Ale nechci být zbytečně sarkastický, v podstatě v tomhle ohledu dorovnali paritu s podobnými službami (Apple Music, TIDAL, Qobuz, Amazon Music..). A pokud to někomu udělá radost a nechce mít sebemenší pochybnost, jestli tam nedochází k nějakým artefaktům ze ztrátové komprese, tak proč ne.
Navíc to možná těď může někomu pomoct zkonsolidovat předplacené služby, pokud jich měl třeba doteď víc a tohle jim u Spotify chybělo.
např. Spotify má pravděpodobně největší katalog lokální hudby, dobře jim funguje Spotify Connect (plynule pokračujete na jiném zařízení tam, kde jste předtím skončil) a je tam široká kompatiblita s mnoha zařízeními (a alternativními klienty).
Mají tam také podcasty, takže nemusíte nutně používat další appku.
A běží to skoro ve všech zemích (narozdíl třeba od Qobuzu) atp.
Díky rozšířenosti mezi lidmi (co si posílají odkazy) je poměrně velká pravděpodobnost, že třeba děti budou chtít právě Spotify (s family tarifem).
Ale do teď neměli ten "Losless", přestože o tom dlouho mluvili, takže si třeba někdo na lepší poslech (v obýváku) doteď předplácel i jinou službu.
Čímž neříkám, že nejsou ještě další aspekty, podle kterých se někdo může rozhodovat.. Určitě jsou služby, co jsou levnější.. líp platí umělcům, jak už tu padlo.. nebo mají třeba hezky zpracovaný katalog vážné hudby (Apple Music Classical je super).
Spíš je vám to jedno a hlavně nemáte dostatečně kvalitní zařízení. Jak jsem tu už někde psal: zdědil jsem kvalitní sluchátka, která ve své době stála nemalé peníze a ani dnes se jako použitá neprodávají zrovna za stokoruny a ten rozdíl je neuvěřitelný a nedal se přeslechnout ani kdybyste byl úplný ignorant. Teď už jsem si zvykl ale na začátku jsem se toho zvuku občas i lekal. Nepříjemné je, že tam, kde dřív nebyl mezi dobrou a špatnou nahrávku subjektivně rozdíl teď tu špatnou nelze vůbec poslouchat...
11. 9. 2025, 13:36 editováno autorem komentáře
To je nejhorsi pokud upgradujete. Uz se nikdy nechcete vratit zpatky. Starsi kvalitni audiovybaveni je pomerne dostupne pro mlade umelce a i pro milovniky hudby. Vetsinou dobre i dobre opravitelne pokud nemusite resit takove jobovky jako elektronky nebo VFD displeje.
Mne takhle kdysi vypeklo jedno CD od Nightwishe. Uz nevzpominam ktere kde byl snad i clipping. Co si budem povidat kvalita u nich byvala dost na hrane ale prislo mi to vylozene vyhozene penize. O dekadu pozdeji jsem nahravku se stejnymi chybami reklamoval u Tidalu a bylo mi sdeleno ze je to z puvodniho CD ale ze hledaji mastery.
Ono je to právě naopak. Jakákoli chyba v reprodukci aktivuje centra neslastná, sprostá, agresivní apod.
Je pravdou, že (pokud to člověk slyší) dokud člověk nepozná kvalitnější reprodukci, tak je mu to jedno - taky jsme většinou začínali na kotoučáku a muselo to jít, ale v okamžiku, kdy se naučíte, že to jde i kvalitně, tak začnete vnímat každou chybu jako značně rušivou. Co na tom, že je to slyšet jen v některých místech, jakmile se jednou mozek naučí, jak ten hnus zní, tak ho začne detekovat hodně spolehlivě, a toho se už nezbavíte.
Jo, stejnou cestou si prošel i otec. Ten říkal, že za komára to fungovalo tak, že někdo propašoval vinyl ze Západu a pak se to kopírovalo na kotoučácích, oni poslouchali několikátou kopii a ještě na něčem příšerném od Tesly a jak byli spokojení. Po revoluci se dopracoval k tomu, že měl soupravu za vysoké desítky tisíc, repráky si zásadně vyráběl sám z ním otestovaných komponent a CD kvalita mu přišla málo. :)
Já si prošel tím samým v menším: koupil jsem si sluchátka AKG, zjistil jsem, že to může znít úplně jinak a otevřely se mi obzory. Zjistil jsem, že hires nahrávky ve FLACu od taťky na tom znějí mnohem lépe než moje MP3, taky jsem zjistil, že integrovaná zvukovka má hrozný zvuk, takže jsem musel pořídit kvalitní DAC. A pak aby z toho člověk vytáhl nejvíc, rozjede si bit-perfect audio nebo aspoň zajistí, zvukový server nepřevzorkovával do nižší frekvence atd. Jak se ten proces rozjede, nejde zastavit a má tu nevýhodu, že zpátky na začátek už se člověk nemůže vrátit.
Ano, to je přesně ono. Například já takto zanevřel (krom jiného) na první alba beatles, to se prostě na kvalitnějších sluchátkách a aparátu nedalo poslouchat kvůli šumu, stejně tak mě nemile překvapily záznamy vážné hudby, koncerty větších těles. Prostě ty nádechy dechů, klapání klapek, vrzání podlahy, židle, otáčení stránek dokážou zážitek úplně rozložit. V mp3 je to nějak schovaný a nepůsobí to tak rušivě.
No mě slyšitelný šum v nahrávce vystoupil na kvalitním neutrálním aparátu a sluchátkách do popředí a prostě jsem se s tím nesmířil. Možná na poslech v běžném denním provozu, nebo jako podkres při práci, ale abych se rozvalil do křesla a zavřel oči a nasadil laple a pustil si All I've Got To Do pro potěšení, tak to bohužel nee...
Tak pořád je tam ta hranice kdy jde ještě o rozumný upgrade a kdy o nevědecké audiofilní ezo nesmysly.
Každopádně, teď jsem měla dlouho docela drahá bezdrátová sluchátka od Bose, libovala jsem si jak to má dobrý zvuk (což proti levným drátovým sluchátkům před nima byla skutečně pravda) a pak jsem kvůli potřebě nízké latence a nástrojového vstupu sáhla po kvalitnější zvukovce a Austrian Audio Hi-X60 a ten rozdíl je neskutečný.
Jako, pořád jsem u té značky dost spokojená s kvalitou software třeba oproti Sony (už jen to že zvládnou BT sluchátka přes TTS odříkat jméno připojeného zařízení, Sony jen pípne a pak abych zjišťovala jestli to byl pracovní laptop, soukromý laptop, mobil nebo desktop) a noise cancelling mají taky špičkový, takže na poslech podcastů v hlučném prostředí ideální. Ale na hudbu už je moc nezvládám :)
Tak zrovna to co jsem jmenovala není nějaká audiofilní snobárna. Ty Austrian Audio sluchátka (trochu méně známá značka, ale v zásadě jsou to původní lidi z AKG po zavření firmy v Rakousku a převod výroby do Harmanu) stojí stejně co kvalitní Bluetooth sluchátka, slušná zvukovka taky není nic nedostupného.
Kategorie "Zaujetí kvalitou reprodukce místo hudby" jsou blázni co se cenou vybavení pohybují o řád dva jinde.