Většina lidí ten rozdíl nepozná, většina lidí si to pustí na špuntech, kde to z principu bude mimo jejich rozsah, většina lidí to bude přehrávat přes bluetooth, kde to projde zase jinou kompresí...
A to je právě problém dnešní doby - jak to někdo trefně označil, "dementizace produktů". Všechno se přizpůsobuje nekvalifikované/lhostejné/pohodlné většině a ostatní mají smůlu. Za tohle pro Spotify palec nahoru.
Pozna. A i dnesni izolovane nebo NC spunty jsou pomerne kvalitni kde poznate alespon spatnou praci zvukare. U BT lze pouzit na prenos jine kodeky nez SBC jako napr. LDAC ktery je bezeztratovy. Dale muzete pouzit APTx (ruzne ztratove subvarianty az k bezeztratove).
Co ale bezpecne srazi kvalitu je spatny zdroj. Rada streamovacich sluzeb nema kvalitni puvodni zdroje.
11. 9. 2025, 11:24 editováno autorem komentáře
Vždyť je to nesmysl, bez ohledu na ohebnou definici “kvality”, ani ty nejlepší špunty do uší nemohou z podstaty zahrát celý rozsah, zcela mimo rozlišovací schopnosti si můžete akorát tak hodit korunou, jestli to zmastil zvukař, nebo se to snaží “zašumět” kontra, natož subkontra oktávu, nedejbože řešit důraz a dynamiku i skryté detaily. Plné rozsahy se začínají řešit u špičkových studiových sluchátek a reproduktorů, které ovšem nejsou ztělesněním masové produkce.
Špunty patří mase, kde je vlastně úplně jedno, jak moc špatně ta šumítka hrají, protože na tom ani za mák nezáleží a tvrzení, jak dobře “vytočená” mp3 hraje není nic výjimečného.
Jenomze tady nejde ani o rozsah dynamický ani frekvenční. Tady jde treba o linearitu, jak zní jednotlivé frekvence, separace kanálu atd. I repro s lepšími papirovymi parametry muze znít mizerne ( i po rozehrani)
Do toho bych si dovolil trochu jako hudebnik kecat. Mam doma celkem slušnou audio výbavu vc monitoru a studiovych sluchatek a obcasny přístup do studia. Jinak jako monitory mj. Vedle b&w užívám Focaly ( zdravím tri vcelky:-). Mix na monitorech a sluchátkách ma svá specifika. Prakticky nikdy nejsem spokojen s nahrávkou varhan nebo složitých kombinaci klasické vs moderni nastroje.
Porovnám-li špunty z počátku 90 let s těmi co si dnes koupíte treba od mainstream Sony v bezne cenove hladine tak 5-7kkc tak je to nebe a dudy.
Jako clovek co cestuje se i já musím spokojit se špunty na poslech. Pokud na spuntech zjistím že nekdo neco zmastil je to sice už závazná chyba ale fakt ze to narozdil od starych špuntu zjistím je pozoruhodný. Beru to jako poznamku k poslechu v klidu na lepsi audiosoustave v klidu. Drive bych špunty vůbec nebral v potaz.
Na to jaké mají špunty z podstaty fyzikální omezeni z hlediska reprodukce zvuku znějí dnes překvapivě dobře.
Na chrastítka z 90 let staci tak akorát na generovaný pop pro pubertální vyrostky s kulturním přehledem chrousta. Nepoznáte nic, zvuk zdeformovany, orezany na všechny strany.
11. 9. 2025, 12:47 editováno autorem komentáře
Tak zase jestli za "standard" považujete špunty do uší za pět až sedm tisíc, ano, na těch to poznáte skoro určitě pokud nejste ignorant anebo hluchý. Ale řekl bych, že on měl na mysli špunty v cenové hladině tak zhruba pětinové. A tam to fakt moc poznat nebude.
11. 9. 2025, 13:31 editováno autorem komentáře
"Do toho bych si dovolil trochu jako hudebnik kecat."
Chtěl bych si trochu rozšířit obzory. Když posloucháte na cestách, jste v tichu nebo ty špunty pozadí odizolují či přehluší?
Nejsem odborník a mám pocit, že hudbu nevnímám jen ušima ale některé frekvence i zbytkem těla. Také mám rád, když jsou do poslechu zapojeny i vnější části uší, takže raději poslouchám zvuk z reproduktorů a tam záleží i na uspořádání místnosti. Proto od špuntů žádný velký akustický zážitek nečekám i kdyby byly sebelepší.
