no... co se dá dělat... já se taky v mládí učil basic a připadal mi rychlej...
Pokud je nasazen na odpovídající aplikaci, jistě je to ulehčení, než to mastit v C.
Snahy dostat do pythonu obsluhu něco rychlého - nedejbože se pak snažit o něco realtimového (pyaudio, pygame, numpy... apod.) mi připadají dost morbidní.
Viděls někdy zdrojové kódy NumPy? Výpočetně náročné části jsou v C, malé části ve Fortranu a Python je tam pak jen wrapper. Zrovna použití Pythonu jako lepidla pro výpočetní knihovny v něčem rychlém mi přijde že do kategorie „odpovídající aplikace“ docela spadá.
Není to nepodobné kombinace enginu v C++ a skriptování ve vyšším jazyku u her a ppodobně.
Presne tak. Pyhon je super ale snazit se ho pouzivat vsude je hrozna blbost.
Reakci Kate neres, ta si mysli ze 0day neexistuji a na jakykoliv nepopularni nazor reaguje ad hominem typu "videl si nekdy zdrojove kody numpy?" :D
co vim tak o tom se s tebou nikdo nebavil
ale klidne ti dam rad, rozhodne neber zadnej kteri si musis strkat do toho usbecka nebo to bezi na androidu nebo ios
Ano, ten komentář o backdooru v USB zařízeních jsem postřehla. Pevně věřím že takhle jednáš s jakýmkoliv USB zařízením, protože nacpat něco do firmware sériově vyráběných klávesnic nebo flashek je jistě zajímavější než do tokenů které zatím používá minimum lidí :)
A pak kdo tu útočí ad hominem, že? :)
Osobně hodnocení pod příspěvky zrovna nemusím, takže většinou nehodnotím ani jedním směrem.
@anon - zda ma Kate script nevim, ale ode mne jsi tu prace schytal -5, protoze mene ani vice dat nemohu.
@anon
Měl by ses soustředit na to podstatné a né kňourat o nějaké +
Jsem si jen overiloval ze to fakt fejkuju, mel tech svych +5, tak jsem si z nej udelal srandu a po par minutach hned negenerovano :) na takovem offtopic komentari
Prosím vysvětlit - zlaťáci mohou udělovat minusy násobené pětkou?
S tím, zda je dotyčný podporovatel, to pokud vím nesouvisí. Je to tak, že přihlášený uživatel má nějakou auru. A podle té aury se počítá počet „palců“, které dává – uživatelé s nízkou aurou tedy dávají vždy jeden palec nahoru nebo dolů, uživatelé s vyšší aurou dávají tři palce a uživatelé s ještě vyšší pět palců. Dál už to asi neroste.
OK, díky za vysvětlení (i Ondřejovi). Oba jste dostali jeden můj plus. Zároveň to asi vysvětluje prudké výkyvy v bilanci - stačí jeden karmič a najednou to vypadá, že se příspěvek (ne)líbí dost lidem najednou. Divný systém.
Palce ale neznamenají, kolika lidem se komentář líbí/nelíbí, ale mají znamenat, jak je příspěvek přínosný (kvalitní). Názor uživatelů s vysokou aurou má při hodnocení vyšší váhu. To je celé.
tak cython neni python :)
chapu ze python je cool ale cpat ho vsude je stejna blbost jako cpat javascript na server, osobne jsem teda zkousel i embedded pypy do c++ a vzdy to byl hrozny propadak co se tyka perf
cython - zkoušel jsem ho a nic moc.
Výsledný kompilát byla slušná bramboračka...
Zdrojáky jsem viděl. Než používat python jako lepidlo (velmi výstižné), tak už si to v C domastím celé.
Neber to jako pomluvu - holt jsem stará škola vychovaná ZX spectrem a vše navíc je tedy zbytečné.
Python je super na vše možné, ubastlím s ním bravurně "rychloscript", ale RT nemá co dělat.
