Vlákno názorů k článku
Stack Overflow zveřejnil výsledky průzkumu mezi vývojáři od Yetel - A kdepak je Delphi/Pascal? Dělá v tom ještě...

Tak Lisp díky Clojure apod. zažívá docela renesanci. Nemám pocit, že by se zájem o to snižoval, spíš opačně.
Btw. garbage collector v C# byl původně napsaný taky v Lispu, někde to zrovna tento týden psali na hacker news.

Zazival tak pred deseti lety.

S Clojure je to asi pravda. Vzdyť sem tu četl články od PT už před lety, kdy jsem si moh hrát s kde čím. Clojure bych dnes neprosadil na žádným projektu (nebo jo ? :). Ani mě by se do toho moc nechtělo. Nevidím, že by jeho použití, mělo nějaký rostoucí trend a to jsem tyhle alternativy vždy sledoval a podporoval.

Asi podle toho, v čem programujete. Pokud je to v Javě, mělo by být možné přidat Clojure jako knihovnu. Na backend by to mohlo zvýšit produktivitu práce. Težko řict, jestli by se využily i další možnosti, jako REPL do produkce (rozhodně mocná zbraň na debugging nebo případně patching, vyžaduje to jistou disciplínu) apod.

Podle mě taky není moc věcí, co by mluvily proti ClojureScriptu s např. shadow-cljs. Lze používat jak na backendu (target nodejs), tak i na frontendu (target browser).

Existuje i Clojure-Clr, který by měl běžet v blízké době i pod .NET Core (dosud to běželo pod .NET Frameworkem), ale aktuálně je portování tak trochu one man show. Možná se to změní až to přijde na platformu, která je použitelná i s Linuxem. Ještě se tam řeší nějaké věci okolo AOT kompilace, která když nefunguje, tak bude start pomalejší. Na výkon za chodu by to už nemělo mít vliv.
Jinak s projektem Mono by to snad mohlo fungovat taky, ale opravdu jsem se tím nezabýval...

No a nakonec např. babashka a jiné projekty můžou být zajímavé alternativy na takové to domácí skriptování :-) podle mota "jednou LISP, všude LISP". Příjemné je, že velkou část kódu nad jednou implementaci Clojure dialektu lze použít v jiném. Slušně napsané funkce by mohly být 1:1 kompatibilní, v podstatě všechno kromě rozhraní závislých na platformě (interoperabilita s Javou nebo JavaScriptem, v Javascriptu velká čísla nad 2^53 atd.).
Výhodu bych viděl v tom, že lze v Clojure psát robustní kód idiomaticky a pomocí silných abstrakcí jako např. atomů pro jakési transakční chování, které ulehčuje psaní multithreadingového kódu a různé podobné vychytávky.

Shrnul bych to asi tak, že pokud ovládáte lepší nástroje, tak můžete být se stejnou námahou lepší nebo efektivnější inženýr/ řemeslník a můžete mít ze své práce třeba i větší uspokojení. Na druhou stranu je to vždycky i trochu o týmu a domluvě.

Máte na to někde odkaz? Nechce se mi tomu věřit. Pro GC je potřeba fakt výkon, což dost implikuje low level přístup. Střeva .NET runtime byly vždy psány pokud se nemýlím v C++. Neplete si to s tím, že LISP byl první jazyk s GC?

1) Je to lehce dohledatelné, nějaký problém s Googlem?
2) Lisp není pomalý, “fakt výkon” neimplikuje použití asembleru. Nicméně v článku o prvním GC .NETu se explicitně uvádí, že kód v Lispu byl automaticky přeložen do C++ (a následně byl upravován v následujících verzích).

Zajimave dekuji, zkusim preGooglit. Ale, bohuzel ano. Verte nebo ne, googlil jsem a nevygooglil. Ale to se mi stava bezne. Takze to bude asi mezi klavesnici a zidli...