Pro mě je hlavní, když mi hudba "chutná", což nedokážu dobře popsat. Kdybych to měl srovnat s textem, zašuměná hudba je pro mě jako text bez diakritiky; falešná hudba je jako text s hrubkami a nudná hudba je jako text bez obsahu. Nejsem zvukař, tak mi horší kvalita zvuku tolik nevadí :-)
Cokoliv mimo nastroje v prislusnych prostorech je kompromis vzdy smerem dolu (vyjma elektronicky generovanych zvuku). Ja posloucham hudbu ne od toho abych se ukajel nad soustavou za miliony (protoze je to stejne scam na takyhifisty) nebo cekal tri tydny nez se dostanu ke svoji velke audiosoustave. Hudba ma u mne vice ucelu. Analyticky, emocionalni,pozitkovy, mysl povzbuzujici, odpocinkovy a pak trochu podradny odhlusujici. Nikdy ji neposloucham jako sum pozadi. Ne pro vsechny ucely je vhodny jeden reprodukcni pristroj. Kazdy nastroj ma zkratka sve pouziti. Nedokazu si predstavit ze bych tri tydny si neco neposlechl nebo aspon nezahral na nastroj.
Nebudu na cestu nebo na chatu tahat studiove monitory abych pak zjistil ze ani po kalibraci na mistnost neni akustika idealni. Tahal jsem vetsi uzavrena sluchatka ale ty jsem uz tolikrat ponicil ze jsem downgradoval na spunty. Otevrena sluchatka zas obtezuji okoli a ja nerad nekoho obtezuji.
Zkusme si to pripodobnit k dopravnimu prostredku. Nekdy letate letadlem, nekdy autem,vlakem a nekdy jezdite na kole a nekdy jdete pesky. Vse ma sva specifika.
Vždyť blábolíte a lidé to lajkují, hudebníku.
Když vám ta bezeztrátová hudba dorazí do zařízení, tak ji systém rozbalí, protáhne mixérem a zabalí do BT kodeku.
Takže chrochtat si nad zvukem z BT sluchátek telefonu jako by šlo o CD z věže je naprosto mimo.
Nesmysl o „bezztrátovém“ LDAC ani nestojí za komentář.
Tyhle echo chambers (jak se slušně řekne dutohlav?) jsou morem diskusí.
Kvalitní modrozubová sluchátka pojedou přes aptX HD dost běžně což sice, ano, opravdu nebude CD kvalita ale nijak špatné už to také opravdu nebude. A LDAC sice není úplně bezstrátový, ale ten už by, myslím, vyžadoval dost cvičený sluch abyste to s tím jeho megabitovým datovým tokem poznal. Takže klid.
Nevím odkud jste vydedukoval ze si chrochtam nad zvukem z BT sluchatek. Dále nevím kde jste vydedukoval ze pouzivam sluchatka výlučně s telefonem ( jen obcas ). Nechrochtam. Ale na to ze jsou to obyc špunty za pětku maji pres limitace poměrně dobrou kvalitu zvuku. Na to ze to jsou jen špunty. Ve smyslu jsou poslouchatelne proti tomu odpadu co kdysi býval.
Je to etalon nizsi podlouchatelne kvality na cestach kde jestliže slyším chyby nahrávky je prace opravdu špatně odvedena
Chrochtam si nad zvukem z analogivych studiaku, senheiser nebo starych akg sluchatek.
U aptx je poslední kodek bezstratovy. U LDACu temer nerozlisitelny ale jo dostal jsi mne. Ten rezany megabit mne fakt staci!
Mixerem to prohání mozna tak na droidu ale používám zarizeni a vlastním audio stackem co pokud muze resampling nedělá ani jiný zbytecne procesing nedela pokud nemusi. To je hlavní mor androidu a důvod proč na něm neposlouchám ( než si to google opravi).
Jný problém ktery tam vidím je nestabilni delay, jitter a packet loss. Tohle je mnohem mensi problem u celého digi řetězce kdyz je na kabelu. Natož ve vzduchu kde se podmínky radia dynamicky meni. Kdyz poodejdu dal tak uz se přepíná na ztrátové kodeky
Tady je opět spatne pochopení zprávy ze jit niz můžu vždycky, ale je dobre mit moznost jit výše až budu tam jde je lepsi audio.
11. 9. 2025, 19:50 editováno autorem komentáře
Zase kilotuna zavádějícího textu. ¯\_(ツ)_/¯
Jediná smysluplná změna u Bluetooth audia je LC3.
Celý AptX je humbuk, bezdrátová verze bezkyslíkaté mědi. Každý udělá lépe, když místo slintání nad LDAC použije SBC.
Hodně štěstí s přenosem 1411 kbps přes Bluetooth. Zážitek bude jistě vrcholně audiofilský. Doporučuju postroj, ve kterém převáželi dr. Lectera.
Článek 6 let starý. Kde porovnavali aptx lossless? Aha on v té době ještě nebyl.
U BT 5.x by neměl být takovy problém. Pokud člověk neočekává dobry poslech v metru, letadle či vlaku.( jde mu chcipe casto i bezny SBC. A hlavně mobil mit blízko u sebe. Bt ma velky problem v zaručených prostředích. Holt treba takovy bitevní tank... s tím problém nemá -)
Chápu tedy ze verejne pisete ze Qualcomm lze a ze vy mate pravdu?
Qualcomm jinak totiz poladil Iinkovou cast BT pro spolehlivější 1.2Mbit prenos a proto aptx lossless funguje jen mezi jeho čipy. Mimo jeho ekosystem jsou jakékoliv snahy zbytecne.