Popravdě, použití numpy na RT jsem ještě neviděla a smysl to tam fakt nemá, mluvila jsem o numpy jako takovém. Přičemž na nějaké výpočty jako alternativa k věcem jako Matlab, případně ve spojení s pandas na chroupání velkého množství dat to fakt smysl má, prostě kombinuje výkon a rychlost vývoje.
Pokud zůstanu u srovnání, napsat celou hru v C++ včetně skriptů jde taky, ale je to zbytečná komplikace na zbytečném místě kvůli výkonové optimalizaci někde kde není vůbec potřeba.
(btw, na ZX Spectru + jsem začala)
Je uz to hodne dlouho, co jsem na to narazil, takze se toho mozna uz zbavili, ale python neumel multithreading - kdyz se udelalo nekolik vlaken, bezet ve skutecnosti mohlo jen jedno, protoze byly serializovany v interpreteru. Takze na vypocty a hry to bylo marny.
Pythonu jste asi nikdy pořádně nerozuměl. Ano, hlavní implementace Pythonu (CPython) má GIL která neumožňuje souběžný běh threadů, ale python samozřejmě má multiprocessing (více procesů paralelně) a další pokročilé concurrency modely včetně několika různých abstrakcí (concurrent, multiprocessing, threading, ...).
Tak to je hezké, ale skuteční tvrďáci to napíší pomocí děrných štítků a zmagnetizované jehly.
Každý nástroj je vhodný na něco trošku jiného a python rozhodně není nějaká hračka pouze pro rychloskripty (ale i v tom exceluje). Podívejte se kde všude se používá a pak se zamyslete jestli tomu nerozumíte vy a nebo všichni okolol
Tvrďáci používají motýly a ti nejtvrdší na to mají v Emacsu klávesovou zkratku :-D
Kde berete derne stitky? Ja uz jich mam jen par. Ale v posledni dobe (desetileti) na ne nepisu programy, ale pouzivam jako papir na poznamky.
Uz vas tu vidim, ako kodite zlozite matematicke vypocty v C. Nazor ma kazdy svoj, ale podstatne je, ze si Python zvolili matematici a inzinieri, ktori ho vyuzivaju po celom svete. Radsej nech trva beh programu o niekolko hodin viac, akoby mal clovek stravit pisanim kodu niekolko dni navyse.
numpy je iba malicka cast, nad nim su postavene dalsie kniznice, ako napr. Pandas alebo Matplotlib.
> Uz vas tu vidim, ako kodite zlozite matematicke vypocty v C.
Přednášející na MKP nám vyprávěl, že psal program tuším pro válcování trubek (trubky jsou ohnuté a po válcování mají být rovné). Prvně to napsali v MATALBu (r), výpočet trval pár dní. Po přepsání do C několik málo hodin. Doufám, že to bude dostatečně složitý matematický výpočet, i když pravda, nešlo o python.
Copak C, kamarád také něco řešil před pár lety v Matlabu, bylo to šíleně pomalé. Tak to přepsal do Fortranu. Přesné číslo zrychlení mi sice neřekl, ale prý to mělo pět nul :-D
Ale o tom to prave je, v Matlabu si to odladili a vyzkouseli a pak to zoptimalizovali na rychlost, tak se to dela. Matlab je na prototyping, jde to snadno a rychle (vyvoj, ne vypocet). Jedna vec je neco vyvijet a druha nasazeni jednoucelove aplikace. Jinak Matlab (MATrix LABoratory) je samozrejme dobrej na maticove pocty a dalsi, takze zacit delat vyvoj (tj reseni technickeho problemu) je jednoduche, a podobne je na tom Python. Takze, ne vzdy jde o rychlost vypoctu, ale o nalezeni reseni celeho problemu. Jinak neverte vsemu co Vam rikaji prednasejici, my toho nakecame :-D A pro uplnost MKP nedela "slozity matematicky vypocet", dela naopak velke mnozstvi jednoduchych vypoctu.
