Názory k článku
Servery Spotify přechází z Debianu na Ubuntu
-
Předpokládám, že hlavní důvod je podobnost. Přechod z Debianu na Ubuntu je přece jenom výrazně jednodušší než přechod na RHEL. Kdyby běželi na CentOSu a potřebovali podporu, tak by zase s největší pravděpodobností přešli na RHEL a ne na Ubuntu.
Těch přechodů z Debianu na Ubuntu v produkčních nasazeních je v poslední době opravdu hodně. Přijde mi, že z Debianu se stává taková konzervativnější Fedora deb světa. Černá práce se odvede tam, ale smetanu už slízává někdo jiný a to už nyní i na serveru. -
Ano, pletete se. Debian je finální produkt - operační systém, linuxový kernel ne. Jinak já vám neútočím na to vaše Ubuntu. Jenom poukazuju na to, že Debian je očividně čím dál více vytlačovaný svými deriváty a to i v jeho dosud nejsilnější oblasti (serverech) a pomalu se přesouvá do role dělníka, který slouží pro stavbu jiných finálních produktů, než že by sám jako finální produkt používal.
-
Ľubomír Mlích (neregistrovaný)
> Debian je finální produkt - operační systém, linuxový kernel ne.
Zvláštní je, že Ubuntu je taky finální produkt, ale vzniká z něj dál například Linux Mint a další odvozené distribuce. Proč nevznikají přímo z Debianu, když teda tam je odvedena veškerá práce a ti co dělají na Ubuntu jenom lízají tu smetanu?>> Černá práce se odvede tam, ale smetanu už slízává někdo jiný a to už nyní i na serveru.
> Jinak já vám neútočím na to vaše Ubuntu. Jenom poukazuju na to, že Debian je očividně čím dál více vytlačovaný svými deriváty a to i v jeho dosud nejsilnější oblasti (serverech) a pomalu se přesouvá do role dělníka, který slouží pro stavbu jiných finálních produktů, než že by sám jako finální produkt používal.
Imho ti, kteří Debian staví po tom ale sami touží. Licence pod kterou své dílo vydávají to umožňuje a přímo k tomu vyzývá. Co je na tom špatně?Díky za vysvětlení.
-
"Proč nevznikají přímo z Debianu, když teda tam je odvedena veškerá práce a ti co dělají na Ubuntu jenom lízají tu smetanu?"
Podsouváte mi něco, co jsem neřekl. Ano, většina práce, která stojí za Ubuntu a Linux Mintem, se dělá v Debianu, nikde jsem ale nenapsal, že ty deriváty nemají žádnou přidanou hodnotu.
"Imho ti, kteří Debian staví po tom ale sami touží. Licence pod kterou své dílo vydávají to umožňuje a přímo k tomu vyzývá. Co je na tom špatně?"
To jistě ano, ale pro člověka, který pracuje na linuxové distribuci, je IMHO primární motivací ten finální produkt. Je jistě pěkné, že je distribuce používaná jako základ dalšími, ale vsadím se, že většina vývojářů Debianu by si přála, aby co nejvíc uživatelů používalo přímo Debian. Tento trend tak může mít dost zásadní vliv na charakter komunity a distribuce a netvrdím, že by Debian nemohl bez přímých uživatelů fungovat. Pokud se do jeho vývoje zapojí jako do svého upstreamu subjekty, které z něj čerpají, a zůstane tam dostanek lidí, pro které je atraktivní vyvíjet "jen" platformu pro ostatní, tak to může fungovat pěkně.
-
Ľubomír Mlích (neregistrovaný)
> Podsouváte mi něco, co jsem neřekl. Ano, většina práce, která stojí za Ubuntu a Linux Mintem, se dělá v Debianu, nikde jsem ale nenapsal, že ty deriváty nemají žádnou přidanou hodnotu.
To jsem nechtěl, omlouvám se. Kdybych ale chtěl tvrdit, že 'většina práce, která stojí za Ubuntu a Linux Mintem, se dělá v Debianu', zamyslel bych se nad tím, čím můžu toto tvrzení podepřít. Třeba nějakou statistikou počtu řádků změněných ve zdrojových kódech jednotlivých projektů za určité období - ovšem otázka je, jestli by to bylo vypovídající. Třeba by to byl námět na dost kontroverzní článek, aby byl zajímavý :)
Takto to vypadá jako očerňování, přestože to tak možná myšleno nebylo. Ale to já, ani jiný čtenář, tak snadno nepozná.
> Pokud se do jeho vývoje zapojí jako do svého upstreamu subjekty, které z něj čerpají, a zůstane tam dostanek lidí, pro které je atraktivní vyvíjet "jen" platformu pro ostatní, tak to může fungovat pěkně.
Nemám vůbec šajnu kdo všechno do Debianu přispívá, ale když jsem tudle četl nějaké zprávy o složení komise, která měla rozhodovat o tom, jaký bude primární init systém v Debianu, tak někteří lidé na diskuzích křičeli, že tři ze sedmi členů komise jsou placení Canonicalem. Jeden byl tuším bývalý zaměstnanec Canonicalu, druhý bývalý vývojář init systému, který propagoval Canonical a tak. Z tohoto bych udělal dost možná příliš odvážný závěr, že Canonical k vývoji Debianu přispívá, když ne jinak, tak rozhodováním v komisích :). Myslím si, že se o vývoj Debianu minimálně zajímají a když by se jim zdálo, že dochází k nějakým problémům, tak můžou zkusit nějak zasáhnout nebo začít používat jako základ jinou distribuci.
-
"...zamyslel bych se nad tím, čím můžu toto tvrzení podepřít. Třeba nějakou statistikou počtu řádků změněných ve zdrojových kódech jednotlivých projektů za určité období - ovšem otázka je, jestli by to bylo vypovídající."
Petr Krčmář tu několikrát zmiňoval statistiku, podle které je 94 % balíčků v Ubuntu převzato z Debianu, což je jeden, byť ne jediný, z relevantních ukazatelů.
-
msmucrBronzový podporovatelVím, že nechcete.. ale přeci jen pro jistotu :-)
http://www.dummies.com/how-to/content/the-spotify-cache.html
Obsah adresáře je opravdu převážně cache.. již přehrané skladby a ty, co jsou označeny pro off-line použití se znovu netahají z webu. Což mi přijde docela fajn např. pro použití s notebookem na cesty atp.
Velikost se pak dá nastavit v preferencích.
Donedávna byl obsah lokální cache navíc používán pro další sdílení s ostatními uživateli (p2p), ale podle všeho to v posledních verzích klienta odstranili... http://techcrunch.com/2014/04/17/spotify-removes-peer-to-peer-technology-from-its-desktop-client/
Jinak pokud to vadí, dá se samozřejmě vždy použít webový klient.Osobně mi výchozí hodnota 2GB vůbec nevadí (i vzhledem k průměrné velikosti harddisků).