Muzete zbytek technicky vice rozepsat?
Treba na ktere platforme bt audio prochazi mixerem a v ktere casti stacku dochazi k preprocessingu audia za jakych predpokkadu nedojde jen k prebaleni a paketizaci streamu pri jakých podminkach? Tohle mne fakt zaujalo :-) Protoze tech audio subsystemu na operacnich systémech mame hromady vcetne jejjch parametru.
Testoval jsem to podrobně, když jsem si pořídil telefon bez jacku, a rozdíl mezi SBC a AptX / Ldac je rozhodně slyšet! SBC je prostě zamlžené a na hifi poslech nevhodné. Ldac je znatelně lepší i v té nejhorší 330kb/s verzi. Jsem rád že možností losless Spotify ubude konverze že z jednoho ztrátového formátu do druhého. S dobrým bluetooth receiverem zapojeným do aparatury je už možné mít doma z telefonu přes bluetooth ze Spotify velmi kvalitní poslech.
"Tady jde treba o linearitu, jak zní jednotlivé frekvence, separace kanálu atd".
Do teď jsem nevěděl, co všechno musím znát abych si mohl pro radost poslechnout hudbu.
To je pouze vaše interpretace. Ve skutečnosti je to důležité jen pro lidi s vice analytickym přístupem k věci co potřebuji poukázat na urcite problémy.
Vy jako uživatel řešíte jen hraje dobře / hraje špatně v porovnáním A a B.
U auta jako uživatel taky neresite údaje sledované řídící jednotkou motoru. Ale jsou pro vás důležité jako automechanika který řeší problém uživatele - auto jede špatně.
Berte to tak ze spatne audio vám dokaze zkazit "hudbu pro radost" pokud jste ho slyšel předtím kvalitněji.
Některé nahrávky ale mají ale tak špatnou kvalitu na začátku ze je to v podstatě jedno. U některých stylů je i 64bit MP3 mono příliš dobrá kvalita :-D
Problém vaší úvahy spočívá v tom, že on naprosto nikde nepsal, že musíte. To jste si do toho klasicky doplnil vy.
Ale z principu dostanou vernejsi zvuk. Ja jsem audio-hluchy, rozdil nepoznam, ale ten pocit ocenim :-)
No... je dobre mit tu moznost :-) Do režimu plechovka lze přepnout kdykoliv.
Treba poslech na repraku mobilu je uz multigeneracni problem hluchoty.
Já si to typicky pustím přes bůhví jak starý bluetooth v autě na dálnici, takže si na nějakou extra kvalitu stejně hrát nemůžu.
Ale přesně jak píšete, do režimu plechovka se můžu vrátit vždycky, nechápu, proč by mi mělo vadit, že dostávám kvalitnější zdroj. Dat to žere směšně málo (dneska mají flatové tarify běžně neomezeně dat omezenou rychlostí třeba 10Mb/s, to nějaký FLAC nevytrhne), maximálně to může, teoreticky, zvyšovat spotřebu telefonu při přehrávání.
Vacsina ludi nech si robi co chce ... ja spotify pocuvam aj doma na studiovych monitoroch. Tam celkom ocenim moznost mat bezstratovu kvalitu, kedze na tom pocut naozaj vsetko ...
Bluetooth nie je problem. Napr aptX kodek zvlada aj bezstratovy prenos zvuku cez bluetooth.
Moje 10 let stare auto asi nema AptX. A laptop s Ubuntu, myslim, taky ne. Sluchatka jich umi spoustu, zkusim se schvalne nekdy podivat, jakym kodekem si s tim laptopem povidaji.
U toho aptX je potřeba specifikovat, jaký přesně kodek myslíte, protože to je rodina kodeků. Původní aptX kodek je původně z 80. let a celkem mizerný, nemá smysl ho používat, protože i AAC, které dnes umí každé Bluetooth zařízení kvůli iPhonům, produkuje lepší výsledky. A i stařičké SBC, které je dnes na Linuxu podporované s datovým tokem až 510 kbps, je v tomto datovém toku srovnatelné. Novější generace jako aptX HD a aptX Adaptive už jsou na tom lépe. Nicméně jsou to patentově chráněné kodeky typicky svázané s konkrétním chipsetem (protože je vyvíjí Qualcomm). Existují jiné, srovnatelně kvalitní kodeky, otevřené a bez patentové zátěže.
Problem je v tom ze reálně záleží jak je zarušené prostředí a na cem se dohodnou zarizeni za daných podmínek radia. U aptx je dost problem najit co umi aptx lossless. A pokud ho najdete neni zaručeno že vám udrží ten kodek po metru a půl vzdálenosti.
Naštěstí ty exkrementy co obcas padaji ze studií si kolikrat ani sbc nezaslouží.
