Vlákno názorů k článku
RMS protestoval na MIT proti ATI
od pkm - Správně. Někdo prostě musí dělat "špinavou práci" a...
-
Jan Pechanec <jp at devnull dot cz> (neregistrovaný)ale urcite by existoval... Pred Stallmanem nebyla tma. Myslim ze tohle je jedna ze situaci "kdyz prijde doba neco vymyslet, tak se to vymysli". Coz samozrejme v zadnem pripade nesnizuje zasluhu tech, ktery se do historie nakonec zapisi jako prvni.
napr. viz Open Sources: Voices from the Open Source Revolution
http://www.oreilly.com/catalog/opensources/book/kirkmck.html
h. -
www (neregistrovaný)rms je nepritel sysadminu, takze i muj ;-)
info su:
Why GNU `su' does not support the `wheel' group
===============================================
(This section is by Richard Stallman.)
Sometimes a few of the users try to hold total power over all the
rest. For example, in 1984, a few users at the MIT AI lab decided to
seize power by changing the operator password on the Twenex system and
keeping it secret from everyone else. (I was able to thwart this coup
and give power back to the users by patching the kernel, but I wouldn't
know how to do that in Unix.)
However, occasionally the rulers do tell someone. Under the usual
`su' mechanism, once someone learns the root password who sympathizes
with the ordinary users, he or she can tell the rest. The "wheel
group" feature would make this impossible, and thus cement the power of
the rulers.
I'm on the side of the masses, not that of the rulers. If you are
used to supporting the bosses and sysadmins in whatever they do, you
might find this idea strange at first. -
Jan (neregistrovaný)Jo, podle me to je presne ten nejpodstatnejsi problem, protoze si myslim, ze kdyby se (nedej boze) uskutecnila Stallmanova vize "osvobozeni veskereho software a intelektuallniho vlastnictvi vubec", cili FS nikoli coby alternativa ale coby jedina spravna cesta, tak ten system dojede presne na to, na co komunismus - ze lidi nejsou takovi, jak si je Velky Idealista vysnil.
-
a vy nejak vite, ze takovi nejsou, nebo si jen nedokazate predstavit, ze by takovi mohli byt? ja vam tedy nechci nahravat na to nesmyslne srovnavani rms s komunismem, ale neuspech a tragicke dusledky pokusu o realizaci komunismu a dalsich revolucnich teorii mely vzdy zcela konkretni priciny, jine nez to, ze lide obecne jsou nebo nejsou takovi nebo makovi. tvrdit, ze nemuze byt lepe, protoze na to spolecnost nema, je krutou rezignaci. kdyby to tvrdili vsichni vzdycky, nebylo by lepe nikdy.
btw, to vy asi nevite, ale spolecnost, kterou by dnesni zdejsi pragmatici oznacili za nemoznou, docela fungovala v 30. letech minuleho stoleti v katalansku. -
Jan (neregistrovaný)Ve 30. letech minuleho stoleti v katalansku pouzivali free software?
Ne, spolecnost ve 30. letech minuleho stoleti v katalansku je nam k nicemu - fungovala v konkretnim kontextu a fungovala proto, ze se tak vyvinula - rozhodne nebyla nastolena ad hoc a rozhodne neni mozne ji ad hoc nastolit dnes v teto spolecnosti - proste proto, ze zadnou spolecnost nejde proste nastolit na zaklade nejakeho konstruktu.
Nevim jaci jsou lide ve sve podstate a nikdy jsem netvrdil ze to vim - vim jen jedno: NIKDO nevi, jaci jsou lide ve sve podstate, a kazdy kdo se tvari jako by to vedel a pokousi se konstruovat spolecnost na zaklade nikoli toho, jak se projevuji nyni, ale na zaklade toho, jaci by "mohli byt", nutne selze.
Pluralita funguje jako zakladni stabilizacni princip. Vzdy, kdyz se uplatnovanim nejakeho konceptu zacnou hromadit chyby, dojde k presunu k jinemu konceptu a ke stabilizaci. To je vyvoj. Kdyz omezime pluralitu (koexistence proprietalniho a free software v ruznych variantach, koexistence ruznych pojeti svobody) a nastolime "jedinou pravdu", dojde ke kumulaci chyb a upadku systemu.
