ten je v libre office a je to prave to nejvetsi nestesti libre officu. Pokazde, kdyz musim neco upravit na template faktury, je mi na zvraceni. A zda se, ze se ty scripty dokazou menit po rukama. Kolega sejvnul template v nejake divne verzi officu (na macovi) a ono to zmenilo tyhle basicove scripty tak, ze na normalni verzi officu nefungovaly. Jak u blbejch. Jestli nektery jazyk skutecne nenavidim, tak je to prave basic.
No ale to snad ani nejde považovat za Basic. Ten StarBasic je podobný pseudoobjektový paskvil, jako VBA :-). Jinak se prý dá v LibreOffice programovat i v JavaScriptu nebo Pythonu - na YT jsem na to viděl nějaké tutoriály, akorát se to pak píše v externím IDE a vyžaduje to trochu integračního harakiri ;-).
Ono to zní jako vtip, ale Basic v prakticky nezměněné podobě jak ho známe z osmibitů, včetně číslování řádek, se pořád hojně používá v tiskárnách Zebra :)
https://support.zebra.com/cpws/docs/zlink/zbicodeexamples1.htm
Hele nevim, u nas v tom klasickym IT maj na delphi informacni system, prepisovat to nechtej, ocenujou ze je to kompilovany, rychly, ma to gui designer. Nic co bys nezvladl dnes v C#, ale chapej je jim 50 a tohle protredi znaj a vyhovuje jim. Nedavno nasli posilu, coz sem se divil. Ja bych do toho nesel,ale zas ten pascal se necte spatne... oproti C#, to taky neni kratky a citelny kod podle mne.
S Clojure je to asi pravda. Vzdyť sem tu četl články od PT už před lety, kdy jsem si moh hrát s kde čím. Clojure bych dnes neprosadil na žádným projektu (nebo jo ? :). Ani mě by se do toho moc nechtělo. Nevidím, že by jeho použití, mělo nějaký rostoucí trend a to jsem tyhle alternativy vždy sledoval a podporoval.
Asi podle toho, v čem programujete. Pokud je to v Javě, mělo by být možné přidat Clojure jako knihovnu. Na backend by to mohlo zvýšit produktivitu práce. Težko řict, jestli by se využily i další možnosti, jako REPL do produkce (rozhodně mocná zbraň na debugging nebo případně patching, vyžaduje to jistou disciplínu) apod.
Podle mě taky není moc věcí, co by mluvily proti ClojureScriptu s např. shadow-cljs. Lze používat jak na backendu (target nodejs), tak i na frontendu (target browser).
Existuje i Clojure-Clr, který by měl běžet v blízké době i pod .NET Core (dosud to běželo pod .NET Frameworkem), ale aktuálně je portování tak trochu one man show. Možná se to změní až to přijde na platformu, která je použitelná i s Linuxem. Ještě se tam řeší nějaké věci okolo AOT kompilace, která když nefunguje, tak bude start pomalejší. Na výkon za chodu by to už nemělo mít vliv.
Jinak s projektem Mono by to snad mohlo fungovat taky, ale opravdu jsem se tím nezabýval...
No a nakonec např. babashka a jiné projekty můžou být zajímavé alternativy na takové to domácí skriptování :-) podle mota "jednou LISP, všude LISP". Příjemné je, že velkou část kódu nad jednou implementaci Clojure dialektu lze použít v jiném. Slušně napsané funkce by mohly být 1:1 kompatibilní, v podstatě všechno kromě rozhraní závislých na platformě (interoperabilita s Javou nebo JavaScriptem, v Javascriptu velká čísla nad 2^53 atd.).
Výhodu bych viděl v tom, že lze v Clojure psát robustní kód idiomaticky a pomocí silných abstrakcí jako např. atomů pro jakési transakční chování, které ulehčuje psaní multithreadingového kódu a různé podobné vychytávky.
Shrnul bych to asi tak, že pokud ovládáte lepší nástroje, tak můžete být se stejnou námahou lepší nebo efektivnější inženýr/ řemeslník a můžete mít ze své práce třeba i větší uspokojení. Na druhou stranu je to vždycky i trochu o týmu a domluvě.
Mne tie vysledky nedavaju zmysel. Druhy najoblubenejsi jazyk je Python a zaroven je aj jazyk ktory by programatori 'chceli' pouzivat? Tak ak je najoblubenejsi tak snad ho uz pouzivaju ci iba tak podla navodu si doma napisali riadok kodu a tak ho dali do kategorie oblubeny aj chcem pouzivat.
A najlepsie su plateni programatori Perl-u? To je predsa nejake scriptovacie lepitko, nie hlavna napln nejakeho programatora. Co v tom akoze pisu?
