řada lidí si za "více pravidel" nepředstaví "více svobody".

Má zkušenost z mého okolí je ta, že si lidé MIT vybírají hlavně proto, že prostě chtějí uvolnit zdrojové kódy. V duchu "tady to je, užijte si to". Je jim jedno, kdo a jak to použije, hlavně když to bude užitečné.

Potiz je, kdyz na tom kodu dal delas, nekdo ho upravi, nejak ho pouziva ... a tobe se vracej zpatky hlasky, ze nekomu neco nefunguje, ale ty nevis proc protoze to nekdo zaintegroval do nejaky svy uzavreny appky.

Tady je mnohem vyhodnejsi GPL, protoze tim toho nekoho dotlacis minimalne k tomu, ze tvoji praci bud bude pouzivat bez uprav jako oddelenou knihovnu, nebo zverejni zmeny ktery v ni proved, pripadne vcetne zdrojaku cely appky.

Pokud chces jen zverejnit kod, a je ti urite co snim kdo bude delat, nemusis mu davat licenci vubec zadnou, muzes ho zverejnit jako public domain.

" protože ta na rozdíl od MIT či Apache zaručuje skutečnou svobodu pro uživatele licencovaného díla."

Pokud ma vubec u SW vyznam mluvit o svobode, pak jediny SKUTECNE SVOBODNY SW je public domain.

Kde to mám podepsat?

BSD Rulez!

ja teda kdyz jsem videl GNU GPL, a MIT, tak ta druha mi prisla mnohem jednodussi a pochopitelnejsi.

Na druhou stranu MIT ani Apache nechrání třeba před TiVoizací nebo útokem přes softwarové patenty. GPL 3 ano. Je jen na Vás co chcete poskytnout uživatelům (a nařídit navazujícím autorům).

A nebude to spíše masivním nárustem javascriptových věcí, pro které je GPL nepraktické?

Javascriptaci fici na Artistic License od Perlu. V podstate skoro to samy co GPL ale srozumitelne i pro normalni lidi. https://docs.npmjs.com/policies/license

GPL není skutečně svobodná, ale naopak dost omezující...

GPL zaručuje svobodu uživatelům. A to tím, že omezuje autory. Čož je naprosto v pořádku, protože Vy (jako autor) máte svobodu tu licenci nepoužít.

Ale ved prave o tom je ten clanok a diskusia. Ze sa pouziva cim dalej tym menej. A GPLv3 naozaj nieje dobra. Prave preto sa nepouziva. A GPLv2 sa prave na tom tiez vezie (smerom dole).

Tak jinak...

1) Jsem vývojář, dělám desku s Cortex-A5 s cenou řekněme 25€. Chce tam grafiku a Ethernet.
a) Sáhnu po OS a ovladačích s GPL, řekněme 1,5MLOC. Dopíšu 2kLOC vlastních úprav (řekněme měsíc práce) a zveřejním. Plat za SW licence neřeším, zaplatil jsem to zveřejněním.
b) Sáhnu po komerčním OS, měsíc řeším licenční podmínky a NDA, polovina věcí chybí a musím dopsat 50kLOC. >2 roky zpoždění, +10€ na náklady na vývoj + licencování SW
c) Kompromis, sáhnu po OS a ovladačích s ne zcela otevřeným kódem. Místo 2kLOC dopisuju 5kLOC, nemusím to platit.

(za sebe, A je optimální jak z pohledu rychosti vývoje, tak i ceny pro zákazníka)

2) Jsem obchodník, chci prodat zařízení. Zvolím alternativu, kdy
a) Neplatím SW licenci, jsem rychle na trhu
b) Jsem rychle na trhu, ale musím kvůli koupi licencí na SW zvednout cenu o 5€nad konkurenci
c) Budu trpělivě čekat, až vývojáři dokončí SW a konkurence schramstne trh

(za sebe, A dovoluje být rychlejší a levnější než konkurence)

3) Jsem majitel firmy a plánuju výrobu zařízení. Nejvýhodnější je pro mne:
a) Rychle upravit existující kód na notoricky známé platformě a zveřejnit pár řádků, ale získat za to násobně víc otestovanýho kódu
b) Platit licence a shánět někoho, kdo zná proprietální řešení 3. strany, nebo mu platit školení
c) Najmout navíc 10 vývojářů a 10 tesťáků.