Ano, je to tak. To už jsem tu chtěl napsat, že se lidi ohání téměř bezztrátovostí LDACu, ale mám vyzkoušené, že v režimu nejvyššího datového toku (990 kbps) běží málokdy. To fakt musí člověk sedět metr od zdrojového zařízení a nebýt v zarušeném prostředí. Většinu času to běží na 660 kbps a někdy to padá až na 330 kbps a to už ta zvuková kvalita citelně degraduje.
On ten aptX kodek (a je jedno jaký konkrétně) není zdaleka ta rozšířený, jak tady někteří v diskusi tvrdí. Reálně po něm není moc poptávka. iOS ho neumí, což tu celkovou poptávku do značné míry determinuje. Bluetooth zařízení, která nejdou po nejvyšší kvalitě, si vystačí s SBC a AAC, protože to je co, co umí jak iOS, tak Android. Ty high-end zase pokrývají LDAC a ALAC (opět kvůli iOS). aptX je tak takový přílepek k chipsetu Qualcommu. Pokud jej nějaká sluchátka podporují, znamená to, že si jejich výrobce vybral chipset od Qualcommu, ale nebylo to kvůli aptX, to dostal jako přílepek. A chipsety od Qualcommu zase tak rozšířené ve sluchátcích nejsou. Sony je nepoužívá, Apple je nepoužívá. Troufal bych si tvrdit, že jsou v citelné menšině.
Jinak mě zvuk přes Bluetooth neuráží. U kvalitních sluchátek tedy. Mám Sony WH-1000XM4 a celkem mě ten jejich projev baví. Ale nesmím mít přímé srovnání, protože jak vezmu drátové AKG s kvalitním DACem a pustím si to samé, je to zase úplně jiná dimenze. To na jednou slyším detaily, které na WH-1000 prostě neslyším, a to byla sluchátka svého času za 10 tisíc.
Afaik qualcomm skoncil u sony sluchatek s 1000XM3 kde mel prvni ztratovy aptx HD . Pak uz asi sel k jinym cipum (lowcost).
U 1000XM sluchatek je mozne otestovat zvukove rozdily mezi BT a pripojenim pres jack. Ted uz netusim jestli jde vyradit zesilovac a mit je jen jako pasiv.
Bohuzel se tam velmi neprijemne projevuji dve veci - plastova uzavrena konstrukce sluchatek - jde ten efekt odrazu plastovych bedynek. A NC srazi kvalitu prednesu - zvuk je mene vyrazny. Jinak asi nejlepsi rada dostupnych NC sluchatek co se tyce audia. Bohuzel konstrukce je takova mene odolna (obal je must have). Coz by nevadilo kdyby pristup k nahradnim dilum nebyl "typicky_sony".
Zajimave, mohl by ses prosim podelit, jak monitorujes aktualni bitrate? Koukal jsem na pw-cli, ale nevidim to tam.
Před pár lety mi jeden zákazník ukazoval nějakou vývojářskou aplikaci, která skenovala a analyzovala Bluetooth provoz v okolí a pak mi ukazoval, které lidi cestou do práce potkal a co mu to o nich zjistilo. Že prý skoro každý má zapnuté Bluetooth a není to nijak zvlášť zabezpečené. Ale už si nepamatuji, co všechno se mu podařilo z těch dat získat ani jak to analyzoval. Jen jsem si říkal, že mít ve městě pořád zapnuté Bluetooth není nejlepší nápad, pokud tedy člověk nechce být úplně Open :-)
To je v pohodě. Mam necelé 2 roky staré a Toyota ma opravdu spatne audio. Jak sluchatka z lidlu. Zlatý vaux s blaukpunktem.
Tak odflaknuty audiosystem po stránce kvality nemaji ani u škodovky. První věc vo udělat stáhnout basy aby se to vůbec dalo poslouchat.
Zřejmě je to obchodní trik co ma zákazníka navrhnout k JBL upgradu.
Ještě že v autě preferuji vypnutá hlucitka vyjma navigace.
Pozná. Stačí Marantz, bedny Bowers and Wilkins nebo Beyerdynamic 990 PRO nebo uzavřená T70, k tomu Roland Rubix a hraje to pěkně.
Konečně! Firma co odírá muzikanty ale dává bohatě sobe a velkým studiim... A vůbec , jejich koncept degraduje hudebni prumysl... tak sprovoznuje CD quality :). A zvysila hned i cenu. Na Tidal davno.. CD quality je jen zaklad. Pokud hudebnik nahraje, tak maji i 192/24. Větší část peněz zůstává hudebníkům, kvalita velká a přehlednější software..
No nejvetsi firma co odira umelce neni az tak daleko jako Spotify. Jmenuje se OSA ;-)
192/24 a to jeste treba v nezpracovanem multitracku ma vyznam jen pred konecnym mastrem. Ne u kazdeho nastroje dava smysl mit tyto parametry. U nekterych je to zase malo pripadne pouzivete dynamicky rozsah ve floatu pred finalnim mixem protoze jste v dnesni dobe liny resit nastaveni gain :-) pri nahravani.
Rada hudebniku na kvalitu kasle. Tazke dava smysl mit hudebne poklesla dila v kvalite CD coz na 80% use cases staci (nejaky ten vymasteny rap nebo michala davida staci v pohode kvalita normal kazety).
