Co já znám některé lidi tak ti musí klikat na pixel přesně tam protože jim to někdo řekl, nebo na to s "\"dřinou\"" přišli. Co někteří lidé vymýšlejí za podivná řešení, která by mě ve snu nenapadla a i když se to dá vyřešit jednodušeji tak oni stejně to budou dělat pomocí třech programů, hodně klikání než aby si tam jedu věc přepli.
Takové lidi bych rád viděl skriptovat si něco v Pythonu. Je to určitě užitečné, jenže hodně lidí je líných se něco učit.
3. 9. 2020, 23:59 editováno autorem komentáře
Nieje to zjavna hovadina.
Je to ako s hocicim inym.
Napriklad - hrat futbal sa moze naucit kazdy. To neznamena, ze z kadeho bude prvoligista. Hovori to o tom, ze kazdy zdravy clovek sa ho vie naucit hrat minimalne do takej miery aby ho ako-tak vedel zahrat s kamaratmi po skole/praci/so synom/s vnukom/... a chapal pravidlam.
To iste bolo myslene aj tou vetou o programovani. Kazdy zdravy jedinec sa moze naucit programovat. To ale neznamena, ze z kadeho bude profesionalny tazko zarabajuci profesional. Rovnako ako pri futbale aj tu to spektrum bude siroke. Od Messiho, cez prvu narodnu ligu, k okresnej 7 lige az po hru pre zabavu. Vsetci z nich vedia hrat futbal. Vsetci inak a na inej urovni.
Takze nieje to hovadina, rovnako ako tvrdenie, ze kazdy zvladne salto vzad. Pretoze ho zvladne kazdy zdravy jedinec. Niekto sa to nauci hned, niekomu to bude trvat kludne aj mesiace, roky. Ale zvladne ho kazdy kto by to naozaj chcel. Odhliadnuc od faktu, ze to bol z tvojej strany zly priklad.
Jenže programování je i na základní úrovni mentálně mnohem těžší, než fotbal. Vyžaduje určitý rigorozní/matematický způsob myšlení, který je člověku poměrně nepřirozený a někteří lidé ho prostě nezvládnou. To, že někdo dokáže zapsat sekvence příkazů, které si zapamatoval ale kterým nerozumí, to není programování.
Vezmi si, kolik lidí je rozhozených, když se jim ikonka v programu posune o 2cm nebo jen změní barvu.
Na našem pohovoru máme jako rozehřívací otázku "Tady máte pole čísel, napište program který ho sečte a vypíše sumu.". A stává se, že kandidáti pohoří už na takovéhle trivialitě. Přitom to jsou lidé, kteří se považují za profesionály nebo skoro-profesionály.
Ta otázka naopak se stresem počítá a proto je tak primitivní. Navíc nám jde spíš o postup, nevyžadujeme 100% správně syntaxi a pokud někdo neví, snažíme se navádět. A samozřejmě dostane pak i další otázky - ale máme vyzkoušeno, že pokud nezvládne ani, tohle, pohoří i tam. Prostě spousta lidí ví, že v programování jsou peníze, tak to zkouší, i když programovat (ve smyslu mého předchozího příspěvku) vlastně neumí.
Fňuk, já si ve svojí lenosti napsal jednoduchej překladač do asm v atari basicu. Tak už za nic nestojím. (ale pravdou je, že než jsem se dostal k prvnímu "železnému" počítači, tak jsem znal velkou část instrukční sady bobíka pro hraní na papíře. Dneska už zůstalo jen 0x90 = NOP a 234 = JMP far. v real mode)
Tak takáto otázka nie je pre skúsenejších uchádzačov; každý človek s aspoň trochou sebaúcty by sa mal pri nej zdvihnúť a odísť. Ak potrebuje firma predsa len preskúšať skúsenejšieho uchádzača, tak nech mu pripraví primerané zadanie na doma. (Napr. máme dáta v MongoDB, načítajte nám ich a vyprodukujte report v PDF a HTML. Príklad zverejnite na svojom Githube/Gitlabe.)
Ináč ja ako občasný lektor využívam neustále takýto príklad a jeho variácie (načítanie dát zo súboru, databázy, JSON odpovede a zosumovanie.) Pre začiatočníka to vôbec nie je triviálny príklad. On musí chápať cykly (evergreen chyba je vypisovanie sumy v cykle), dočasné premenné, niekedy aj pojem platnosti premennej, pretypovanie, či clash názvov premenných. Keď toto ľudia pochopia, viem že môžem prejsť na náročnejšie koncepty.
Mě ten přesun či změna barvy ikonky taky rozhodí (nebo spíš naštve, neboť je většinou bez účelu) :-)
Ale je pravda, že je rozdíl mezi lepičem kódu (nic proti hledání řešení problému třeba na Stack Overflow, ovšem lepič nemá snahu o úplné porozumění převzatého kódu) a schopnějším programátorem.
A ten test s polem právě dokáže takového lepiče snadno a rychle odfiltrovat. I když jsou i lepiči co test s polem znají a řešení dají dohromady.
Průvodce jsem si prohlédnul a není to špatně napsané i s tou trochou strefování se do absolventů.
súhlas. programovať nezvládne každý už len preto, že schopnosť programovať je priamo úmerná intelektu a inteligencii, vyžaduje určitú úroveň abstrakcie atď. Gaussova krivka proste nepustí. Podpriemerne inteligentní jedinci majú problém aj s elementárnou logikou, častokrát nedokážu pochopiť ani primitívne pravidlá materinského jazyka, ktorý používajú každý deň. Ako by potom mohli zvládnuť v programovacom jazyku vytvoriť hoci aj nejaké triviálne logické konštrukcie... proste nonsens.