Na Stallmanovi mi vadi nikoli obsah jeho ideologie ale uz samotny fakt, ze je to ideologie. Mysli si, ze jedine jeho koncept je spravny a chtel by jej aplikovat na vcechno intelektualni vlastnictvi. To je naruseni principu plurality. Vsimnete si, ze soucasny system copyrightu JE pluralitni - copyright vam nebrani otevrit sve dilo ostatnim a sdilet je zadarmo, nebrani vam vyrabet kartu s otevrenymi drivery.
Btw, zabavnym a mnohe osvetlujicim paradoxem je uz to, ze Stallmanova GPL je postavena na copyrightu a bez nej by nefungovala - bez copyrightu byste nemel absolutne zadny nastroj jak mi zabranit vzit vas veskery GPL software, upravid dle svych potreb, zamcit jej DRM a pak distribuovat za penize a bez zdrojoveho kodu. -
Ctirad (neregistrovaný)>> Jo, podle me to je presne ten nejpodstatnejsi problem, protoze si myslim, ze
>> kdyby se (nedej boze) uskutecnila Stallmanova vize "osvobozeni veskereho
>> software a intelektuallniho vlastnictvi vubec", cili FS nikoli coby alternativa
>> ale coby jedina spravna cesta, tak ten system dojede presne na to, na co
>> komunismus - ze lidi nejsou takovi, jak si je Velky Idealista vysnil.
Ehm, Vy máte pocit, že tím, že když se kolem poloviny 90. let minulého století skoro veškerý hardware "osvobodil" od proprietárních černých skříněk (apple, atari, amiga..) a vydal se cestou zdokumentované skládačky, kde jsou jasně definovaná rozhraní a každý výrobce a uživatel si může vymýšlet, vyrábět s stavět svoje PC jak mu to nejlépe vyhovuje, že tím vznikl nějaký komunizmus? -
Ctirad (neregistrovaný)V atari i amize jsem se dostatečně vrtal (mnohdy i s pájkou v ruce), takže o nich vím celkem hodně. Dokumentace sice k ledasčemu byla, ale ten systém byl navžený jako uzavřený s naprosto minimálním možností rozšíření (a pokud možnost byla, byla obvykle nekompatibilní i mezi jednotlivými modely stejného výrobce). Bastly vkládající se pod procesor nebo na vyvedenou sběrnici nepočítám jako standardizovanou možnost rozšíření.
-
Uzavřený system s naprosto minimálním možností rozšíření si tedy představuju trochu jinak, než svoje amigy s přidanýma síťovkama, zvukovou a grafickou kartou, scsi řadičem, kartou s rychlými seriovými (+paralelním) porty a koneckonců i s deskou s procesorem, to vše vyrobeno jinými výrobci, než samotná amiga. Jste si jistý, že jste se s tou pájkou v ruce hrabal opravdu v amigách? -
Ctirad (neregistrovaný)Vyrobeno jinými výrobci, ale přesně navržené na konkrétní model (a často i revizi) počítače a nabastlené způsobem, se kterým původní návrh nikdy nepočítal.
Já jsem si svého času dobastlil do amigy 500 ledacos (interní IDE rozhraní s diskem, poněkud svérázné rozšíření paměti, overclocking CPU, obligátní přepínač ROM..) a o tom, co jsem viděl a něco z toho i dělal v osmibitech radši ani nemluvím (1 i více MB RAM, IDE, SCSI, harddisk s emulací disketovek, stereo, síť, USB, zvukový čip z úplně jiného počítače, úplně jiný procesor..). Stejně tak dobře se dá modifikovat a tůnit vpodstatě cokoliv, od mobilu přes herní konzoli až po A/V komponenty a koneckonců i auta.
Z toho ale nijak neplyne, že ty zařízení byla navržená jako modulární. To už bych mohl rovnou říkat, že jakýkoliv binární program je opensource, protože si ho můžu otevřít v disassembleru a opatchovat. -
Biktop (neregistrovaný)V dobách kdy jsem si hrál s osmibity a s Amigou sice USB ještě nebylo, ale to je jedno - spousta lidí si s tím hraje v podstatě dodnes.
Černá skříňka je pro mne přesně ta věc, v níž se šťourat nemůžu, protože o ní nic nevím. Není k ní dokumentace. Což, jak jistě uznáte, pro Amigu neplatí.