No páni,
to co píšete je trefné. Ano.. Osa je OSA zla, a to doslova. Právník kterého nikdo nevolal ale stejně se vám "vetře do futer" Jsem hudebník, byl jsem v pár studiích a teď si nahrávám sám doma.
A ano. 192/24 je asi nejlepší na nahrávání. A ve finále to vyrenderovat do 96/24. CD kvalita má problémy s výškama. Nejvíc s činelama. A například zpěv a Basa... ta velké rozlišení nepotřebuje.
Každopádně cokoliv v 88.2/24 + se počítá. I na slušných sluchátkách ale ne hifi... to je poznat.
Je to jakoby hlubší a čistší. Činely krásně krystalické a zpěv i když zapadá (naschvál, a hlavně západní tvorba), tak se více prosadí. Pokud teda..jak tady nekdo psal.. to někdo nenahrává na prasáka.
Zjevně patřím mezi lidi bez tvz. "absolutního sluchu" nebo ho možná mám a je mi to jedno. Tak se ptám proč to vůbec to vůbec řešíte. To jako že další frekvence vám aktivují "další slastné centra mozku" a tvoří to " vyšší slastné vjemy" nebo proč to řešíte?
To nemusí být ani žádné další frekvence, stačí jen mít někde indikováno, že je to teď bezztrátové.. :)
Ale nechci být zbytečně sarkastický, v podstatě v tomhle ohledu dorovnali paritu s podobnými službami (Apple Music, TIDAL, Qobuz, Amazon Music..). A pokud to někomu udělá radost a nechce mít sebemenší pochybnost, jestli tam nedochází k nějakým artefaktům ze ztrátové komprese, tak proč ne.
Navíc to možná těď může někomu pomoct zkonsolidovat předplacené služby, pokud jich měl třeba doteď víc a tohle jim u Spotify chybělo.
např. Spotify má pravděpodobně největší katalog lokální hudby, dobře jim funguje Spotify Connect (plynule pokračujete na jiném zařízení tam, kde jste předtím skončil) a je tam široká kompatiblita s mnoha zařízeními (a alternativními klienty).
Mají tam také podcasty, takže nemusíte nutně používat další appku.
A běží to skoro ve všech zemích (narozdíl třeba od Qobuzu) atp.
Díky rozšířenosti mezi lidmi (co si posílají odkazy) je poměrně velká pravděpodobnost, že třeba děti budou chtít právě Spotify (s family tarifem).
Ale do teď neměli ten "Losless", přestože o tom dlouho mluvili, takže si třeba někdo na lepší poslech (v obýváku) doteď předplácel i jinou službu.
Čímž neříkám, že nejsou ještě další aspekty, podle kterých se někdo může rozhodovat.. Určitě jsou služby, co jsou levnější.. líp platí umělcům, jak už tu padlo.. nebo mají třeba hezky zpracovaný katalog vážné hudby (Apple Music Classical je super).
Spíš je vám to jedno a hlavně nemáte dostatečně kvalitní zařízení. Jak jsem tu už někde psal: zdědil jsem kvalitní sluchátka, která ve své době stála nemalé peníze a ani dnes se jako použitá neprodávají zrovna za stokoruny a ten rozdíl je neuvěřitelný a nedal se přeslechnout ani kdybyste byl úplný ignorant. Teď už jsem si zvykl ale na začátku jsem se toho zvuku občas i lekal. Nepříjemné je, že tam, kde dřív nebyl mezi dobrou a špatnou nahrávku subjektivně rozdíl teď tu špatnou nelze vůbec poslouchat...
11. 9. 2025, 13:36 editováno autorem komentáře
To je nejhorsi pokud upgradujete. Uz se nikdy nechcete vratit zpatky. Starsi kvalitni audiovybaveni je pomerne dostupne pro mlade umelce a i pro milovniky hudby. Vetsinou dobre i dobre opravitelne pokud nemusite resit takove jobovky jako elektronky nebo VFD displeje.
Mne takhle kdysi vypeklo jedno CD od Nightwishe. Uz nevzpominam ktere kde byl snad i clipping. Co si budem povidat kvalita u nich byvala dost na hrane ale prislo mi to vylozene vyhozene penize. O dekadu pozdeji jsem nahravku se stejnymi chybami reklamoval u Tidalu a bylo mi sdeleno ze je to z puvodniho CD ale ze hledaji mastery.
To je pravda, mám aktuálně Marantz a Bowers and Wilkins a ve srovnání s věží JVC z Japonska je to fakt rozdíl. Prostě jsem vyrostl.
Ono je to právě naopak. Jakákoli chyba v reprodukci aktivuje centra neslastná, sprostá, agresivní apod.