Cena zaměstnance je funkcí specifické potřeby, vzácnosti lidí s daným skillem a finančních zdrojů na straně zaměstnavatele. Pro údržbu složitějšího produktu psaného na míru, kterému málokdo rozumí, ale pro firmu je nezbytný, si dovedu představit perlistu placeného vskutku královsky. Byly časy, kdy se webové aplikace v Perlu psaly poměrně běžně. A programátorů ochotných tohle dělat věru nepřibývá.
Vsechny skriptovaci jazyky jsou lepitko.
Podle me perl dnes znaji/pouzivaji hlavne seniorni programatori a experti v oborech, kde jsou hodne vysoke platy, bioinformatice, kybersecurity...
V dobe dot com bubliny Perl pouzivala spousta velkych firem, treba Amazon. Preferovali ho spis inteligentnejsi lidi oproti napriklad Jave. Existujici infrastrukturu musi nekdo udrzovat, za nemale penize.
Larry Wall je zapálený lingvista a Perl je jeho intelektuální hračka. Čitelnost a jednoznačnost nikdy nebyly prioritou. Výsledek tomu odpovídá, neznamená to, že kód v Perlu nikdo nedokáže číst a chápat, ale náročnost a nestandardnost nejsou vyváženy nějakými podstatnými výhodami.
29. 5. 2020, 10:11 editováno autorem komentáře
Na Perl má názor každý, málokdo ho opravdu zná a pracoval na nějakém větším projektu. Spousta syntaktického cukru je naopak užitečná, pokud ho znáte.
V Perlu se prosadilo TDD a používání modulů z CPAN v době kdy ostatní v každém projektu vynalézali kolo a testy byly sprosté slovo, takové projekty udržovat je teprve peklo.
Pokud polemizuješ s nějakou částí mého příspěvku, moc jsem to nepobral. Že Perl, snad kromě - v omezeném rozsahu - Ruby, žádný pozdější trochu úspěšný programovací jazyk nenásledoval jako vzor skvěle navrženého jazyka, myslím trochu vypovídá o tom, jak moc ten konkrétní syntaktický cukr stojí za to - v porovnání s alternativami. Že se něco občas někomu na něco hodí, o tom nemá smysl se přít.
Ale to nevis. Nevis jake je rozdeleni odpovedi v populaci lidi ze stackoverflow. Takze nevis, jak moc se vysledek pruzkumu (ten samovyber) lisi od vysledku cele populace. Muze se lisit hodne, ale taky to muze velmi dobre odpovidat.
Zajimave je, ze pokud k rozhodnuti lidi zucastnit se vede spousta nahodnych promennych, tak pri dostatecne velkem vyberu rozdeleni vyberu muze odpovidat cele populaci velmi dobre, diky centralni limitni vete.
Python je treba i muj oblibeny programovaci jazyk. V praci ho pouzivat nemuzu protoze nikdo jiny z meho tymu ho neumi. A pokud jde o ten Perl ten porad pouzivaji firmy jako Oracle, HP, Veritas, dokud nebude spolehnuti na to ze nejaka rozumna verze Pythonu je na kazdem serveru tak se bude Python tezko prosazovat.
Co je to rozumna verzia pythonu a co to znamena "na kazdom serveri"?
Na RHEL napr. Perl by default vobec nie je, treba ho doinstalovat. "Rozumna" verzia perlu tam je, pretoze sa v podstate nevyvija uz dekady.
S Pythonom je trend podobny - sice sa aktivne vyvija, a nema zmysel pouzivat nic ine ako 3.x, ale distribucie ho zacinaju schovavat. Pokial je sucastou distribucie, je urceny pre potreby distribucie; aplikacie si maju dotiahnut svoj vlastny.
NIKE ma v Perle asi nejake systemy napisene, ten inzerat vidim uz minimalne polroka tak sa im asi moc ludi nehlasi...
https://www.profesia.sk/praca/n-i-k-e/O3916416
A myslim, ze na FI MUNI mali informacny sytem v Perle...bohvie ako skoncil, mozno to stale pouzivaju...
Rust som skúšal 1 deň, je to pekný jazyk, ale a ničím ma neohromil ani nezaujal. Zatiaľ čo C++ ma baví, toto je len ďalšia variácia na tému vymyslime niečo lepšie ako C++ (pre mňa to lepšie určite nie je).
Myslel som si že to bude pokus priniesť do sveta low-level programovania funkcionálne prvky a trochu bezpečnosti, žiaľ neni to funkcionálny jazyk a popravde ma v ňom nebaví programovať. Keby som predtým nemal skúsenosti s OCAML možno by som bol z neho nadšený, ale teraz je to pre mňa ako keby si majiteľ Lamborghini Aventador sadol do Audi R8.
Je to OCaml. Pán má koukám zkušeností na rozdávání. Pokud tě Rust dokonce nudil, je to na dobrý cestě https://mcfunley.com/choose-boring-technology