(za sebe, volil bych A, shánění lidí a levnější konkurence nebo menší vývar jsou problém)

4) Jsem zákazník. Zakázku zadám někomu, kdo
a) vyvine to rychle za rozumnou cenu a ještě dodá zdrojáky
b) někomu, kdo je dražší a ještě kvůli licencím sám nemůžu dělat úpravy
c) Budu čekat na drahý řešení s nejistým výsledkem

(volil bych A, rychle a levně vyřeší moje potřeby a navíc zdarma dostanu bonus v podobě zdrojáků, kdyby dodavatel krachl)

Takže koho to vlastně omezuje? Zdá se, že např. symbióza ohledně jádra Linuxu vyhovuje všem, kdo ho používají...

Skvele sepsany, nechapu ty negativni palce :P
Jediny co vidim jako problem GPL jsou licencni valky, kdy nejde prijmout MIT cod do GPL, nebo jak to bylo ..

No, a teraz si tam doplnte moznost, ze je potrebne pridat napr. do jadra kod, ktory je pod NDA. Ak by bola moznost tu cast kodu nezverejnit, tak by to bolo zaujimave. V pripade GPL to ale mozne nie je. Preto ta snaha pouzit inu licenciu.

A jak BSD nebo MIT zabraňuje porušení NDA?

Tak to ale furt není problém, protože:
1) Část pod NDA můžu použít jako binární blob, napsat wrapper na obecný funkce a zveřejnit ten svůj interface. S tím, že si uživatel musí stáhnout ještě odděleně ten binární blob (například protunelování dat z čtečky RFID přes sériovku, zpracování ve vlastním ovladači, nataženým přes modprobe).
2) zahrnout věco pod NDA do vlastní aplikace s jinou licencí, který jenom používá běhový prostředí (např. vlastní aplikace na Linuxu)
3) Nejčistší řešení je, pokud existuje alternativa, vybrat dodavatele, co nechce NDA. Ne jenom kvůli licencím, ale z principu - nemalá část licenčních poplatků nebo ceny HW jde na krmení právnické šepledi a čím víc tihle blbouni mají žrádla, tím větší mají hlad a začnou s vydíráním, patentovým trolováním apod.

Za mne palec dolů proto, protože těch možných kombinací je milion.
Například já jsem domácí bastlíř. Na celé práci kterou jsem s tím měl bych něco rád i vydělal a se ziskem se dokonce i rád podělil. Ale až ve chvíli kdy vydělám.

Mám tedy X možností.
a) použít něco hotového pod otevřenou licencí a k tomu přidat můj nápad, ten se pokusit prodat, a o zisk se podělit se všemi kteří mi k němu dopomohli, ve chvíli kdy nějaký bude. Když nebude, není se o co dělit.
b) použít něco hotového pod uzavřenou licencí. Vysolit za to 100tis a pak se modlit zda toho prodám tolik aby se mi těch 100 vrátilo zpět.
c) použít něco hotového pod GPL3 a celé to zveřejnit. Pokud to bude mit uspech, pokusti se to zacit prodavat a modlit se ze mi to nikdo neforkne a neudela to same zadarmo. Takze na tom nic nevydelam ani ja, ani komunita ktera dodala GPL.
d) komplet to cele napsat znova (vynalezt kolo) najmout 10 dalsich programatoru a utratit 200tis a pak se modlit zda toho prodám tolik aby se mi těch 200 vrátilo zpět.

Co by jste volil vy? Volnejsi licence umoznuji vznik vice projektu, ktere pak z vdecnosti muzou zpet financovat komunitu ze ktere vzesly.

