Soudobe disky? Ja mel kdysi Netware server s SCSI disky Micropolis nebo jak se to, o tehdy obrovske kapacite 200MB. Ty byly tak horke, ze by se o ne clovek spalil, nesla na nich udrzet ruka. Dodavatel je navic chytre namontoval hned jeden nad druhy, takze tam ani netahl vzduch. A i potom, co jsem je rozhodil, jak jen slo daleko, byly porad prilis horke. Tak horke disky jsem od te doby nevidel. Sel by na nich ohrivat obed.
Desktopovy kolem 40, ale serverovy klidne kolem 60 stupnu. Bezna provozni teplota. Zkus si predstavit, ze ten disk budes jeste prihrejvat ... a ze jich mas v jedny krabici 20 ... jeden vedle druhyho
A taky ta zivotnost povrchu, to jiste bude uzasny. Pocitam ze to vydrzi min prepisu, nez nejhorsi souscasny ssd.
Disky topí běžně 5-10W. Jestli ta nová hlavička topí 20mW a bude jich tam nepřetržitě zapisovat deset, tak to pořád bude nárůst do 5%. To není nijak zásadní zvýšení. Navíc to má být ve výsledku vyšší kapacita, takže způsob, jak snížit počet disků. A tam už to na spotřebu vyjde lépe.
Jinak obavu ze životnosti s vámi sdílím. Předpokládám (a Seagate evidentně také), že tam na začátku bude řada nepříjemných překvapení v souvislosti s řadičem a filesystémem. Ostatně SSD s tím měla problém taky, viz trim.
No je pravda, že např. při rebuild pole se bude zapisovat třeba 100 MB za sekundu. To je zaokrouhleně 100 000 000*8 bitů za sekundu. Celý 4 TB disk se rebuilduje za 40 000 s. Pokud mám cca 200 GB na palec, pak ten se zapíše za 2000 s. 1 bit se bude zapisovat tedy cca 1 ms. To je dle výkonu laseru 20 uW na 1 bit. Za sekundu máme tedy 6400 J energie, která se musí nějak rozptýlit do okolí.
Hraje a nehraje, tech laseru tam musis mit tolik, kolik je tam hlav. Dalsi otazka je, jak rychle se bude zvladat chladit plotna jako takova. Pri predstave nejakyho prutokace, kde se zapisuje prakticky furt ... bude mit po par desitkach hodin ta plotna 400 stupnu trvale ... to ten disk bude svitit.
Dovolim si predpokladat, ze s necim takovym se vubec nepocita, a ze to vsechno je navrhovany s nejakym "prumernym" pomerem cteni vs zapis (a kdovi jestli).
A jestli to ma zvednout kapacitu disku o 50% ... tak je to naprosto smesny. Zajimavy by to zaclo bejt tak od 5ti nasobku soucasnych disku.
Kterym vzduchem? Ty mas plotnu privarenou k sasi? Tak to mas vskutku zajimavy disky. Tys vzivote disk nevidel vid? Vis co je krucialni soucasti vsech disku? Fluidni lozisko. Tedy lozisko, ke kterymu je z jedny strany prisroubovana plotna a z druhy strany je nalisovany do sasi ... ty dve strany se kupodivu nedotykaji. A i tohle lozisko je problem chladit samo o sobe. Ostatne znacnou cast tepla kterou disk emituje generuje prave to lozisko. Jeho soucasti je samo i motor. Tech nekolik pikolitru vzduchu (nebo i plynu) uvnitr disku to nijak nevytrhne. Pricemz ten vzduch se zahrejva uz ted, proto ma kazdej disk expanzni otvor.
Bohužel se mýlíš, to malé množství vzduchu hravě zvládne uchladit 200 mW, respektive přenést teplo na šasí a to hlavně proto že vzduch je vlivem otáčení ploten v neustálém nuceném oběhu. Kdyby se ten vzduch nehnul, to by pak problém mohl být.
Za domácí úkol si můžeš zalepit dvířka u DVD vypalovačky, ta vypaluje 200-400 mW a nepoznáš rozdíl v teplotě čtení/zápis.
Ony v normalne udelanym disku kupodivu zapisujou vsechny hlavy naraz, teda samozrejme pokud se bavime o linearnim zapisu na prazdnej disk. Proto je totiz vicehlavej disk temer v nasobku poctu tech hlav rychlejsi (jak zapis, tak pochopitelne i linearni cteni).
On dokonce kazdej nomalni disk pri cteni precte celej cluster, a ne jen pozadovany sektory, prave proto, ze ocekava, ze si system tak jako tak o ta zbyvajici data nejspis rekne.
Zkus si za domaci ukol vypalit v ty vypalovacce rekneme 20-30 placek pekne jednu za druhou. Jestli to ta mechanika prezije, tak se prid pochlubit. Jedny z prvnich CD vypalovacek takovej provoz prezily tak 2-3 mesice, a to jeste byla pomerne slusne poctiva kovarska prace. Zadny plastovy prevody.
A mimochodem, tim ze mechanice prelepis dvirka ji v zadnym pripade neutesnis.
Seznam se: http://s10.postimg.org/8uhi7oul5/P1010027.jpg Mám ji ve sklepě na památku.
Vzdycky ale v jednom okamziku zapisuje pouze jedna hlava -- jsou na spolecnem ramenku a servosystem je navadi aby sledovaly stopu, ale stopa na plotne 1 nemusi mit uplne stejny prubeh jako `tataz' stopa na plotne 2. Takze se vzdy sleduje jen jedna stopa a ostatni hlavy odpocivaji (nestaci jen nastavit polomer -- disk plave v lozisku o mnohem vetsi vzdalenost nez je sirka stop, skutecne se hlavy musi aktivne pohybovat aby zustaly po celou otacku nad spravnou stopou).
Povrch disku dostava trenim o vzduch pri otaceni daleko vetsi vykon ktery ho ohriva. Ten laser je pro zahrati disku jako celku zanedbatelny.
Spis jde o to, jestli ten material dlouhodobe vydrzi takoveto cyklovani teplot a nebudou se z nej po case odlupovat vlocky zaznamove vrstvy.
By mne zajimalo, proc radsi nekdo neudela tlustsi disky s vice plotnami. Tluste disky se kdysi delaly, dokonce v dobach, kdy velky disk byl okolo 200 MB, jsme meli ve stroji disk snad okolo 1 GB a byl tlusty snad 10 cm. U hodne tlustych disku by se daly hlavy rozdelit do dvou bloku, kazdy s vlastnim servem, aby se nemuselo cloumat tak velkou vahou. Asi by si to vyzadalo novy format nebo by aspon kastliky musely pocitat s tim, ze disky muzou byt tlustsi, ale to by v desktopech a serverech snad vetsinou nebyl az takovy problem. Furt lepsi, nez deset disku.
Mne taky nikdy neodesly. Do doby nez jsem trefil jejich vadne serie hned po roce. Bylo videt ze setrili na vsem. Na desce elektroniky, na zarucni dobe, z ploten se odlupovala udajne ochranna vrstva a nalepovala se na hlavy - kurvitko. U nekterych 2TB navic odchazely predzesilovace na hlavach. No a pak ten SW kiks kdy interni log disku prepsal dulezitou datovou oblast a po tom se disk ani nezinicializoval a bylo nutne ho odporne "nakopnout" pres diagnosticky interface. To byl primo epic fail cinskych rozmeru.
Proste od jiste doby zacli katovat kosty a tovarny jednou jen na mnozstvi.
Od te doby Seagate nemuzu ani videt. Dluzi mi 7200kc.