Zaujalo mě, jak často tam opakují, že na škole přece vůbec nezáleží. Chápu, že text je určený zejména lidem, co právě tu (relevantní) školu nemají a tak by bylo blbé aby je děsil tím, jak mají velkou nevýhodu. Ale z mých "náborářských" zkušeností je korelace školy a kvality / použitelnosti člověka poměrně velká (samozřejmě výjimky existují). Takže na rozdíl od těch uvedených citátů mě škola při čtení životopisu dost zajímá.
Stejně tak je poněkud trapný předpoklad, že když člověk studuje (relevantní) školu, že za tu dobu nemá praxi. Naopak, na škole nějakou praxi získá a často lidé při škole pracují / dělají svoje projekty. Takže předkládaná volba "škola nebo praxe" je klasické falešné dilema.
Co si pamatuju, tak na skole moc na praxi nebyl cas (FIT VUT), mozna se to zmenilo. Ale drtiva vetsina, ktera pritom jeste pracovala (a nebyl to vylozene projekt, ktery byl skolni treba s presahem), se na studium vykaslala nebo jej proste tak nejak doklepala.
A srovnavat cloveka, ktery 3 roky studoval s clovekem, ktery 3 roky pracoval v oboru je blbost, to neplati jenom pro IT (akorat pro netechnicke obory proste potrebujes razitko).
Skola je ale samozrejme docela vyhodou, protoze je to porad lepsi nez zadna praxe a zamestnavatel alespon vi, ze s tim titulem ten clovek aspon neco umi a uz si ho proskoli, narozdil od Pepy z ulice.
Za sebe bych asi poradil jednu vec -> i blbe osobni projekty a hovadiny jsou jako reference mnohdy docela dulezite (samozrejme pocitam s tim, ze takove projekty cloveka hlavne bavi). Kazdopadne pokud mate v zivotopise, ze neco umite a navic to muzete dolozit nejakou blbinkou v tom napsanou, tak je to vyhoda.
srovnavat cloveka, ktery 3 roky studoval s clovekem, ktery 3 roky pracoval v oboru je blbost, to neplati jenom pro IT
Pokud hledáte člověka, který bude dělat jen úzce zaměřenou práci a začne být produktivní hned, bude lepší ten s praxi. Pokud chcete někoho, kdo občas uvidí dál a bude tušit proč se to či ono dělá (a důvod není, že se to tak dělalo vždy), lepší bude ten s tou školou.
Tohle je hezke, ale na 90% lidi bez skoly dal nedohlednou (cest vyjimkam). Ono totiz jen tak se zacit ucit gramatiky nebo neco takoveho vas za 1. nenapadne protoze nevite, ze to existuje a 2. to vetsinou nepotrebujete.
Ty dva roky jsou tam z toho duvodu, ze ti lide nemaji navyky a ziskaji je za dva roky. Clovek se skolou vetsinou toho cloveka s praxi velmi rychle dozene.
On je tam ještě jeden aspekt: Údaj o škole je mnohem spolehlivější, než údaj o zkušenostech.
Ohledně zkušeností lidi často mlží nebo i vyloženě lžou. Třeba mají pozici kde dělali tři roky a napíšou si tam technologii X. Na pohovoru se zeptáme na nějakou základní otázku z té technologie a oni neví. Tak se ptáme jak je to možné, že neví, když podle životopisu s ní mají tři roky zkušeností. A dozvíme se, že oni s ní sice nedělali, ale dělal s ní kolega z vedlejšího týmu co s ním občas chodili na pivo, tak si ji tam napsali...
To, že by si někdo napsal, že má diplom z ČVUT a přitom ho neměl se naštěstí neděje.
Úplně souhlasím. Taky jsem díky pohovorům došel k tomu, že když mi někdo tvrdí, že na škole skončil protože mu byla k ničemu, že mu nic nedávala, tak v 90% ho vylili a že nebude tak dobrý.
To, že by si někdo napsal, že má diplom z ČVUT a přitom ho neměl se naštěstí neděje.
To se sice neděje ale oblíbené je si tam napsat třeba 4 roky školy a pak na pohovoru zjistím, že tu školu nedodělal a že to zkoušel 2x. To mi příjde trochu jako podvod.
Nemyslím si, že je zlé ak si niekto do CV napíše školu, ktorú nedokončil. Práveže aj nedokončené štúdium môže byť pre uchádzača plus. A ak sa niekto udržal na škole ako ČVUT dlhšiu dobu, nebude to úplný lumen. Práveže taký dropout môže byť paradoxne kvalitnejší než absolvent vidieckej univerzity, ktorý doštudoval s minimálnou snahou.
ofc asi by bolo korektné to uvádzať priamo v CV, že ide o neúplné studium, ale na druhej strane ani samotné HR nie je korektné smerom k uchádzačom, keď nezverejnia ani minimálnu platovú ponuku na danú pozíciu. Mnohí personalisti taktiež nerobia ani telefonický predvýber a potom sa čudujú, koho si na pohovor vlastne pozvali. Ak teda chce HR šetriť a eliminovať množstvo zbytočných pohovorov, v prvom rade by mali začať sami od seba.
Ne ale celkem by se mi to libilo aby si uvědomili kolik takový pohovor stojí. Já klidně pohovor ukončím s tím, že to nemá cenu pokud říká úplné nesmysly.
Ale máme takový kurz kde se učí Java EE/Spring a kde musí uchazeč znát Java SE a vždy vykvetu, když tam dorazí holčina, která již měla dvě hodiny u Czechitas (což ve skutečnosti znamená, že umí vytvořit proměnnou).