Je pravdou, že (pokud to člověk slyší) dokud člověk nepozná kvalitnější reprodukci, tak je mu to jedno - taky jsme většinou začínali na kotoučáku a muselo to jít, ale v okamžiku, kdy se naučíte, že to jde i kvalitně, tak začnete vnímat každou chybu jako značně rušivou. Co na tom, že je to slyšet jen v některých místech, jakmile se jednou mozek naučí, jak ten hnus zní, tak ho začne detekovat hodně spolehlivě, a toho se už nezbavíte.
Jo, stejnou cestou si prošel i otec. Ten říkal, že za komára to fungovalo tak, že někdo propašoval vinyl ze Západu a pak se to kopírovalo na kotoučácích, oni poslouchali několikátou kopii a ještě na něčem příšerném od Tesly a jak byli spokojení. Po revoluci se dopracoval k tomu, že měl soupravu za vysoké desítky tisíc, repráky si zásadně vyráběl sám z ním otestovaných komponent a CD kvalita mu přišla málo. :)
Já si prošel tím samým v menším: koupil jsem si sluchátka AKG, zjistil jsem, že to může znít úplně jinak a otevřely se mi obzory. Zjistil jsem, že hires nahrávky ve FLACu od taťky na tom znějí mnohem lépe než moje MP3, taky jsem zjistil, že integrovaná zvukovka má hrozný zvuk, takže jsem musel pořídit kvalitní DAC. A pak aby z toho člověk vytáhl nejvíc, rozjede si bit-perfect audio nebo aspoň zajistí, zvukový server nepřevzorkovával do nižší frekvence atd. Jak se ten proces rozjede, nejde zastavit a má tu nevýhodu, že zpátky na začátek už se člověk nemůže vrátit.
Ano, to je přesně ono. Například já takto zanevřel (krom jiného) na první alba beatles, to se prostě na kvalitnějších sluchátkách a aparátu nedalo poslouchat kvůli šumu, stejně tak mě nemile překvapily záznamy vážné hudby, koncerty větších těles. Prostě ty nádechy dechů, klapání klapek, vrzání podlahy, židle, otáčení stránek dokážou zážitek úplně rozložit. V mp3 je to nějak schovaný a nepůsobí to tak rušivě.
Některé staré nahrávky mám pro zjevné nedostatky a ruchy právě raději. Kritéria mohou mít různí lidé různá...
11. 9. 2025, 23:26 editováno autorem komentáře
No mě slyšitelný šum v nahrávce vystoupil na kvalitním neutrálním aparátu a sluchátkách do popředí a prostě jsem se s tím nesmířil. Možná na poslech v běžném denním provozu, nebo jako podkres při práci, ale abych se rozvalil do křesla a zavřel oči a nasadil laple a pustil si All I've Got To Do pro potěšení, tak to bohužel nee...
Tak pořád je tam ta hranice kdy jde ještě o rozumný upgrade a kdy o nevědecké audiofilní ezo nesmysly.
Každopádně, teď jsem měla dlouho docela drahá bezdrátová sluchátka od Bose, libovala jsem si jak to má dobrý zvuk (což proti levným drátovým sluchátkům před nima byla skutečně pravda) a pak jsem kvůli potřebě nízké latence a nástrojového vstupu sáhla po kvalitnější zvukovce a Austrian Audio Hi-X60 a ten rozdíl je neskutečný.
Bose ma mizernou audio kvalitu. Na meetingy dobrý. Na audio jen o málo lepsi nez sluchátka za tisícovku. No asi taky na audiobooky nebo generovany popcrap. Ja to beru jako dražší jádru- kancelářské vybavení a spotřebka pro piloty.
11. 9. 2025, 20:09 editováno autorem komentáře
Jako, pořád jsem u té značky dost spokojená s kvalitou software třeba oproti Sony (už jen to že zvládnou BT sluchátka přes TTS odříkat jméno připojeného zařízení, Sony jen pípne a pak abych zjišťovala jestli to byl pracovní laptop, soukromý laptop, mobil nebo desktop) a noise cancelling mají taky špičkový, takže na poslech podcastů v hlučném prostředí ideální. Ale na hudbu už je moc nezvládám :)
Někdy to zaujetí kvalitou reprodukce přebije zájem o hudbu samotnou :) Což ovšem neznamená, že mám něco proti kvalitní reprodukci.
To to hranici definici audiofila. Takze pozlacený opticky konektor, demagnetizacni nastroj na CDcka a MQA certified zarizeni s sebou :-))))
Tak zrovna to co jsem jmenovala není nějaká audiofilní snobárna. Ty Austrian Audio sluchátka (trochu méně známá značka, ale v zásadě jsou to původní lidi z AKG po zavření firmy v Rakousku a převod výroby do Harmanu) stojí stejně co kvalitní Bluetooth sluchátka, slušná zvukovka taky není nic nedostupného.
Kategorie "Zaujetí kvalitou reprodukce místo hudby" jsou blázni co se cenou vybavení pohybují o řád dva jinde.
Ani ne, stačí když je člověk fanda do bastlení a slušné vybavení si může spájkovat po večerech... třeba nějaké to velmi kvalitní DPA za zlomek toho co chtějí za komerční výbavu...