Jasný, chtěl jsem tím říct, že Cčko má svoje místo, ať se to jeho odpůrcům líbí nebo ne. Nevěřím všemu, na druhou stranu od doby, co mi kamarád vyprávěl, jak si jeho spolužák nechal ufiknout článek prstu na Charpyho kladivu... No, nenechám se snadno překvapit. Ten cca jeden řád mi přijde uvěřitelný.
Jo, který problém počítač neřeší použitím "velkeho mnozstvi jednoduchych vypoctu"? Žil jsem v domnění, že počítač a) umí rychle sčítat; b) umí převádět jiné problémy na sčítání; c) dělá doslova jen a pouze to, co se mu řekne.
Tak než by sis domastil to, co je v numpy, tak by ses řádně zapotil.
BTW aplikace v Pythonu pracující nad vektorovými daty a používající numpy je výkonově zcela srovnatelná s Céčkem. Ovšem s tím, že v pythonu to napíšeš mnohem rychleji.
Pobavilo :) Smutné to začne být ve chvíli, kdy člověk na podobné programátory naráží v praxi. Proč by se učili něco nového, když pracují 20 stejně a rozhodně na tom nehodlají nic měnit. K čemu jsou novější nebo specializované jazyky, když se to dá za několikanásobnou dobu nabastlit v C? K čemu verzovací systémy, když si můžu udělat každý den snapshot zdrojáků a zazipovaný uložit na lokální disk? Bohužel na takové se u nás naráží až příliš často.
Jinak nemám nic proti C, ale vytáčí mě argumenty typu, před 20 lety to nebylo potřeba, tak je to špatně. To můžem zahodit auta, protože dřív se bez nich lidi taky obešli.
C je pomerně rychlý a má dobrou podporu matematických funkcí (ne ve všech jazicích jsou komplexní čísla), gcc je snad ve všech distribucích ... Není mnoho důvodů učit se další jazyk včetně všech vstupů/vístupů (použití X11 ,syscallů ,stdio.h asi bude mimo C problém)
A taky jsem začínal v Basicu na Didaktik-m (v roce 2010)
Jo, všechno to staré je potřeba zahodit, protože teď máme "novější a lepší". A astronomické výpočty budeme dělat třeba v Javascriptu...
Auta bych nezahazoval, ta jezdila před osmdesáti lety stejně jako dnes, ale bez elektrického ovládání zrcátek a připojení k Internetu ;-)
Bohužel Tiobe index trpí tak velkými výkyvy, že nemá smysl ho brát moc vážně. C se za poslední tři roky zhouplo ze 17% na 6%, teď je na 15%. VB .net vyskočil meziročně z 2% na 5.3%.
Co budete psát, až za rok bude Python na polovině?
Tak isto cisla by bolo treba okomentovat Java 17% C 15% Pyton 7.6% C++ 7.4% Pyton je treti ale vela straca na 2 miesto a rozdiel od stvrteho C++ je 0.2
Když vyhraješ bronz v běhu, jsou detaily taky pro většinu lidí nepodstatné.
TIOBE index neni zebricek pouzivanosti programovacich jazyku.
Nikdo si neda ani tu nejmensi praci zjistit si pouzitou metodiku a zbytecne pak rozviji plane debaty.
1. Diky Petr Krcmar za zpravicku
2. Diky pajac za odkaz, takze co se tyce metodiky - vypada to celkem lacine (dal jsem si tu nejmensi praci to projit).
"The ratings are calculated by counting hits of the most popular search engines. "
Prehled ruznych metodik a jedna jina metodika pro srovnani:
https://stackify.com/popular-programming-languages-2018/
https://www.codingdojo.com/blog/7-most-in-demand-programming-languages-of-2018/
3. Plane debaty se tu hodne odvijeji (rekl bych) od boje o vlastni ego, ne tolik o fakta ze zpravicky. Ke schopnosti uznat svou nedostatecnost ale clovek musi dozrat, priklady numpy, opencv ho nedonutis...
Je zbytecne se akademicky dohadovat, ktery programovaci jazyk je nejlepsi, jedine co se pocita jsou vysledky. https://codefights.net/ :-)