V pripade GPL3 ale nic takoveho mozne neni.

Pokud chcete priklady, podivejte se kolik do ruznych projektu investuji globalni firmy typu Google, Facebook, atd... vedi ze bez komunit na kterych postavili sve ranne technologie a na kterych mnohdy stoji dodnes by tu nebyly.

Já volím MIT nebo něco podobnýho (často nějakou "dělejte si s tím co chcete, hlavně mi dejte pokoj" licenci), protože je mi úplně jedno co s tím kdo bude dělat. Pokud se to někomu hodí, no, ať si to užije. Ať na tom třeba staví byznys. Zveřejňuju akorát to, co mi přijde jako užitečný pro někoho dalšího a fakt nevidím důvod, proč bych pak měl někoho omezovat ve využití.

BTW: Já vím že si na tom zakládáte ale normálním uživatelům je licence ukradená. Zajímá je jestli program funguje a dělá co po něm chtějí.

Myslím, že GPL splnila svůj úkol a je její zásluhou, že se open source software stal naprosto běžnou záležitostí, ale v posledních letech mi přijde, že se stává spíše žábou na prameni. Symbiotický vztah mezi komerčními firmami a FOSS už je v současnosti na takové úrovni, že funguje sám o sobě a nepotřebuje k tomu donucovací prostředky v podobě copyleftu, který působí spíše kontraproduktivně. Mnohé firmy dnes považují za normální, že využívají open source a zároveň do něj přispívají (často i velmi intenzivně), ale je docela pochopitelné, že to nedělají jen pro Stallmanovy krásné oči a že je pro ně mnohem méně přijatelné přistoupit na nekompromisní infekční model GPL než na nějakou permisivní licenci, s níž mají svobodnou volbu, jak ten software využijí a jakou část své práce jsou ochotni věnovat zpět komunitě. GPL takovému dobrovolnému přispívání podle vlastního uvážení brání, a s tím, jak přibývá alternativního open source softwaru s méně restriktivním licencováním, pomalu ztrácí (tedy kromě obtížně nahraditelných "elitních" projektů typu Linux) potenciál přitáhnout vývojáře.

Ale to je len jeden uhol pohladu. Iny uhol pohladu je, ze som vytvoril nejaku kniznicu, ani to nebolo moc narocne, ale zaroven je to uzitocna vec. Mna osobne bude ovela viac hriat pri srdiecku vidiet moj (c) trebars v credits Google Play aplikacie nez to, ze nemam pristup k jej zdrojakom.

Motivacia vyvojarov je rozna, takze by som to nezovseobecnoval.

Symbioticky vztah s komercni firmou bez donucovacich prostredku funguje do te doby, dokud se firma nerozhodne utahnout srouby.
Viz. jak Sun otevrel Solaris pod CDDL (snad i pozadoval, aby se vyvojari-prispevatele mimo Sun zrekli prav v jeho prospech) a Oracle pak zase zavrel. Pak snad ve nestrezene chvili nekam zasantrocil i Sun compiler, takze vyvojari forku to ted prepisuji pro GCC (!).

Ne. Přispívají, ale proto, že přistoupili na obchod - a ten je jasný. "Zveřejni svoje zdrojáky na renderování titulků do obrazu, za to dostaneš jádro systému, ovladače HW a TCP/IP stack, používaný a otestovaný v tisíci datacenter do svojí skvělé TV". Ber nebo nech.

Kdyby firmu nic nenutilo to zveřejnit (= zaplatit za ostatní zdrojáky), tak by to byl pěkný socialismus. Napřed by přestali zveřejňovat vychytralci, pak by se na to vybodl i zbytek (proč zveřejňovat jako jediný patche tohohle modulu, když za to nic nemám a korporát na tom mým zdrojáku jejžuje stovky mega ročně?) a projekty se zastaví.

GPL prostě vynucuje platby za software ve formě software. A je to tak dobře.

Jedina skutocne slobodna licencia je ziadna licencia.