Do kategorie audiofilní snobárny počítám hlavně snake oil typu zmíněných zlacených optických kabelů a obecně věci kterým se bastlíř co tomu rozumí spíš zasměje.
Akorát ve studiu se s ním nepracuje. Pouziva se až na konci u masteru. Processing by byl jinak strašný a stejně by to prošlo konverzi do pcm.
Jen pár rekordéru snad umelo nahrávání primo do dsd. Místo toho se použije širší pcm nebo float.
Další sranda je protáhnout to spdifem kdy jsou treba DoP kompatibilní zarizeni. Pokud pan neni fajnsmekr a netaha to treba I2S.
To je dojemné ale co jste tím výkřikem chtěl říci? Nebo proč by nás mělo zajímat, že vás něco nezajímá?
Máte aj ďalšie hlúpe otázky?
Proste ma spotify stratilo ako zákazníka. Až mi vyprší tento mesiac pôjdem inam. Zdražili predplatné, za to je ale bezstratové prehrávanie ....
... v Česku. V čase všeobecného zdražovania je to pre mňa prvá postrádatelná vec, ktorú mať nemusím.
Nerekl bych, ze jim to nejak zvlast trha zily :-) Zadna masivni eroze se nekona a tyhle vykriky jednotlivcu jsou ekvivalentni k plivani do more, na hladine se to neprojevi.
No tak čo poviem. Že ano?
Dodám jedno ale. Kopec firem sa už napálilo sr*ním na malé ryby. Malý kus koláča vie byť niekedy dosť veľký. Ostatne sme na serveri, ktorý sa zaoberá linuxom a ten vyrastal na malých kusoch koláča.
A ze se do Spotify neprihlasite na pozici CEO, kdyz tomu tak dokonale rozumite... ;-) Ostatne kdyz zminujete Linux - tam smerovani take neurcuji male ryby - ty naopak breci, kdyz se nejaky velky hrac (typu RedHat) proste rozhodne neco udelat po svem...
Nemám zájem se stát CEO Spotify, protože tu firmu nemám rád. Prachů ode mně za ty roky dostali dost, teď budou mít ode mně 0 EUR.
Půjdu o krám vedle. Streaming není jediná možnost.
"Hlady kvuli vam neumrou :-)"
Kvôli mne nie. Ani kvôli mne, ani kvôli mojej rodine nie, ani kvôli kamarátom mojej rodiny nie, ani kvôli kamarátom tých kamarátov nie ...
No čo poviem, v recesii zdražovať, to je vtipné. Zdražuje sa v dobrých časoch. Aj moji zubári znížili ceny ...
K tomu redhatu - O ňom sa IBM posmešne vyjadrovalo, že je to hračka pre študentov a budúcnosť sú mainframy a windows server. Teraz je Red Hat pridružená spločnosť IBM, po tom čo bol odkúpený IBM.
Tak svet se vyviji (a software taky). Zatimco vy budete tradicni otrok minulosti :-) Pointa sdeleni nicmene byla v tom, ze ani vyvoj kolem Linuxu neridi zadne male ryby a jejich vykriky na internetu.
"Pointa sdeleni nicmene byla v tom, ze ani vyvoj kolem Linuxu neridi zadne male ryby a jejich vykriky na internetu."
Tak toto si zapíšem ako vtip.
A co jste si vybral místo toho? Nevím jak na Slovensku, ale tady jsou víceméně pro jednotlivce všechny ty služby zhruba někde mezi 165 - 185 Kč a co si vzpomínám, tak jediný výrazně dražší byl francouzský Deezer.
Takže je spíš zanedbatelný rozdíl a můžou rozhodnout jiné preference (kompatiblita, katalog, prostorový zvuk, klienti, platby umělcům..), ale zásadně nijak neušetříte, pokud nebudete zkoušet postupně vytěžit ty různé slevy na začátku a pořád přecházet, než to vystřílíte.
Trochu bokem je pak YouTube Premium, který je sice za cca 200, ale má v sobě i YT Music, takže teoreticky můžete zabít dvě mouchy jednou ranou a ušetřit, jestli chcete zároveň hudební službu a videa bez reklam na všech zařízeních s vyšším datovým tokem.
Vuhrabu svoji starou kolekci hudby, častěji budu poslouchat rádio. Můžu podpořit interprety na bandcamp a novinky skouknout na youtube s reklamou.
Aha, úplně ty služby na předplatné vyřadit je také cesta. Já to pochopil jinak. Jak jste psal, že půjdete jinam, tak že jste si něco výhodného objevil.
Bandcamp je výhodný tak jak si sami zařídíte. A je to konkurence.
(Už by jsem si měl rozmyslet, či chci psát česky, nebo slovensky. Pracuji v multilinguálním prostředí a pomalu mi exploduje z toho hlava, Doufám, že nezačnu na root špráchovat)
Tak zrovna u Spotify je pro mě mnohem větší dealbreaker částka jakou i po tom zdražení platí hudebníkům. Spotify je tak velké že si skoro nemůžou dovolit nebýt tam, a zároveň z něj mají minimum.
