ZX Spectrum není na baterie, ale i v té době - počátkem 80. let - existoval min. jeden počítač s NMOS Z80 na provoz z baterií stavěný, dokonce s vestavěným displejem, takže i jako kalkulačka mohl sloužit - Grundy NewBrain, viz https://en.wikipedia.org/wiki/Grundy_NewBrain (taky z roku 1982 jako ZXS) a nebo samozřejmě pozdější Cambridge Z88, tam už byla úspornější CMOS verze Z80.
Ale i ZX Spectrum lze snadno napájet z baterií, jen s tím displejem to bylo horší. Dobově snad jedině malou ČB TV a napájet ji z autobaterie :) (v kempech se tak používaly TV Merkur, Junosť...) - ZXS má odběr z 12V velmi zhruba okolo 6W, přenosná černobílá TV z té doby cca do 30W, 80Ah nebo 100Ah autobaterie mohla vydržet i pár hodin :)
Měl jsem od rusáků přenosnou televizi Šilelis za asi 500 Kč. Při stěhování vyhozena.
19. 7. 2026, 10:26 editováno autorem komentáře
Muj Šilelis tomu zatím odolává :). Akorát že nemá klasické kompozitní video vstupy. Jen přes anténu. Ale to není show-stopper.
V Unásově byli maníci, co mi poradili jak tomu Šilelisu ten kompozitní vstup přidělat. Jelikož k němu bylo schéma zapojení, přikreslili mi na něj co a jak. Byla to potom otázka jednoho DIN asi 5 konektoru a relátka. A jako bonus potom zelená fólie před CRT.
Tesla Camping si brala při 12V provozu jen 13W, na rok 1967 to byl hodně solidní výrobek. Navíc zdroj měla externí, takže ho člověk nemusel na cesty tahat.
Programoval jsem Zilog ve strojáku u ZX-81. Kde jsou ty doby, kdy se kód negeneroval. A hry chodily i v 64KB (Landing on the Moon). Mám stále ZX-81 jako suvenýr mládí (nemám monitor - telku) v originál papírovém kufříku.
Landing on the Moon som naprogramoval na kalkulacke Casio :--) Existovala aj verzia z casopisu ABC kde sa udaje zapisovali na papierove pasiky a tie sa vzdy posuvali a vypocty sa robili externe na kalkulacke a znovu zapisovali na dalsie pasiky... Z toho som to naprogramoval na kalkulacku, bolo to celkom sofistikovane. Do registrov pamete sa na zaciatku zadavalo zrychlenie, hmotnost modulu, mnozstvo paliva a pociatocna vzdialenost od planety. Bola to celkom zabava :-)
Pozdější verze z VTM i s tím měsíčním programem (ZIP): http://mmm.webz.cz/pocitadla/cgs.html
Ale řekl bych, vzhledem k velikosti těch registrových okének, že to bylo projektované pro výpočty logaritmickým pravítkem, tak jako na Apollu 11 ;-)
Computer Game System (CGS) mám stále v šuplíku - když selže elektronika, papír vydrží. V původním návodu se pro jeho používání ještě upřednostňovalo logaritmické pravítko - kalkulačky nebyly tolik rozšířené.
Jak jako - "i v 64KB"? 64 KB byl celý adresový, včetně ROM (často stínovaná RAMkou) a VIDEORAM. 64 KB stačilo všem hrám. Landing on the Moon se vešlo do pár kilobajtů. Jestli teda máme na mysli to samé.
Souhlas s 16K. Já jsem zásuvný 64K modul (rozšiřující paměti 64 kB) natvrdo napájel pro větší spolehlivost. Přes konektory velká nespolehlivost. Takže vždy uvádím 64K.
@Karel - Hry jsem netvořil, ale starší syn něco tvořil. Já jsem si udělal interface na joystick (doma vyrobený) a interface ke klávesnicím od Zbrojovka a Robotron. ... a pak už přišlo PC 386.