BTW zase bych to tolik nedramatizoval - na většinu toho, co jste uváděl, nebylo třeba zasahovat přímo do počítače, stačilo udělat zásuvný modul. -
Ctirad (neregistrovaný)V tom případě žádná černá skříňka neexistuje, protože šťourat se dá úplně ve všem. I v hardware, založeném na jednom jediném nezdokumentovaném čipu se dá analýzou vstupů a výstupů dojít k funkci a pak ten brouk odpájet a nahradit vlastním jednočipem, FPGA nebo tak něčím.
Takže kde je podle vás ta hranice? Opakuji svůj příměr s binárním programem, který je sice možné upravovat v dissassembleru (a mnoho lidí to dělá), ale přesto to není opensource, protože tak nebyl zamýšlen. Stejně tak u těchto počítačů nebylo zamýšleno, aby se do nich strkaly jiné procesory, řadiče a jiná rozšíření, přestože technicky to možné je mnoho lidí to dělá.
A když už se bavíme o starých počítačích tak věřte tomu, že mnohá stávající dokuemntace k jejich různým zákaznickým čipům vznikla právě analýzou a nikoliv tím, že jí výrobce uvolnil. V některých případech není ani dnes dokumentace natolik kompletní, aby umožňovala vytvořit 100% kompatibilní repliku nebo emulátor. -
Biktop (neregistrovaný)No ano, ale o tom to celé je. Ty počítače nebyly určeny k takovému rozšířování, jako jste například Vy dělal. Ale přesto byla k disposici dokumentace na takové úrovni, že bylo možné k takovým změnám přistoupit. Tedy kompletní dokumentace k některým zákaznickým obvodům 100% není dodnes, to je fakt, ale to, co k rozšiřování určeno bylo, tj. různé expansion sloty, user porty a podobně, to bylo zdokumentováno na takové úrovni, že nebyl problém vytvořit si vlastní rozšiřující modul.
Naproti tomu, architektura PC je od začátku koncipována modulárně, ale přitom někteří výrobci odmítají zveřejnit specifikaci rozhraní svých modulů, takže je tahle modularita fakticky omezena, někdy až pod úroveň zmiňovaných Amig a podobně. Je to nakonec špíše iluze nějaké modularity. -
Vyrobeno jinými výrobci, ale přesně navržené na konkrétní model (a často i revizi) počítače a nabastlené způsobem, se kterým původní návrh nikdy nepočítal.
Člověče nešťastná, slyšel jste někdy cosi o Zorro slotech? Ty byly společné pro více modelů amig (a daly se jimi vybavit i Amigy 1200, které je původně vůbec neměly, sám jsem měl v provozu jednu takovou, spolu s A4000)...
On se jaksi vývoj amig nezastavil u těch Vašich A500, víte... -
Jan (neregistrovaný)Ne, nemam - proc bych mel?
1. K tomu ty vyrobce donutil trh, ne zadny aktivismus.
2. Nejsem si vedom toho, ze by se nekdo snazil bojovat proti "proprietalnim vyrobkum" nejakym bojem za svobodu proti proprietalnim vyrobcum - zadne konfrontacni kampane nepamatuju.
Fandim vsem, kteri prosazuji FS tim, ze prosazuji jeho konkurencni vyhody oproti uzavrenym vyrobcum v trzni soutezi. -
Ctirad (neregistrovaný)O tom posledním odstavci to ale přesně je. Krásnou ukázkou je embedded oblast. Třeba wifi APčka a měrovače za pár stovek, co toho díky linuxu umí stejně nebo i víc, než cisco za tisíce $. Jenže ve chvíli, kdy by značná část klíčových ovladačů byla jenom proprietární a pro x86, tak sbohem takováto zařízení, sbohem openwrt, sbohem linuxové mobily, sbohem chytré walkmany, PVR a settopboxy, sbohem PDA. Prostě jedna z největších konkurenčních výhod FS OS, portabilita, by byla v pytli. A předtím RMS varuje a má pravdu.
Schválně zkuste nějakému majiteli powerbooka s nvidií vykládat něco o tom, jak tato firma dělá výborné ovladače pro linux, když pro "jeho linux" žádné ovladače neexistují. Totéž novější brouky od ATI.