Rozhodnutí nakupovat místo toho na Bandcamp je momentálně asi ta nejlepší (A nejetičtější) varianta, snad jen s výjimkou interpretů kteří prodávají napřímo přes svůj web :)
Ten AI slop a odmítání aktivního řešení machinací okolo fake hudebníků s mnoha účty, když třeba přes Spotify perou peníze, je taky pecka..
Já mám těch služeb několik a držím si i Spotify primárně protože family (všichni to chtěj :) + kompatibilita s alternativními klienty (librespot), co mi někde běží třeba na RPi.. ale taky mě to štve.
V domácnosti máme family subscription na Tidal a Spotify. Hudba už jen přes Tidal, ale Spotify si zvládli vybudovat téměř monopol na podcasty :/
V čem přesně ten monopol spočívá? Ano, v zahraničí si platí exkluzivní podcasty jako třeba Rogana, ale o žádném českém nevím. Po odchodu ze Spotify jsem přešel na AntennaPod a nechybí mi tam žádný podcast, který jsem dřív poslouchal na Spotify. A placené podcasty jsou taky jinde: HeroHero, Forendors...
Já to pochopil jako monopol na podcasty v domácnosti :)
Je fakt, že tam moc exkluzivních věcí úplně není ani anglicky. Ale i tak si dokážu představit, že Spotify jako podcastový přehrávač / platforma někomu může vyhovovat i přestože tam jsou stejné věci jako jinde.
Např. může být příjemné, že je to včetně muziky v jedné aplikaci se společným ovládáním, správou cache atp.. dál mají fakt nejlepší implementaci toho Spotify Connect, co pořeší kontinuitu poslechu na různých zařízeních, včetně toho že si pak to kompletně převezme přehrávání playlistu a přechozí použité zařízení (třeba telefon) se pak stane pohodlným dálkovým ovládáním.. to je užitečné i na podcasty resp. mluvené slovo.
Když už o tom píšu, tak byť to přímo nesouvisí s podcasty, tak mají na muziku fakt pěkně udělaný ten Jam.. kdy se může spojit víc lidí (od QRka, přes BT až po pozvánku) a hrát buď na jedno společné zařízení (např. BT reprák jako jukebox na párty) nebo synchonně poslouchat stejný playlist, pokud spolu nejsou na jednom místě. Už jsem nejspíš mimo rozsah, ale kdyby mi bylo třeba 14, tak nejspíš nic jiného nebudu chtít :)
Takže přestože jsem k nim kritický ve spoustě ohledech, viz. výše. Tak se rozhodně dají za lecos také pochválit a je tam přesně vidět ten odlišný fokus různých služeb.. lossless (ok, možná, počkáme pár let, tak dobře, když už to mají všichni)... synchorizovaný poslech, seamless changeover, okamžité hraní bez bufferování s adaptivním bitratem (jasně, super důležité, to musíte udělat).
12. 9. 2025, 20:04 editováno autorem komentáře
Jo, kam ty peníze ve výsledku jdou, pro mě bylo významné kritérium. Člověk by si řekl, že Spotify díky své velikosti bude mít největší úspory z rozsahu a zbude více peněz pro hudebníky, ale chová se jako příkladný monopolista, takže jim posílá podstatně méně (i násobně) než menší služby. Hudebník si nemůže dovolit nebýt na Spotify, tak proč jim platit víc, že ano... Tak raději sypou stamiliony dolarů do exkluzivních podcastů, které zase nezajímají mě. Nakonec jsem kvůli tomuto a hires skončil u Tidalu. Mezeru v hires teď Spotify částečně zaplnilo, ale druhý problém, který s ním mám, pořád trvá.
Vítám to, přechod na Tidal jsem měl hodně vysoko v prioritách, ale Spotify "mě" drží díky velmi rozsáhlému katalogu (jsem dost mimo mainstream) i nasbírané historii.
Na mobilu Flac nevyužiji, ale na stolním PC; ke kterému mám lehýnce nadprůměrné repro (M-Audio BX3), nebo používám sluchátka; rozhodně využiji. Mobil se připojuje jen k autu, nebo "vycházkovým peckám", tam to s kodeky žádná sláva nebude, ani životu baterie by asi moc dobře neudělal tak mohutný datový provoz.
Na Spotify je zajímavé taky to, že když otevřete na stolním počítači open.spotify.com, příkon počítače stoupne třeba o 25 W aniž by se něco přehrávalo.
No... ze zvedavosti jsem open.spotify.com otevrel a nestalo se... vlastne nic (meritelneho). Realne vetsi dopad ma i otevreni HomeAssistanta (primarne nejspis SankeyGraph nad Shelly, co se prekresluje kazdou chvili s tim, jak skace okamzita spotreba - co nejak i ignoruje nastaveny throttle...a procesor zacne neco vic delat). Ale realne ani to tech +25W neudela ani omylem... toho bych si i na tech datech ze Shelly fakt vsimnul, kdyz tam v souctu je "obvyklych" ~260W pri beznem vecernim provozu.