Zatlacil jsem tu slzu dojeti pri vzpomince, jak jsme s kamaradem nevedeli skoro jak jeho nove Spectrum zapnout a pak jsme z manualu prepisovali v BASICUu radky kodu a vubec jsme nevedeli co delame, pak RUN a ono to MALOVALO OBRAZEK! :)
U mě podobný moment s Amstradem CPC 464 (též Z80) - snad tři stránky výpisu v manuálu, který byl navíc v němčině (šlo o rebrandovaný model - Schneider CPC), takže jsem se absolutně neměl čeho chytit, a jen podle názvu některých funkcí jsem odhadoval, že to bude "něco s grafikou". A taky že ano, kreslilo to různé "krasohledy" (velmi nezávratným tempem). Barevně! Nebudu lhát, spadla mi čelist! :)
Já měl k ZX Spectru nějaký přepis manuálu na psacím stroji, možná to byl nějaký překlad, už si nepamatuju. Ale co si pamatuju byla legrace při přepisování kódu z toho manuálu, protože z nějakého důvodu v tom přepisu byly místo závorek lomítka.
Já měl návod přeložený z němčiny. Jako velká záhada pro mě byla část o komunikaci, kterou jsem nikdy nepotřeboval. Fascinoval mě tam údaj "nastavíme stavební dráty na ...". Až po několika letech, když jsem měl poprvé v ruce modem, jsem to rozluštil - překladatel pochopil baudrate jako "bau drate" místo "baud rate".
než jsem dostal Didaktik Gama, mel jsem půjčený americký TRS80 s origo manuálem. Z toho jsem se učil BASIC metodou pokus-omyl. A programy jsem si přepisoval do sešitu. Kazeťák byl tehdy luxus.
Nedá mi přidat vzpomínku na knihu
Ladislav Zajíček - Bity do bytu základy programování ve strojovém kódu - assembleru Z80
https://www.trhknih.cz/kniha/26gomglz2d
No, nebyl Internet. Dalším zdrojem byla knihovna UP Olomouc a VAAZ Brno.
Bity do bytu mi taky hodně pomohly, spolu s příručkou programování Z80 od JZD Slušovice. Můj úplně první smysluplný program ve strojáku Z80 (bez použití assembleru) byla rutina pro čtení klávesnice pro implementaci tříhlasých varhan na Sharpu MZ-800. Jeho klávesnice dokázala detetkovat současně stisklé klávesy, ale BASIC to samozřejmě neuměl, proto ta strojáková rutina (volaná pomocí funkce USR).
A ještě jedna perlička: V novinách Průboj (tiskový orgán severočeské KSČ) vycházel kurz programování Z80.
Napsal jsem na Spectru program pro moji diplomku když se počítač SM-3/20 na katedře ukázal v termínu, který jsem měl, neopravitelný. Přijeli odborníci ze sovětského svazu, v kufru jim víc než vercajk cinkali flašky od vodky a prohlásili "procesor něrabotajet". Tak jsem na černém trhu koupil ZX Spectrum, stál 3x tolik než byl pak můj nástupní plat. A kvůli rychlosti grafických operací jsem se musel naučit Z80 assembler. Původně to měla "eSeMka" kreslit plotrem, takhle zůstalo jen u výstupu na monitor, ploter z Merkuru kreslící fixem ještě nebyl na světě.
Genialni processor. Rekneme si to uprimne, pravdepodobne to byl prvni pouzitelny processor. Intel 8080 byl sice prelomovy, ale potreboval dvoji hodiny, specialni napajeni, bez dvou podpurnych odbodu 24 a 28 pinu byl vicemene nepouzitelny.
Z80 mel jedine napajeni, jedine hodiny a bylo vystarano. Jmena instrukci byla podstatne lepe zapamatovatelna a nove adresovaci rezimy a nove blokove instrukce byly velmi pohodlne.
Kody velkeho mnozstvi instrukci si pamatuju dodnes. S timto processorem a jeho nastupci jsem postavil radu zajimavych zarizeni. I zarizeni napajenych bateriemi.
Zajimave je i to, ze Federico Faggin se na stara kolena vratil do Italie. Bydli ve Vicenza (Veneto). V Padova zalozil "Projekt P49", projekt se zabyva "umelou inteligenci".